„Neexistuje metodika, která by říkala, podle čeho se stanovuje velikost varhan.“

„Velikost varhan se měří podle počtu jejich píšťal. Ostatní parametry, jako počet rejstříků nebo manuálů, jsou irelevantní.“

„U varhan nerozhoduje počet píšťal, rejstříků nebo manuálů, ale kvalita zvuku a bohatství barev.“

Balet Bohuslava Martinů Kdo je na světě nejmocnější, pohádka o myších, má na takto položenou otázku v samém závěru jasnou odpověď. Není teď podstatná, ale samozřejmě, že jím není ten, kdo je největší. Mimochodem – kdo je vlastně na světě největší…? Na muzikantskou otázku, který hudební nástroj je největší, je obecná odpověď vcelku jasná. Ani tuba, ani kontrabas, ale varhany. I když jsou každé jinak veliké. Nicméně na konkrétní dotaz, které ze všech těch velkých varhan jsou ty největší v tuzemsku, jednoznačná odpověď neexistuje.

Přesněji řečeno, na otázku, které varhany jsou v Česku největší, existují odpovědi přesně dvě. Jednoznačné, kategorické. Takže – je to nástroj u svatého Mořice v Olomouci, nebo nástroj u svatého Jakuba v Praze?

„Jde o žabomyší válku mezi pražskou velikostí měřenou počtem píšťal a olomouckou, kde vede počet manuálů a znějících hlasů. Neexistuje metodika, která by říkala, podle čeho se stanovuje velikost varhan, proto si může každý stanovit vlastní kritéria,“ říká varhaník Václav Metoděj Uhlíř. A ilustruje relativnost podobných měření nadsázkou: kdyby někdo postavil varhany, které budou mít padesát metrů na výšku, byť jen s jedním rejstříkem a se třemi píšťalami, může prohlašovat, že jsou největšími u nás, protože jeho kritérium bude výška stroje…

Jiní jeho kolegové, také obeslaní anketní otázkou našeho portálu, jak se vlastně měří velikost varhan, jsou nicméně trochu jiného názoru.

„Věčný problém….! V Olomouci mají více rejstříků, a dokonce i o manuál víc, ale u Jakuba je více píšťal. Takže ´materiálu´ je víc v Praze,“ odpovídá vyšehradský varhaník Ondřej Valenta. Podle počtu rejstříků jsou totiž ještě větší varhany v kostele Církve československé husitské v Praze na Vinohradech. „Je jich asi sto pětatřicet, ale jsou ´vytažené´ jen z několika řad píšťal. Samotný počet rejstříků je tedy asi méně vypovídající údaj než počet píšťal,“ vyvozuje z toho.

Také varhaník Alfred Habermann se podle svých slov ve sporu, který se táhne možná už desetiletí, jednoznačně přiklání k názoru, že se velikost varhan měří podle počtu jejich píšťal. Ostatní parametry, jako počet rejstříků nebo manuálů, jsou irelevantní. „Lze mít méně rejstříků na více manuálů a obráceně. Samotný počet rejstříků také není, dle mého názoru, směrodatným: píšťalové řady se dají různě dělit do jednotlivých rejstříků i přes takzvané transmise a podobně – může být tedy více rejstříků na stejné píšťaly,“ upozorňuje. Z těchto důvodů jsou podle něj jednoznačně největší varhany v bazilice svatého Jakuba v Praze… Ale ke shodě se asi nepodaří nikdy dojít, obává se.

Stejné obavy sdílí varhanice svatojakubské baziliky v Praze Irena Chřibková. „Je jasné, že lidé, kteří se pohybují kolem svatého Mořice, budou hájit jejich prvenství,“ říká. „Je to nekonečný příběh; ale největším nástrojem v Československu a nyní v České republice se staly po rekonstrukci v roce 1981 varhany u svatého Jakuba. Rozšířily se tehdy na čtyři manuály a 8277 píšťal.“ Je podle ní podivuhodné, že jako neotřesitelný fakt bylo do světa hlásáno, že olomoucké varhany u svatého Mořice mají od rekonstrukce v sedmdesátých letech přes deset tisíc píšťal. „Každému bylo jasné, že to je číslo nereálné… Až nyní dokončená rekonstrukce v Mořici přinesla konkrétní číslo, a to 8022 píšťal. Což je řadí na druhé místo za svatojakubským nástrojem,“ konstatuje.

Je zde však podle Ireny Chřibkové ještě jeden faktor – akustika, která je nedílnou součástí výsledného zvuku celého nástroje. „Vždy se varhany staví do určitého prostoru. A zde nás svatý Mořic nedostihne! Akustika u svatého Jakuba je jedinečná, těžko hledat jí podobnou,“ tvrdí. Potvrzují to ohlasy varhanářů, kteří před časem přijeli do Prahy se zájmem o rekonstrukci svatojakubského nástroje. „Byli jednoznačně naprosto uchváceni akustikou. Shodli se, že ve spojení s tímto fenoménem bude výsledek po rekonstrukci naprosto nedostižný,“ pokračuje Irena Chřibková.

Svatojakubské Audite Organum vyhlásilo nedávno sbírku. Na nezbytnou záchrannou rekonstrukci nástroje potřebuje padesát milionů korun. Pokud vše dopadne podle plánů, nástroj u svatého Jakuba se pak stane s novou dispozicí druhým největším v tuzemsku. Doposud však prvenství co do počtu píšťal patří jemu.

Je tu však ještě varhaník Jan Hora. V anketě jasně obrací pozornost třetím směrem. Spor o největší tuzemské varhany patří podle něj do kategorie dohadů ve stylu ´Který je největší skladatel všech dob? Je to Bach, Mozart, nebo Beethoven?´ „U varhan nerozhoduje počet píšťal, rejstříků nebo manuálů, ale kvalita zvuku a bohatství barev,“ upozorňuje profesor Hora. V neposlední řadě spolupůsobí i prostor, ve kterém je nástroj umístěn. „Dokonalosti se proto mohou blížit třeba jen dvou- nebo třímanuálové varhany. Naproti tomu pětimanuálový nástroj s více jak stovkou rejstříků může působit jako hudební monstrum,“ uvažuje. – Moudřejší je proto podle něj o prvenství vůbec nerozhodovat.

————-

Olomoucký proboštský chrám sv. Mořice je největším gotickým kostelem na Moravě. Jeho existence se poprvé připomíná roku 1257. O jeho varhanách čtěte ZDE a ZDE.

Bazilika svatého Jakuba na Starém Městě, jeden z největších pražských katolických kostelů, má bez výraznějších změn podobu dochovanou z přestavby v 17. století. O tamních varhanách čtěte ZDE a ZDE.

Foto: Facebook / Moravská filharmonie Olomouc, Facebook / Mezinárodní varhanní festival u sv. Jakuba, archiv Klasiky+