Sopranistka Olga Jelínková zpívá od 21. ledna v Lipské opeře, kde působí, Donu Annu v Mozartově Donu Giovannim. Na podzim tam zazářila jako Verdiho Violetta a také v opeře Undine Alberta Lortzinga. Od dubna do června ji čeká úloha Kleopatry v Händelově opeře Giulio Cesare in Egitto. Sopranistka Eliška Weissová bude od 23. února v Rize v Lotyšské národní opeře Kostelničkou v pěti představeních Janáčkovy Její pastorkyně. V Kolíně nad Rýnem ztvární v červnu titulní roli Donizettiho opery Lucia di Lammermoor sopranistka Zuzana Marková. Barytonista Jiří Rajniš od 14. do 31. ledna zpívá jednu z vedlejších rolí v šesti představeních Straussovy Salome v nové inscenaci milánského divadla Teatro alla Scala, v titulní roli s litevskou sopranistkou Vidou Mikneviciute. Od 6. června ho ve stejném slavném operním domě čeká pak účinkování v Dvořákově Rusalce, kterou tam hudebně připraví dirigent Tomáš Hanus. Jde o vůbec první uvedení tohoto díla ve Scale. Titulní roli bude zpívat Olga Bezsmertna, Vodníka Jongmin Park a Prince Dmitry Korchak, na Rajniše čeká úloha Hajného. Na přelomu června a července bude pak Escamillem v Bizetově Carmen v Teatro Lirico di Cagliari na Sardinii. Na zahraniční scénu směřuje také tenorista Petr Nekoranec. V Opéra national de Lorraine ve francouzském městě Nancy, která chystá na březen inscenaci Gluckovy tragédie Ifigenie na Tauridě, se objeví jako Pylades.
„Premiéra opery Nabucco, uskutečněná na této scéně 9. března 1842, byla Verdiho prvním velkým úspěchem.“
„Spolu s Rossinim, Bellinim a Donizettim, jejichž sochy jsou, podobně jako jeho, ve vstupním foyeru, a spolu s Puccinim, jehož busta je na prvním balkoně, patří Verdi k základním autorům repertoáru La Scaly.“
„Sezóna 2022/2023 má v plánu celkem čtrnáct operních titulů, z nichž jedním je Dvořákova Rusalka v hudebním nastudování Tomáše Hanuse.“
Riccardo Chailly diriguje dnes večer v milánském divadle Teatro alla Scala Musorgského Borise Godunova s Ildarem Abdrazakovem v titulní roli. Nová produkce režiséra Kaspera Holtena není ale pouhou běžnou premiérou. Jako každoročně 7. prosince jde o oficiální zahájení sezóny v La Scale. Datum není vybráno náhodně – svátek má katolický světec Sant'Ambrogio, sv. Ambrož, ve 4. století milánský biskup a dodnes patron města.
Herecká asociace ve čtvrtek 8. září vyhlásila v Praze nominace na prestižní divadelní Ceny Thálie. Přinášíme přehled nominovaných umělců v oborech Opera, Balet, tanec a pohybové divadlo a Muzikál, opereta a jiné hudebnědramatické žánry. V nominacích si úspěšně vedlo pražské Národní divadlo, Národní divadlo moravskoslezské, Divadlo F. X. Šaldy Liberec, Divadlo J. K. Tyla Plzeň, Národní divadlo Brno či Jihočeské divadlo České Budějovice. Vyhlášení se bude konat v živém přenosu z Národního divadla v Praze 8. října ve 20 hodin na ČT1.
„Na program zahajovacího koncertu byla zařazena – nikoli poprvé v dějinách festivalu – jedna z ikonických skladeb klasické hudby 20. století.“
„Jak Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, tak Český filharmonický sbor Brno podaly v Kroměříži soustředěný výkon; s akustickými poměry v podlouhlém a vysokém skleníku Květné zahrady neboli Libosadu se vyrovnali Tereza Mátlová, Martin Šrejma i Jiří Rajniš.“
„Budoucnost možná přinese další setkání s Orffem, kterého tu už dirigovali Jakub Hrůša, Tomáš Hanus či Tomáš Netopil. A letos František Macek.“
Festival Hudba v zahradách a zámku Kroměříž letos zahájila v pátek 17. června kantáta Carmina Burana Carla Orffa. Pod taktovkou Františka Macka vystoupili Tereza Mátlová, Martin Šrejma, Jiří Rajniš a Český filharmonický sbor Brno připravený Michaelem Dvořákem, to vše za doprovodu Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín.
„Stokowského verze je zajímavá, ale není lepší než zažitá instrumentace Ravelova. Právě k ní se posluchač nakonec stejně vrátí, protože už ji podvědomě považuje za tu ´původní´.“
„Na jedné straně autorský koncertní symfonismus sebevědomého dirigenta, na druhé straně divadelní představivost tvůrce hledajícího v minulosti podněty pro povzbuzování hudebnosti v současnosti.“
„Zazněl naprostý opak toho, jak touží hrát a poslouchat Bacha naše současnost.“
Druhý symfonický koncert festivalu Smetanova Litomyšl měl velkolepé rozměry. Musorgského Obrázky z výstavy a Orffova kantáta Carmina burana patří k nejznámějším a nejoblíbenějším položkám klasického repertoáru. Partitury ožily pod rukama Jakuba Kleckera. Stojící publikum ve vyprodaném auditoriu na zámeckém nádvoří v závěru pátečního večera bylo potvrzením faktu, že Carmina burana, Písně z Bavorska, by se mohly dávat i tam každý rok – a možná i dvakrát.
„Letošní slavnostní zahajovací koncert připadl přesně na večer 111. výročí Mahlerova úmrtí.“
„Pro mladého barytonistu Jiřího Rajniše je Mahler srdcovou záležitostí.“
„Úvodní festivalový koncert byl skvěle dramaturgicky připraven a byl tak důstojnou připomínkou třech skladatelských generací, které středově spojovala osobnost Gustava Mahlera.“
Jedenadvacátý ročník festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců začal po dvou kultuře nepřejících letech opět v původním termínu tradičně orámovaném 18. květnem a 7. červencem – výročími úmrtí a narození Gustava Mahlera, který v Jihlavě strávil dětství. Nosnou linkou dramaturgie festivalu je samozřejmě Mahlerův repertoár, který pořadatelé zasazují do širších hudebních souvislostí. Během letošního ročníku tak zazní téměř všechny Mahlerovy písně a festivalový dramaturgický fokus na české hudební prostředí v napojení na vídeňský prostor představí další pozapomenutá díla skladatelů 18. století. V obnovené světové premiéře tak v nedaleké Nové Říši zazní 3. června Mše svatého Aloise od skladatele Leopolda Hoffmanna.
Komorní filharmonie Pardubice přichází s novou sezónou a obnovuje abonmá ve stejném rozsahu, na jaký byli její posluchači zvyklí. Během řady koncertů se představí jak přední čeští, tak zahraniční sólisté, kteří budou ve značné převaze. Hostující umělci pokryjí širokou škálu sólových nástrojů. Na ty tradičnějších, jako jsou housle či klavír, zahrají Václav Hudeček, Marek Kozák, Igor Ardašev nebo Michal Mašek. Objeví se ale také sólová trubka, hoboj, violoncello, varhany, marimba či kontrabas, který se vidí málokdy. Dramaturgie zaručuje obsahovou pestrost, co se sólových nástrojů i titulů jednotlivých koncertních programů týče, a kromě žánru takzvané „klasiky“ opět nabídne i několik soudobých skladeb.
Jednadvacátý ročník Festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava 2022 začíná v úterý 17. května. Zahájí ho slavnostní koncert orchestru ZUŠ Jihlava pod vedením Jana Noska v Parku Gustava Mahlera a večerní projekcí na jihlavském náměstí – mahlerovským videomappingem. O dalších projektech informují pořadatelé níže.
„Protagonistkou Benefičního koncertu pro Vilu Rusalka bude houslistka Julie Svěcená.“
„Skladatelská soutěž pro autory do čtyřiceti let se bude letos konat už posedmé.“
„Pedagog Pražské konzervatoře Ladislav Horák se svými žáky, vítězi mezinárodních soutěží, představí akordeon, který jako nástroj slaví letos dvě stě let.“
Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram během jarních týdnů nabídne v regionu šestnáct programů. Přehlídku otevře 12. dubna Česká filharmonie, která v Příbrami vystoupí po šestačtyřiceti letech, a uzavře ji 7. června za doprovodu PKF-Prague Philharmonia operním galakoncertem tenorista Petr Nekoranec.
„Kuljabin zabezpečuje Grete šťastnejší koniec tým, že jej vo svojej koncepcii dáva talent.“
„Svetlana Aksenova sa ako flexibilná speváčka predstavila napríklad v prvom dejstve v tajomnej scéne v lese.“
„Teleso hralo koncentrovane; bolo však zrejmé, že má dielo v repertoári len krátko a s komplexnou partitúrou ešte nie je zžité na sto percent.“
Predstavenie novej inscenácie Vzdialeného zvuku od Franza Schrekera v utorok 29. marca uzavrelo tohtoročný Festival Opera. V rámci festivalu išlo pritom v podstate o prvú reprízu – na doskách Státní opery predtým zaznelo len v dvoch premiérach.
„Vzdálený zvuk je dílem, které výrazně dokresluje směřování, charakter a niveau německojazyčné kultury první třetiny dvacátého století, které však mělo i se svým autorem dějinnou smůlu.“
„Postava Fritze vyžaduje přesně ten hlas, který Aleš Briscein může nabídnout a nabízí.“
„Schreker svůj zvukový ideál, který hledá jeho Fritz, rozhodně našel. Místy přináší opravdu hudbu dosud neslyšenou.“
Století a dva roky nás dělilo od prvního a také posledního pražského uvedení opery Vzdálený zvuk Franze Schrekera. V neděli se stalo skutečností novodobé nastudování díla. V pražské Státní opeře se hraje díky financím z česko-německého projektu Musica non grata, umožňujícího oživovat umění zavržené nebo umlčené nacistickým režimem. Schreker byl mezi válkami vedle Richarda Strausse nejúspěšnějším evropským operním autorem a připomenutí díla na stejné scéně, na které se hrálo, tehdy to bylo Nové německé divadlo, je logické. Ale nejde o pouhou pietu. Opera o hledání tvůrčí inspirace je plná opojné hudby a i scénicky je víc než životná.
Benefiční koncert ve prospěch uprchlíků z Ukrajiny pořádá Městská část Praha-Vinoř ve spolupráci se tamní římskokatolickou farností. Konat se bude v barokním kostele Povýšení sv. Kříže v pondělí od půl osmé večer a vystoupí na něm řada známých umělců. Rodnou Ukrajinu zde připomenou sopranistka Marina Vyskvorkina, renomovaná zpěvačka a folkloristka Kateryna Kolcová-Tlustá a houslistka Alona Orlova z Oděsy, která je momentálně jednou z nových obyvatelek Vinoře. Dalšími účinkujícími budou sopranistky Tereza Mátlová a Nikola Uramová, mezzosopranistka Monika Jägerová, tenorista Aleš Briscein a barytonista Jiří Rajniš, na klavír bude doprovázet Alina Říhová. Na programu budou známé duchovní a operní skladby, ale také ukrajinské lidové písně. Vstupné na koncert je dobrovolné, finanční příspěvek je možné zaslat i na zvláštní transparentní účet, zřízený městskou částí. Ve Vinoři už našlo nový domov okolo stovky ukrajinských uprchlíků. Za myšlenkou koncertu stojí zástupce starosty Robert Rytina, který ve Vinoři v nedávné době organizoval i první ročník Ctenického hudebního festivalu nebo polokoncertní provedení komorní verze Pucciniho opery Vlaštovka v rámci programu festivalu OPERA 2022.
Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram by se měl konat konečně zase v obvyklém jarním termínu. Zahájí ho Česká filharmonie. Na pořadu bude od 12. dubna do 7. června celkem patnáct klasických koncertů včetně Benefičního koncertu pro vilu Rusalku s mimořádným otevřením Dvořákovy vily ve Vysoké u Příbrami pro veřejnost. Třiapadesátý ročník představila ředitelka festivalu Albína Dědičík Houšková spolu s pravnukem skladatele Petrem Dvořákem a předsedkyní poroty kompoziční soutěže, skladatelkou Sylvií Bodorovou.
„Připomíná to mimopražské Kruhy přátel hudby. Lokální podmínky, ale v nich ti nejlepší umělci.“
„Sólistka našla inspiraci a odvahu k opravdu uvolněnému zahrání vtipné scénky.“
„Stovka posluchačů, kteří z bližšího i vzdálenějšího okolí dorazili, není na podobný rozměr hudební události vůbec málo.“
Dcera s otcem a strýc. Na pódiu se poprvé v podobném triu sešla sopranistka Lucie Kaňková s violoncellistou Michalem a houslistou Liborem Kaňkovými. Zněly árie a písně. Jak jinak, úpravy. Zámek Ctěnice na okraji Prahy hostil ve středu pohodové, vkusné a radostné muzicírování tří profesionálů.
Od úterý 27. do čtvrtka 29. července se na nádvoří zámku Ctěnice v městské části Praha-Vinoř uskuteční historicky první ročník Ctěnického hudebního festivalu. Na prvním koncertě 27. 7. se představí sopranistka Kateřina Kněžíková, harfistka Kateřina Englichová a hobojista Vilém Veverka. „Špičkoví umělci s bohatým koncertním životopisem a úctyhodnou diskografií se představí zejména v českém repertoáru, chybět nebude ani populární Trnečkova úprava Smetanovy Vltavy v originálním harfovém provedení Kateřiny Englichové nebo Árie o měsíčku z Dvořákovy Rusalky v interpretaci Kateřiny Kněžíkové,“ uvádějí pořadatelé.
„Dá se to celé hrát jako dojemně lyrický a trochu komický výjev, realisticky ukotvený do vesnického prostředí. Jiří Nekvasil už má 145 let po premiéře odstup, který ho vede směrem k divadelní stylizaci a k nadsázce.“
„Nabízí českou klasiku trochu jinou, rozhodně ne pietní. Nebyl by to on, aby neprobleskla i trocha kontroverze.“
„Ostravský operní soubor nám tu milou hudbu připomíná a oživuje a dál hodlá připomínat a oživovat. Zdá se, že jako jeden z mála.“
Ostravské Národní divadlo moravskoslezské uvede v roce 2024, jubilejním roce Bedřicha Smetany, cyklus všech jeho osmi dokončených oper. Do repertoáru si právě přidalo jeho Hubičku. Po dvou červnových předpremiérách plánuje ještě na 1. července online premiéru v TV Noe, o deset dní později festivalovou premiéru inscenace na Smetanově Litomyšli a na září pak dvě skutečné divadelní premiéry. Úsměvnou historku z podhůří Jiří Nekvasil situoval do Krkonoš. A tak vlastně nepřekvapí, že vůdce pašeráků jako by z oka vypadl Krakonošovi.
„Nelze nic nedělat a čekat na plné koncertní síně.“
„Již na červen máme pozvání na zahraniční festival, proto intenzivně řešíme provozní komplikace, soulad s platnou i měnící se legislativou a snažíme se uchovat dobrou náladu v orchestru.“
„Rezignovat na práci s talentovanými dětmi a mladými lidmi není možné, jsou třeba v klíčovém období svého rozvoje, kdy se rozhoduje o celém jejich životě.“
Náš rozhovor, uskutečněný v Domě hudby před několika dny, probíhal v příjemné atmosféře. Pracovnou ředitele Komorní filharmonie Pardubice Pavla Svobody, varhaníka a pedagoga, k němu v podkresu zněla Mozartova hudba, venku za okny se začaly snášet sněhové vločky… O idylických záležitostech jsme ale rozhodně nemluvili, naopak. Historicky nejmladší ředitel nejvýznamnějšího orchestru v regionu a jednoho z nejlepších v republice se ujal funkce začátkem loňského roku a hned vzápětí musel řešit věci, jichž by se do té doby nikdo nenadál ani v nejhorších snech. Předem ale čtenářům prozradím, že neskončíme pesimisticky.
„Opera je zřetelným pomníkem Dvořákovu někdejšímu zlonickému učiteli, všestrannému kantorovi Antonínu Liehmannovi.“
„Učitel Benda je v nové liberecké inscenaci – přinejmenším díky Jaroslavu Březinovi, jeho představiteli při první premiéře – výraznou, možná i klíčovou postavou.“
„Martin Doubravský vedl premiérový páteční večer v příjemných tempech a náladě k pocitu, že se teď hraje ta pravá, důvěrně známá česká klasika.“
Liberecké divadlo není velké a i opravdová opera jako Dvořákův Jakobín na jeho jevišti vyznívá jako milá pohádka, ve které závažnější okamžiky snad ani nejsou. Požadovat zrovna zde nové pohledy, existenciální výklady, překvapivá spojení, nevídané souvislosti, odlišné nasvícení a nacházení odpovědí na všelidské problémy není nutné, pro ty se chodí spíše do velkých prostor, na ambiciózní produkce zařazující se do mezinárodního kontextu. A na jiná díla. Režisérka Kateřina Dušková přistoupila v Liberci k idylickému maloměstskému výjevu z 25. září 1793 jako k příběhu, který chce v podobně kontaktním prostředí především potěšit a který se vypráví vlastně sám.
Ačkoli pořadatelé letošního festivalu Hudba tisíců Mahler Jihlava 2020 uspořádali během léta již několik hudebních setkání, opravdové zahájení je až nyní v září. Před slavnostním úvodem však dojde ještě ke dvěma koncertům, a to příští čtvrtek 10. září a ve středu 16. září. Wranitzky Kapelle se sólistou, kterým bude hobojista Vilém Veverka, vystoupí na prvním z nich od 18 hodin v Klášteře Nová Říše. Zazní předehra k opeře Le trame deluse Domenica Cimarosy, Hobojový koncert G dur Pavla Vranického a Symfonie č. 49 f moll „La passione“ Josepha Haydna. Taktovky se ujme Marek Štilec.
„Hudbu píšu proto, aby žila.“
„Měla jsem pocit, že oproti českým studentům mě chtějí ti američtí vyždímat, zato se ale těžko loučí s přebytečnými pasážemi svých děl.“
„Hudbu, pokud jsem na světě, mám s sebou vždycky, je to moje životní stálice.“
Úspěšná, skromná, přátelská k těm, které má ráda. Taková je hudební skladatelka Sylvie Bodorová. Píše muziku, která se dobře poslouchá, a díla od ní chtějí soubory i sólisté z celého světa. K tomu učila na vysokých školách jak v Česku, tak v Americe. Na kontě má velké množství úspěšných děl, většina z nich má přitom hluboký duchovní kontext. V současnosti pilně pracuje na nové (své druhé) opeře. Jmenuje se Quo vadis a píše ji pro operní soubor plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla.
