PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Klasicistní třívěté dílo potěšilo průzračností hlasů a jejich kontrastních proměn, jakož i zjevnou muzikálností souboru.“

„Souzvuk plně znějících nástrojů vyzrálé tónové kultury procházel sebejistou dynamickou paletou.“

„Strukturální a výrazové proměny obou skladeb českých autorů nastudoval a provedl dámský Kalabis Quintet výstižně a v duchu jejich kompozičních charakteristik.“

Koncert dámského dechového souboru Kalabis Quintet naplnil auditorium Sálu Martinů Lichtenštejnského paláce v sobotu 18. ledna dopoledne. Na programu koncertu Českého spolku pro komorní hudbu byla díla Johanna Christiana Bacha, Jeana Françaixe, Jana Hanuše a Viktora Kalabise a šlo o hodnotný hudební zážitek.

„Na programu byla hudba 18. a 20. století.“

„Zvolená baletní hudba obou klasiků je kongeniální, přitom naprosto svébytná.“

„Ani dílu Bohuslava Martinů preparace z lůna divadelního multimédiálního prostředí nikterak neuškodila.“

Pestrý a objemný byl koncert orchestrálního cyklu Prague Philharmonia v neděli 19. ledna v pražském Rudolfinu. Pod taktovkou polského dirigenta Łukasze Borowicze na něm před orchestr předstoupili řecký flétnista Stathis Karapanos a recitátor Jean-François Ehrlich. Na programu byla hudba 18. a 20. století. Dvakrát byl zastoupen salcburský rodák Wolfgang Amadeus Mozart, jednou operní reformátor Christoph Willibald Gluck, oba coby reprezentanti hudby raného hudebního klasicismu. Polský reformátor Nové hudby Krzysztof Penderecki a světově proslulý český vlastenec Bohuslav Martinů zase v programu reprezentovali hudbu minulého století.

„Tajně sním o dirigování.“

„Živě si vybavuju, když jsem poprvé slyšel Čajkovského Patetickou symfonii. Tehdy mě to tak vzalo… Bylo mi patnáct šestnáct let a řekl jsem si, že hudba je prostě to, co chci dělat.“

„Kvalita by měla být základem. A ještě výš bych dal vášeň.“

V Praze žijící žilinský rodák Pavol Praženica patří k nejvýraznějším postavám mladé generace klavíristů. S úspěchem prošel snad všemi tuzemskými klavírními soutěžemi a v letošní sezóně se pokusí napodobit soubor Alinde Quintet a jeho loňský vavřín na mnichovské soutěži ARD. Za rok pak zamíří i na soutěž Pražského jara. V nejbližší době jej však čekají vystoupení v sezóně Českého spolku pro komorní hudbu v pražském Rudolfinu a v řadě Janáčkovy filharmonie Ostrava věnované mladým sólistům…

„Kaspar Zehnder je dirigent s výrazným a dobre čitateľným umeleckým profilom.“

„Krákov subtílny vokálny cyklus bol holdom básnickej genialite Francesca Petrarcu.“

„V dramaturgickej zostave programu koncertu dominovala talianska inšpirácia.“

Abonentný cyklus Slovenskej filharmónie pokračoval v dňoch 16. a 17. januára v Redute ďalšou dvojicou symfonických koncertov, tentoraz pod taktovkou švajčiarskeho dirigenta Kaspara Zehndera a so sólistkou, britskou sopranistkou Sophie Daneman. Na programe boli diela Franza Schuberta a Felixa Mendelssohna-Bartholdyho, ktoré doplnila premiéra vokálneho cyklu domáceho autora Egona Kráka Divina bellezza (Božská krása).

„Trojnásobně vyprodaný koncert je důkazem, že živá klasická hudba stále rezonuje s lidskými srdci.“

„Na rozdíl od mnoha interpretů, kteří vnímají hudbu jako platformu pro vlastní ego, Vondráček přistupuje k dílu s neobyčejnou pokorou.“

„Vondráčkova hra, Raiskinovo vedení orchestru a dramaturgická volba skladeb vytvořily jedinečnou symbiózu, která nejen oslavila hudbu, ale také připomněla její schopnost proměňovat naše vnímání světa.“

V sále Kina Vesmír, dočasném zázemí Janáčkovy filharmonie Ostrava, se v pátek 17. ledna uskutečnilo třetí provedení jejího programu Novoročního koncertu. Tento večer pod taktovkou Daniela Raiskina a s klíčovou ingrediencí klavírního umu Lukáše Vondráčka byl nejen hudební oslavou začátku nového roku, ale také hlubokou reflexí nad lidskou tvořivostí a přesahem hudby, která nás může vést k transcendenci.

„Nahrávka je svou bezprecedentní interpretační kvalitou jedním z dramaturgicky nejzásadnějších nahrávacích počinů loňského roku.“

„Porozumění Jägerové tomu, o čem zpívá a jak to chce sdělit, je vskutku znamenité. Její hlas má dramatickou hloubku.“

„Roman Hoza se tohoto nadmíru vtipného díla nemohl zhostit lépe.”

Dvojalbum s písněmi Slávy Vorlové přináší reprezentativní výběr tvorby české skladatelky. Nad jejím dílem se sešli přední mladí interpreti Tamara Morozová, Monika Jägerová, Daniel Matoušek, Roman Hoza, Vojtěch Červenka a Katelyn Bouska. Nahrávka je významným příspěvkem k objevování české hudby minulého století. Je také důkazem, že současní umělci k minulosti nejsou lhostejní, když dotvářejí povědomí o roli žen ve světě hudebních skladatelů.

„A tím se dostáváme k tomu nejefektnějšímu: k okázalým tečkám, k piruetám, výskokům…, k velitelskému píchání do vzduchu a nesmlouvavému zastavování času… i k taktovkám ulétajícím z rukou.“

„V čase fotografií by bylo pošetilé zavírat oči před tím, že je možné takové postřehy vtělit i do slov.“

“A tak nepovažujme za nekorektní povšimnout si toho, že jeden dirigent poklesává až skoro k zemi a jiný své nadšení z hudby a pro hudbu transformuje do krkolomných figur.“

Berlioz i Mahler byli předmětem mnoha karikatur. Démonická hudba obou dirigujících romantických skladatelů vedla představivost kreslířů k vyhroceným scénám, ve kterých šíleně vyhlížející muži vládnou exaltovanými gesty nejen stohlavým souborům hudebních nástrojů, ale také kanónům a dalším zdrojům rámusu. Nelze se divit. Mistři taktovky jsou na očích nejvíc ze všech muzikantů a jejich gesta chtě nechtě přitahovala a přitahují pozornost. I tu naši.

„Melodie klouzala, nadnášená prouděním komplementárních rytmů. Perfektně hladká crescenda a decrescenda vykreslovala výšku letu.“

„Chvíli se ozývaly na marimbu až nečekaně temné disonance, které šlo cítit i ‚na vlastní tělo‘.“

„Na otázku Ladislava Bilana ‚Kdo dnes slyšel marimbu poprvé?‘, odpověděla takřka polovina sálu zdviženou rukou!“

Do plzeňského Domu hudby 15. ledna zavítal Ladislav Bilan, a to v rámci koncertní řady Kruh přátel hudby. V sólovém koncertě plném svěžích rytmů a velepříjemného zvuku předvedl své umění hry na marimbu. To vše v rámci vzrušujícího soudobého programu, na kterém demonstroval kompletní spektrum výrazových možností tohoto bicího nástroje z rodiny úderových idiofonů.

„Míru dramaturgického sepjetí je hlavní předností zážitkově specifických setkání s cembalistkou.“

„Už ve třinácti letech Julie Candeille veřejně vystupovala jako zpěvačka, cembalistka i harfistka. O čtyři roky později představila svůj první klavírní koncert.“

„Publikum dnes ‚nežilo nadarmo‘.“

Sympatická, činorodá a schopná umělkyně, hráčka na starší klávesové nástroje Alena Hönigová potěšila dalším dílem druhého ročníku svého koncertního seriálu Příběh kláves, umění a krásných nauk. V pražské Galerii Fotorenesance 16. ledna slovem představila pařížské hudební souvislosti konce 18. století a interpretačním umem přiblížila kompoziční schopnosti a specifika autorů Hélène de Montgeroult, Julie Candeille a Jana Ladislava Dusíka.

„Posluchači byli napnuti očekáváním provedení kompozice Luminarium Kryštofa Mařatky“.

„Paulová ovládá mistrně svůj nástroj, svým přirozeným projevem dodala většině částí i nezaměnitelné osobní kouzlo.“

„Našlo se několik posluchačů, které hudba odradila natolik, že odešli ze sálu.“

Třetím abonentním koncertem pokračoval cyklus Diamant Plzeňské filharmonie. Možná, kdyby nesl název Mařatka Luminarium, nebyl by hojně navštíven, název koncertu Beethovenova Pastorální & Brauner však přilákal mnoho posluchačů. Bylo ale skvělé, že se orchestr rozhodl zařadit a nastudovat velmi zajímavé dílo současného skladatele, žijícího střídavě ve Francii a v Čechách. K dirigentskému pultu byl pozván bývalý šéfdirigent plzeňského orchestru, nynější šéf Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK Tomáš Brauner.