PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Po dlouhých letech se letos objevil na festivalové mapě Nový Jičín.“

„Jiří Bárta měl výborný den.“

„Česká suita zazněla sice přesně v detailech, uměřeně a v dokonalé souhře celého tělesa, ale ne vždy s potřebnou dvořákovskou spontánností, jiskrou a vnitřním nábojem.“

Dva špičkové komorní orchestry hostil v minulých dnech Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. Jak známo, festival musí a ještě několik let bude muset s koncertními prostorami improvizovat. Ostravský Dům kultury je v rekonstrukci a stavba nového sálu pro filharmonii a festival je teprve na samém začátku. I když se snad slibně rozjíždí… Proto se například koncert orchestru Sinfonia Varsovia uskutečnil v Kulturním domě v Porubě (19. června) a o den později se Komorní filharmonie Pardubice (20. června) představila posluchačům v Novém Jičíně.

„Z klavíristů se mi docela líbí Yunchan Lim, který vyhrál poslední Cliburnovu soutěž.“

„Nikdy jsem nebyl ten typ elegantního klavíristy, který by nadchnul svojí hebkostí… U Schumanna to ale není potřeba.“

„Je úplně něco jiného hrát s někým, kdo vám je lidsky blízký, než s někým cizím.“

Lukáš Vondráček bezpochyby patří mezi přední světové klavíristy a nedávno mělo i pražské publikum možnost jej slyšet během sólového recitálu. Rozhovor s pianistou portál KlasikaPlus.cz vydává u příležitosti koncertů v Opavě a ve Vídni, na kterých umělec vystoupí spolu s Janáčkovou filharmonií Ostrava.

„Nad cembalovým continuem rozehrál orchestr dramatickou pulzaci, kterou efektně korunovaly znělé barokní lesní rohy.“

„Nebyla nouze o technicky brilantní exploze ve vysokých polohách, efektní ozdoby, kadence a dvojhmaty.“

„Elegantní Lina Tur Bonet předvedla neuvěřitelný smysl pro detail a srdečnou muzikálnost v oblasti historicky poučené interpretace.“

Premonstrátský klášter v Nové Říši hostil v pondělí 17. června další program jarní řady festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců. Na koncertu titulovaném „1756 – magické datum narození“ se představil rezidenční festivalový orchestr Wranitzky Kapelle s dirigentem Markem Štilcem a španělská houslová virtuoska Lina Tur Bonet. Na programu byla díla generačních vrstevníků období klasicismu – Josepha Martina Krause, Wolfganga Amadea Mozarta a novoříšského rodáka Pavla Vranického, jehož Houslový koncert G dur zazněl v obnovené premiéře.

„Pořadatelé festivalu předem proklamovali zdánlivě jednoduchý cíl – nechat zaznít základní díla českého repertoáru pro smyčcová kvarteta v provedení špičkového ansámblu.“

„Posluchači je vždy předložen až konečný výsledek společného úsilí. Dovede si ale člověk v hledišti představit, kolik práce mu musí předcházet?“

„Zvuk Pavel Haas Quartetu je natolik kultivovaný, prost zaváhání, natož chybiček, že je těžké – a hlavně zbytečné – jej obšírněji popisovat.“

Tři vrcholná díla českých autorů z repertoáru pro smyčcová kvarteta provedl v pátek 21. června na 66. ročníku Národního festivalu Smetanova Litomyšl Pavel Haas Quartet. Posluchači, kteří v pozdním odpoledni zcela zaplnili Zámeckou jízdárnu, byli svědky dokonalého, do sebemenšího detailu mistrně propracovaného uchopení skladeb spoluvytvářejících kvintesenci české hudby.

„Benda krátké texty proložil obdivuhodně ilustrativní hudbou, i přes omezené instrumentální možnosti dokáže sugestivně líčit kontrastní emoce.“

„Už to není střídání hudby a slova, dramatická hudba plyne spolu s textem a podkresluje ho, hlas se vzpíná jako plnohodnotný sólový hudební nástroj.“

„Strhující provedení.“

Poslední koncert 12. sezóny cyklu Bacha na Mozarta, který se konal 20. června v brněnském Besedním domě, se potkal s festivalem Concentus Moraviae. Vznikla tak spolupráce, která umožnila realizaci podivuhodného barokního projektu. Melodram Médea Jiřího Antonína Bendy v podání Zuzany Stivínové a Czech Ensemble Baroque dirigoval Tomáš Netopil.

„Alexander Sitkovetsky přidal Johanna Sebastiana Bacha, snad jako vzpomínku na Yehudiho Menuhina.“

„Na počátku dramatické první věty se do naprostého ticha rozezněla teskná melodie klarinetu.“

„Hoboje a smyčce spolu s fagoty vnesly klid do rozlehlé, námi jen tušené, severské krajiny.“

Na čtvrtek 20. června i na den následující připravila Filharmonie Brno dvě významná díla českého a finského romantismu. Antonín Dvořák i Jean Sibelius čerpali z živé tradice svých zemí a jsou průkopníky, na jejichž základech vyrůstala evropská i světová kultura. Dvořákův Houslový koncert a moll, op. 53 je bez nadsázky vybroušeným drahokamem i prubířským kamenem každého dobrého houslisty. Jeho virtuosního partu se ujal v Moskvě narozený britský houslista Alexander Sitkovetsky. Sibeliova Symfonie č. 1 e moll zase přinesla mezinárodní věhlas severské hudbě a otevřela cestu dalším Sibeliovým symfoniím. Dirigent Michael Schønwandt dbá na jejich souhrnné provedení i s Filharmonií Brno.

„Z projevu Emanuela Axe vyzařuje zvláštní vlídnost.“

„Kompozice připomíná doby, kdy Finsko bojovalo za národní nezávislost; je to takový finský Tábor a Blaník…“

„Byl to charakteristický Sibelius se svou zasněností a prokomponovaností v každém detailu.“

Poslední abonentní koncert této sezóny České filharmonie se odehrál až v předposledním červnovém týdnu. Původně měl dirigovat Franz Welser-Möst, ale pro nemoc odřekl a nabídl za sebe zajímavou náhradu, dirigentku Daliu Stasevskou, jež působí ve Finsku u orchestru města Lahti a je také uměleckou ředitelkou Mezinárodního festivalu Jeana Sibelia. Jak se ukázalo, v hudbě tohoto autora je jako doma. Program vrcholil Sibeliovou Symfonií č. 5 a vzbudil otázku, proč u nás hudba finského skladatele nezní častěji.

„Všechny skladbičky zkrátka usilují o zvukovou obrazotvornost.“

„Šabakova interpretace určitě nezněla rutinně, šedivě nebo prozaicky.“

„Balada na první poslech působila prostě, srozumitelně, melodicky; hlavní D dur slavnostní pasáž se střídala se vzpomínkovou lyričtější epizodou.“

Autorské večery Pavla Trojana jsou formátem koncertů pořádaných v kostele sv. Vavřince, kde skladatel prezentuje publiku svá obvykle nově vzniklá komorní díla. Na pátém koncertě, který se uskutečnil 19. června, zazněly převážně klavírní skladby v podání Luďka Šabaky a jedno dílo za účasti kontrabasisty Jiřího Valenty. Celý večer provázela přátelská až rodinná atmosféra, květiny a následné občerstvení.

„Novodobá premiéra není jen určitou hudební kuriozitou, ale je především důležitým příspěvkem k obnovení historické paměti celého regionu.“

„Tomuto poslání slouží současná inscenace opravdu znamenitě. S velkou pokorou, zodpovědností a nasazením.“

„Skutečnou hudební radost přinesly publiku operní sbory. Ty byly nejen precizně nastudované, ale sboristé prokázali i skvělé herecké schopnosti, které ještě podtrhl jejich ryzí zápal.“

Majestátní hradba Krušných hor překvapivě uzavírá průhledy některými ulicemi severočeských Teplic. Přísnost a zdánlivá nedostupnost horského hřbetu, který se občas skrývá v mlžném oparu, působí doslova magicky. Přitahuje váš pohled a probouzí fantazii. Kulisa jako stvořená pro pohádku… Právě do Krušnohoří je zasazen děj pohádkové raně romantické opery Perkmon (Der Bergmönch) Josepha Matthiase Wolframa, jejíž scénické provedení v Krušnohorském divadle v Teplicích uzavřelo ve čtvrtek 20. června 59. ročník Hudebního festivalu Ludwiga van Beethovena.

„Klavírní výtahy, ať už sólové nebo pro dva hráče, se dají najít téměř ke všemu z hudby devatenáctého století.“

„Klavír byl mou první hudební láskou.“

„Je důležité, aby klavír zněl ve čtyřručních úpravách jako orchestr.“

Jihomoravský mezinárodní festival Concentus Moraviae prezentuje letos v několika programech dirigenty v jiné než obvyklé roli. Tomáš Netopil se představil jako houslista, Petr Popelka koncertuje se Zemlinského kvartetem v roli kontrabasisty… A Náměšť nad Oslavou je v pondělí 24. června dějištěm koncertu, při kterém je dirigent Jiří Rožeň pianistou. Do zámecké knihovny spolu s klavíristou Pavlem Voráčkem a sopranistkou Victorií Khoroshunovou připravil hudbu Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Gustava Mahlera, a to pro čtyřruční klavír, respektive pro zpěv a čtyřruční klavír.

„Violoncellista Jan Petrov využil nabídku Pražského hudebního institutu.“

„Koncert uvedl prezident soutěže Jana Vychytila, violoncellista a pedagog na Gymnáziu a Hudební škole hl. m. Prahy Martin Škampa.“

„Jan Petrov oslovil posluchače vřelostí projevu, čistou intonací a hlubokým ponorem do interpretovaných děl.“

Sál žižkovského Atria se v pondělí 17. června opět rozezněl krásnou hudbou. Mladý violoncellista Jan Petrov, student třetí ročníku Pražské konzervatoře, využil nabídku Pražského hudebního institutu a po svém vítězství v 16. ročníku Mezinárodní violoncellové soutěže Jana Vychytila, která se pravidelně koná na Gymnáziu a Hudební škole hl. m. Prahy (GMHS) na počest zakladatele této hudební instituce, zahrál v Atriu svůj první celovečerní recitál…

„Zastoupení houslistů, jako Hélène Schmitt, Leonidas Kavakos, Isabelle Faust i Chouchane Siranossian, letošní rezidenční umělkyně, trochu evokovalo jejich ‚minisummit‘.“

„Dodnes s hlubokým dojetím vzpomíná na okamžik, kdy před necelými čtyřiceti lety poprvé vstoupil do kostela sv. Tomáše.“

„V závěrečné dny slavností se tak městem mísily příznivci hudby a sportu. Kromě nadšení, každý samozřejmě pro své oblíbence, měli někteří společné ještě jedno. Podsedák.“

Šedesát šest sborových kantát během deseti dní v podání třiceti sborů ze třinácti zemí, hold dvěma velikánům, kteří se doplňovali, byť je od sebe dělilo dvě stě let. Vystoupení desítek slavných i začínajících hudebníků, zbrusu nová Bachova opera, kterou ale Bach nesložil, či koncert pro klima. Tradiční červnové setkání interpretů a milovníků díla Johanna Sebastiana Bacha v Lipsku přineslo výborné výkony, zajímavé objevy, originální projekty i dojemná setkání.

„Se skladbami, které zkomponoval Bohuslav Martinů pro menší tělesa, si pardubičtí filharmonici dobře rozumějí.“ 

„Na Jiřím Bártovi by člověk marně hledal stopy únavy, i když jen pár dnů jej dělilo od letošního ročníku jeho kutnohorského festivalu.“

„Nestává se často, aby sólista před svým vystoupením vyprávěl posluchačům nějakou příhodu.“ 

Na závěr své 55. sezony přizvala Komorní filharmonie Pardubice jako sólistu violoncellistu Jiřího Bártu. Ten svým přednesem Koncertu C dur Josepha Haydna dokonale naplnil předem ohlášený název večera Brilantní cello. Další části programu, v němž zazněla díla Bohuslava Martinů a Antonína Dvořáka, byly věnovány Roku české hudby. Za zaznamenání stojí, jak skvěle dokáže Jiří Bárta komunikovat s publikem.