PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Kateřina Kněžíková představila Libuši možná méně jako kněžnu, o to více však jako ženu.“

„Jakub Hrůša se prezentuje jako člověk nesmírně skromný, hluboce přemýšlivý a naprosto precizní detailista.“

„Koncertní provedení opeře nikterak neubralo na atraktivitě, ba naopak.“

Letošní ročník národního festivalu Smetanova Litomyšl dospěl sotva do poloviny, a přesto lze bez nadsázky říci, že má za sebou svůj vrchol. Dlouhý – více než čtyřhodinový – nedělní večer patřil Smetanově Libuši v podání České filharmonie pod vedením Jakuba Hrůši, našich předních operních sólistů a Pražského filharmonického sboru. A výsledek jejich společného snažení nelze popsat jinak než jako oslnivý.

„Vystoupení Arnheiður Eiríksdóttir bylo na nejvyšší úrovni.“

„Kariéra Daniela Matouška strmě stoupá vzhůru.“

„Celý koncert více než spolehlivě doprovázela Prague Philharmonia pod taktovkou Aleny Hron.“

18. června se v Dvořákově síni pražského Rudolfina konal další z mnoha koncertů agentury Nachtigall Artists. Před začátkem k publiku promluvila její majitelka Alena Kunertová s prohlášením, že setkání, které má především představit mladé umělce, pořádá Spolek přátel hudebních talentů, jehož vznik v minulosti sama iniciovala. Také oznámila doznívající indispozici zkušených pěvců Zuzany Markové a Mariusze Kwiecieńa, kteří byli jistě pro velkou část publika magnetem celého koncertu. Pro jejich indispozici byl program také zkrácen a celý uváděn bez přestávky.

„Jak známo, šestice programních kusů začíná právě Vyšehradem, a tedy došlo k pěknému protnutí historických momentů.“

„Bylo velmi dobře, že se o pořad svým svěžím slovem staral konferenciér Ondřej Havelka, známý to divadelník, zpěvák i operní režisér.“

„Brauner orchestr řídil s typickou suverenitou.“

V Královském okrsku na pražském Vyšehradě 19. června večer vyvrcholilo zahájení – jakkoli slovní spojení působí zvláštně – oslav Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Právě před devadesáti lety byl totiž položen základní kámen tělesa, které se stále častěji označuje zkrátka Pražští symfonikové. Vzhledem k Roku české hudby a místu konání se nebylo co divit, že odpolední pořad ve svém závěru nabízel provedení Smetanova mistrovského díla, totiž cyklu symfonických básní Má vlast.

„Deset let jsem myslel na to, jak zastřešení zámeckého nádvoří udělat.“

„Na prvním místě mám poslání splnit smysluplné společenské zadání. Na zámku by hudba určitě mohla nebo dokonce měla být.“

„Chtěl jsem podpořit osovost zámecké kompozice. Proto se teď dvě části hlediště roztrhnou a mírně se nakloní ke středu, kam jsem vložil schodiště.“

Smetanova Litomyšl nabízí svůj hlavní program už druhým rokem v náhradních prostorách místní sportovní haly. Zámecké nádvoří, které je tradičním festivalovým pódiem, zůstává veřejnosti nepřístupné kvůli rekonstrukci zámku. Stávající zastřešení mezitím dospělo ke konci své životnosti a všichni se tak upínají k roku 2025, kdy by se měl festival na zámek vrátit…

„Díky herecky dobře vedeným pěvcům se divák rychle orientoval.“

„Příjemně překvapil hutným a velkým hlasem barytonista Jakub Hliněnský, představitel donašeče Chilóna, jenž snad nazvučení nepotřeboval.“

„Obecenstvo inscenaci přijalo ovacemi a děkovalo potleskem i skladatelce, která se spolu s inscenátory přišla děkovat na závěr představení.“

Smetanova Litomyšl letos překypuje dílem Smetanovým a slaví Rok české hudby. Mezi skladatele narozené v letopočtu končícím číslem „4“ patří však rovněž Sylvie Bodorová. Její opera Quo vadis, ke které napsala spolu s režisérem Martinem Otavou i libreto, proto na letošní litomyšlské pódium právem patřila. Navíc je to opera divácky vděčná. 

„Skladba je uměleckou parafrází na tenisový zápas.“

„Pod názvem ‚To uteklo to‘ se skrývá v podstatě aleatorní kompozice zapsaná grafickou notací.“

„Lví podíl na úspěšném průběhu koncertu – na jeho interpretační složce – mělo kvartetní seskupení.“

Závěrečný koncert dvacátého ročníku Cyklu soudobé hudby „S“ orchestru Prague Philharmonia se konal v úterý 18. června ve studiu Švandova divadla v Praze na Smíchově. Na jeho programu byla prezentace tvorby čtyř českých skladatelů Miloše Orsona Štědroně, Martina Hyblera, Petra Wajsara a Jana Kučery.

“Přestože příběh je svou matérií veskrze lokální, téma opery je obecně lidské až archetypální.”

„Perkmon je určitou odpovědí na Weberova Čarostřelce.“

„Pojem ‚česká hudba‘ považuju za anachronismus.“

Po dvou letech od čistě hudební rekonstrukce a následného koncertního provedení Teplice opět ožijí nastudováním „hornické opery“ Perkmon někdejšího pukrmistra a zakladatele tamního lázeňského orchestru Josefa Matyáše Wolframa. Dirigent Jan Zástěra, duchovní otec celého projektu, nyní stojí před výzvou o stupeň vyšší, totiž s úspěchem dospět i do cíle scénického nastudování. Za tím účelem bude 20. června řídit vedle skupiny sólistů právě i teplické filharmoniky. Hudební událost konající se u příležitosti stého výročí zbudování zvoleného kulturního stánku Krušnohorského divadla slibuje významem přerůst hranice regionu.

„Marek Kozák působil klidným a noblesním dojmem od první chvíle, kdy vkročil na pódium.“

„Když došlo na exponovaná místa v rychlém tempu nebo se složitým vedením hlasů, kde by se posluchač u méně zkušeného klavíristy nedivil zaváhání, Marek Kozák působil naopak spíše dojmem, že se může jaksepatří rozehrát.“

„Na Smetanově Litomyšli je Bachovu dílu pravidelně věnován prostor odpovídající významu tohoto geniálního skladatele.“

Dalším z festivalových zastavení Smetanovy Litomyšle byl v pondělí 17. června koncert Johann Sebastian Bach: Dobře temperovaný klavír II. v sále Smetanova domu. Z titulu koncertu bylo zřejmé, na co se tentokrát mohou posluchači těšit. A těšit se skutečně mohli, jelikož nastudování a provedení díla se opět, stejně jako v případě prvního dílu na loňském ročníku festivalu, ujal Marek Kozák.

„Do pomyslného salónu 18. století pozvali posluchače na setkání s instrumentálními díly a komorními kantátami jedna pěvkyně a tři instrumentalisté.“

„Na programu bylo nejdůležitější téma světa. Láska.“

„Čtveřice mladých talentů, jejichž hudební kariéra se slibně rozvíjí, svými výkony bohatě naplnila motto programové řady.“

Bachovy slavnosti v Lipsku už tradičně lákají nejenom na světoznámé interprety, ansámbly a známé kompozice jak od geniálního Johanna Sebastiana Bacha, tak i jeho dobových souputníků. Oblíbenou součástí propracované dramaturgie, které nechybí ani odvaha experimentovat, je také koncertní řada „ausgezeichnet“. Prezentovat své umění v ní dostanou mladí umělci, kteří se již na začátku své dráhy mohou pochlubit nejedním významným oceněním z mezinárodních soutěží. Název řady je svým způsobem slovní hříčka. Slovo „ausgezeichnet“ totiž v němčině znamená nejenom oceněný, ale také vynikající či znamenitý.

„Posluchači byli přeneseni do bájných časů.“

„Filharmonici se bravurně proplétali plností orchestrální sazby a pod vedením zkušeného Petra Vronského prodali zvukovou pestrost díla.“

„Závěrečná invokace na vokálu ve vysokých polohách byla v podání Magdalény Hebousse odzbrojující.“

Festival Mahler Jihlava – Hudba tisíců uvedl ve čtvrtek 13. června v jihlavském kostele Povýšení sv. Kříže vrchol jarní řady programu. Unikátní projekt Má vlast před mou vlastí s podtitulem Vlastenecké motivy v české hudbě 19. století přinesl v rámci Roku české hudby ojedinělý výběr děl méně známých autorů většinou předsmetanovské doby. Na koncertu se podílela Severočeská filharmonie Teplice s dirigentem Petrem Vronským, mužské hlasy Jihlavského smíšeného pěveckého sboru Melodie a dětského sboru Gaudium ZUŠ Jihlava pod vedením Pavla Saláka společně se sólistkou Národního divadla Magdalénou Hebousse.

„Hlas se mi vyvíjel déle a pořád nebylo jasné, jestli budu mezzo nebo soprán. Do toho jsem moc ráda hrála na klavír a nesmírně mě bavilo dirigování.“

„Když už vkročím na jeviště, tak nevnímám, kde stojím. Jsem plně sžitá s postavou a soustředím se na to, abych ze sebe dávala tu nejlepší.“

„Uvidíme, kam mě můj hlas povede. Upřednostňuji italský repertoár, asi bych se chtěla dál posouvat v belcantu a třeba časem přijde i nějaký raný Verdi.“

Zuzana Marková, dcera sopranistky Jiřiny Markové, donedávna vystupovala víc v zahraničí než doma. V poslední době ji nicméně lze vidět na scénách pražského Národního divadla, a to v operách La traviata a Don Giovanni. Vystoupí také na koncertě 18. června v Dvořákově síni Rudolfina, kde jejími partnery budou Mariusz Kwiecień a Arnheiður Eiríksdóttir, s nimiž se představí i několik mladých pěveckých talentů. Mladá sopranistka v rozhovoru vypráví o kariéře v zahraničí, operním životě v Itálii i o svém rodinném zázemí a dalších rolích a plánech.

„Hráči orchestru sólistovi od počátečních harmonií nastolili náležitou atmosféru.“

„Benjamin Zander je i ve svých pětaosmdesáti letech neuvěřitelně energickým a charismatickým dirigentem.“

„Nic nemohlo narušit enormní zapálení hráčů a jejich dirigenta pro celkové vyznění díla.“

Dne 17. června se v pražském Rudolfinu uskutečnil koncert Boston Philharmonic Youth Orchestra. Toto mládežnické těleso pod vedením dirigenta Benjamina Zandera nabídlo divákům Schumannův violoncellový koncert a Mahlerovu Pátou symfonii v entuziastickém podání. Sólového partu se ujal Zlatomir Fung.

„Autor libreta Jan Škrob vybral z Dopisu otci určité úseky, jež nejspíš považoval za obzvlášť výmluvné, ale také vděčné z hlediska divadelního ztvárnění.“

„Hudba Jiřího Trtíka na mne působila jako nenuceně expresivní, v zásadě ani provokativní, ani extrémně sofistikovaná, zjevně inspirovaná minimalismem.“

„V mezihře se rozpoutá běsnění, v němž lze slyšet hučení moře, vrzání dveří a jiné zvuky. Prostě jakýsi let démonů, snad průhled kamsi do Kafkovy hlavy…“

Festival Opera Nova, za nímž stojí Národní divadlo, představuje mimo jiné novinky českých autorů. Jednou z nich je i komorní opera Kafkův dopis otci od skladatele Jiřího Trtíka. Světová premiéra se uskutečnila 15. června na Nové scéně pod taktovkou letošního kurátora Opery Nova Jiřího Rožně.

„První tři skladby byly z pera Johanna Sebastiana Bacha a prověřily hráčskou schopnost přesné rytmizace i intonace.“

„Následovalo průvodní slovo, kterého se ujal překvapivě hornista Klaus Wallendorf z Berlína. Četl ho z papíru a česky.“

„Členové souboru přesvědčili o svých vynikajících uměleckých kvalitách.“

Brno Brass Fest je mladým brněnským festivalem, letošní třetí ročník se konal v termínu od 13. do 16. června a představil různorodý program. Vystoupení špičkového souboru z Německa German Brass se stalo vrcholem. Publikum na nádvoří hradu Špilberk dokázalo výkony německých interpretů ocenit a zahrnulo je nadšenými ovacemi.