PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Pomocí postupného zhušťování a zřeďování zvuku docílila skladba Sebestyén-Lázar velkého efektu, aniž by k tomu mladá autorka použila konvenční výrazové prostředky.“

„V kombinaci s dalšími melodickými motivy příčné flétny a klavíru vytvořil Kováts-Szöcs agilní a neklidnou esenci, která poměrně překvapivě nese v češtině název Setmění.“

„Je zřejmé, proč bývá dirigent Tomáš Stanček pravidelně zván k podobně náročným projektům…“

Skladatelská soutěž Generace představila na koncertě 16. června vítězné skladby účastníků. Mezinárodní soutěž pro všechny státy Visegrádské čtyřky je pořádána pod záštitou MHF Leoše Janáčka. Obě soutěžní kategorie letos ovládli mladí skladatelé z Maďarska. Jejich skladby a další oceněná díla zazněla na koncertě v Českém rozhlase Ostrava. Provedení se ujaly soubory Ensemble Prague Modern a Festivals Contemporary Ensemble pod taktovkou dirigenta Tomáše Stančeka.

„London Brass má pověst nejlepšího žesťového souboru. A to už nepřetržitých čtyřicet let.“

„Největší pozornost na sebe strhl tubista, nejmenší vzrůstem, ale s největším nástrojem. Stal se bez nadsázky miláčkem publika.“

„Byl to večer nabitý energií, nadšením, virtuozitou a výsostným uměním.“

Brno Brass Fest hostil v neděli 15. června soubor London Brass. Světově vyhlášení mistři žesťových nástrojů zahráli na nádvoří hradu Špilberk a zakončili tak čtvrtý ročník festivalu. Nejprve se předvedli jako mistři klasické hudby, když hráli aranže klasických skladeb a tento blok zakončili Uherskou rapsodií Ferenze Liszta. Druhá polovina patřila úpravám skladeb Beatles, Queenů a na závěr přišel i James Bond.

„Setkání s Kiyou Tabassianem a nadšení pro myšlenku Vojtěcha Semeráda umožnilo realizaci hudebního doprovodu velkolepého cestopisu Kryštofa Haranta.“

„Vojtěch Semerád s Cappellou Marianou jsou mimořádně disponovaným souborem, který má poučenou interpretaci staré hudby ‚v krvi‘.“

„Kiya Tabassian zaměřil výběr skladeb na anonymní autory 16. století, ale také na dodnes uznávané skladatele a básníky Blízkého východu.“

Pilgrimage. Hudební pouť Kryštofa Haranta do Jeruzaléma. Tak zní celý název nahrávky, kterou společně pořídili český vokální soubor Cappella Mariana a kanadský instrumentální Constantinople. Unikátní projekt iniciovaný Vojtěchem Semerádem nabízí spojení mezi světem evropským a blízkovýchodním a je nepochybně dramaturgickým skvostem. Jak už ostatně dokládají získaná ocenění a vyprodané koncertní sály.

„Bystrouška je nádherná postava, ale také velmi těžká, protože v hudbě se nic neopakuje, každý takt je jiný a klade veliké nároky na deklamaci.“

„Mám ještě tři české sny a když pozoruju, jak se můj hlas vyvíjí, jsem přesvědčena, že se mi splní: Rusalka, Jenůfa a Káťa Kabanová.“

„Každé vystoupení pojímám, jako by to byly moje narozeniny.“

Elena Tsallagova patří k nejvyhledávanějším sopranistkám na světě a těší se mezinárodnímu uznání díky své všestrannosti a přesvědčivému uměleckému projevu. Vedle svých závazků v berlínské Německé opeře patří mezi vrcholy její sezóny debut v roli Elektry v Mozartově Idomeneovi v Divadle na Vídeňce, Marta ve Weinbergově Pasažérce v Bavorské státní opeře či titulní role v Janáčkově Lišce Bystroušce v Opéra national de Paris a v Bavorské státní opeře. 26. června vystoupí na Smetanově Litomyšli v Šostakovičově Symfonii č. 14, op. 135 spolu s orchestrem Kremerata Baltica a dirigentkou Mirga Gražinytė-Tyla. V době rozhovoru končila sérii představení Bizetových Lovců perel v německém Weisbadenu, v nichž ztvárnila hlavní roli kněžky Lejly.

„Zatímco samotný Jahoda byl ve svých životních peripetiích představen formou zábavnou, lehce atakující hranici parodičnosti, jeho hudba byla přednesena s úctou a respektem.“

„Jiří Bartoloměj Sturz, ‚stvořitel‘ Ignáce Jahody Chrobolského, předkládá jeho vokální a instrumentální díla s nepřeslechnutelným respektem k barokní hudbě v její monumentální působivosti, a zároveň s vědomím, že baroko nebylo jen vážné…“

„Jahodova (Sturzova) hudba vychází z baroka, ale zcela přiznaně se od barokních postupů odváží odchýlit.“

Koncert, který jsme v pátek 13. června vyslechli v libereckém kostele Nalezení svatého Kříže a v podání souboru Fragium16, mnozí s potěšením a pobavením, lze chápat jako pokračování a rozvíjení hry s fiktivním hudebním skladatelem českého baroka a jeho tvorbou, v premiéře zde zazněla kantáta České nebe Ignáce Jahody. Ale zatímco samotný Jahoda byl ve svých životních peripetiích představen formou zábavnou, lehce atakující hranici parodičnosti, jeho hudba byla přednesena s úctou a respektem.

„Souhra všech čtyř hudebníků byla naprosto perfektní.“

„Z první věty Ravelova Smyčcového kvartetu dýchala pohoda prosluněného letního dne.“

„Pianista i kvarteto hráli doslova jako o život.“

V květnu loňského roku obohatil pražský hudební život pozoruhodný koncertní cyklus nazvaný Hudba mezi obrazy. Za realizací tohoto projektu stojí dvojice studentů HAMU – klavírista Pavol Praženica a houslistka Terézia Hledíková, kteří k pořádání koncertů, na nichž vystupují výhradně mladí umělci, využili atraktivní a širšímu publiku nepříliš známé prostory staroměstské Galerie Lapidárium. Na závěrečném koncertě tohoto cyklu v pátek 13. června vystoupilo Sukovo kvarteto, ke kterému se ve druhé polovině večera připojil právě i Pavol Praženica.

„Od chvíle, kdy se historický výzkum začal zabývat rolí skladatelek ve společnosti, začal se měnit i náš ustálený obraz minulosti.“

„Jiné možnosti ženám nabízely liberální a kulturou prostoupené Benátky či Florencie, jiné přísně protestantská města severní Evropy.“

„U všech hudebníků bylo patrné nadšení, s nímž hudbu interpretovali, a zaslouží si pochvalu ze objevnou a originální dramaturgii koncertu.“

Zřídka uváděné skladby barokních autorek převážně ze severní Itálie uvedl soubor Musica Poetica na koncertu s názvem Barokní ženy, který se uskutečnil v pondělí 16. června v Respiriu na pražské HAMU. Členové souboru hrající na kopie dobových nástrojů v obsazení cembalo, viola da gamba, barokní příčná flétna, barokní housle, zpěv a recitace připravili publiku poutavý program složený z celkem čtrnácti vokálních, instrumentálních a recitativních částí.

„Pohnán udával nástupy s jistotou a jeho gesta byla jasná a přirozená. Sbor na něj reagoval rytmickou souhrou a intonační čistotou.“

„Zvuk sboru byl zvukově vyvážený a krásně vyznělo i frázování v různých dynamikách. Celkový přístup dirigenta a sboru k duchovním skladbám byl citlivý s ohledem na zpívaný text.“

„V této verzi pod Indiho vedením vyzněly nádherně dynamicky vystavěné fráze.“

I když koncerty studentů uměleckých škol nejsou chápany jako produkce profesionálního uměleckého světa a patří spíše do kategorie tematických plánů studujících oborů, mají v sobě potenciál mladistvé energie a ta ve spojení s uměleckou kvalitou může přinášet kouzelné a nevšední zážitky. Jeden z takových koncertů s názvem Sborový koncert katedry dirigování se uskutečnil dne 16. června v Sále Martinů pražské HAMU v pořadatelství fakulty. Jejich prostřednictvím má veřejnost šanci vidět a slyšet talentované, budoucí umělce, což je i pro ně samotné skvělá příležitost prezentace a zároveň způsob, jak postupně nabírat nové zkušenosti. Zvolené skladby interpretovalo Foersterovo komorní pěvecké sdružení.

„Málokteré jeho dílo je v hudebním výrazu prodchnuto takovou mírou optimismu.“

„Martinů je důstojný dědic tradice, která vytvořila Smetanu a Dvořáka. Jeho hudba je česká v melodickém charakteru, mezinárodní a novoklasická v technice.“

„Čtvrtou symfonii nahrál Rafael Kubelík pro Československý rozhlas 10. června 1948. Českou filharmonii před emigrací na Západ dirigoval naposledy o měsíc později, 5. července.“

S koncem druhé světové války je spojeno několik významných kompozic. Prokofjevova Pátá symfonie, Šostakovičova Devátá, Hobojový koncert a Metamorfózy Richarda Strausse nebo Tři malé liturgie Boží přítomnosti Oliviera Messiaena. A patří sem také Symfonie č. 4 Bohuslava Martinů, komponovaná v New Yorku v dubnu 1945 a dokončená pak v polovině června, tedy před osmdesáti lety, za letního pobytu na poloostrově Cape Cod ve státě Massachusetts.

„Lidský hlas je tím nejdokonalejším nástrojem a učí nás, jak zacházet s nástroji v orchestru.“

„Nejvíce mě naplňuje, když mohu jedno dílo nejen dirigovat, ale zároveň v něm i hrát na nějaký nástroj.“

„Myslím, že hudba Josefa Myslivečka je skvělá, ale bohužel nedoceněná a zasloužila by si být hrána mnohem častěji.“

Ruský dirigent, klavírista, cembalista a kornetista Maxim Emelyanychev je od roku 2019 hlavním dirigentem Scottish Chamber Orchestra, působí jako šéfdirigent souboru dobových nástrojů Il Pomo d’Oro a od sezóny 2025/26 se stane hlavním hostujícím dirigentem Švédských rozhlasových symfoniků. Narodil se v Nižním Novgorodu a jako dirigent vystoupil poprvé ve dvanácti letech. Vystudoval Moskevskou konzervatoř ve třídě Gennadije Rožděstvenského. Na Smetanově Litomyšli uvede 22. června Předehru pro orchestr Bohuslava Martinů, Symfonii č. 7 A dur Ludwiga van Beethovena a Dvořákův Koncert pro klavír a orchestr g moll s Lukášem Vondráčkem.

„Simon Trpčeski fascinoval poslucháčov fenomenálnou klavírnou technikou.“

„Symfónia č.4 Franza Schmidta zaznela v Bratislave po prvýkrát, takmer 90 rokov od svojej viedenskej premiéry.“

„Daniel Raiskin sa prejavil ako dôverný znalec a zanietený interpret Schmidtovej orchestrálnej tvorby.“

Záverečné koncerty abonentného cyklu 76. sezóny Slovenskej filharmónie v bratislavskej Redute sa v dňoch 12. a 13. júna uskutočnili pod taktovkou končiaceho šéfdirigenta telesa Daniela Raiskina, sólistom bol známy macedónsky klavirista Simon Trpčeski. Na programe tejto koncertnej dvojice bola neštandardná, no dramaturgicky zaujímavá kombinácia diel Sergeja Rachmaninova a Franza Schmidta.

„Jeho styl dirigování je pro mne jedinečný a nezaměnitelný. Neustále v extrémně plynulém, nezastavitelném pohybu.“

„U milovníků díla poličského génia vyvolala skladba blažený úsměv na rtech.“

„Vychutnat si plejádu jasnozřivých myšlenek, v nichž Král David balancuje na hranách časů i stylů.“

Pokud mne paměť neklame, myslím, že biblického obrazu spojeného s vínem na svatbě v Káni Galilejské jsem v souvislosti se Smetanovou Litomyšlí už někdy použil. Ovšem jako příměr pro to, že se zde až do pozdních festivalových dnů, ba i na samotný závěr, posluchačům nabízí jen to nejlepší. Nemám nejmenších pochyb, že festival se stejnou cestou bude ubírat i tentokrát, nicméně dramaturgie 67. ročníku podává ve shodě s výrokem správce hostiny z Janova evangelia to nejlepší od samého začátku. 

„Oratorium působí zpočátku jako kaleidoskop, jakýsi hudební komiks. Postupně se ale čím dál víc stává vroucnějším, až k hymnickému Hallelujah.“

„Lukáš Vasilek k jedinečným kreacím z nedávných let, zejména k Honeggerově Johance z Arcu a Brittenovu Válečnému requiem, přidal další mimořádný umělecký čin.“

„Zvukově stupňovaný, ale stále mírný, vznešený, vroucně radostný chvalozpěv, po jehož doznění se posluchači vůbec nechce s dílem loučit…“

Hned druhý den třítýdenního festivalu Smetanova Litomyšl přinesl jednu z nejkrásnějších položek letošního programu. Vzácné a umělecky dokonalé provedení oratoria Král David, meziválečného díla Arthura Honeggera. Nedělní koncert připravil Pražský filharmonický sbor, Prague Philharmonia, tři pěvečtí sólisté a dva recitátoři a s nimi sbormistr a dirigent Lukáš Vasilek, interpret s jasným názorem a pevnou rukou.