„Koncert je plný skoků, synkop a nesčetných dalších fines, do nichž je atraktivně oděno zřetelně vytvarované jádro skladby.“

„Chudák Martinů už neměl možnost vrátit se zpátky, já naštěstí ano… a využil jsem ji – teď žijeme s rodinou v Praze,“ říká Špaček.

„Jako přídavek vrhl Špaček do publika Funk The String, postupně až do krajnosti hratelnosti gradovaný, vysoce virtuózní kus pro sólové housle, který napsal houslista Alexej Igudesman,“

Bohuslav Martinů jako autor energické a virtuózní hudby – Druhého houslového koncertu a skladby s názvem Vřava. A v druhé polovině k tomu baladická a pohádková hudba v podobě Dvořákovy Polednice a Stravinského Ptáka Ohniváka, přičemž vliv Stravinského na ranou tvorbu Martinů je známou a slyšitelnou záležitostí… Takto zaokrouhlený byl první listopadové pondělí koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu a šéfdirigenta Petra Popelky v pražském Obecním domě. Hvězdným sólistou se stal houslista Josef Špaček.

Vřava, zmiňovaná a uváděná francouzsky jako La Bagarre, je novátorskou provokací z roku 1926: je nabita moderní atmosférou elánu, vyjadřuje chaos pohybu velkých mas lidí, ovládnutých však společným pocitem. Po orchestrálním „fotbalovém“ rondu Half-Time jde o další logický plod života Bohuslava Martinů v moderní meziválečné Paříži. Premiéru dirigoval roku 1927 v Bostonu se značným ohlasem Sergej Kusevickij.

Skladatelův Druhý houslový koncert se stal prostřednictvím Josefa Špačka ústředním bodem večera. Je plný skoků, synkop a nesčetných dalších fines, do nichž je atraktivně oděno, místy až atomizováno melodické, ještě stále tonálně ukotvené, zřetelně vytvarované a přes všechnu komplikovanost faktury posluchačsky usledovatelné jádro skladby. Musí jít ovšem o provedení, které se netopí v detailech. Josef Špaček se svým technickým nadhledem i muzikalitou takové nabídl.

Přídavek byl obdobně strhujícím, navíc značně nekonvenčním pokračováním: Josef Špaček vrhl do publika Funk The String, postupně až do krajnosti hratelnosti gradovaný, vysoce virtuózní kus pro sólové housle, který napsal houslista Alexej Igudesman. Bez snahy ohromit ukázal své vybavení pro nejvyšší interpretační ligu.

Druhý ze dvou houslových koncertů Bohuslava Martinů vznikl v exilu v USA v roce 1943, napsán byl na Manhattanu. Zejména rychlé finále naplno staví na odiv techniku houslí. Premiéra se uskutečnila poslední den roku 1943 v podání Mischy Elmana, který byl autorovi nablízku při vznikání skladby, a pod taktovkou Sergeje Kusevického, šéfa Bostonského symfonického orchestru.

Dlouho se mělo za to, že víc koncertů pro housle a orchestr Martinů nenapsal. Teprve v 60. letech se objevilo o deset let starší ztracené dílo, zkomponované v Paříži roku 1933 na objednávku houslisty Samuela Dushkina, avšak za skladatelova života nakonec kupodivu nikdy neuvedené. Tento Houslový koncert č. 1 premiéroval až Josef Suk s Chicago Symphony Orchestra a Georgem Soltim v roce 1973…

V březnu 2024 Josef Špaček s Jakubem Hrůšou uvedl První houslový koncert od Martinů právě v Chicagu, půlstoletí poté, co tam skladba zazněla v Sukově podání. „Od té doby ji v Chicagu vlastně nikdo nehrál, takže to byla dost speciální a výjimečná příležitost,“ řekl portálu KlasikaPlus.cz. Druhý houslový koncert od Martinů v Americe ještě nehrál. Obě díla nastudoval před několika málo lety.

Martinů je podle něj velmi osobitý skladatel, který píše „hlavně podle sebe“, přestože zažil mnoho vlivů, hlavně v Paříži. A pak odjel do Ameriky… „Možná máme trochu podobnou cestu v tom, že jsme oba opustili naši zemi. Nicméně chudák Martinů už neměl možnost vrátit se zpátky, já naštěstí ano… a využil jsem ji – teď žijeme s rodinou v Praze,“ shrnuje Špaček uplynulé roky. A na přímou otázku bez zaváhání odpovídá: „Já se považuji daleko víc za Čecha než za Američana, i když jsem tam strávil několik let a i když moje žena je z Ameriky a moje děti mají americké občanství, tedy stejně jako české…“

Tím, že hraje houslové koncerty Bohuslava Martinů, může skladateli podle svých slov vzdát poctu. Martinů je mu blízký. Silnou spojitost s ním cítí v souvislosti se Spojenými státy mimo jiné i proto, že dokonce nějakou dobu působil na Curtisově institutu ve Filadelfii, kde měl Špaček „tu čest studovat“.

První z koncertů, jak si pamatuje, se učil během covidu. Možnost uvedení vyvstala tehdy poměrně narychlo, při jednom z dílčích přechodných uvolnění jinak striktních opatření omezujících kontakty většího počtu lidí. Nabídka mu tehdy přišla někdy před vánočními svátky s tím, že vystoupení se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu bude už v lednu… Vzpomíná i na to, jak později prezentoval poprvé ze zlínskými filharmoniky i Druhý houslový koncert od Martinů.

Josef Špaček s rozhlasovými symfoniky od Martinů už nahrál a vydal Koncert pro housle, klavír a orchestr. Natočeny a k vydání připravovány jsou teď nově oba houslové koncerty.

Záznam koncertu ze 4. 11. 2024 vysílá 6. listopadu večer Český rozhlas D-dur.

Foto: SOČR / Michal Fanta