pátek, 22 květen 2020 14:31

Romantický večer s harfou

Autor:

„Daniel Svoboda ztvárnil sólový part s velkou brilancí.“

„Saint-Saënsova Fantasie byla posluchačsky nejzajímavější skladbou večera.“

„V osobě Kateřiny Bendové má česká harfová škola opravdu vynikající mladou interpretku.“

 

2

 

Další koncert Janáčkovy filharmonie, který už bylo možné navštívit, ovládla harfa. Hlavní roli tentokrát ztvárnila harfistka Kateřina Bendová, která je absolventkou Ostravské konzervatoře z třídy legendární Ady Balové, po níž převzala uměleckou štafetu také jako členka Janáčkovy filharmonie. V programu dále účinkovali Daniel Svoboda, Petra Olajcová a Petr Benda.

V úvodu zazněla francouzská hudba, jejíž barevnost a harmonická překvapivost okouzluje po staletí. Camille Saint-Saëns jevil výrazné hudební nadání od útlého dětství. Během svého dlouhého života byl produktivním skladatelem, varhaníkem, klavíristou a dirigentem. První písně složil ve věku pěti let (!), jeho klavírní, houslové i violoncellové koncerty se v současnosti setkávají s čím dál větší rezonancí publika i interpretů.

Z jeho díla zazněla nejprve Fantazie pro harfu op. 95. Tato romanticky pohádková hudba v podání Kateřiny Bendové účinkovala efemérním kouzlem. Její pojetí provázely pevně a čitelně zahrané akordické rozklady, grandiózní vzletné pasáže, výrazná akordika a citlivě modelované fráze. Nástrojová stylizace této skladby mně místy připomněla harfovou introdukci Vyšehradu Bedřicha Smetany, ovšem Saint-Saënsova Fantazie nepostrádá svou osobitost.

 

1

 

Francouzský varhaník, skladatel a dirigent Gabriel Pierné psal hudbu v duchu romantické tradice. Ačkoli byl generačním vrstevníkem Clauda Debussyho, impresionismus ho míjel. V jeho hudbě se zračí klasická kompoziční technika, jak mu ji vštípil César Franck, po jehož smrti převzal pomyslnou štafetu varhaníka u Sv. Klotildy. Pierného Canzonetta je vyloženě nekonfliktní záležitost. Název skladby opravdu konvenuje s tradičním označením pro populárně laděnou píseň s jednoduchým nástrojovým doprovodem. Klarinet Daniela Svobody rozezněl Pierného dílo s prozpívanou elegancí a příjemně roztančenou valčíkovou stylizací.

 

8

 

Gaetano Donizetti je jedním z trojlístku nejvýznamnějších italských operních skladatelů před Verdim. Oper napsal přes 70, první mezinárodní úspěch mu však přinesla až Anna Bolena, která je v pořadí třiatřicátá. Ovšem největším majstrštykem zůstává jeho komická opera buffa Nápoj lásky, která byla uvedena v Miláně 12. května 1832. Donizettiho Sonátu pro flétnu a harfu přednesla flétnistka Petra Olajcová za doprovodu Kateřiny Bendové. Mladou flétnistku znají ostravští posluchači nejen jako členku flétnové sekce Janáčkovy filharmonie, ale také jako výbornou sólistku, která se úspěšně představila s různými soubory a orchestry.

Sonáta je formálně netypickým útvarem o dvou větách: úvodní pomalé Larghetto střídá Allegro Gallemberg. Formově i časově skromné dílko připomíná spíše téma a variace. Larghetto je neseno zpočátku v pozvolných akordických rozkladech harfy a melancholické melodii flétny, která se postupně projasňuje durovými odstíny. Terciové souzvuky harfy a flétny se vyjímaly citlivou souhrou a společně vnímanou dynamikou. Allegro nepostrádalo v podání obou dam hravost, která se promítla do staccatované melodie.

 

12

 

Serenáda pro klarinet a harfu Iwana Müllera byla pro mne do včerejšího koncertu velkou neznámou. Její třívětá stylizace s větami Troubadour, Grazioso quasi andantino a Rondo napověděla, že půjde o melodicky líbeznou, rozezpívanou záležitost. Daniel Svoboda ztvárnil sólový part s velkou brilancí. Kompozice mne nejvíce zaujala pomalou střední větou s obdivuhodně vláčnými melodickými ozdobami v klarinetu.

V další skladbě se na pódium vrátila flétnistka Petra Olajcová. Fryderyk Chopin napsal Variace E dur na Rossiniho téma v pouhých 14 letech. Tomu odpovídá také instruktivní a poněkud infantilní ráz kompozice, která ještě vůbec neprozrazuje Chopinův oslnivý a lyrický romantický talent. Soubor ornamentálních variací zahrály obě dámy půvabně, s technickou jistotou, ale ono běžné jiskření prostě v této skladbě nebylo možné zažehnout.

Závěr koncertu patřil opět Camillu Saint-Saënsovi. Svou Fantasii pro housle a harfu op. 124 napsal v roce 1907. Skladba je věnována sestrám Marianne a Claře Eissler a zahrála ji Kateřina Bendová spolu se svým manželem, houslistou Petrem Bendou. Vedle členství v Janáčkově filharmonii je Petr Benda také zakladatelem a violistou úspěšného souboru Benda Quartet, kvarteta, které důstojně převzalo pomyslnou uměleckou štafetu po skvělém Kubínově kvartetu. Saint-Saënsova Fantasie byla posluchačsky nejzajímavější skladbou večera. Tajemná melodie houslí s lomenými akordy harfy, pentatonické pasáže, fantazijní rozvolněnost a barevnost – to vše mělo své poutavé kouzlo. Po intonační stránce se Petru Bendovi zpočátku ne vždy dařilo, ale pojetí skladby bylo názorně prokreslené, překvapilo dynamickými kontrasty a citlivou agogikou.

 

3

 

Další z komorních koncertů Janáčkovy filharmonie s harfistkou Kateřinou Bendovou v hlavní roli nejvíc poukázal na jednu nedostatečně zdůrazňovanou skutečnost. V osobě této půvabné a skvělé muzikantky má česká harfová škola opravdu vynikající interpretku, jejíž kvality nebývají dostatečně oceňovány. Její hra se po celý večer vyjímala nevšední technickou i muzikální úrovní. Nezbývá, než si přát, aby se Kateřina Bendová mohla představit také v umělecky progresivnějším repertoáru. Včerejší koncert byl příjemný a uvolněný, ale k hlubšímu zážitku, díky poněkud monotónně a odlehčeně laděnému programu, přeci jen něco chybělo. Když si vzpomenu na úžasný výkon Kateřiny Bendové v Brittenově A Ceremony of Carols po boku koncertního sboru Permoník z loňského roku, nelze než doufat, že její talent brzy dostane podobně krásné a hodnotné příležitosti.

 

5

 

11

 

7

 

9

 

Foto: Martin Straka 

Milan Bátor

Hudební publicista, pedagog, kytarista

Rodák z Opavy, pochází z umělecké rodiny, bratr David je básník, teta Božena Klímová patřila k výrazným polistopadovým básnířkám. Vystudoval Janáčkovu konzervatoř v Ostravě a Filozofickou fakultu Ostravské univerzity, kde završil studia doktorským titulem v oboru Hudební teorie a pedagogika. Dlouhá léta působí jako hudební pedagog, na kytaru a etnické strunné nástroje hrál v kapelách Pearl Jam Revival, Nekuř toho tygra, Nisos, aj. Jako korepetitor a kytarista získal v ústředních kolech soutěží řadu diplomů za vynikající umělecký doprovod. Rád píše a přemýšlí o hudbě a interpretaci, spolupracuje s Českým rozhlasem a tištěnými časopisy a internetovými portály. Na hudbě miluje svobodu, mnohotvárnost a dar spojovat. 
 

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.