PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Pivní hudební program na Smetanovu Litomyšl patřil a nebyl přes svou rozvernost a lidovost ničím zavrženíhodným.“

„Úsměv na tváři budila hudebně-obrazová suita sestavená z pivních scén z českých filmů.“

„Kučera ani téma, ani sebe nebere smrtelně vážně. Je to ostatně jediná šikovná cesta, jak s Pivním oratoriem uspět.“

Umělecký ředitel Smetanovy Litomyšle Vojtěch Stříteský připravil ke skladatelovu dvoustému jubileu pro festival jedinečný program. Otevřeně v něm Čechům připomněl, že je pivo provází dennodenně. V dávné minulosti i v současnosti, doma i v hospodě, v kině i v opeře. Publikum se ve festivalové hale v neděli večer s dirigentem a skladatelem Janem Kučerou a s Pražskými symfoniky, sborem a sólisty potěšilo Smetanovou, Orffovou a Máchovou hudbou, nostalgicky se usmívalo při scénách ze starších českých filmů, spontánně se bavilo při Kučerově Pivním oratoriu a ochotně se dokonce v závěru aktivně účastnilo zpěvu.

„Nevyhovující prostorové poměry byly základním problémem školy v té době, toto vyřešit byla hlavní součást mé vize rozvoje školy, kterou jsem u konkurzu předložil.“

„Na mě jako čtyřleté či pětileté dítě silně zapůsobilo, když jsem tatínku viděl u klavíru a slyšel jak ladně spojuje tři, čtyři akordy, jistě za vydatné pomoci pedálu…“

„S odstupem času se ukazuje, že jsem jen byl možná u nás jedním z prvních, kdo opustil svět zachmuřené vážnosti příznačné pro značnou část hudební tvorby u nás v konci minulého století.“

Hudební skladatel Pavel Trojan chystá letos v červnu hned několik premiér svých skladeb. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz pohovořil nejen o nadcházejících koncertech, ale třeba i o svém působení na Pražské konzervatoři či o tzv. „nonartificální“ tvorbě.

„Chceli sme užšiu spoluprácu, niečo, čo by posilnilo skutočné partnerstvo s Prahou a s festivalom.“

„Ľudia intenzívne hľadajú nové zážitky, a to aj tí, ktorí sú zvyknutý chodiť napríklad do Musikvereinu.“

„Prague Offspring svojím rozsahom a dramaturgiou už celkom funkčne supluje absenciu iného podobne zameraného festivalu v Prahe.“

Tretíkrát a naposledy bolo rezidenčným súborom pražskojarného Prague Offspring Klangforum Wien, ansámbel s medzinárodným renomé v oblasti interpretácie súčasnej hudby. Po troch rokoch súbor v tejto roli vystrieda nemenej uznávané teleso, frankfurtský Ensemble Modern. Posledný rezidenčný rok Klangfora priniesol do Prahy predovšetkým hudbu Rebeccy Saunders, takisto však mnoho priestoru dostala česká (československá) hudba a tvorba mladých skladateľov a skladateliek. Pre KlasikuPlus.cz zhodnotil trojročné pôsobenie aj intendant Klangfora Wien Peter Paul Kainrath. 

„Holandské klavírne Storioni Trio zaujalo dokonalou súhrou a štýlovo verným prednesom Beethovenovho diela.“

„Suchoňov Žalm zeme podkarpatskej sa v minulosti stal obeťou manipulácií a dezinterpretácií.“

„Daniel Raiskin poňal Suchoňovu kantátu ako silnú a apelatívnu symfonicko-vokálnu fresku.“

Dvojicou abonentných koncertov v dňoch 6. a 7. júna vyvrcholila 75. koncertná sezóna Slovenskej filharmónie. Pod taktovkou šéfdirigenta Daniela Raiskina odznela v prvej polovici koncertu známa predohra Coriolan, op. 62 a Trojkoncert, op. 56 Ludwiga van Beethovena a po prestávke celosezónny koncertný maratón v Redute zavŕšila monumentálna kantáta Žalm zeme podkarpatskej, op. 12 Eugena Suchoňa, jednej zo zakladateľských osobností slovenskej hudobnej moderny. Spoluúčinkoval tenorista Peter Berger a Slovenský filharmonický zbor.

„Shromáždění lidé jsou přítomni jednomu z klíčových okamžiků Roku české hudby a projektu Smetana200.“

„Ani během večerního slavnostního zahajovacího koncertu nezní jen smetanovské hity. Naopak.“

„Jakub Hrůša zdůrazňuje, že se sice teď často říká ´Sesaďme Smetanu z odtažité pozice na piedestalu´, že on si však myslí, že na takový piedestal naopak Smetana patří.“

Bedřich Smetana patří nejen Litomyšli a všem nám ostatním v Čechách, ale i světu. Shodují se na tom prezident a premiér této země, její ministr kultury, hejtman kraje i starosta města. A také dirigent Jakub Hrůša. Všichni ti, kteří se sešli druhou červnovou sobotu při zahájení 66. ročníku festivalu Smetanova Litomyšl.

„Poté navazuje nová nahrávka Mahlerovy Symfonie č. 1 Titan s Českou filharmonií a Semjonem Byčkovem.“

„Ve středu si určitě nenechte ujít záznam přímého přenosu koncertu SOČRu s Petrem Popelkou. Zazní Smetanova Má vlast.“

„A z Metropolitní opery bude také nedělní operní podvečer – vysílá se Orfeus ed Euridice Christopha Willibalda Glucka.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 10. do 16. června?

„Rok české hudby je ohromná marketingová značka.“

„V dnešním světě globalizace může být interpret expertem v podstatě na jakoukoliv hudbu.“

„Při provedení kompletního díla neběžíte sprint na sto metrů, ale maraton.“

„Spolupráce s Josefem Špačkem je úžasná. Je to skvělý člověk s úžasným srdcem. Poznáte to z jeho hraní, které je velmi ušlechtilé, plné emocí a odráží se v něm Špačkova osobnost a lidskost,“ říká o jednom z našich největších houslových virtuosů světoznámý dirigent Manfred Honeck. Špaček, který se v českém prostředí etabloval jako historicky nejmladší koncertní mistr České filharmonie i jako zdatný sólista, se před několika lety vydal na „volnou nohu“ a nyní koncertuje sólově po celém světě. Kromě mezinárodního repertoáru, jehož ochutnávku představí 10. června na festivalu Smetanova Litomyšl, je známý také propagací české hudby a letos se stal jedním z ambasadorů Roku české hudby.

„Režisér Itzik Galili dal jasně najevo, že je především choreograf, a baletní scény představení dominovaly.“

„Oscilace mezi operou a baletem tady měla svoje opodstatnění a přinese jistě divácký zájem. Je to inscenace hravá, dravá a osvěžující.“

„Prosazující se dřevěné dechové nástroje forzí získávaly ostrou barvu a nejinak tomu bylo u smyčců.“

Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka byly 6. června v Národním divadle moravskoslezském poslední operní premiérou aktuální sezóny. Hudebního nastudování se zhostil hudební ředitel souboru Marek Šedivý a režie se na scéně Daniela Dvořáka ujal izraelský choreograf Itzik Galili. V roli Bystroušky se na první premiéře představila Lada Bočková, v roli Revírníka publikum slyšelo Martina Gurbaľa a Lišákem Zlatohřbítkem byla Dominika Škrabalová. Představení plné poezie a vzruchu spojilo organicky žánr opery a baletu v jeden funkční celek.

„Můj silný a trvalý vztah k rodnému kraji je obecné známý a Janáčkův festival je jeho integrální součástí.“

„S koncertem ve frýdecko-místeckém sále, kam jsem mimochodem kdysi chodil do tanečních, mám spojený jeden zážitek.“

„Z třídenních kurzů si student může odnést pohled z odstupu na vlastní interpretaci; na to, kam jde a kde se na své cestě nachází.“

Snad se nedotknu věřících mezi čtenáři formulací, že podíl klavírního virtuosa Iva Kahánka na letošním ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka bude trojjediný. Kromě toho, že se 18. června zhostí úlohy protagonisty koncertu ve frýdecko-místeckém Národním domě, přispěje o jedenáct dní později svým umem hukvaldskému dni s názvem Všechno nejlepší, Leoši. A mezitím, ve dnech 21. až 23. června, povede spolu s někdejším festivalovým prezidentem, houslistou Ivanem Ženatým mistrovské kurzy.

„Dvadsaťročná španielska klaviristka disponuje všetkým, čo mladí klaviristi jej generácie majú mať.“

„Beethovenovu Sonátu Les Adieux odohrala Sánchez Durán so suverénnou mladíckou ľahkosťou.“

„Na záver ako prídavok odznela Transcendentálna etuda č. 10 ‚Appassionata‘ Franza Liszta.“

V rámci komorného cyklu Klavír a klaviristi vystúpila v utorok 4. júna v Malej sále Slovenskej filharmónie mladá španielska klaviristka Eugenia Sánchez Durán s programom, zostaveným z diel L. van Beethovena, F. Chopina, A. Skriabina a E. Granadosa…