KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Peter Paul Kainrath: V šíření osvěty nové hudební kultury sehrává Praha významnou roli english

„Velmi nás těší, že v rámci letošního 77. ročníku MHF Pražské jaro uskutečníme dva koncerty a z pozice rezidenčního partnera poznáme blíže některé současné skladatele.“

„V Centru současného umění DOX, kde vystoupíme ve dnech 27. až 28. května, bude jistě velmi přínosná i sobotní beseda a mistrovský kurz se členy našeho souboru.“

„Po společné dohodě s dramaturgem festivalu Pražské jaro Josefem Třeštíkem jsme do naší koncepce zahrnuli skladatelské osobnosti, které máme ve svém repertoáru.“

Světoznámý rakouský ansámbl Klangforum Wien, který se specializuje na provozování soudobé hudby, se stal letos na tři roky rezidenčním souborem Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. V rámci sekce „Prague Offspring“ vystoupí ve dnech 27. a 28. května v holešovickém Centru současného umění DOX. Od roku 2020 je intendantem tělesa Peter Paul Kainrath, profesionální klavírista, umělecký šéf Mezinárodní klavírní soutěže Ferruccia Busoniho a festivalu současného umění Transart v Bolzanu, kde stál rovněž u zrodu společnosti Mediaart Production Coop. Ve své kariéře byl uměleckým šéfem rakouského festivalu Klangspuren Schwaz a náměstkem ředitele Mezinárodní nadace Manifesta v Amsterdamu. Je významným kulturním manažerem a věnuje se také publicistice a režii. Od loňského roku zastává post prezidenta Světové federace hudebních soutěží v Ženevě. Před jeho příjezdem do Prahy jsme spolu připravili rozhovor.

Prestižní funkce ve vedení tělesa Klangforum Wien jste se ujal krátce před vypuknutím pandemie koronaviru. S jakými pocity jste přijal novou výzvu?

Cítil jsem, že jsem dostal velkou životní šanci. Hned na začátku mého působení v čele ansámblu jsem pečlivě zvažoval, jak pracoval můj předchůdce Sven Hartberger, jenž byl intendantem souboru dvě desetiletí. Byl nesmírně dobrý a v historii tělesa zanechal velmi hluboké stopy. Postupně jsem však začal přemýšlet, jak změnit či osvěžit některé jeho určité postupy, které jsou ve fungování orchestru zažité. V období pandemie šlo především o překonání krize, ale jsem rád, že jsme se dokázali úspěšně otevřít novým projektům.

Vydali jsme řadu CD, kde jsou zastoupeni ze skladatelů například v portrétu australská autorka Liza Lim (Kairos 2020) a na novém albu také Georges Aperghis, Toshio Hosokawa, Olga Neuwirth, Rebecca SaundersSalvatore Sciarrino (Kairos 2021). Nejnovější je naše loňská nahrávka „Polské perspektivy“.

Klangforum Wien je soubor sólistů. Během lockdownů či karantény se hráči soustředili doma na sólová díla. Za normálních podmínek dostanou hudebníci své nové noty domů a pak se scházejí na společných zkouškách. Tentokrát bylo znát, že koncentrace na je samotné v uplynulém obtížném období byla pro ně maximálně přínosná. Do interpretace děl vnesla i svěžest.

Prioritní je pro mne směřování souboru, jeho organizace a plánování. V roce 2019 uskutečnil ansámbl osmdesát vystoupení, o rok později jen třicet a převážně v létě. Vloni opět hrál na osmdesáti koncertech, takže jsem v současnosti velmi rád, že pracujeme opět velmi intenzivně.

Klangforum Wien se stal rezidenčním souborem Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro na období tří let. Jak vnímáte rezidenci tělesa?

Pro nás je nesmírně důležité, že se ansámbl stal rezidenčním souborem festivalu Pražské jaro a jsme velmi rádi a poctěni, že naše společné působení bude tříleté. Z pohledu šíření osvěty nové hudební kultury sehrává Praha významnou roli ve střední Evropě, prostřednictvím festivalu má rovněž zásadní vliv na prezentaci soudobé hudební tvorby.

Velmi nás těší, že v rámci letošního 77. ročníku MHF Pražské jaro uskutečníme dva koncerty a z pozice rezidenčního partnera poznáme blíže některé současné skladatele. Líbí se mi, že program sekce festivalu „Prague Offspring“ se neomezuje jen na provedení některých důležitých skladeb, ale otevírá se i hudební a intelektuální debatě o soudobé hudbě. V Centru současného umění DOX, kde vystoupíme ve dnech 27. až 28. května, bude jistě velmi přínosná i sobotní beseda a mistrovský kurz se členy našeho souboru.

Domnívám se, že bychom se měli také s kolegy a návštěvníky zamyslet nad tím, jakým směrem se budou vyvíjet spolupráce mezi autory a interprety, které zejména v období zrodu děl a příprav jsou mnohdy ovlivněny také počítačovými sítěmi.

Jsem rád, že jsem se s pořadatelem festivalu a se souborem Klangforum Wien dohodl na různých koncepcích prezentace našeho tělesa. Věřím, že naše programy budou pro posluchače opravdu obohacující.

Na obou vašich koncertech zaznějí díla významné rakouské skladatelky Olgy Neuwirth. Jak důležité je její postavení v repertoáru vašeho tělesa?

Líbí se mi, že sekce festivalu Pražské jaro s názvem „Prague Offspring“ vyzdvihuje nejen díla, která jsou zásadní v soudobé tvorbě, ale upřednostňuje i portréty osobností. V letošním roce jsme se rozhodli pro prezentaci významné rakouské skladatelky Olgy Neuwirth, která se také politicky angažuje, bývá nekompromisní a má velmi jasné postoje, což lze vnímat i v její tvorbě. V souvislosti se zařazením jejích děl do programu letošního festivalu se ukázalo, jak vizionářské bylo rozhodnutí dramaturga Josefa Třeštíka uvést na přehlídce její tvorbu v portrétu. Skladatelka obdrží 2. června v Mnichově vysoce prestižní Hudební cenu Ernsta von Siemense.

Klangforum Wien provede na festivalu světovou premiéru skladby na objednávku Pražského jara, Andělské schody Martina Smolky…

Každé nové dílo má šanci být mistrovským kusem, což se zpravidla pozná až s odstupem času. V přípravě nastudování nového díla považuji za nejnapínavější fázi spolupráce interpretů s autorem. Nové kompozice potřebují jiný kontext, a proto věřím, že prostředí Centra současného umění DOX bude pro nás inspirativní.

Jsem zvědavý, zda vše bude při provedení souhlasit s představou a záměry skladatele. Doufám, že si publikum užije světovou premiéru. Možná se bude skutečně jednat o magický moment.

Jak se zrodila dramaturgická nabídka programů, které soubor Klangforum Wien představí o víkendu na festivalu?

Po společné dohodě s dramaturgem festivalu Pražské jaro Josefem Třeštíkem jsme do naší koncepce zahrnuli skladatelské osobnosti, které máme ve svém repertoáru. Na našich programech zaznějí díla, která složili vedle Olgy NeuwirthMartina Smolky také Clara Iannotta, Jakub Rataj, Konstantin Heuer, Lucie Vítková, Adrián Demoč, Ian Mikyska, Petr HájekMartin Janíček. Jsem přesvědčen, že jejich díla budou pro nás objevná. Velmi se těšíme na interpretace jejich soudobých skladeb.

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro klade důraz na partnerství se souborem a v našem zájmu je objevování kompozic či rukopisů. V současnosti máme ve Vídeňském koncertním domě nový cyklus zvaný Pro©ession. Naším záměrem je také snaha pomáhat mladým autorům a dát jim nové šance.

Pro vaše těleso je důležitá žánrová pestrost v repertoáru. Neomezíme-li se jen na tříleté období rezidenčního partnerství souboru s festivalem Pražské jaro, jaké by bylo vaše přání do budoucna v souvislosti s prezentací vašeho ansámblu v Praze?

Hrajeme výlučně jen díla, která si můžeme dovolit hrát. Zajímají nás nové směry v kultuře. V Praze bychom rádi provedli někdy operu, ale domnívám se, že by to bylo drahé.

Jste dlouholetým uměleckým šéfem multidisciplinárního festivalu TRANSART, jehož sídlo je ve vašem rodném Bolzanu. Klangforum Wien již víckrát hostoval na italské přehlídce, která sehrává v Jižním Tyrolsku významnou společenskou a kulturní roli. Kdybyste porovnal festival s MHF Pražské jaro, jaké jsou jeho devízy?

Festival jsem založil v roce 2001 a jeho výchozí ideou byl fakt, že regiony mají různý přístup k soudobé kultuře. A pokud bychom chtěli soudobou kulturu definovat, jedná se o nové umělecké a tvůrčí snahy v každé disciplíně. Například nové skladby, filmy, sochy, obrazy, videoart, performance, digitální technologie v umění či instalace. V Bolzanu je relativně výrazný zájem lidí o soudobé umění.

Akce se konají na nejrůznějších místech a stále se snažíme nabízet interpretům a milovníkům umění nová prostředí, kde se budou provozovat různé programy. Klíčem k úspěchu byl experimentální charakter přehlídky a každý rok se snažíme publikum překvapovat. Naše produkce se odehrávají na různých a neobvyklých místech, kde chceme provozovat kulturu, například průmyslové haly, kasárna, výrobní a obchodní areály, nádražní depa a parkoviště, parky, louky nebo i horské chaty. Snažíme se, aby byl multidisciplinární festival pro návštěvníky atraktivní. Jeho velkou předností je skutečnost, že svou nabídkou propojuje zájmy návštěvníků z různých sfér společenského života, kteří milují hudbu, film, výtvarné umění, tanec či performance. Dramaturgie je velmi pestrá a často se setkává s úspěchem u publika, čímž se zvyšuje festivalové renomé.

Vloni jste se stal prezidentem Světové federace hudebních soutěží v Ženevě na období tří let a současně jste i uměleckým šéfem Mezinárodní klavírní soutěže Ferruccia Busoniho v Bolzanu. Na jaké historické a aktuální aspekty byste rád upozornil?

Světová federace hudebních soutěží / World Federation of International Music Competitions byla založena v roce 1957 tehdejšími jedenácti mezinárodními hudebními soutěžemi v Ženevě, kde má asociace stále sídlo. Zahrnuje více než sedm tisíc hudebních soutěží z celého světa. V současnosti jsme museli z politických důvodů vyloučit ze světové federace Čajkovského soutěž v Moskvě.

Jsem přesvědčen, že slova nedokáží vyjádřit odpor a zármutek, který v nás všech vyvolává válka na Ukrajině. V roce 1949 založil skladatel, pedagog, teoretik hudby a velký klavírní virtuos Ferruccio Busoni mezinárodní klavírní soutěž, kterou koncipoval jako mírový projekt, jehož cílem bylo zahojit rány druhé světové války a postavit mosty mezi odcizenými národy a kulturami. Tehdy, stejně jako nyní, budoucnost míru v Evropě a ve světě závisela na dialogu, spolupráci a posilování sdílených hodnot.

Před letošním konáním 64. ročníku Mezinárodní klavírní soutěže Ferruccia Busoniho v Bolzanu jsme na počest původního poselství zakladatele soutěže důrazně vyzvali všechny mladé klavíristy jakékoli národnosti, zejména však hudebníky Ukrajiny, Ruska a Běloruska, aby se zúčastnili letošní soutěže. Považuji za velký úspěch, že se nám do soutěže přihlásilo 593 kandidátů z mnoha zemí světa. Ostatně naše ideje byly vedeny se snahou znovu vyzvat svět, aby překlenul svá rozdělení a sdílel naši oddanost klasické hudbě.

———-

Soubor Klangforum Wien tvoří čtyřiadvacet hudebníků různých národností. Jedná se o soubor sólistů, který založil v roce 1985 skladatel a dirigent Beat Furrer. Ve své historii ansámbl premiéroval více než pět set nových děl. Jeho diskografie zahrnuje více než šedesát CD. V rámci svých programů se zaměřuje také na multimediální tvorbu, vzdělávací projekty a kompoziční mistrovské kurzy. Více než třicet let má rovněž stálý cyklus ve Vídeňském koncertním domě. Pravidelně se účastní prestižních mezinárodních hudebních festivalů.

Foto: Ensemble KlangforumWien / Tina Herzl, Fb souboru

Markéta Jůzová

Hudební a divadelní publicistka, překladatelka

Germanistka, muzikoložka a teatroložka se stážemi na Univerzitě ve Vídni a v Sudetoněmeckém hudebním institutu v Regensburgu, kde vědecky působila a byla moderátorkou, se více než dvacet let věnuje publicistické činnosti. Rozhovory s významnými osobnostmi různých profesí a národností i kritiky, komentáře, recenze, reportáže a studie zveřejňuje v českém a zahraničním tisku. Z pozice asistentky režie spolupracovala s Jiřím Menzelem na inscenacích her W. Shakespeara Sen noci svatojánské a Veselé paničky windsorské před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově, u druhé produkce byla i hudební dramaturgyní. Připravovala katalogy pro MHF Petra Dvorského a byla tiskovou mluvčí festivalu. Pro Národní divadlo v Praze edičně zpracovala česko–anglickou programovou brožuru ke světové premiéře dramatu G. Whytea Golem 13. Je autorkou řady koncertních programů a několika pořadů pro ČRo Vltava. Zajímá se o multikulturní a česko–rakouské vztahy. Hraje na flétnu a klavír. Má ráda cestování, horské túry a kondiční plavání. Účastní se environmentálních projektů Nadace monackého prince Alberta II. Publikuje své fotografie.



Příspěvky od Markéta Jůzová



Více z této rubriky