„Snahou pořadatelů je, aby na soutěži nepanovala dravá konkurenční atmosféra.“

„Dá se říci, že kromě cen se v sále Roškotova divadla rozdávala také naděje, radost a nadšení, a to vrchovatě a všem, co přišli.“

„Přejme tedy mnoho dalších uměleckých úspěchů jak všem letošním soutěžícím, tak i samotné Kocianově houslové soutěži.“

V sobotu 4. května odpoledne se v Ústí nad Orlicí konal slavnostní koncert laureáta a vítězů 66. ročníku Kocianovy houslové soutěže – soutěže, která překračuje hranice, jak zní její motto.

A skutečně. Hned ve svých začátcích překročila soutěž hranice města a regionu a je tomu již dávno, co překročila hranice naší země i Evropy a stala se mezinárodní. Jsou to ale také hranice, které musí překročit sami mladí soutěžící, kteří v sobě, kromě darovaného talentu, musí objevit a pěstovat také houževnatost, odhodlání, odvahu, ale i trpělivost, koncentraci a další vlastnosti a schopnosti užitečné nejen v hudbě. Některým z nich se potom podaří překročit hranici potřebnou k dosažení některé z cen. Ale i ti, kteří na oceněná místa nedosáhnou, si mohou odvézt cennou zkušenost a dobrý pocit, že mnoho zvládli. K letošnímu ročníku Kocianovy houslové soutěže se přihlásilo šedesát soutěžících ze třinácti zemí.

Snahou pořadatelů je, aby na soutěži nepanovala dravá konkurenční atmosféra, ale aby se nesla ve vstřícném a přátelském duchu. A podle mnohých hudebníků, kteří se soutěže účastní opakovaně (horní věková hranice pro účast na soutěži je šestnáct let) i kteří se rádi vracejí i jinak než jako soutěžící (například zde navážou umělecká přátelství), se toto daří. Ostatně také atmosféra během koncertu a předávání cen tomuto záměru odpovídala. Dá se říci, že kromě cen se v sále Roškotova divadla rozdávala také naděje, radost a nadšení, a to vrchovatě a všem, co přišli.

Ještě před vlastním koncertem přivítala všechny přítomné posluchače i soutěžící a jejich doprovod ředitelka soutěže Lenka Lipenská, která pronesla také několik slov o soutěži i konkrétně o jejím letošním ročníku. V úvodu promluvil také Pavel Šporcl, který je zároveň předsedou mezinárodní poroty, patronem soutěže a uměleckým ředitelem festivalu Kocianovo Ústí, který je s Kocianovou houslovou soutěží úzce propojen.

Samotný koncert začal společným vystoupením soutěžících a členů symfonického orchestru Decapoda, který funguje při tamní Základní umělecké škole Jaroslava Kociana. Komorní smyčcový orchestr, vytvořený speciálně pro tuto příležitost, odehrál pod vedením dirigentky Miluše Barvínkové tři skladby. První z nich byl Bachův Air z orchestrální suity č. 3 D dur, BWV 1068 a s dětmi si jej jako sólista zahrál Pavel Šporcl. Následovaly dvě skladby od Johna Williamse: první, pomalou bylo téma z filmu Jurský park a druhou, naopak rytmickou potom pochod z filmu Dobyvatelé ztracené archy. Uvážíme-li věkovou různorodost hráčů mezinárodního zastoupení a také to, že nácviku jistě nemohlo být, s ohledem na program předchozích dní, věnováno mnoho času, tak výsledný dojem byl výborný. Navíc toto společné vystoupení podtrhlo soudržnou atmosféru, kterou, jak již bylo uvedeno, pořadatelé během soutěže podporují. Za toto velké díky pořadatelům i paní dirigentce.

Po vystoupení orchestru se pořadatelský tým postaral o pohotové odnesení židlí a notových stojánků a pódium bylo připravené k předávání cen a vystoupením mladých sólistů.

Jako první ze soutěžících před publikem v sále vystoupil Avalon Jordan Stottrop z Německa. Ve své čtvrté věkové kategorii se umístil na druhém místě – to samo o sobě, ač jde o krásné umístění, by mu vystoupení na koncertu vítězů nevyneslo, ovšem porotu nadto zaujalo nejvíce právě jeho provedení povinné soutěžní Kocianovy Serenády D dur, za což byl odměněn cenou Nadačního fondu Mistra Jaroslava Kociana. Jeho projev byl sympaticky sebevědomý s výborným poměrem uměřenosti a potřebné uvolněnosti.

Následovalo vyhlášení a předání odměn nejmladším soutěžícím, tedy první kategorie a poté vystoupení vítězky, mladičké Haruhi Asami z Japonska. Pokud při předávání cen působila ve světle reflektorů poněkud zamlkle, tak během následující hry z ní už vyzařovala jistota a sledovat Houslový koncert č. 7 G dur, op. 76 od Charlese de Bériota v jejím podání bylo radostným a pro mnoho posluchačů jistě také dojemným zážitkem.

Nemenší radostí bylo sledovat dalšího soutěžícího. Ukrajinský houslista Mykola Pososhko studující ve Švýcarsku se ve své druhé věkové kategorii umístil na třetím místě, ale podobně jako v případě Avalona Jordana Stottropa, i jemu zajistilo vystoupení na koncertu vítězů mimořádné ocenění, a to za nejlepší interpretaci skladby španělského autora, konkrétně Španělského tance z opery Krátký život od Manuela de Fally v úpravě Fritze Kreislera. Mykola hrál velice energicky, ale zároveň s lehkostí, nadhledem a s úsměvem. Velmi sympatický výkon.

Třetí kategorii na koncertu zastoupily houslistky ze Srbska. Jako první vystoupila Nika Šulja. Arabesky č. 1, 5 a 4 Bohuslava Martinů (povinná skladba soutěže) v jejím podání, zaujaly porotu natolik, že Nika získala cenu Nadace Bohuslava Martinů. Při vyhlašování a předávání cen působila spíše skromně, ale v houslovém projevu suverénně. Její krajanka Nina Rakočević se stala vítězkou třetí kategorie. Subtilní dívka s elegantním projevem si s technickými nástrahami Scherza-Tarantely, op. 16 Henryka Wieniawského poradila naprosto bravurně a lehké klepnutí smyčcem o nedaleký řečnický pultík při rozmáchlém gestu po odehrání posledního tónu mohlo svědčit o jejím naprostém ponoření do hry bez ohledu na to, kde se zrovna nachází.

Čtvrtou kategorii na koncertu dále reprezentovali dva mladí pánové. Na obou bylo znát, že i ve svém věku již mají s vystupováním na pódiích zkušenosti, jejich projev byl kultivovaný a i bez okázalých gest dovedli náležitě vystihnout různé nálady v jednotlivých částech skladeb. Cenu udělenou za nejlepší interpretaci skladby belgického autora obdržel Rynosuke Asano, japonský houslista studující ve Francii. Elegickou poému od houslového virtuóza Eugèna Ysaÿe přednesl publiku s klidem a plnou koncentrací po celou dobu výkonu. Stejně tak Aiden Yu, který za vítězstvím ve své kategorii přicestoval se Spojených států amerických a publiku nabídl Paganiniho virtuózní Koncert č. 1 (první větu s kadencí).

Finále koncertu potom patřilo laureátce letošního ročníku a vítězce druhé soutěžní kategorie, kterou se stala sympatická Sora Lavorgna z Francie. Pokud porotu zaujala zejména svými technickými a interpretačními schopnostmi, tak publikum při koncertě si dokázala získat také milým úsměvem. Introdukce a Rondo capriccioso, op. 28 od Camille Saint-Saënse v jejím provedení bylo pro všechny přítomné výjimečným zážitkem a potlesk ve stoje jí patřil naprosto zaslouženě.

Od paní ředitelky Lipenské bylo pozorné, že v závěrečné řeči adresovala jedno z poděkování také kolegyním, které dětem při vystoupeních zajišťovaly klavírní doprovod, neboť jsou to právě ony, kdo jsou dětem v zásadních momentech nejblíže a poskytují jim obětavou a spolehlivou oporu nejen po stránce hudebního výkonu. Velký dík ale patří všem organizátorům i porotě za to, že se jim daří držet soutěž nejen na patřičné umělecké úrovni, ale vtisknout jí srdečný lidský rozměr. A v neposlední řadě je na místě ocenit také vstřícnost představitelů města Ústí nad Orlicí, kteří o Kocianovu soutěž i festival pečují jako o místní „rodinné stříbro“. O důležitosti dobrého zázemí pro takovouto soutěž není pochyb.

Přejme tedy mnoho dalších uměleckých úspěchů jak všem letošním soutěžícím, tak i samotné Kocianově houslové soutěži, která pomáhá překračovat hranice.

Foto: Kocianova houslova soutěž / Lukáš Prokeš