PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Mezinárodní varhanní festival u sv. Jakuba na Starém Městě zahájil Gabriele Agrimonti z Itálie.“

„Sólista je vyhlášeným improvizátorem s mnoha vítězstvími v mezinárodních soutěžích.“

„Agrimonti si pro varhany upravil ve svrchovaně virtuózní verzi tři části z Verdiho Requiem.“

Je obdivuhodné, že svatojakubský Mezinárodní varhanní festival se blíží bez výkyvů k magické třicítce. Přináší každoročně osm koncertů interpretů mezinárodní úrovně a dává příležitost i českým varhaníkům. Za dramaturgií festivalu stojí od počátku koncertní varhanice a varhanice svatojakubské baziliky Irena Chřibková. Pestrý výběr účinkujících z celého světa je její volbou a zárukou nejvyšší kvality. O festivalu lze hovořit jako o nejvýznamnějším cyklu varhanních koncertů nejen v Praze, ale v celé republice. Na prvním koncertě vystoupil mladý italský varhaník Gabriele Agrimonti.

„Svět básníků, k nimž se vztahoval, měl přímý vliv na jeho vlastní tvorbu, na představy o tom, co chce svými tóny říct.“

„Julius Zeyer se stal úhelným básníkem Sukova lyrického světa.“

„Otokara Březinu Suk choval v takové úctě, že se jej ani neodvážil osobně vyhledat.“

Byl skladatel a houslista Českého kvarteta Josef Suk takříkajíc neliterárním hudebníkem, když se nerad vyjadřoval písemně a nenabízel ani slovní výklady svých děl? Opak je pravdou – úzce se vztahoval ke světu současných básníků, zejména k Zeyerovi, Sovovi a Březinovi. Dá se to doložit zcela konkrétními příklady z jeho díla. V mládí četl severské autory. Vážil si Čapka. A po vzniku Československa se jeho kontakty s literáty prolínaly s politikou, když jeho přáteli byli muži blízcí Masarykovi – filozof Drtina a publicista a historik Herben.

„Je pravda, že Janáčka zpívám hodně; myslím, že mu vyhovuju.“

„Na Čechy mám špatné vzpomínky.“

„Jednou mě v Rusalce svlékli a všichni to ztrhali, ale já jsem tomu uvěřil. Princ s Rusalkou mezi prvním a druhým jednáním strávil noc a když se ve druhém vzbudil, tak vstal z postele a byl nahý. Jak se milujete se ženou? Jste nahý, ne?“

Rozsáhlé mezinárodní zkušenosti, včetně účinkování v Královské opeře v Londýně, má v Čechách narozený, ale poněkud méně známý tenorista Ladislav Elgr. Absolvent plzeňské konzervatoře a pražské HAMU část aktuálního léta strávil v Belgii při produkcích Janáčkovy Jenůfy. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz hovoří o potřebě neustálého uměleckého hledání a rozvoje, přičemž nejvýše staví ctnost upřímnosti. V tom duchu dokonce zpochybňuje fakt, že je operním pěvcem.

„Jako by během obtížné skladby jen meditoval a vnitřně prožíval Lisztovu mysteriózní hudbu.“

„V samotném závěru se v jeho hře místy zračila únava, ale přesto se jednalo fenomenální výkon, který by patrně žádný kytarista nedokázal napodobit.“

„Umění není zahrát co nejtěžší skladbu, ale vystihnout maximum jejího významu“

Na Mezinárodním kytarovém festivalu Brno se odehrálo něco, co lze adekvátně vystihnout jen za použití superlativů. Peruánský kytarista Jorge Caballero je znám svou bezlimitní kytarovou technikou, pro kterou bývá řazen mezi nejvýraznější klasické kytaristy všech dob. Do Brna přijel už podruhé a jeho programu vévodila dvě kolosální díla: Sonáta pro klavír h moll Franze Liszta a Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského. Obě pochopitelně zazněla v úpravě pro sólovou kytaru.

„Zpívat barokní repertoár se ode mě očekávalo.“

„Existuje jevištní Samuel, který je sebevědomý, extravagantní a jistý si sám sebou. Ale doma se stanu tím druhým Samuelem, plachým člověkem.“

„Doufám, že alespoň jednou budeme ve společnosti respektovat svoje odlišnosti.“

Venezuelský sopranista Samuel Mariño, který je i přes svůj nízký věk, pouhých třicet let, vyhledávaným interpretem operního a koncertního repertoáru, vystoupí 3. srpna na festivalu Hudební léto Kuks. Jeho unikátní hlas i rozvinutá pěvecká technika mu umožňujíe ztvárňovat ty nejobtížnější role a party (zvláště) barokního repertoáru. Kromě toho je znám i bořením starých pořádků a extravagancí zjevu a projevu při svých vystoupeních.

„Koncert českého kytaristy provázel spontánní ohlas.“

„Bláha navázal příjemný kontakt s publikem: jeho průvodní slovo nepostrádalo vtip, ani pozoruhodné detaily o kontextu jednotlivých děl.“

„Interpretace Jérémyho Jouva byla plná vášně a citu, který byl srozumitelně ztvárněn v jeho sofistikovaném, a přesto nespoutaném kytarovém projevu.“

Mezinárodní kytarový festival Brno má za sebou první tři koncerty, na kterých zaznělo především flamenco a španělská a jihoamerická hudba. V úterý 30. července se odehrály recitály Vladislava Bláhy a Jérémyho Jouva. Oba umělci jsou na mezinárodním kytarovém fóru dostatečně známí a postarali se o svěží a na zážitky bohatá vystoupení.

„Závěrečný koncert Svatovítských varhanních večerů přinesl atraktivní nástrojovou kombinaci varhan a trubky.“

„Vystoupil svatovítský varhaník Ondřej Valenta a první trompetista České filharmonie Stanislav Masaryk.“

„Dva trompetové koncerty z barokní doby byly kombinovány s varhanními skladbami Buxtehudeho, Janáčka a Guilmanta.“

Pátý a závěrečný koncert Svatovítských varhanních večerů přinesl atraktivní nástrojovou kombinaci varhan a trubky a také změnu účinkujícího. Jana Doležela nahradil Ondřej Valenta, v současné době svatovítský katedrální varhaník. Na koncertě s ním vystoupil trumpetista Stanislav Masaryk.

„Za jedno ze svých hlavních poslání považuji rozšiřovat repertoár klasického akordeonu.“

„Mám ráda Pohádky pro akordeon od Václava Trojana, je to jiskřivá charakterní skladba!“

„Akordeon před sebou má zářnou budoucnost.“

Opěvovaná lotyšská ambasadorka akordeonu Ksenija Sidorova začínala s hrou na nástroj pod vlivem své babičky. Lidovou hudbu brzy vystřídal klasický repertoár a studia na londýnské Královské hudební akademii. Po nich Sidorova směle vstoupila na světová koncertní pódia za doprovodu respektovaných těles i komorních partnerů. V Čechách debutovala s Filharmonií Brno na hradě Špilberk, nyní míří na Festival Krumlov. Tam ji čeká první spolupráce s hornistou a dirigentem Radkem Baborákem a jeho Českou sinfoniettou.

„Renomé katedrálního festivalu se stále zvyšuje, což dokládá i vynikající návštěvnost jednotlivých koncertů.“

„Ondřej Valenta na úvod svého koncertu zařadil populární Preludium C dur Dietricha Buxtehudeho; skladatele, kterého obdivoval i sám Johann Sebastian Bach.“

„Sonáta d moll op. 42 Alexandra Guilmanta nezazněla v rámci tohoto festivalu poprvé – před několika lety ji zahrál slovenský umělec Vladimír Kopec.“

Pátý a poslední koncert mezinárodního varhanního festivalu Svatovítské varhanní večery úspěšně proběhl a jeho třináctý ročník se tak stal minulostí. Původně ohlášeného Jana Doležela na poslední chvíli nahradil místní varhaník Ondřej Valenta, což vůbec nevadilo; díky svému působení v katedrále její varhany dobře zná. V programu se odehrály změny, nikoli špatné. Hrálo se nejen na Mölzerův nástroj, ale i na katedrální pozitiv. Společně s Ondřejem Valentou vystoupil i trumpetista Stanislav Masaryk, který koncertu dodal slavnostní ráz.

„Divák si nemusel hledat objektivní důvody, proč se mu má líbit, co slyší; byl zkrátka zcela vtažen.“

„Leite zde s pomocí portugalského souboru dokázala geniálně vystupňovat drama.“

„Zpěváci jsou skvělými interprety svého žánru, výsledek vykročení z jejich vlastního hudebního světa je ale diskutabilní.“

Barokní zámek, koncertní sál s bohatou výmalbou na stropě i stěnách, rozlehlé zahrady, jež se halí v šero právě v průběhu přestávky… Že prostředí Trojského zámku dokáže dotvořit atmosféru koncertů zvláště barokní hudby, ví pořadatelé Letních slavností staré hudby již více než dvě desetiletí a těchto prostor také bohatě využívají. V pondělí 29. července na trojském pódiu stanul portugalský soubor Os Músicos do Tejo s uměleckým vedoucím Marcosem Magalhãesem. Spolu se sopranistkou Anou Vieirou Leite a zpěvákem a kytaristou Marcem Oliveirou představili v tuzemsku téměř neznámý repertoár portugalských skladatelů 18. století, ale také tradiční portugalskou hudbu, modinhy, lundumy a fado.