PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Podporovat současné skladatele je pro nás velmi důležité.“

„Hudba skladatelek se kvalitou ani významem nijak neliší od skladeb mužů.“

„Vedle Stingových písní zařazujeme i skladby z jiných hudebních epoch, která mají podobné téma nebo jinou vazbu.“

Singer Pur, evropský vokální ansámbl s kořeny v proslulém chlapeckém sboru Regensburger Domspatzen, od svého debutu v roce 1992 oslňuje publikum i kritiku po celém světě. Jeho repertoár je fascinující směsicí středověké a renesanční polyfonie, duchovní i lidové hudby, děl současných autorů i nečekaných výletů do populární hudby. Za své nahrávky získává prestižní ocenění a inspiruje mladé posluchače skrze vzdělávací projekty i vlastní festival. V současném složení – Cordula Kraetzl (soprán), Christian Meister, Marcel Hubner a Manuel Warwitz (tenor), Jakob Steiner (baryton) a Silas Bredemeier (bas) – se ansámbl představí na festivalu Lípa Musica s aranžemi Stingových písní. U té příležitosti jsme požádali prvního tenoristu souboru o rozhovor.

„Toto květnaté a složité básnické vyprávění přebásnil olomoucký biskup Mons. Josef Hrdlička.“

„V prostoru Oranžérie je jen improvizované pódium, kam se pohodlně vešla zpěvačka a klavír, taneční kreace Kláry Jelínkové zde neměly téměř žádný prostor. Přesto si tanečnice poradila.“

„Nadýchaným částem nechybělo odlehčení a niterné ztišení, dramatickým částem napětí ani znělé hloubky. Souhra s klavírem byla dokonalá.“

Podzimní festival duchovní hudby má během dvaatřiceti let trvání již ustálené lokality, přesto se občas odváží jít do experimentu. Tím byla 24. září Oranžérie zámku v Čechách pod Kosířem, jen nedaleko Olomouce. Zámek je malým klenotem, stejně jako krásná secesní Oranžérie. Sopranistka Tamara Morozová spolu s klavíristou Filipem Martinkou zde přednesli písňový cyklus Paula Hindemitha Marienleben, za vizuálního dotvoření tanečními kreacemi Kláry Jelínkové.

„Francesco Lecce-Chong dirigoval s vysoko položenou laťkou energie, virtuozity a hlavně dynamiky.“

„Pianista sice sklouzával občas až k příliš neklidnému projevu, ale výsledný dojem byl zaručený: efektní kus zapůsobil jako spouštěč emotivních posluchačských reakcí.“

„Ostravští filharmonici byli ochotní a tvární, ale zcela jistě si sáhli k hranicím obvykle užívaného interpretačního niveau.“

Červenou nití vinoucí se programem Lednicko-valtického hudebního festivalu je letos americká kultura. Hudba George Gershwina a Leonarda Bernsteina posloužila při úvodním koncertu o poslední zářijové sobotě ideálně. Poskytla v zámecké Jízdárně ve Valticích v podání Janáčkovy filharmonie Ostrava efektní přímočarost na hranicích žánrů – invenci odvážně mísící ve dvacátém století tradici a novost, velký zvuk na pomezí symfonického a bigbandového hraní, k tomu svižné melodie a chytlavé rytmy.

„Vznikl Kammerorchestr Thayatal, složen z hudebníků brněnské filharmonie a Národního divadla.“

„Zazněla nová skladba Landscape: Run Reflections manželů Tomáše a Michaely Pálkových, pro varhany, smyčcový orchestr a 3 pozouny.“

„Nejzávažnějším počinem však bylo uvedení Requiem od Antona Brucknera.“

Festival Silberbauerovo hudební Podyjí se koná již šestým rokem a postupuje podél obou stran řeky Dyje. I v těch nejmenších sídlech s kostely se konají koncerty, které probouzí staré varhany. V neděli 21. září se tak stalo v malé vesnici Rötschitz, nedaleko městečka Retz, za hranicemi naší republiky. Zaznělo mimo jiné Requiem Antona Brucknera v podání Kammerorchestr Thayatal s dirigentem Sébastianem Thomasem Bagnoudem a brněnskými sólisty.

„Předehra k opeře Cosi fan tutte, W. A. Mozarta byla svěřena do rukou toho nejpovolanějšího dirigenta, Jiřího Štrunce“.

 „Obě sopranistky, Eva Blažková a Petra Musilová, se ukázaly v nejlepším světle, spolupráci s orchestrem si očividně užívaly“.

„Bezstarostně, naprosto zřetelně a v bezvadné souhře vyzněla závěrečná část Rondo Serenády W. A. Mozarta“.

Druhým koncertem z cyklu Chrám byl pořad spojený s oslavou výročí uvaření první várky piva v Měšťanském pivovaru v Plzni 5. října 1842 bavorským sládkem Josefem Grollem. Na programu se vedle Serenády W. A. Mozarta objevila v podání orchestru Plzeňské filharmonie ještě jeho předehra k opeře Cosi fan tutte a výběr ze sopránových árií Georga Friedricha Händela. U dirigentského pultu stál Jiří Štrunc.

„Už v roce 1975 používal Savall francouzské barokní ozdoby jako samozřejmou součást hudební fráze“ 

„Savall v Liberci jako obvykle kolem sebe skromně a soustředěně šířil krásu z hudební komnaty, od které má klíče jen on sám a možná pár podobně vyvolených“

„Nejsem si jist, jestli divákům v zadní části kostela vynahradila přítomnost legendy fakt, že sdělení programu zůstalo pro jejich uši většinou nedostupné“ 

Jedním z vrcholů letošního festivalu Lípa Musica byl bezesporu koncert souboru Hesperion XXI pod vedením legendárního gambisty Jordiho Savalla. Mezi středečním koncertem v Athénách a sobotním v Métách se v pátek představil publiku v libereckém arciděkanském kostele. Jeho pětihlasý gambový konsort s loutnou a dvěma sólovými hlasy připravil program složený z madrigalů a canzonet alžbětínské Anglie. 

„Brněnská inscenace je vzácným příkladem toho, že lze operu v její původní podobě nepodceňovat a že ji lze zpřítomnit i bez režisérského přeznačování.“

„Scéna silně a zdařile evokuje starověký Egypt.“

„Verdiho hudbu dirigent bezpečně rozprostřel pod drama vyvěrající z velkých citů a velkých ideálů.“  

Opera Aida je titulem, který se může jako divácky přitažlivý držet na repertoáru po řadu sezón, a to i tehdy, když neláká na vymoženosti, jako kdysi bývali živí sloni na jevišti. Národní divadlo Brno uvedlo Verdiho mistrovské dílo, staroegyptské drama, jako úvodní premiéru sezóny. Inscenace láká kvalitním hudebním nastudováním, atraktivní vizuální podobou plnou zlaté barevnosti a rozumnou režií bez výstředností. Poslední zářijový páteční večer byl v Janáčkově divadle díky spolehlivé působivosti příběhu a jeho hudební a divadelní podoby veskrze úspěšný.

„Skladba Josefa Bohuslava Foerstera zazněla stejně jako před 80. léty, kdy Moravská filharmonie vznikla.“ 

„Interpretace písní se ujaly sopranistka Kateřina Kněžíková a mezzosopranistka Markéta Cukrová.“

„Zazněla naopak skladba zcela nová, kterou si filharmonie objednala u soudobé slovenské skladatelky Jany Kmiťové.“

Moravská filharmonie Olomouc vstoupila do 80. sezóny s pokorou i s novou nadějí. Pod taktovkou šéfdirigenta Zsolta Hamara zazněly skladby Josefa Bohuslava Foerstera, Wolfganga Amadea Mozarta, Gustava Mahlera a Antonína Dvořáka. Všichni měli vazbu na Olomouc a ve své době zde působili. Písně Gustava Mahlera přednesly Kateřina Kněžíková a Markéta Cukrová a koncert byl přímo přenášen Českým rozhlasem Vltava.

„Je v dnešní době vzácným úkazem, že se mše, jakožto hudební forma, skutečně provede v rámci liturgie.“

„V části Agnus Dei lze výkyvy melodie mimo tonální rámec spojit s barokní rétorickou figurou pathopoiia.“

„Přese všechnu chválu by se dalo polemizovat o tom, kdo vlastně byl zamýšleným recipientem této akce.“

V úterý 23. 9. došlo v rámci oslav 730. výročí založení města Plzeň ke vzácné synergii: byla odsloužena Mše za město Plzeň, kterou vedl Mons. Tomáš Holub za hudebního doprovodu Plzeňské filharmonie a jejích hostů. Záštitu převzal primátor města Roman Zarzycký. Došlo tak k průniku duchovních, uměleckých a zákonodárných činitelů.

„Koncert zarámovaly dvě rozsáhlé sborové skladby s doprovodem varhan Jiřího Laburdy a Petra Ebena.“

„Účinkoval smíšený sbor Notre Dame a svatojakubská varhanice Irena Chřibková.“

„Intonačně složité dílo bylo znamenitě nastudováno i provedeno s neutuchajícím nadšením a elánem.“

25. září zazněl závěrečný koncert Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba. Protože se jednalo o poslední koncert jubilejní sezony, byl přizván k účinkování i smíšený sbor.

„Režisérka inscenace Lisaboa Houbrechts uplatnila vlastní představu a děj v některých případech nekorespondoval s tím, jak ho zamýšleli Strauss s Hofmannsthalem.“

„Hudební nastudování dirigenta Modesta Pitrenase si zaslouží obrovské uznání a obdiv, stejně tak jako virtuózní výkon orchestru.“

„Ačkoliv Eliška Weissová v této roli v St. Gallenu teprve v květnu debutovala, už teď lze s jistotou prohlásit, že nemá v této roli sobě rovných.“

Česká dramatická sopranistka Eliška Weissová ztvárnila náročnou titulní roli v opeře Elektra Richarda Strausse. Stalo se tak ve švýcarském St. Gallen v režijním pojetí Lisaboy Houbrechts a hudebním nastudování Modesta Pitrenase. Inscenaci, na jejímž úspěchu má lví podíl právě tuzemská pěvkyně, pro portál KlasikaPlus.cz zachytil jeho čtenář Theodor Šimáček.

„Nejsem si vědom, že by někde jinde existoval festival pravoslavné hudby, který má jako nedílnou součást dramaturgie zvukové instalace, elektroakustickou hudbu nebo světové premiéry současných autorů.“

„Zájem o byzantskou hudbu ve světě roste, a to nejen v pravoslavných zemích.“

„Co je však pro mě důležité – vždy hledat spojitosti s českým kulturním děním a hudební tradicí.“

V říjnu se na několika místech v Praze opět rozezní pravoslavná duchovní hudba a stane se tak v rámci šestnáctého ročníku festivalu Archaion Kallos. Název v sobě ukrývá velkou duchovní hloubku. Odkazuje na východní křesťanskou teologii, která vyzývá člověka k návratu k „původní kráse“. Co je tím myšleno, prozradí ředitel festivalu Marios Christou. Jak ale zdůrazňuje, festival zdaleka není jen pro věřící. Vlastně spíše naopak…

„Kdo šel na pražskou premiéru Idomenea s očekáváním ‚dalšího skandálu‘, byl zřejmě zklamán.“ 

„Více nežli pevné dějové i časové ukotvení či lyrické sdělení však režisér akcentuje symboly, emoce a estetiku.“

„Měla-li být sborová složka inaugurační zkouškou nové šéfsbormistryně Státní opery Zuzany Kadlčíkové, pak je třeba dodat, že ji zvládla na výbornou.“

Opera Wolfganga Amadea Mozarta Idomeneo patří k jeho nejrevolučnějším a zároveň nejintimnějším dílům: za příběhem krétského krále, jenž se po trójské válce ocitá v existenčním rozporu, se skrývá i konflikt mezi patriarchálním řádem a láskou mladých lidí. Státní opera dílo nově uvedla 25. září v hudebním nastudování Konrada Junghänela a v režii Calixta Bieita jako první premiéru sezóny.

„Lukáš Klánský se klavírního partu Elegického tria chopil s elegancí a respekt budící tónovou kulturou.“

„Jejich Kreisler byl moderním, ušlechtilým, až akademickým pojetím kdysi salónní rázovité hudby se svými charakteristickým výrazovými a tempovými finesami.“

„Houslista Jan Mráček a Ivan Vokáč u violoncella (oba koncertní mistři České filharmonie) se na strhujících proměnách tématu, dynamice a výrazu nejen podíleli, ale také je rozhodně spoluvytvářeli.“

Český spolek pro komorní hudbu přivítal ve své letošní 131. sezóně Lobkowicz Trio, jehož koncert naplnil Dvořákovu síň Rudolfina ve středu 24. září. Soubor hrál skladby Sergeje Rachmaninova, Otomara Kvěcha, Fritze Kreislera a Johannesa Brahmse. Podivuhodná dramaturgie vsadila na vybrané a zjevně populární opusy včetně milé vzpomínky na uznávaného pedagoga Kvěcha. Provedení mělo dokonalý úspěch a ovace publika byly upřímně nadšené.

„Šéfdirigentem skotského orchestru je mladý, poněkud excentrický dirigent a klavírista Maxim Emelyanychev.“

„Sám sedl jako sólista ke klavíru, od kterého orchestr řídil, a po odehrání svého partu vždy odbíhal před orchestr, aby se zase vrátil k nástroji.“

„Další skladbou byla prskavka s názvem An Orkney Wedding, with Sunrise pro orchestr s dudáckým sólem.“

Festival Moravský podzim se rychle blíží a připomínkou a pozváním bylo netradiční vystoupení. 23. září se představil v brněnském Besedním domě Skotský komorní orchestr pod vedením dirigenta Maxima Emelyanycheva, který účinkoval i jako sólový klavírista. Magnetem koncertu byla sólová prezentace skotského dudáka Roberta Jordana v tradičním kroji. Zcela vyprodaný koncert byl přímo přenášen Českým rozhlasem. Večeru předcházel o den dříve Skotský večer na nádvoří Besedního domu, na kterém se návštěvníci mohli seznámit jak se skotskou hudbou a lidovými tanci, tak třeba s tradičními nápoji.

„Mahler je rozhodně někdo, s kým se nehodlám minout.“

„Vždyť právě v tom spočívá magie hudby – v jednou neopakovatelném momentu.“

„Naší prací je zživotnit ty neuvěřitelné věci, které nám skladatelé zanechali, a umožnit publiku, aby je prožili.“

Šéfdirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu bude od jeho sté sezóny, od podzimu 2026, německo-japonský umělec Elias Grandy. Setkali se zatím jen jednou, v březnu 2025 při jeho záskoku na pražském abonentním koncertě… V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje Grandy své hudební zázemí, uvažuje o umělecké práci a o hudbě Gustava Mahlera a odpovídá také na otázku, zda a jak dobře se zná s Petrem Popelkou, jehož čtyřleté období ve funkci se uzavírá příští rok v létě a na něhož bude navazovat.