3

Věčná naděje je název hudební přehlídky, která už čtvrtým rokem v Praze připomíná v širším kontextu hudbu z Terezína. Nadační fond stejného názvu jejím pořádáním sleduje jako hlavní cíl zpřítomňování odkazu tvůrců působících v Československu v první polovině dvacátého století, a to zejména těch, jejichž životní a umělecká dráha byla násilně přerušena nebo ukončena za druhé světové války, během holocaustu. Jde o hudebníky české i německé národnosti, židovského i křesťanského vyznání. Od 13. do 24. října se uskuteční sedm koncertních programů.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Když přišla řada na Broučka, bylo jasné, že titulní roli v té době nezazpívá nikdo lépe než Jan Vacík.“

„Ve své dvojdílnosti a symfonické mohutnosti největší Janáčkova opera.“

„Bělohlávek dokázal orchestr BBC přivést k výrazu, bez obav popsatelnému jako dostatečně český.“

Jediná z oper Leoše Janáčka, která měla premiéru v Praze, slaví právě dnes sto let od prvního uvedení. V Národním divadle novou inscenaci připravil a 23. dubna 1920 řídil tehdejší operní šéf Otakar Ostrčil. Výlety páně Broučkovy se ostatně v hlavním městě z větší části, kromě výletu na Měsíc, odehrávají. Kompletních nahrávek vzniklo zatím pár. V Praze Neumannova v roce 1962, Jílkova v roce 1980 a neprodejná Mackerrasova na přelomu let 2003 a 2004. V Mnichově Keilberthova roku 1959. V Londýně pak v roce 2007 nahrávka Bělohlávkova.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
13

„První věta nabídla krásně vynesená sóla jednotlivých nástrojových sekcí.“

„Óda na radost byla provedena s hudebním citem a vkusem, tedy slavnostně a burácivě, ale přitom s vědomím vedení fráze.“

„Sólisté předvedli obrovské mistrovství, totiž nejen své sólistické kvality, ale také schopnost spolupracovat s ostatními.“

Nejen Vídeňští, ale i brněnští filharmonikové pořádají pravidelně novoroční koncerty, a to už od roku 1956. Na rozdíl od svých rakouských kolegů, Filharmonie Brno evidentně počítala s tím, že oslavy příchodu nového roku mohou významně ovlivnit průběh Nového roku, a tak se k branám Janáčkova divadla začali posluchači scházet až před osmou hodinou večerní. Program koncertu zrcadlil slavnostní charakter události i motto nadcházejícího roku: oslavy 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 15 prosinec 2019 12:45

Vánoce v podání Slovenské filharmonie

1

Také u našich sousedů se v předvánočním čase natrvalo usídlila adventní klasika Jakuba Jana Ryby Česká mše vánoční. Do svého cyklu ji zařadil Slovenský komorní orchestr. Se slavnostním Vánočním programem pak naváže Slovenská filharmonie čtyřmi po sobě jdoucími koncerty.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
středa, 11 prosinec 2019 14:35

Vánoce Českého filharmonického sboru Brno

0

Při slavnostním zahájení ročních oslav 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena nebude v Bonnu v pondělí chybět Český filharmonický sbor Brno. Bude se podílet na provedení vybraných sborů ze skladatelových kantát a jeho Fantazie pro klavír, sbor a orchestr, v níž se poprvé objevuje melodie užitá později v Deváté symfonii při zhudebnění Schillerovy Ódy na radost. Tu pak zpívá s Filharmonií Brno v domovském městě při Novoročním koncertě.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
4

Pražský komorní orchestr vstupuje do další, v pořadí už 68. koncertní sezóny. Zahajovací koncert má v úterý 24. září od 19:30 hodin ve Dvořákově síni v Rudolfinu. Nabídne premiéru úpravy skladby Pavla Haase od Juraje Filase, Beethovenovu Šestou symfonii a mezi nimi houslový koncert Johannesa Brahmse. V něm vystoupí místo původně avízovaného Jiřího Vodičky jeho kolegyně Olga Šroubková. PKO má teké nového rezidenčního umělce, pro tuto sezónu se jím stal klavírista Jan Bartoš.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pomerance-foto

„V tomto světě představ, iluze a kouzel se vyobrazují základní až archetypální vztahy mezi lidmi.“

„Jde o kosmopolitní dílo: podle italské předlohy v ruské úpravě na francouzský text a pro americké publikum.“

„Pomeranče budou ztvárněné jako ženská ňadra – jako symbol ženství, který v inscenaci hledáme.“

100 let od vzniku a pár dní po výročí narození skladatele – Národní divadlo v Praze chystá premiéru opery Láska ke třem pomerančům Sergeje Prokofjeva, která patří k jeho nejslavnějším a nejúspěšnějším dílům. Prokofjev by právě dnes, 27. dubna, oslavil 128 let, i když některé prameny uvádějí jako možné datum jeho narození i 23. duben 1891.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
DSC5456

„Stíny repríz jsou jasné: rutina mezi členy orchestru, zpěváci bez velké ambice, režisérův záměr pozapomenut… Světla repríz jsou radostnější.“

„V Národním divadle byl hostem zvýrazněných dvou repríz Giordanovy opery Andrea Chénier brazilský tenorista Martin Muehle. Nabídl hlas pro roli ideální.“

„Repríza projektu Sternenhoch, který se stal pro určitý segment publika zřejmě kultovním, připomněla, že současné umění je opravdu široce rozkročeno.“

Operní premiéry mají svou atmosféru, své rituály, své oslavy. Řada měsíců studia a příprav a týdnů zkoušení je u konce. Přijde premiérové publikum a netuší, kolik všechno to samozřejmé a krásné nebo třeba ujeté a zvláštní stálo úsilí. Vlastně ho to ani nezajímá. Nepatří do té party, která nemá od výsledku odstup. Party, která zaujatě pracovala, určitě se prací i bavila a teď vydává počet z toho, co umí. Publikum stojí nezaujatě vně. Vidí, slyší, vnímá, prožívá, promýšlí… – a vytvoří si během večera svou představu, pocit, úsudek. 

 
Zveřejněno v SeriálPlus
pátek, 14 prosinec 2018 09:48

Haydnovo Stvoření s dirigentem van Steenem

DSC5116

"Jac van Steen přesně vystihl Haydnovu zvukomalebnost."

"Dramaturgie kromě smíšeného sboru pozvala i dva dětské sbory."

"Dueta Fajtová a Janál byla skutečným zážitkem."

Dramaturgie Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK připravila v předvánočním čase pražskému publiku hudební skvost. Snad nejlepší Haydnovo dílo - oratorium Stvoření. K jeho provedení pozvala nizozemského dlouholetého hostujícího dirigenta Jac van Steena. Ten si vybral jako hlavní sólistku Marii Fajtovou. Přidáme-li k tomu Kühnův smíšený sbor, pak je jasné, že se jednalo o provedení, které by nemělo nechat návštěvníky zcela chladným.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Filas-hrob-P3020621

„Katarze jde jako zlatá nit celou naší evropskou kulturou.“

„Nemám nejmenší potřebu tvořit hudbu takzvaně na zelené louce.“

„Hudbu píšu pro posluchače.“

Skladatel Juraj Filas programově neváhá užívat krásu a příjemnost, nebojí se tradičně zakotvených postupů, melodie, libozvučnosti a upřímného výrazu. Pro jeho neoromanticky znějící hudbu je příznačná silná emocionalita a často až vášnivost výrazu. Platí to i o Requiem Oratio spei, Modlitba naděje, které v pátek zazní v Hradci Králové a v neděli ke Dni válečných veteránů v katedrále sv. Víta v Praze. V rozhovoru pro KlasikuPlus se jeho autor vyznává, že vědomě navazuje na velkou evropskou hudební tradici, zdůrazňuje, že hudbu píše pro posluchače, a také prozrazuje, na čem právě pracuje.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pondělí, 05 listopad 2018 09:11

Plzeňsko rozezpíval nový festival

ceska-pisen

„Roman Janál si ani nemohl přát lepšího partnera pro umělecké ztvárnění písní než Karla Košárka.“

„Dílo se krásně rozeznělo prostorem s příkladně klenutými dynamickými oblouky a přesně zakončenými hudebními frázemi.“

„Plzeňský podzim se asi bude tříbit a vyvíjet směrem k „mezinárodnímu festivalu zpěvu“.“

PLZEŇSKÝ PODZIM 2018 - nový festival pořádaný spolkem Česká píseň výrazně obohatil hudební život města. Šesti koncerty konanými v různých plzeňských prostorách (zahrada, koncertní sály, kostely) získal řady příznivců. Letošní první ročník příhodně zvoleným tématem „Československé století“ předložil svůj hlavní záměr, propagaci písní a zpěvu. Navázal ale také na velkou tradici pěveckých sborů a vůbec kulturní spolkové činnosti Plzně.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

IS4A0231"Opera Libuše není dlouhá, není nudná.“

„První premiéře vévodil Adam Plachetka jako Přemysl.“

„Pražská inscenace vrcholí vizí postavení Národního divadla. Brněnská inscenace hledí dál.“ 

Nová inscenace Smetanovy Libuše v pražském Národním divadle příjemně oživuje starou pověst, ukazuje, že v této opeře lze vyzdvihnout lidský rozměr a že pro ni Smetana našel nádhernou hudbu, ale v celkovém dojmu zůstává konvenčním slavnostním představením. 

Zveřejněno v ReflexePlus