„Věřím, že nový organizační řád umožňuje Moravské filharmonii, aby si i nadále zachovala všechny podstatné aspekty své činnosti.“

„Zastávám pohled, že nová instituce pracuje se dvěma rozdílnými orchestry, přičemž každý z nich plní svůj účel. Navzájem se nezastupují.“

„Přicházím s motivací profesní i osobní učinit maximum, aby měla Moravská filharmonie prostor pro další umělecký rozvoj a zkvalitnění služby.“

V první den letošního roku se Moravská filharmonie Olomouc proměnila ve sloučenou instituci nazvanou Moravské divadlo a Moravská filharmonie. Na první – a doufejme, že i na druhý – pohled se z hlediska chodu obou orchestrů mění pouze administrativní stránka věci, obavy ze stran široké veřejnosti i samotných členů Moravské filharmonie však přetrvávají. Petr Dvořák, nově jmenovaný náměstek pro filharmonii, zde od února zaujal místo vedoucího pracovníka a jeho funkce představuje opěrný bod pro zachování autonomie Moravské filharmonie.

V nové funkci náměstka pro filharmonii v rámci organizace Moravské divadlo a Moravská filharmonie jste nastoupil před zhruba dvěma týdny. Jak se vám v prvních dnech v nové práci daří a co všechno už jste stihl?

K Moravské filharmonii jsem se připojil během jejího švýcarského turné na konci ledna. Už tehdy jsem se začal připravovat na nastoupení do funkce, do níž jsem byl na začátku února jmenován. Jakkoliv se to může v tak krátkém časovém období zdát nepravděpodobné, už během svého prvního pracovního týdne jsem jednal o některých dílčích záležitostech se členy odborové organizace, hovořil se zástupci umělecké rady, vedl provozní komisi a začal se setkávat s vedoucími nástrojových skupin, abych měl zcela jasný obraz o aktuálním stavu orchestru. S dramaturgyní Ivanou Kalinou Tabak pracujeme na finální podobě osmdesáté sezony, aktivně řeším personální podobu administrativy, ve které máme několik neobsazených pozic. Rovněž se setkávám s partnery a v neposlední řadě koordinuji některé kroky na úrovni provozu a organizace s úseky Moravského divadla ve spolupráci s ředitelem instituce. V tuto chvíli je to zejména o prioritizaci úkolů.

V minulosti jste už v Moravské filharmonii působil jako manažer orchestru, nyní se vracíte jako náměstek, což je funkce nově vzniklá. Jaká bude náplň vaší práce?

Ano, jedná se o funkci nově vzniklou v rámci organizačního řádu sloučené instituce. Ze jmenování vyplývá, že jsem vedoucím pracovníkem Moravské filharmonie se všemi příslušnými kompetencemi a jsem zodpovědný za její pracovní výsledky. Z této pozice proto hodlám rozvíjet činnost filharmonie na všech jejích úsecích.

Kromě Olomouce jste se pohyboval také v Ostravě, konkrétně jste působil jako manažer orchestru Janáčkovy filharmonie, a to ještě docela nedávno. Proč jste na konci října loňského roku skončil?

Většinu svého profesního života jsem spojil s kulturou v Olomouci, nicméně souběžně jsem spolupracoval například s brněnskou JAMU nebo právě v Ostravě v rámci festivalu Dream Factory. Do Janáčkovy filharmonie Ostrava jsem nastoupil na termínově omezenou smlouvu v období, kdy se dílčím způsobem měnilo dosavadní personální obsazení managementu, a jak jsem v závěru tohoto období vyrozuměl, ředitel instituce dále hledal optimální variantu, jak tuto personální otázku vyřešit. Po uplynutí smlouvy mi už další spolupráce nabídnuta nebyla. Mám ovšem důvody se domnívat, že jsme si s managementem Janáčkovy filharmonie zachovali navzájem korektní vztah a v tuto chvíli nic nebrání tomu, abych se na vedení obrátil v případných profesních otázkách či tématech společných oběma institucím. Zkušenost v Janáčkově filharmonii pro mě byla velmi cenná a hrála zcela zásadní roli při rozhodování, zda se přihlásit na pozici náměstka Moravské filharmonie.

Dne 22. října byl do funkce ředitele instituce Moravské divadlo a Moravská filharmonie zvolen David Gerneš. O den později zveřejnila Janáčkova filharmonie Ostrava výběrové řízení na pozici manažera orchestru, tedy vaši pozici. Existuje mezi těmito dvěma skutečnostmi nějaká souvislost?

Zde hledáte přímou souvislost mezi dvěma na sobě zcela nezávislými událostmi. Žádná taková souvislost neexistuje.

Moravská filharmonie vyhlásila výběrové řízení na vaši aktuální pozici na konci listopadu a uzávěrka pro podání přihlášek byla už 2. ledna. Jedním z požadavků bylo přiložit k přihlášce „koncepci rozvoje Moravské filharmonie Olomouc na období pěti let, která by měla zahrnovat analýzu současného stavu a návrhy na kontinuální rozvoj“. Jakou koncepcí jste tedy porotu přesvědčil?

K výběrovému řízení jsem předložil koncepci v rozsahu jednadvaceti normostran, jež se dle zadání věnovala současnému stavu a možnostem rozvoje. V koncepci jsem se na jedné straně věnoval otázkám organizační struktury, personálního pokrytí a financování, na druhé straně umělecké náplni, úrovni hostujících umělců, domácím i zahraničním zájezdům či marketingu. Věřím, že jsem dostatečně racionálně pojmenoval reálné cíle od krátkodobých po ty dlouhodobé.

Mohl byste vybrat jednu pro vás klíčovou myšlenku?

Za klíčové považuji to, že zastávám pohled, že nová instituce pracuje se dvěma rozdílnými orchestry, tedy filharmonickým a divadelním, přičemž každý z nich plní takovou roli a účel, pro něž vznikl. Navzájem se nezastupují. Moravská filharmonie si jako tradiční těleso musí i ve sloučené instituci udržet jasnou míru autonomie, stejně jako svůj vlastní umělecký plán. Nadále by se měla rozvíjet jako sebevědomý profesionální symfonický orchestr. To vyplývá jak z dlouholeté tradice značky, tak přímo z povahy klasického umění, jemuž se věnuje a jež má své pevné zákonitosti. Takto uchopená koncepce dostala ve výběrovém řízení důvěru a já ji proto mám v úmyslu cíleně uplatňovat.

Mezi kým odborně složená porota volila?

Jako jeden z uchazečů nejsem oprávněn na tuto otázku odpovědět, nedisponuji totiž žádným souhlasem ostatních účastníků řízení, abych jejich jména zveřejnil.

Budete mít nějaké slovo například i v rámci řízení orchestru či dramaturgie?

Jako vedoucí pracovník musím propojovat uměleckou, ekonomickou, organizační i marketingovou stránku jako hlavní aspekty při dalším směřování filharmonie. Moravskou filharmonii i její zaměstnance dobře znám. Ze svého předchozího působení mám velmi dobrou pracovní zkušenost se členy orchestru, dramaturgyní i šéfdirigentem Zsoltem Hamarem. To jsou věřím kvalitní základy pro další společnou práci i mé aktivní zapojení se do uměleckého plánování. Optikou Janáčkovy filharmonie jsem navíc získal zásadní srovnání a v Olomouci hodlám čerpat z příkladů dobré oborové praxe.

Vzpomenete si na moment, kdy jste se poprvé dozvěděl o chystaném sloučení Moravské filharmonie a Moravského divadla? Jak to na vás působilo?

Úplně poprvé se mi informace donesla neoficiální cestou a i vzhledem ke způsobu, jakým byla v Olomouci následně komunikace o daném problému vedena, jsem byl skeptický a s tímto postojem jsem se netajil. Přece jen takový precedens u nás dosud neznáme.

Jak jste se ke sloučení stavěl během „odbojové“ fáze a co si o něm myslíte nyní?

Protože si myslím, že forma kultivovaného protestu má v naší společnosti oprávněné místo, kvitoval jsem například aktivitu červených pian v ulicích města a byl jsem podpořit kolegy svou účastí na protestním koncertu v areálu letního kina v Olomouci. Chápal jsem to zejména jako snahu o to, aby se o této problematice co nejvíce a pokud možno věcně hovořilo. Poměrně dlouho nebylo zřejmé, co přesně má být výsledkem onoho sloučení, a jaký bude osud filharmonie, což nabralo jasné kontury až při finalizaci nyní platného organizačního řádu nové instituce. Věřím, že ten umožňuje Moravské filharmonii, aby si i nadále zachovala všechny podstatné aspekty své činnosti.

Co uděláte pro zachování zájmů Moravské filharmonie a alespoň udržení statusu quo v rámci momentální situace?

Zcela zásadní je, zda se podaří celé instituci stabilizovat financování. Mám důvody se domnívat, že se pro to nyní dějí podstatné kroky. Přicházím s motivací profesní i osobní učinit maximum pro to, aby měla Moravská filharmonie prostor pro další umělecký rozvoj a zkvalitnění služby, kterou bude nabízet.

Foto / zdroj: , Zázraky nad mraky, Radka Bláhová, Šimon Kadula