Operní festival v Glyndebourne letos kvůli pandemii není
„Tady je to pomalejší. Můžete opeře věnovat skoro celý den.“
„Letos se měly hrát opery Dialogy karmelitek, Nápoj lásky, Alcina, Únos ze serailu, Fidelio a v nastudování Jakuba Hrůši Život prostopášníka.“
„O očekávané příjmy přicházejí nejen umělci, ale také sezonní pracovníci. Jde o čtyři stovky lidí.“
Celosvětové rozšíření nemoci Covid-19 a opatření proti jejímu dalšímu šíření jsou důvodem, proč se letos nekoná ani operní festival v Glyndebourne ve Východním Sussexu na jihu Anglie. V polovině března organizátoři oznámili zrušení první část představení, termíny od poloviny května do 14. července. Nakonec však přistoupili k odřeknutí celého naplánovaného programu až do srpna. Vzhledem k vládním doporučením zůstane letos v létě areál uzavřený.
V usedlosti rodiny Christie začala operní tradice roku 1934 jako soukromá představení. Avšak postupně se jméno areálu kolem šest staletí starého šlechtického sídla s divadlem uprostřed zahrad stalo světoznámým pojmem a série operních inscenací vyrostla do události mající formát mezinárodního festivalu, aniž by se vytratily výhody privátní atmosféry. Přehlídka v Glyndebourne se koná nezávisle na penězích od vlády. Loni se slavilo pětadvacet let od postavení tamního nového divadla s více než tisícovkou míst a zároveň se připomínalo pětaosmdesát let festivalových tradic na tomto místě.
Výkonným ředitelem festivalu je současný majitel rozlehlé historické usedlosti Gus Christie. Uměleckým ředitelem je Stephen Langridge. Rozhovor, který loni poskytl portálu KlasikaPlus.cz, čtěte pod titulkem „V Glyndebourne jsem se učil chodit“. Jak říká, nejde o městské divadlo, kam přijdete chvilku před začátkem představení. „Tady je to pomalejší. Můžete opeře věnovat skoro celý den. Přijet, odpočívat tady, užívat si zahrady, skvěle vypadat… Můžete tady mít piknik nebo jít na večeři, povídat si s přáteli o umění a opravdu mít čas všechno v klidu prožít.“
Silné jsou repertoárové tradice, ale podstatný je samozřejmě rovněž duch místa. Špičkové inscenace s mezinárodními hvězdami a dlouhé přestávky určené pro večeře v restauracích a barech nebo pro pikniky na trávě. Každý rok bývá na programu šest inscenací, celkem jde o téměř osm desítek večerů. Letos se měly hrát opery Dialogy karmelitek, Nápoj lásky, Alcina, Únos ze serailu, Fidelio a Život prostopášníka. Posledně jmenované Stravinského dílo měl nastudovat dirigent Jakub Hrůša.
Festival čelí podle pořadatelů dopadu pandemie a opatření proti ní, největšímu od druhé světové války, náhlému a devastujícímu. O očekávané příjmy právě přicházejí nejen umělci, ale také sezonní pracovníci. Jde o čtyři stovky lidí. Každoročně festival spoléhá na prodej vstupenek, který dosahuje až 95 procent. Výnos umožňuje podporovat také podzimní sérii operních představení po britských městech, nazvanou Glyndebourne on Tour. Stejně tak dovoluje pořádat i edukativní programy. Gus Christie proto vyzval publikum k poukazování darů a k další podpoře, a to prostřednictvím fondu zřízeného pod názvem COVID-19 Emergency Appeal.
Každou neděli nyní organizátoři nabízejí svému věrnému publiku v rámci projektu Glyndebourne Open House na YouTube kanálu ke zhlédnutí postupně další a další záznamy minulých mozartovských produkcí. Od 24. do 31. května je to Figarova svatba, od 31. května do 7. června Don Giovanni a od 7. do 14. června Così fan tutte.
Foto: archiv KlasikyPlus, Fb Glyndebourne Opera House
Příspěvky od Petr Veber
- AudioPlus | Pavel Smutný: Vytěžme z Roku české hudby maximum
- Káťa expresionistická a expresivní. Drážďanský Janáček podle Calixta Bieita
- Ivo Kahánek: Smetana není vedle Liszta žádnou popelkou
- AudioPlus | Martin Smolka: Hudba už nejsou melodie a akordy, které se někam odvíjejí
- Jiří Bělohlávek a Česká rapsodie vlastence Bohuslava Martinů