PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Tomáš Netopil patří dnes k evropské dirigentské elitě a Jan Schulmeister je i přes své sedmnáctileté mládí již ostříleným klavíristou.“

„Klavírista zahrál ještě přídavek, Transcendentální etudu č. 1 s názvem Preludium od Ferenze Liszta.“

„Tempo, jež dirigent nasadil, se zdálo být vražedné, fortissimo ještě zvýšily trombony spolu s trubkami, které se neudržely a daly průchod radostnému ‚teď je to naše, teď hrajeme konečně my!‘“

Na Mezinárodním hudebním festivalu Harmonia Moraviae vystoupili ve čtvrtek 26. října spolu s Filharmonií Bohuslava Martinů dva rodáci z Kroměříže. Dirigent Tomáš Netopil a mladý klavírista Jan Schulmeister. V programu Hudební velikáni zahráli Zasvěcení domu od Ludwiga van Beethovena, Koncert č. 20 d moll pro klavír a orchestr Wolfganga Amadea Mozarta a Symfonii č. 5 F dur od Antonína Dvořáka. Enthusiasmus, muzikalita a technické mistrovství mladého klavíristy spolu s euforickým nasazením dirigenta strhlo zcela vyprodaný sál k nadšeným ovacím.

„Klavíristův tón v sopránu byl návazný, v melodiích nikdy neklapaly samostatně vyrážené tóny, přesto byly i konce frází zřetelně slyšet.“

„Rychle a všedně pronesl ‚Omlouvám se, začnu znovu‘ a okamžitě potom hned spustil druhý pokus.“

„Přestože Ohlssonovo provedení bylo bez škrábanců a mohlo by jít rovnou na nahrávku, současně jsem z jeho strany příliš vnímal prvek bezpečí a nevelké vnitřní účasti.“

Po dvojím uvedení Beethovenova Císařského koncertu vystoupil klavírista Garrick Ohlsson v Praze ještě jednou, a to sólově. V sobotu 21. října v pražském Rudolfinu přednesl recitálový program v rámci cyklu Světová klavírní tvorba pod značkou FOK. Přestože v Praze se už tradičně těší náklonnosti posluchačů a jeho hráčské dispozice jsou ohromné, toto vystoupení neslo známky únavy a všednosti.

„K jeho najväčším prednostiam potom azda patrí to, že je schopný zreteľne uchopiť rozvrstvenie skladieb, jasne ich štrukturovať, počúvať motivicko-tematický materiál.“

„Guarrerovo pojatie samozrejme stavalo na tom, že technické výzvy týchto kompozícii zvládal celkom suverénne.“

„Každá z ‚kartiniek‘ dostala v Guarrerovej interpretácii priestor a pozornosť, zároveň ale stále fungovali aj ako celok.“

Vo rozmanitom recitály sa v rámci rady „Pro budoucnost“ festivalu Dvořákova Praha predstavil mladý taliansky klavirista Giuseppe Guarrera. V sále Betlémské kaple zahral 20. septembra diela Beethovena, Ligetiho, Liszta a Musorgského; ťažiskom sa pritom stali Obrázky z výstavy posledného z menovaných.

„Hlavní změnou se stala výměna rejstříku Akustik, který tvořil zdání 64´ rejstříku, za reálný rejstřík Untersatz 64´, který je pod hranicí slyšitelnosti lidského ucha a také jediný svého druhu v Evropě. Jen tento rejstřík váží úctyhodných 6,5 tuny.“

„Vzhledem k jeho častému využití spojkového aparátu bylo patrné, že mechanické ovládání není jen staromilským bazírováním na co nejpurističtější původnosti, ale opravdu použitelnou variantou.“

„Interpret použil jen v druhé části koncertu téměř 250 barevných kombinací a tak držel posluchače v napětí i v každém momentu Lisztovy půlhodinové kompozice.“

Olomoucký chrám svatého Mořice zažil první zářijový den slavnost, na kterou odborná veřejnost i mnoho olomouckých občanů a příznivců varhanní hudby dychtivě čekalo. Žehnání největších varhan naší republiky se neodehrává často, a tak svatomořická fara přichystala zvláštní celovečerní program. Ten se završil koncertem renomovaného amerického varhaníka Nathana J. Laubeho.

„Titulární varhaník dómu sv. Štěpána ve Vídni Ernst Wally uvedl tři rakouské skladatele.“

„Jeho výběr zvýraznil spíš konzervativní tendence ve vývoji rakouské varhanní hudby.“

„Koncert byl programově doplněn vrcholnou variační Partitou na chorál ‚Sei gegrüsset,Jesu gütig‘ Johanna Sebastiana Bacha.“

Významný rakouský varhaník Ernst Wally (*1976), od roku 2016 titulární varhaník vídeňského dómu sv. Štěpána, vystoupil na svatojakubském Mezinárodním varhanním festivalu s programem převážně rakouských skladatelů. Studoval na Diecézní konzervatoři pro církevní hudbu a na Univerzitě hudby ve Vídni varhanní hru a kompozici a vzdělání v oboru si doplnil ještě na Pařížské konzervatoři. V kompozici se věnuje především varhanní tvorbě v kombinaci s rozmanitým nástrojovým obsazením.

„Talentovaný Ferdinand veřejně koncertoval už od šesti let a prvního samostatného vystoupení se dočkal jako devítiletý.“

„Sám Petr Iljič Čajkovskij o něm prohlásil, že je to ‚velikán houslí naší doby‘, a věnoval mu svůj Smyčcový kvartet č. 2 F dur.“

„Ferdinandovým odchodem ze života hudební rod Laubů nevyhynul; jeho syn Váša se totiž potatil.“

Patří muž, kterého nejeden z jeho významných hudebních současníků považoval za „velikána houslí“, do tohoto cyklu? Do seriálu, mapujícího naše někdejší spoluobčany německého či židovského původu, natolik zatoulané ve světě, že doma upadli do zapomnění? Ano i ne. Aneb, jak němčina umí jednoslovně vyjádřit, jein.

„Naživo jsem ho dosud slyšel dvakrát a oba koncerty mi jednoznačně změnily život k lepšímu. Sice dílčím způsobem, ale zato nesmazatelně.“

„Opravdu mimořádná lisztovská interpretace, která se nenechávala příliš omezovat notovým zápisem, ale s o to větší empatií následovala myšlenku, která se za ním ukrývá.“

„Škoda, že ho pořadatelé nepřivezou častěji k nám do Prahy – například ve Vídni má v následující sezoně hrát v rozmezí tří měsíců hned dvakrát.“

V pátek 18. srpna v rámci Salcburského hudebního festivalu vystoupil klavírista Arkadij Volodos. Pianista, který už leta důstojně snáší srovnání s legendárními jmény zlatého věku dvacátého století, se nyní nachází ve svém nejsilnějším období. Ojedinělou virtuozitu se mu čím dál lépe daří integrovat do zralého, duchovního přístupu k interpretaci. Výsledkem je nenapodobitelná singularita, ale současně možná také jeden ze směrů, se kterým by se každý umělec měl seznámit a po svém vyrovnat.

„Žádné zvučné jméno nezaručuje samo o sobě výborného pedagoga s potřebnými diagnostickými, metodickými a psychologickými schopnostmi. A zase naopak, mnohý takzvaně ‚bezejmenný‘ pedagog může překvapovat vynikajícími pedagogickými schopnostmi, tím i hmatatelnými výsledky.“

„Na špičce večera byl zřetelně barytonista Radek Martinec, jehož školitelem byl klavírista a pěvecký pedagog Ahmad Hedar.“

„Ale to je ostatně cílem – inspirovat, poradit, přispět novým úhlem pohledu, rozvinout dřímající dispozice ve schopnosti a posílit rozhled u adeptů uměleckých oborů.“

Pražský hudební institut pořádal v Českém Krumlově ve spolupráci se Základní uměleckou školou Český Krumlov šestý ročník Letních interpretačních kurzů. Byl jsem návštěvníkem závěrečného koncertu účastníků těchto kurzů dne 22. července v koncertním sále školy…

„Sekera vyzdobil melodickou linku Bachova koncertu vkusnou ornamentikou, nádhernou kantilénou vyzněla často interpretovaná druhá věta. Co do stylovosti se sólista přiblížil ideální interpretaci také v následujícím Mozartově Koncertu A dur.“

„Dirigentka Alena Hron, nikterak zbytečně neexperimentující s tempy a s tradicí kodifikovaným pojetím Novosvětské, má pro Dvořákovu hudbu cit a porozumění.“

„Výkon orchestru pod vedením mladé dirigentky nenechal nikoho na pochybách, že v Aleně Hron u nás roste další výrazná dirigentská osobnost.“

Vnášení hudby do polozapadlých koutů pohraničních oblastí a jejím prostřednictvím oživování poničených stavební památky bezesporu patří k záslužným počinům. V poslední době podobných iniciativ přibývá, ne vždy se však setkávají s potřebnou finanční podporou, jakou by si záměry organizátorů zasloužily. Festival Živé pohraničí – Lebendes Grenzland, jehož koncerty se odehrávají v nejzápadnější části naší republiky a který letos vstoupil do pátého ročníku, se musel na rozdíl od minulého roku uskromnit. Tvoří ho tři symfonické a dva komorní koncerty, 1. července je pak v Hotelu Lesní mlýn zájemcům o historii tradičně nabídnuta beseda s předními historiky, tentokrát věnovaná 85. výročí Mnichovské dohody. Zahajovací koncert se odehrál v pátek 23. června a jeho protagonisty se právem stali pianista Miroslav Sekera a dirigentka Alena Hron.

„Grieg byl určitě ovlivněn Schumannovým Klavírním koncertem a moll, zároveň však už je slyšet jeho rostoucí zájem o norskou lidovou hudbu.“

„Vezmeme-li v úvahu, kam až se hudebně dostal jako vizionář Richard Wagner, pak je Griegova často idylická hudba až do konce mnohem romantičtější. Třebaže Wagnera přežil o dvacet let.“

„Norové vděčí Griegovi za to, že se dostali na evropskou kulturní mapu a že jsou na ní trvale přítomni.“

Známe ho z nejobvyklejších podobizen jako bělovlasého drobného muže s velkým knírem. Studoval v Lipsku a svou nejznámější skladbu napsal v Dánsku, ale duší byl Nor – milovník norské přírody a kultury, vlastenec a republikán. Jeho život začal i skončil v Bergenu na západním pobřeží země. Edvard Grieg, pianista a skladatel, zemřel jako čtyřiašedesátiletý v roce 1907 ve městě, kde se narodil 15. června 1843, před 180 lety.

„Na Vyšehradě vystoupil polský varhaník Kamil Mika, působící v současné době ve Skotsku.“

„V programu uvedl tři polské skladatele od doby romantismu do současnosti.“

„Cenné varhany bratří Paštiků z roku 1903 se uplatnily v celé své romantické kráse.“

Letošní ročník festivalu Varhanní Vyšehrad nabídl třetí vystoupení cyklu. Do pražské Baziliky sv. Petra a Pavla zavítal celoevropsky etablovaný hráč na královský nástroj, Kamil Mika, a v neděli 11. června posluchačům představil repertoár většinově polské provenience.

„Skladby interpretoval tak prostě, jako by na světě nebylo nic jednoduššího, v přesném vybalancování mezi přehledností hudebních myšlenek, využitím výrazových a technických prostředků a prožitkem.“

„Věřím, že jsem nebyla sama, koho v sále Lisztova hudba v podání Matyáše Nováka okouzlila způsobem, že si ji ještě nějakou chvíli po doznění první poloviny sám v sobě vychutnával.“

„Po tolika výrazových polohách, které Matyáš Novák použil v Lisztových skladbách, bych byla bývala čekala využití těchto prostředků i pro Chopinovu skladbu, ale že mladý pianista dokáže Chopinův hudební rukopis zřetelně odlišit, to jsem si ani ve svých nejodvážnějších sluchových fantaziích nedokázala představit.“

Prostory Anežského kláštera, které hostí cyklus klavírních recitálů Hybatelé rezonance, svou atmosférou účinek jednotlivých vystoupení ještě umocňují. Posledním koncertem sezóny 2022/2023 byl v pondělí 29. května 2023 recitál čtyřiadvacetiletého českého klavíristy Matyáše Nováka. Posluchači měli možnost v jeho podání slyšet jak původní Lisztovy skladby, tak Lisztovy transkripce písní Franze Schuberta.

„Vypadá to, že se schyluje k jakési generační výměně a až se bude ‚dělit koláč‘ zodpovědnosti, na Levita pravděpodobně také část připadne.“

„Pianista je velmi výrazný i ve vizuálním projevu, jeho hra je plná gest.“

„Patříte-li stejně jako já do té druhé kategorie, může pro vás být poslech Levitovy interpretace devastující.“

Pianista Igor Levit naposledy vystoupil v Praze teprve před dvěma lety, a přesto jej hned dva místní festivaly měly důvod angažovat znovu na tento rok. Jeho sólový recitál, který proběhl 25. května ve Dvořákově síni Rudolfina v rámci Pražského jara, zahrnoval mimo jiné méně známé transkripce nebo nový cyklus soudobého skladatele Freda Hersche. Byla to ale interpretace Lisztovy sonáty, ve které se přiblížil něčemu vzácnému.

„Snažím se, ať už jde o zvukovou paletu, o přehlídku obtížností, nebo o niternost a prožitky, vytvářet logický koktejl, abych co nejlépe dokázal reprodukovat, co skladatel zamýšlel a chtěl.“

„Větší ruce samozřejmě pomáhají, co si budeme povídat…“

„Myslím, že půjde o osvěžení. Liszt nepřepsal jen vokální linku do klavíru, ale vytvořil nádherné, technicky i výrazové náročné a velmi svébytné dílo.“

Poslední recitál v této sezóně má v pražském cyklu Hybatelé rezonance Matyáš Novák. Mladý pianista připravuje na 29. května do Anežského kláštera koncertní program sestavený výhradně z hudby Franze Liszta. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad virtuozitou i výrazem jeho hudby, ale také přibližuje svého pedagoga na Akademii múzických umění Ivana Klánského, který nedávno oslavil pětasedmdesáté narozeniny. Uvažuje rovněž o tom, co asi bude za deset nebo dvacet let, přibližuje důležitost konkrétního nástroje, na který se hraje, přemítá nad pojmem inovativnost a prozrazuje, jaký další hudební obor by si rád ke klavíru přidal.

„Koncert byl přímo apoteózou varhan.“

„Petr Kolař a Martin Opršál důsledně a zřetelně oddělovali jednotlivé obrazy krajin. Nic nezůstali dlužni symbolickému náboji novozákonního biblického dramatu ani jeho prameni z hluboce zakořeněných starozákonních textů.“

„Zahájil sérii melodií a variací na narozeninové téma a pak, s mohutným sborovým „Hodně štěstí, zdraví, milá Alenko,“ rozezněl zcela zaplněný sál Besedního domu.“

Dne 16. května letošního roku završil Spolek přátel hudby při Filharmonii Brno 25 let svého trvání. První a dlouhodobou předsedkyní Spolku, který navázal na čtyřicetiletou tradici Kruhu přátel hudby, se stala před oněmi 25 lety paní profesorka, varhanice Alena Veselá. Také na její počest a k jejímu nadcházejícímu významnému osobnímu jubileu, letošním 100. narozeninám, zněl tento koncert v brněnském Besedním domě na Komenského náměstí.