PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Nenápadným, ale nezanedbatelným aspektem večera je skutečně celorepublikový dosah MenARTu. Do žižkovském atria dorazili umělci z Pardubic, Brna, Poličky i Frýdku-Místku…“

„Mnohými nejočekávanějším bodem programu bylo vystoupení Nory Lubbadové.“

„Mladí umělci, ještě tolik neusměrnění konvencemi, přinesli kromě svého přednesu také notnou část sebe sama.“

Hudební Odyssea je projekt, který představuje mentory působící ve Stipendijní akademii MenART společně s jejich žáky napříč ročníky. V Atriu Žižkov tak 24. ledna vystoupili klavírista Ivo Kahánek a klarinetista Irvin Venyš, dvě výrazné osobnosti české klasické hudby, a spolu s nimi výrazně obdařené i pracovité hudební mládí. Podstatný podíl na pěkném vyznění měl také klarinetisty doprovázející Daniel Wiesner.

„Boj o peníze nebaví nikoho, všechny ostatní výzvy jsou vlastně radost.“

„Jde nám především o to, aby divadlo nějakým zajímavým způsobem vyprávělo příběhy, a je jedno, jestli to bude na látce, kterou zpracoval Mysliveček, nebo Szymanovski.“

„Předsudek, že kritici jsou odtržení od reality, a naopak diváci mají rádi jen to líbivé, je lichý.“

Bienále Festival hudebního divadla Opera je jediná periodická přehlídka reprezentativních inscenací tuzemských i slovenských profesionálních operních souborů zřizovaných státem či obcemi. Zásadní součástí programu jsou v současné době i projekty dalších nezávislých subjektů. Šestnáctý ročník, který je svým rozsahem největší v celé historii a začíná v Praze 29. ledna Janáčkovou Káťou Kabanovou v produkci Slezského divadla Opava, představuje ředitelka festivalu Lenka Šaldová.

„Na závěr pak jemný žesťový zvuk zalil celou scénu ‚omamné noci v oáze pod palmami‘ měkkým světlem… přišel rozbřesk.“

„Obecně byl tón Marie-Astrid Hulot nadmíru příjemný, noty do sebe vplouvaly pomocí takřka nekonečného legata.“

„Název první části zní Šalomounův sen, a vskutku hudba v introdukci jako by popisovala vynořování vizí a myšlenek z nevědomí.“

Posluchači Plzeňské filharmonie si 23. ledna na koncertě s názvem Joseph Haydn & Pražské jaro vychutnali jak hudbu notoricky známou, tak tu raritní takřka neslýchanou. Haydnův houslový koncert orámovaly dvě Orientem inspirované skladby, jedna od Camilla Saint-Saënse a druhá od Ottorina Respighiho. Pojítkem s Pražským Jarem byla sólistka Marie-Astrid Hulot, která se v minulém roce probojovala do finále pražskojarní soutěže a získala třetí cenu.

„Dirigent zvolil velmi energické pojetí a živá tempa, většině částí zrychlení překvapivě svědčilo, jiné ale zcela nevyzněly.“

„Kraemer byl důstojnou náhradou Byčkova, ale nepřinesl s orchestrem nic objevného.“

„Přesto je dobře, že se Bachova díla v prvním českém koncertním sále hrají a čeští posluchači si mohou rozšiřovat hudební obzory.“

Česká filharmonie uvedla ve dnech 22., 23. a 24. ledna v Rudolfinu pod taktovkou Nicholase Kraemera Bachovu Mši h moll také zvanou „Katolická“. Společně s Collegiem Vocale 1704 nabídla historicky poučenou interpretaci v komornějším obsazení a výsledek byl působivý, přesto zřejmě nelze mluvit o hudební události, která by se zapsala do dějin.

„Pokora tkví v důslednosti, to je naše motto pro rok 2025.“

„Na půdorysu spolupráce s Kateřinou Englichovou vznikl projekt s fenomenální sopranistkou Alžbětou Poláčkovou pojmenovaný podle písně Almy Mahler Ekstase.“

„Interpretovat skutečně autenticky můžu jen ty skladatele, které mám vedle sebe a můžu diskutovat o každém jednom hudebním záměru.“

Pomyslíme-li na hoboj, napadne nás jméno Viléma Veverky jako první. Vynikajícímu interpretovi se za dosavadní kariéru podařilo prosadit hoboj mezi jeden z nejžádanějších sólových nástrojů, obklopovat se podobně špičkovými interprety, a především mít velké zázemí v autorské spolupráci se současnými skladateli, kteří jeho nástroji umí zkomponovat náročné skladby určené přímo na míru. 29. ledna Vilém Veverka společně s kolegyněmi Kateřinou Englichovou a Alžbětou Poláčkovou vystoupí na Novoměstské radnici při premiérovém podání třetí edice jejich projektu Ekstase.

„Inscenácia je stávkou na to, že príbeh a vzťahy postáv budú fungovať aj v abstraktnejšom, pomerne komornom a navyše relatívne statickom prostredí.“

„Oveľa viac akoby režisérovi imponovala osudovosť a temnota príbehu, ktoré sa nemusia nutne spájať s intenzívnou drámou.“

„Výkon Arnheiður Eiríksdóttir považujem za najvyrovnanejší a najkomplexnejší.“

Po Fibichovej Šárke zaradila Opera Národního divadla medzi svoje premiéry ďalší titul, ktorého protagonistkou je výrazná ženská postava: Cherubiniho Médeu. Opera, ktorá sa rozhodne neradí k tým najviac uvádzaným zaznela v Stavovskom divadle po takmer dvesto rokoch. Nová inscenácia umožňuje vnímať dielo ako plnohodnotný opus, nielen ako kurióznu raritu. Zároveň však z naštudovania ostáva zreteľné, prečo sa záujem operných domov neobracia k Médei pravidelnejšie.

„Tato vídeňská inscenace všechna negativní tvrzení o operetě vyvrací na sto procent.“

„Původní verzi propojila dramaturgie s nosnými prvky těch dalších.“

„Vypjatost pěveckých partů propojená s energickým pohybovým projevem byla u sboru i sólistů obdivuhodná.“

Johann Strauss mladší je pro Vídeň ikonickou postavou, jeho valčíky se zarývají pod kůži ještě dnes. Dvousté výročí narození je proto velkým svátkem a hlásí se k němu především Theater an der Wien. Právě tady zněly oslavencovy operety po celé století a ještě také nedávno. Premiéra operety Královnin krajkový šátek se uskutečnila 18. ledna a hudebního nastudování se ujal Martynas Stakionis, režijní zpracování je dílem Christiana Thausinga.

„Technika klavíristy Lukáše Vondráčka a všechny vnější aspekty se samozřejmě dají popsat a do detailu rozebrat, ale proč tak činit, když to nejpodstatnější se skrývá uvnitř jeho duše.“ 

„Orchestr se při Schumannově Čtvrté symfonii dirigentovu nasazení podvolil s viditelnou chutí a připravil naplněnému sálu další nezapomenutelný zážitek.“

„Publikum aplaudovalo dlouho.“

V ryze romantickém duchu se nesl koncert Filharmonie Hradec Králové ve čtvrtek 23. ledna. Zájem posluchačů byl obrovský, a tak návštěvníci obsadili i všechny přístavky. Největší pozornost se upírala k sólistovi večera Lukáši Vondráčkovi, jenž přednesl Chopinův Druhý klavírní koncert. Publikum ocenilo jeho excelentní výkon ohromnými ovacemi a vyžádalo si hned dva přídavky. Pochopitelně opět romantické.

„Její pastorkyňa patří k nejzásadnějším top dílům… Když něco takového prosloví zkušení lidé z operního světa, nedovedu si představit lepší ohodnocení.“

„Pak se můžou dít zázraky. To je nádherný pocit, který do mého života přináší obrovskou smysluplnost.“ 

„Bylo by pro mě obtížné, kdybych měl naplňovat jen jakousi formální stránku své profese.“

Londýnská Královská opera Covent Garden hraje od 15. ledna do 1. února celkem šestkrát Janáčkovu Její pastorkyňu, v zahraničí uváděnou pod titulem Jenůfa. Dirigentem obnovené inscenace je Jakub Hrůša, který se v tomto divadle ujme na podzim funkce hudebního ředitele. Jenůfa je podle něj jednou z nejpravdivějších a nejsilnějších oper celého světového repertoáru. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje o skladatelově mezinárodně nejproslulejším díle, o divadle a publiku i o sobě samotném.

„Třikrát za život byl členem, dokonce druhým koncertním mistrem České filharmonie. Hrál pod taktovkami Václava Talicha, Rafaela Kubelíka, Bruna Waltera, Ericha Kleibera.“

„Rovněž se snažil komponovat, jeho ambicím ale odpovídal spíš styl na pomezí lehké a vážné hudební múzy.“

„Do vlaku směr Osvětim byl vehnán 16. října 1944, dožil se pouhých pětapadesáti let.“

Osmdesát let uplyne 27. ledna od chvíle, kdy Rudá armáda, ženoucí se na Berlín, učinila pod dojmem otřesných zpráv z Osvětimi odbočku. A osvobodila tamní koncentrační tábor, největší ze všech, které nacisti založili a buď sami či s pomocí svých přisluhovačů v okupovaných zemích provozovali. O tom, kolik Židů vlastně v osvětimských plynových komorách zemřelo, se dodnes vedou odborné i laické spory. Rozhodně jich bylo přes milion. A jedním z těch, jejichž životní pouť se tam násilně uzavřela, byl významný český houslista a skladatel židovského původu Egon Ledeč.

„Sonáta pro klavír Domenica Scarlattiho dostala v rukou Denise Stefanova jemný nádech v precizně provedených trylcích, ve volných linkách prozrazovala suverénní virtuozitu.“

„Voříškova Grande Ouverture získala v provedení vynikajících Ivana a Lukáše Klánských orchestrální sytost i vznešenost.“

„Johannes Brahms a výběr z jeho Uherských tanců byl skutečným vrcholem večera, kdy nabídl čtyřruční souhru vždy různým dvojicím klavíristů.“

Pokračování 33. ročníku cyklu Svátky hudby v Praze v úterý 21. ledna neslo výstižný název Tance pro čtyři ruce, šlo tedy o klavírní večer. Výjimku však potvrdil zakladatel projektu, houslový virtuos Václav Hudeček, který po přivítání posluchačů v sále Pražské konzervatoře a představení vynikajících klavíristů Ivana a Lukáše Klánských nabídl vizitku třetího klavíristy Denise Stefanova, talentovaného studenta Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy.