„Mohl by ´hrát´ hlasem ještě o dost víc.“

„Bojoval ve finále o cenu nejambicióznějším možným způsobem – árií Nessun dorma.“

„Výkony finalistů v kategorii Junior přesahovaly pouhé školní výkony.“

Soutěž nesoucí jméno Antonína Dvořáka, určená pro mladé pěvce do 35 let a v juniorské kategorii do 24 let, přilákala minulý týden do Karlových Varů devět desítek studentů a začínajících umělců z řady zemí. Absolutním vítězem 56. ročníku je barytonista Robin Červinek, člen Operního studia Slovenského národního divadla v Bratislavě, absolvent JAMU v Brně a student Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Ve finále, na veřejném koncertě doprovázeném v Městském divadle Karlovarským symfonickým orchestrem, zaujal v pátek jako Figaro z Rossiniho Lazebníka sevillského.

Letos osmadvacetiletý Robin Červinek, kyjovský rodák, z Brna žák Zdeňka Šmukaře, je už přiměřeně zkušeným interpretem. Vládne značně světlejším, proto ne úplně tím nejzajímavějším hlasem. Je vybaven dobrými výškami a dokáže do projevu vtělovat výraz situace i slov. Nicméně – zrovna v notoricky známé árii, ve které Figaro vypočítává své přednosti a naznačuje, že je na roztrhání, by mohl „hrát“ hlasem ještě o dost víc. Červinek získal v hlavní operní kategorii první cenu. Má to logiku mimo jiné i proto, že si už z Karlových Varů z Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka před několika lety přivezl druhou cenu.

Mezi ženami je letos v operní kategorii první polská mezzosopranistka Magdalena Urbanowicz. Árii Leonory z Donizettiho Favoritky zazpívala ve finále s velkým nasazením, vášnivě a obsažně. Vládne nosným hlasem naznačujícím budoucnost v dramatičtějším repertoáru. Je absolventkou Hudební akademie v Gdaňsku, studovala a často vystupuje v Itálii.

Druhé ceny si odvážejí Arménka Marianna Martirosyan a Číňan Weilian Wang. Zatímco ona, majitelka většího a temnějšího sopránu, zkusila štěstí s árií Rusalky, procítěnou, ale ostřejší a intonačně ne stoprocentní, on bojoval ve finále o cenu nejambicióznějším možným způsobem – árií Nessun dorma z Pucciniho Turandot. Má silný hlas, efektně udržel poslední výšku, ale trochu distonoval a barva jeho pěveckého projevu nebyla tak úplně lahodná.

O třetí cenu se dělí Češka Marie Schmidtová, která svým užším hlasem zazpívala ve třetím kole méně obvyklou árii z Pucciniho Vlaštovky, a Japonka Morino Misaki, jejíž finálové vystoupení bylo ve výstupu z Belliniho Náměsíčné plné nezajímavých a nepřesných tónů. V mužské kategorii třetí cena udělena nebyla.

V juniorské kategorii se jako nejlepší umístili Češi Karolína Levková a Radek Martinec, který je první rovněž v písňové kategorii, ale královu árii ze Smetanova Dalibora zazpíval ve třetím kole posazenou hodně vysoko, velmi lyricky a volně, ušlechtile, přece jen však ještě ne zrale. Cenu Národního divadla, která znamená nastudování role nebo hostování v nejbližších dvou sezónách, si v letošní soutěži vybojovala právě Karolína Levková. Jako nejlépe umístěná česká účastnice třetího kola je navíc držitelkou Ceny Jarmily Novotné. Převzala také Cenu ředitele Pražské konzervatoře a Cenu Karlovarského symfonického orchestru. Při pátečním finále zpívala árii Noriny z Donizettiho opery Don Pasquale – zdravým mladým hlasem, technicky i výrazově pěkně.

Obdobně, s příslibem hostování, získal Cenu Národního divadla Brno Robin Červinek a Cenu Divadla J. K. Tyla v Plzni Dominik Klapka. Této mladý barytonista ve finále soutěže zazpíval árii Kaliny ze Smetanova Tajemství; obyčejně tuto roli ztvárňují pěvci s hlouběji a zajímavěji posazeným hlasem a určitě k takovému výstupu patří později, s většími interpretačními zkušenostmi, i větší emocionálnější prožitek a zásadnější odlišení dvou tempových a výrazových poloh árie, té tesknější a té odhodlanější.

Bez ocenění odjela z Karlových Varů slovenská mezzosopranistka Katarina Kurucová, která s přehledem, zdařile a zajímavě přednesla árii Rosiny z Lazebníka sevillského, plnou hlubokých barev i přesných koloratur v nejvyšší poloze. Méně naopak překvapil neúspěch v případě Urszuly Całus, jejíž finálové ztvárnění árie Aničky z Weberova Čarostřelce působilo nezněle a málo opravdu lyricky. Ve finále byla také Mirjana Burnaz-Kremshovski, zpívající Gildu z Verdiho Rigoletta mladistvě a uvěřitelně, ale přece jen s menší dávkou emocí, a Pavla Mlčáková, která árii z Favoritky pojala obyčejněji, tedy o něco bezvýrazněji než Magdalena Urbanowicz.

Zajímavým pěvcem slibuje být Pavel Josef Kšica. Jeví se sebevědomě, ale zpívá zatím zdravě opatrně. Má pěkně posazený baryton – skutečný, ne tenorální. Zaujal árii Hraběte z Figarovy svatby a získal jako český finalista juniorské kategorie Cenu Viléma Zítka s příslibem recitálu v Muzeu Bedřicha Smetany.

Výkony finalistů v kategorii Junior byly obecně velmi pěkné, v řadě případů přesahující pouhé školní výkony; rozdíl od soutěžících v operní kategorii pro ty starší nebyl zdaleka tak markantní, jak by se dalo čekat.

Foto: Petr Veber