International Opera Awards udělované pod hlavičkou Opera Magazine již od roku 2012 ozdobí v letošním roce čtyřnásobná česká účast. O vítězství se v příslušných kategoriích utká Národní divadlo v Praze, Národní divadlo moravskoslezské se svým smetanovským cyklem, Národní divadlo Brno s premiérovým titulem Here I am, Orlando a o titul Rising star pak v Čechách působící islandská mezzosopranistka Arnheiður Eiríksdóttir.  

International Opera Awards byly založeny v roce 2012 a každoročně oceňují významné operní výkony po celém světě. Cílem cen je zviditelnit operu jako uměleckou formu, ocenit a odměnit úspěšné výkony v této oblasti a získat finanční prostředky na stipendia pro začínající operní talenty v mezinárodním měřítku. Během posledních šesti ročníků International Opera Awards získala nadace Opera Awards Foundation finanční prostředky na stipendia pro téměř sto začínajících pěvců, režisérů, dirigentů a korepetitorů. Porota International Opera Awards je složena z profesionálů v oboru v čele s redaktorem Opera Magazine Johnem Allisonem. Patrony soutěže jsou dame Janet Baker, Plácido Domingo, dame Anne Evans, dame Felicity Lott a sir John Tomlinson. 

V letošním roce se mezi nominované v soutěži, která zatím českým barvám vítězství historicky nepřinesla, dostali čtyři tuzemští zástupci. V kategorii Festival bylo vybráno Národní divadlo moravskoslezské se svým kompletním provedením Smetanových oper, o kterém portál KlasikaPlus.cz referoval ZDE s odkazem na reflexe všech provedení. Konkurenty ostravské scény jsou Buxton International Festival, Des Moines Metro Opera, Garsington Opera, Savonlinna Opera Festival, na němž letos vystoupilo pražské Národní divadlo, a Tiroler Festspiele Erl. Svého zástupce má Česká republika i v kategorii Opera Company, kam byly vedle Národního divadla v Praze nominovány berlínská Komische Oper, Opéra national du Rhin, Opera Philadelphia, Opéra Royal de Wallonie-Liège a Vídeňská státní opera.

Třetí kategorií, kde se v nominacích na letošní International Opera Awards objevuje česká stopa, je Světová premiéra. Zde se do užšího nominačního pole probojovalo Národní divadlo Brno se světovou premiérou opery Here I am, Orlando od Ľubici Čekovské. Brněnský Orlando se utká s premiérovými tituly včetně Talbotova The Diving Bell & the Butterfly (The Dallas Opera), Eötvösovy opery Valuska (Hungarian State Opera), Foccroulleovy Cassandry (La Monnaie De Munt), Bilodeauvy La Reine-garçon (Opéra de Montréal) a Orthova díla Ten Days in a Madhouse (Opera Philadelphia). 

Vedle souborů se nominace Česká republika dočkala i v jednotlivcích, a to prostřednictvím islandské mezzosopranistky Arnheiður Eiríksdóttir, která byla vybrána mezi nominované v kategorii Rising Star. Eiríksdóttir, s níž portál KlasikaPlus.cz uveřejnil nedávno rozhovor, obdržela v září 2023 Cenu Thálie za roli Oktaviána v inscenaci Růžového kavalíra Richarda Strausse v Opeře Národního divadla, jejíž sólistkou je od září 2020. V sezoně 2023/24 se na své domovské scéně představila jako Rosina (Lazebník sevillský), Dorabella (Così fan tutte), Stéphano (Romeo a Julie), Octavian (Růžový kavalír), Cherubín (Figarova svatba), Varvara (Káťa Kabanová), Jeníček (Jeníček a Mařenka) a Amando, Kuchtík a Skladatel v nových inscenacích oper Le Grand macabre, Rusalka  a Ariadna na Naxu. Soupeři Arnheiður Eiríksdóttir budou barytonista Justin Austin, dirigentka Charlotte Corderoy, tenorista Duke Kim, mezzosopranistka Katia Ledoux, tenorista Anthony León, sopranistka Marina Monzó, dirigent Yaroslav Shemet, basista William Guanbo Su a altistka Jasmin White. 

Letošní vyhlášení vítězů se uskuteční 2. října v Bavorské státní opeře v Mnichově, kdy o vítězích rozhodne odborná porota. Hlasování je pro veřejnost otevřené pouze v kategorii Cena čtenářů, a to až do 6. září, kde Česká republika zástupce nemá. Vybírat je zde možné z osmice adeptů, mezi nimiž jsou zařazeni Xabier Anduaga, Ekaterina Bakanova, Piotr Beczała, Sara Blanch, Arturo Chacón Cruz, Asmik Grigorian, Ermonela Jaho a konečně Ludovic Tézier, který se 30. září představí v Praze.

Foto: Nachtigall Artists, Jussi Silvennoinen, archiv Klasiky+