Hudebníci se otevřeným dopisem ptají na obnovení koncertní činnosti
„Za jakých podmínek a kdy lze očekávat uvolnění restrikcí, které ochromily činnost hudebníků.“
„Jakou má ministerstvo kultury pro nadcházející období vizi či jaký připravuje plán pro obnovení koncertní činnosti.“
„Věříme, že ministerstvo na takových modelech již pracuje a že co nejdříve budeme mít šanci dozvědět se, co nás čeká – všechny eventuality, podmínky a pravidla.“
Jakou má ministerstvo kultury pro nadcházející nejbližší období vizi? Jaký připravuje plán pro obnovení koncertní činnosti? To jsou základní otázky, které v otevřeném dopise kladou Lubomíru Zaorálkovi producent a pořadatel Radek Hrabě a harfistka a pedagožka Kateřina Englichová a s nimi jako signatáři více než desítka dalších osobností tuzemského hudebního života. Výzva navazuje na schůzku zástupců Sdružení umělců klasiky s ministrem v minulých dnech a mezi řádky se vymezuje vůči dopisu, který předtím poslal české vládě houslista Pavel Šporcl a označil v něm stav české kultury za katastrofální.
Signatáři se podle svých slov nechtějí připojovat „k lamentacím a prohlášením o likvidaci kultury“. Jak píší, „s určitou opatrnou nadějí naopak sledují vývoj pandemie v souvislosti s očkováním a dalšími opatřeními“. Kladou si při tom otázku, za jakých podmínek a kdy lze očekávat uvolnění restrikcí, které ochromily jejich činnost.
„Víme, že jste v posledních dnech oslovován různými jednotlivci či zájmovými skupinami. Protože však tyto snahy nejsou koordinované a ne vždy se k nám důležité informace dostanou, rádi bychom Vás za níže podepsané touto cestou požádali o sdělení, jakou má ministerstvo kultury pro nadcházející nejbližší období vizi či jaký připravuje plán pro obnovení koncertní činnosti,“ stojí v dopise. Konstatuje se v něm současně, že stejný zájem s těmi, kdo pracují v oboru klasické hudby, mají jistě i kolegové z dalších oblastí kultury.
Mezi signatáři otevřeného dopisu jsou houslista Václav Hudeček s manželkou Evou, děkan Hudební a taneční fakulty AMU Ivan Klánský, intendant festivalu Dvořákova Praha Jan Simon, hornista a dirigent Radek Baborák, muzikolog a pedagog Jiří Štilec, publicista Jiří Vejvoda, šéfdirigent Pražských symfoniků Tomáš Brauner, pěvci Kateřina Kněžíková, Aleš Briscein a Markéta Cukrová, zástupce ředitele Pražské konzervatoře Ladislav Horák, ředitel festivalu Pardubické hudební jaro Josef Krečmer a hudební manažer Roman Janků.
Podepsaní hudebníci by podle svých slov ocenili jasná pravidla – „modely situací s různým počtem neznámých“: pravidla stanovující podmínky pro konání kulturních akcí na základě aktuálních počtů nakažených, očkovaných a testovaných… Tedy popsání možných situací vycházejících z možností logistiky, uspořádání koncertních sálů, venkovních prostor, rozestupů, užívání roušek či respirátorů a dodržování dalších opatření. „Chápeme, že to není jednoduché. (…) Věříme však, že Vaše ministerstvo na takových modelech již pracuje a že co nejdříve budeme mít šanci dozvědět se, co nás čeká – všechny eventuality, podmínky a pravidla,“ stojí v dopise. A signatáři zdůrazňují ještě jednu věc: „Je-li to možné pro sportovní akce, musí to být jistě možné i pro kulturu.“
Ministerstvo kultury už předtím slíbilo, že plány týkající se navracení kultury do života zveřejní po Velikonocích. Má se to týkat i informací o dalším fungování kompenzačních bonusů. Vyplynulo to ze schůzky u ministra Zaorálka, které se za Sdružení umělců klasiky (SUK) a za klasickou hudbu obecně 30. března zúčastnili Václav Luks, Ivo Kahánek, Jakub Hrůša a ředitel Pražského jara Roman Bělor. Předmětem debaty byl nejen stav kultury a kulturního školství po roce s koronavirem, ale také otevřený dopis Pavla Šporcla, podle něhož je kultura zcela mimo zájem zodpovědných institucí. O schůzce jsme psali ZDE.
O dopise Pavla Šporcla, nazvaném „Po nás potopa“ a hovořícím o nezájmu vlády a prezidenta o kulturu, o nedostatečné podpoře OSVČ a firem i o složité situaci základních uměleckých škol a jejich on-line vyučování, jsme psali ZDE.
„Kultura obecně přestala existovat. Nemám na mysli to, že se nemohou konat koncerty, divadla, jsou zavřené výstavní síně atd. Mám na mysli stav, kdy se o kultuře nemluví, nepíše, je odstavena na vedlejší, možná poslední kolej. Ani si nepamatuji, že bych viděl a slyšel ministra kultury hovořit o kultuře, o nutnosti jejího zachování, psychické a finanční podpoře umělcům, vládu o její důležitosti,“ napsal koncem března houslista Šporcl premiéru Babišovi. Už za tři dny ho předseda vlády přijal. Schůzky se podle médií zúčastnili i ministryně financí Alena Schillerová a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Ministr kultury tam nebyl.
Foto: Wikipedia (VitVit – CC BY-SA 3.0), KlasikaPlus, Fb stránka Za živou hudbu, Fb L. Zaorálka
Příspěvky redakce
- Obtížné Smetanovo Klavírní trio g moll v podání studentů HAMU
- Varhanní podvečer u Salvátora s Ondřejem Valentou
- ‚Čtyřbarevný ohňostroj.‘ Klavírní gala českého mládí v Rudolfinu
- Vasksův houslový koncert zazní v Košicích i v rodné zemi skladatele
- Do Dvořákovy síně za komorním uměním
Více z této rubriky
- Pucciniovské hity i rarity na nahrávkách roku 2024
- Pleskot navrhl pro festival v Litomyšli SmetaNOVÝ sál
- Ilja Šmíd: Jiřího Bělohlávka jeho filharmoníčci milovali
- Čtyři malá zamyšlení nad operetou v dnešních divadlech (4)
Opereta na zvukových nosičích - Čtyři malá zamyšlení nad operetou v dnešních divadlech (3) Kam dnes za operetou?
- Humpolecké varhany v kostele sv. Mikuláše slaví dvacetiny
- Čtyři malá zamyšlení nad operetou v dnešních divadlech (2)
Jubilující čeští operetní skladatelé - Čtyři malá zamyšlení nad operetou v dnešních divadlech (1)
Opereta u nás dnes - Vydařená, i když trochu skrytá letištní výstava k Roku české hudby
- Karlovarská pěvecká soutěž a pět jejích zasloužilých zakladatelů