PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Pohádková klasika se promítá v Městském kasinu, což je v Basileji adresa č.1 pro hudební život.“

„V kulisu pro slavný pohádkový příběh se promění i jeviště Kulturního a kongresového centra v Lucernu, které v létě oslavilo 25 let.“

„Jde o projekt společnosti Alegria, která se profilovala jako úspěšný pořadatel velkoformátových hudebně filmových představení.“

Od premiéry snímku režiséra Václava Vorlíčka Tři oříšky pro Popelku, který vznikl v koprodukci Československa a Německé demokratické repoubliky, uplynulo rovných 50 let. Oblíbená pohádka, na které vyrostly generace, se například ve vysílání stanic veřejnoprávní německé televize objeví až do Tří králů celkem šestnáctkrát. Film, jehož název v němčině zní “Drei Haselnüsse für Aschenbrödel”, potěší milovníky pohádek i ve Švýcarsku, a to nejenom na obrazovce, ale také ve dvou prestižních koncertních sálech. 

„Jako hobojista je Veverka prvním interpretem, který uvádí náročné houslové koncerty J. S. Bacha v provedení pro hoboj a orchestr.“

„Zájmy obou umělců – Veverky a Šporcla – se tedy propojily.“

„Dnes je Barocco sempre giovane zváno v podstatě pouze tam, kde pořadatelé očekávají jen to nejlepší.“

Název Absolute Bach si vybral pro svůj předvánoční koncert 11. prosince na Novoměstské radnici náš vynikající hobojista Vilém Veverka. Přizval neméně vynikající hosty, houslistu Pavla Šporcla a ansámbl Barocco sempre giovane, zaměřený, jak už název napovídá, především na barokní repertoár.

„Česká filharmonie se pod řízením Vasilije Petrenka aktivně poslouchala, dlouhé pauzy měly napětí, zvukově obnaženější části citlivě vycházely z ticha.“

„Ačkoliv třetí věta byla vlastně tempově v pořádku, přesto mi zněla břichatě a příliš pod kontrolou, chyběl mi v ní od klavíristy prvek troufalosti.“

„V tomto světle byla Petrenkova koncepce jednou z těch, která se mi přijímá přirozeněji, protože upřednostňovala formu, nedávala na odiv malichernosti.“

Ve středu 14. prosince se v pražském Rudolfinu uskutečnil první ze tří po sobě jdoucích abonentních koncertů České filharmonie s programem z děl Clauda Debussyho, Maurice Ravela a Modesta Petroviče Musorgského. Původně měl orchestr řídit dirigent Tugan Sochijev, ale teprve pár dní předem byl oznámen záskok Vasilije Petrenka. Ten výzvu víc než ustál – v programu neprovedl žádné změny, byl dobře připraven a díla měla jasnou koncepci a směr. Orchestr pod ním nabídl i pár přídavků a výrazově zanechal silnější dojem než sólista Pierre-Laurent Aimard.

„Dirigent Omer Meir Wellber vytáhl z orchestru podivuhodnou vitalitu.“

„Sólové hlasy hráli hvězdný Gidon Kremer a litevská violoncellistka Giedrė Dirvanauskaitė.“

„Provedení ‚apoteózy tance‘ mělo nádhernou výstavbu jednotlivých vět i celku.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu vystoupil ve svém pravidelném cyklu koncertů ve Dvořákově síni Rudolfina také v pondělí 11. prosince. Tentokráte ve spolupráci s festivalem Dny Bohuslava Martinů uvedl hned tři hosty. Velkým hitem bylo vystoupení legendárního houslového virtuosa Gidona Kremera, který hrál v duetu s violoncellistkou Giedrė Dirvanauskaitė. A poprvé s orchestrem vystoupil izraelský dirigent Omer Meir Wellber. Tři vysoké karty do hry a spolehlivě frázující orchestr daly koncertu náležitý švih, noblesu a energii.

„Martin Šulc obě díla přednesl naprosto skvělým způsobem. Jejich interpretační tradici vkusně obohatil o práci s dynamikou a agogikou.“

„Z hlediska nástrojového, instrumentačního uchopení však je Trojanova skladba mistrovský kus, dalo by se říci vzorový model kompoziční práce s akordeonem.“

„Indi Stivín je nesporným mistrem svého nástroje. Hraje sebejistě, s obdivuhodnou intonační čistotou a muzikantským zápalem.“

Koncert vítězů soutěží je název akce Českého spolku pro komorní hudbu při České filharmonii. Spolek nyní organizuje již svoji 129. sezonu a zmíněný koncert se uskutečnil v Sukově síni pražského Rudolfina 12. prosince. Je sympatické, že se tak významná instituce s bohatou tradicí obrací k mladé, začínající interpretační generaci.

„Do první věty Kasík vplynul zasněnou, avšak analyticky důslednou hrou nesenou měkkým úhozem podchycujícím v barevném oparu Novákovy kompozice intimní a podprahově přítomnou melodickou křivku.“

„Následující návrat do lyricky hřejivé polohy byl pak odstíněn přelévavou agogikou a opatrným přístupem k dynamice.“

„Akordické předivo hutně utkaných hlasů Kasík uzemnil v synkopicky skočné rytmizaci.“

Sál Bohuslava Martinů rozezněly klavírní skladby klasiků české moderny Vítězslava Nováka, Bohuslava Martinů, Leoše Janáčka a Klementa Slavického. Fenomén tuzemské klavírní virtuozity Martin Kasík v rámci festivalu Dny Bohuslava Martinů 2023 posluchači přichystal dokonale vytesanou a nápaditě uchopenou hru, při níž se jedovaté martinůovské harmonie a kousavé janáčkovské rytmy mísily s novákovskou impresionistickou perlivostí a dekadentně hřmící expresí Slavického kompozice…

„Hned první skladba večera byla dramaturgickou perličkou.“

„V citlivém podání Ensemble Frizzante jsem z písně cítil nesmírnou hloubku, smutek i autorovo vyrovnání se s těžkým osudem.“

„Velmi příjemná atmosféra se svátečním nádechem se odrazila také v hřejivé odezvě publika.“

V sobotu 9. prosince představilo brněnské vokální kvinteto Ensemble Frizzante v krásných prostorách vily Löw-Beer program nazvaný Meditativní adventní koncert. Kdo se na tuto akci v mrazivém a nepříliš vlídném počasí vypravil, rozhodně nemusel litovat – zazněla totiž řada nádherných písní s vánoční či duchovní tématikou, z velké většiny od nepříliš známých, ale o to víc zajímavých autorů. Program zahájil úvodním slovem dramaturg Českého rozhlasu Brno Jan Hlaváč, díky němuž se publikum dozvědělo nejen, že je koncert nahráván, ale že bude také vysílán přes EBU (European Broadcasting union) do osmnácti zemí světa v rámci každoroční akce Euroradio Christmas Music Day.

„Roku 1831 byl chlapec vyslán do Prahy na studia medicíny, ale hrou se mu podařilo zaujmout Václava Jana Křtitele Tomáška.“

„Dreyschockovi bylo pětadvacet, když se vydal na první turné, kde zažil ovace jako ‚největší žijící klavírista‘.“

„V roce 1862 byl pozván samotným Antonem Rubinsteinem, aby se zařadil mezi pedagogy na čerstvě vzniklé konzervatoři v Sankt Petěrburgu.“

Počátkem dubna bývá v Benátkách vlídné počasí. Sem tam sice skropí laguny vlahý deštík, ale jinak se slunce pohupuje nad mořem až třináct hodin denně. Nic z toho si na apríla 1869 nevychutnal padesátiletý muž, jehož toulavý život se onoho dne v Benátkách uzavřel. Alexander Dreyschock – klavírní virtuos, svým interpretačním uměním přinejmenším srovnatelný s veličinami jako Ferenc Liszt nebo Fryderyk Chopin. Podobně jako oni také skladatelem, a pilným. Jen pro klavír zkomponoval na sto padesát „kousků“.

„Árii hlavní hrdinky pěvkyně uvedla s úchvatnou noblesou, překrásné výšky dostaly v jejím plném a pohyblivém hlasu úžasný náboj radosti i ve ztišení.“

„Mladistvou Romanci Ludwiga van Beethovena přednesla houslistka Terézia Hledíková s minuciózním půvabem.“

„Lenka Navrátilová se představila i jako sólistka ve známém Schumannově Snění – klavír zaujal plnou zvukovostí a ponorem do poetické malebnosti čistého romantismu.“

Adventní koncert v sále Čechovny liteňského zámku v neděli 10. prosince patřil vynikající sopranistce Simoně Houda Šaturové, která se spojila se zámkem Liteň již dříve také jako lektorka Interpretačních kurzů. Renomovaná operní pěvkyně absolvovala konzervatoř v Bratislavě a studovala i v zahraničí, mimo jiné u světově uznávané Margreet Honig v Amsterodamu, kterou již dvakrát pozvala na liteňské kurzy ke společnému vedení mladých pěvců.

„Drejslův Koncert pro klavír a orchestr je podle dirigenta Tomáše Židka ‚velmi hluboká skladba a nenese žádné stopy socialistického realismu‘.“

„Jenže pak vznikla jeho Píseň kulometných čet na text Pavla Kohouta a další díla jako Sláva tankům, Voják úderník nebo Za Gottwalda vpřed.“

„Osudné noci vešli do budovy Pražské konzervatoře muži v černých kabátech, ptali se po Drejslovi; poté se ze dvora rozlehl strašlivý křik.“

Když se 29. dubna 1923 ve čtyři ráno narodil v dobrušském domku č. 44 manželům Antonii a Josefovi Drejslovým syn Radim, nemohl nikdo tušit, jak velký talent k hudbě s ním přišel na svět. Ovšem ani to, jak dramaticky se bude jeho krátký život vyvíjet. Vždyť budoucího skladatele i dirigenta, který zemřel pár dní před svými třicátými narozeninami, jmenovitě 20. dubna 1953, čekal sice v dospělosti zprvu jásavý vzestup, po něm však o to ponuřejší pád. Ale po pořádku.

„Bylo jasné, že kombinace Mozarta a Martinů má důvod a smysl a svou krásu.“

„Mozartovi se ve výrazně menším obsazení České filharmonie dostalo v průsečíku robustnosti a lehkosti většiny ze všech potřebných a typických parametrů.“

„Opera Ariadna získává v napětí mezi realitou a snem a mezi starou a moderní hudbou na nenápadné rafinovanosti a pikantnosti. Mistrovský kus.“

Koncertní provedení Ariadny, pozdního operního klenotu z pera Bohuslava Martinů, bylo v prosincové nabídce České filharmonie mimořádným okamžikem. Nejenže se k dílu jako pořadatel a interpret vrátila po téměř čtyřech desetiletích, ale byl to návrat k jednoaktovce, která i bez scénického rozměru působí magicky a současně hravě. Návrat k partituře, rozkročené mezi surrealismus a neoklasicismus, mezi fantazijnost a konkrétnost, báji a abstrakci, mezi minulost a současnost. Dirigent Tomáš Netopil tohle vše ví a nádherně to podpořil, stejně jako se v první polovině koncertu potěšeně pomazlil s Mozartovou hudbou.