PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Pěvkyně Marie Calma, druhá žena doktora Veselého, ředitele luhačovických lázní, se výrazně zasloužila o posun v Janáčkově uměleckém věhlasu.“

„Letní ozdravné pobyty od roku 1918 do roku 1928 trávil v Augustiánském domě. V něm roku 1926 zkomponoval Glagolskou mši.“

„Elegantně oblečený svérázný pán, procházející se po lázních i po okolní přírodě, hledal zdraví i inspiraci a rovněž přátelství a lásku.“

Leoš Janáček, od jehož narození uplynulo 3. července v Roce české hudby 2024 sto sedmdesát let, přišel na svět v Hukvaldech na Lašsku. Od jedenácti let žil v Brně, do rodného kraje se však vracel a nakonec si tam ve čtyřiasedmdesáti uhnal zápal plic, který ho stál život. Zemřel v Kleinově sanatoriu v nedaleké Moravské Ostravě. Nedlouho předtím, počátkem července 1928, byl ještě naposledy v Luhačovicích, jejichž lázeňské a společenské letní sezóny se jako pacient a host zúčastňoval každoročně celé čtvrtstoletí.

„Prvního koncertu se zúčastnil i prezident republiky s chotí a pražský arcibiskup Jan Graubner.“

„Znamenitě navštívený koncert byl věnován pouze dvěma skladatelům – Johannu Sebastianu Bachovi a Césaru Franckovi.“

„Peninovo pojetí Francka není příliš romanticky rozevláté. Je spíš střízlivé, přitom zpěvné.“

Velký zájem a neobvykle vysoký počet pozorného obecenstva přivedl do pražské katedrály sv. Víta první koncert letního cyklu Svatováclavských varhanních večerů. Význam těchto pěti koncertů podtrhla ještě účast prezidenta republiky Petra Pavla s chotí a pražského arcibiskupa Jana Graubnera na prvním z nich. Poprvé při těchto koncertech byl kamerou snímán varhaník na kůru a obraz promítán na obrazovku dole. Je to pro publikum vítané vylepšení sledování koncertu, protože varhaník bývá většinou zcela neviditelný…

„Pondělní večer zaměřený na Smetanovy skladby pro dva a čtyři klavíry na čtyři, osm nebo šestnáct rukou byl výjimečný hned v několika ohledech.“ 

„Ivo Kahánek, Martin Kasík, Igor Ardašev a Renata Lichnovská mají svá učednická léta již dlouhou řádku let za sebou, možná si na ně ale rádi zavzpomínali.“ 

„Nora Lubbadová, Klára Gibišová, Denis Stefanov a Jan Schulmeister. Pravidelní návštěvníci koncertů ta jména, nebo alespoň některá z nich, určitě znají.“ 

Unikátní koncert se uskutečnil v pondělí 1. července v rámci 66. ročníku Národního festivalu Smetanova Litomyšl. Na pódium Smetanova domu byly přivezeny čtyři klavíry královéhradecké firmy Petrof a k jejich klávesám postupně usedlo osm hráčů. Vedle špičkových českých interpretů se ve skladbách Bedřicha Smetany pro dva a čtyři klavíry posluchačům představili i zástupci mladé generace.

„Po kompoziční stránce je opera Malé životy naplněna ostře diferencovanou hudbou, která splňuje atributy skutečného dramatu.“ 

„Je s podivem, že takto rafinovaně nuancovaný hudební doprovod mělo na svědomí pouze osm instrumentalistů.“

„Analogie s díly Leoše Janáčka zde není úplně od věci.“

Finále světově etablovaného ostravského festivalu Dny nové opery se konalo 30. června v Divadle Antonína Dvořáka, kde zaznělo dílo irské skladatelky Ann Cleare s názvem Malé životy. Opera pro pět zpěváků a komorní ansámbl vznikla na libreto spisovatelky Alison Louise Kennedy. Komorní orchestr Ostravská banda řídil dirigent Bruno Ferrandis a šlo o českou premiéru.

„Děvče ze Západu má mnoho krásné hudby a velice napínavý děj.“

„Byť je v opeře asi dvacet postav, pozornost diváků se vždy soustředí na představitele stěžejních rolí.“

„Absolutně nic se nedalo vytknout polskému barytonistovi Tomaszi Koniecznému v roli Jacka Rance.“

Puccini a jeho operní tvorba je v berlínské Státní opeře Pod lipami nesmírně oblíbená. V letošní sezóně z tvorby tohoto italského mistra byly na repertoáru ještě jeho opery Bohéma, Madama Butterfly, Tosca (ta dosahuje neustále vysokého počtu repríz) a Turandot. (Taková pozornost není v tomto operním domě věnována ani operám Richarda Strausse, z jehož tvorby v této sezóně byly uvedeny pouze tři opery Elektra, Růžový kavalír a Daphne.) Inscenace Děvčete ze Západu měla premiéru 13. června 2021 v nastudování Antonia Pappana a v režii Lydie Steier…

„Chce-li někdo dnes tuto operu inscenovat, musí mít především kvalitní sbor.“

„Je to opera pro náročné publikum.“

„Režisér Claus Guth vytvořil barvité představení, pravou historickou fresku.“

Předposlední premiérou letošní bohaté operní sezóny v berlínské Státní opeře Pod lipami bylo lidové drama Modesta Petroviče Musorgského Chovanština z roku 1886. Vůbec první inscenace této opery v daném operním domě měla premiéru 2. června. Pod jejím nastudováním jsou podepsáni dirigentka Simone Young a režisér Claus Guth, který si za své spolupracovníky zvolil scénografa Christiana Schmidta, výtvarnici kostýmů Ursulu Kudrnu, mistra světel Olafa Freese a choreografku Sommer Ulrickson. Opera měla být inscenována již před čtyřmi roky, ale z důvodu tehdejší covidové pandemie byla odsunuta až na konec této sezóny.

„Režisér vzpomínal na své zážitky z moravského Horňácka, na vesnické způsoby či muzicírování a děj tedy přenesl tam, časově do období masopustu.“

„Panovalo značné horko, je tedy třeba obdivovat všechny maskované účinkující, že zvládli v těchto podmínkách podávat výborné výkony.“

„Hudební složka představení byla vynikající.“

Dne 29. června bylo v rámci festivalu Smetanova Litomyšl provedeno jedno z nejznámějších Smetanových děl, opera Prodaná nevěsta. O produkci se postaral sbor, orchestr a balet Národního divadla Brno a komparz. Inscenaci v režii Ondřeje Havelky řídil dirigent Jakub Klecker.

„Nejprve se postarala o poslech návštěvníků Horňácká muzika Petra Mičky. Hudebníci hráli na autentické lidové nástroje.“

„Večerní program byl situován do Obory, ve které sice amfiteátr sužovalo nelítostné vedro, ale vynahradil to osvěžující stín mohutných, více než stoletých stromů.“

„Anglický pěvec Nicky Spence má pro tuto roli ideální hlasové dispozice. Vypjaté pasáže zpívá se samozřejmostí a zachovává si znělý témbr i v závěrečných výškách.“

Leoš Janáček žil sice v Brně, ale narodil se v Hukvaldech 3. července 1854. V sobotu 29. června 2024 se tam konaly velké oslavy, realizované v koprodukci Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka, Nadace Leoše Janáčka a České filharmonie. Památník, rodný dům a večer amfiteátr v oboře byly svědky setkání významných hostů, umělců a zvědavých hudbymilovných návštěvníků. A samozřejmě zněla Janáčkova díla.

„Pomíjivý puls Iana Davise je podnětným dílem, které spojuje existencialistický námět s hypnoticky asociativní hudbou.“

„Režie našla prostor pro jisté anomálie, které v dobrém slova smyslu evokují filmovou poetiku Davida Lynche.“

„Opera ‚Až tu všichni budou‘ Haštala Hapky je nepochybně osvěžením a obohacením současné operní produkce, a to nejen svou bezprostřední kvalitou, ale také pro svou hravou a nenásilnou aktuálnost.“

Ostravské Dny nové opery v sobotu 29. června nabídly dvě silně kontrastní inscenace. Pomíjivý puls (Ephemeral pulse) amerického autora Iana Davise je jednoaktovou ambientní operou na verše Emily Dickinson. Opera Až tu všichni budou českého autora Haštala Hapky je originální retrospektivou teroristického činu spáchaného českým občanem na českém území. Obě opery byly inscenovány v Divadle Jiřího Myrona, provedení řídili Petr Kotík a Patrik Kako.

„Jan Miłosz Zarzycki předstoupil před těleso prožívající v současnosti jedno ze svých umělecky nejvyrovnanějších a nejplodnějších období.“ 

„Výsledkem snažení Sylvie Bodorové je posluchačsky nesmírně přívětivý dvacetiminutový kus, jenž dokázal naplnit prostory kostela podmanivou atmosférou.“ 

„Jan Miłosz Zarzycki jako by si s Dvořákem na stupínku pozpěvoval.“ 

Ačkoliv 19. ročník hudebního festivalu Za poklady Broumovska za sebou měl od května již tři koncerty, až o tom, jenž se uskutečnil v sobotu 29. června v broumovském klášterním kostele sv. Vojtěcha, lze hovořit jako o zahajovacím. Otevřel totiž tradiční sérii převážně sobotních prázdninových setkání s hudbou v duchovních stáncích, která patří v regionu k nejvýznamnějším kulturním událostem.

„Miloš Štědroň patří k brněnským uměleckým celebritám již více než šedesát let, a to především spojením s Divadlem Husa na provázku.“

„Ukazují malý cípek života v tehdejším Brně, klevetivé báby s hatmatilkou komolící němčinu i češtinu.“

„Vznikl barevný, pulzující celek; různorodý, přesto kompaktní.“

Brněnský soubor Opera Diversa připravil na 27. června další z minioper Miloše Štědroně, pojednávající o brněnských dávných „celebritách“. Na jevišti Divadla Husa na provázku zazněla nejprve repríza opery Magnum mysterium ze života Gregora Mendela a poté světová premiéra nové miniopery Návrat. Ta pojednává o Františku Sušilovi a o jeho návštěvě v rodném Rousínově. Na obě miniopery si libreto napsal Miloš Štědroň sám a obě se nesou v lehce karikaturním a vkusně humorném duchu.

„Dvořák navštívil svého zetě Josefa Suka a jeho rodinu v Křečovicích v roce 1902 a nechal se spolu se svou ženou Annou a jejich malým vnukem, synem skladatele, vyfotografovat.“

„Alice Masaryková patřila k těm, kteří podporovali Josefa Suka během jeho velké krize v roce 1918, poté co Zdeněk Nejedlý ostře napadl Suka a České kvarteto.“

„Houslový virtuos Jaroslav Kocian tvoří pomyslnou spojnici mezi skladatelem Josefem Sukem a jeho vnukem houslistou. Ten měl svůj první veřejný koncert právě v Křečovicích.“

Každý rok se v rámci Pražského jara koná nedělní koncert v Křečovicích k výročí úmrtí skladatele Josefa Suka. Tato tradice sahá až do čtyřicátých let minulého století, kdy tam zajížděl Václav Talich s přáteli. Součástí tradice je kromě pietního aktu také projev některého ze znalců Sukovy tvorby. V roce 2024 jím přispěla muzikoložka Jana Vojtěšková, kurátorka Sukova fondu v Českém muzeu hudby. Její řeč přetiskujeme beze změny.