Soubor Opery Národního divadla nezahálí ani o prázdninách a v rámci Roku české hudby 2024 přijal pozvání na prestižní operní festival ve finské Savonlinně. Třikrát tam provede Prodanou nevěstu Bedřicha Smetany a jednou také galakoncert, jehož hlavní hvězdou bude finská sopranistka Karita Mattila. 

Festivalové publikum se na Prodanou nevěstu v režii Alice Nellis pod taktovkou Jaroslava Kyzlinka může těšit 27., 30. července a 1. srpna. Uslyší sólisty Alžbětu Poláčkovou, Barboru Pernou, Markétu Klaudovou, Petera Bergera, Richarda Samka, Jiřího Sulženka, Zdeňka Plecha a další. Na galakoncertě 31. července pod vedením Roberta Jindry zazní oblíbené árie z českých oper Tajemství, Dalibor, Příhody lišky Bystroušky, Armida či Rusalka v podání sólistů Svatopluka Sema, Pavla Černocha, Aleše Brisceina, Barbory Perné a Zdeňka Plecha. V druhé polovině soubor provede druhé dějství Janáčkovy Její pastorkyně, ve které se role Kostelničky zhostí finská sopranistka a uznávaná janáčkovská interpretka Karita Mattila. Zmíněnou roli zpívala i v newyorské Metropolitní opeře a pražské publikum bude mít příležitost pěvkyni slyšet v pražském Národním divadle, a to 11. a 16. září.

Operní festival Savonlinna se každoročně koná ve finském městě Savonlinna na středověkém ostrovním hradě Olavinlinna (Hrad svatého Olafa), který byl postaven v roce 1475. Zrod operního festivalu v Savonlinně úzce souvisí s rodící se finskou identitou a snahou o nezávislost na počátku 20. století. Finská sopranistka Aino Ackté se v roce 1907 – v té době již byla známá na operních scénách po celém světě – zúčastnila nacionalistického shromáždění na hradě Olavinlinna a okamžitě si všimla potenciálu hradu jako místa konání operního festivalu. První festival se konal v roce 1912, Aino Ackté jej řídila pět letních sezon a uvedla na něm čtyři finské opery. Jedinou operou od jiného než finského skladatele byl Faust Charlese Gounoda, v hlavní ženské roli Markétky se představila sama Ackté. V roce 1917 se festival dostal do potíží kvůli první světové válce, vyhlášení finské nezávislosti a následné finské občanské válce. Padesát let se operní festival nekonal, ale v roce 1967 se uspořádal operní kurz pro mladé zpěváky. Vrcholem kurzu bylo provedení Beethovenova Fidelia na zámku. Rok 1967 je proto dnes považován za počátek současného festivalu; od té doby zaznamenává stálý nárůst publika i renomé. V současné době trvá měsíc a každoročně jej navštíví asi šedesát tisíc diváků, z nichž odhadem čtvrtina přijíždí ze zahraničí. Festival každoročně kromě uvádění předních děl klasického operního repertoáru produkuje i vlastní inscenace.

Foto: Marica Rosengard, ND / Zdeněk Sokol

Facebook X E-mail WhatsApp