PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Mozartovo Requiem zvolila dramaturgie pro tento vzpomínkový večer na paměť koncertu, který se zde konal 14. dubna 1878. Podle informací v programu večera ho tehdy prosadil Leoš Janáček, který celý koncert dirigoval.“

„Mozart a Vranický, dva hudebníci, o jejichž přátelství se toho příliš neví, na rozdíl od smyšleného rivalství mezi Mozartem a Salierim. Dějiny si žádají skandály, ale tady šlo o vzájemnou spolupráci a přátelské porozumění.“

„Sbor zněl vyváženě a precizně, zejména v polyfonních částech, soprány byly zvonivé, přesto měkké, alty a tenoři měli hutný zvuk a basy byly úderné a společně s orchestrem vytvářeli zvukově strukturovaný a kompaktní zvuk.“

Oslavy 150 let otevření Besedního domu v Brně pokračovaly pátým abonentním koncertem v řadě s názvem Filharmonie doma. Ve čtvrtek 11. května zaznělo v sále Besedního domu Requiem Wolfganga Amadea Mozarta, Filharmonii Brno vedl dirigent Robert Kružík. Repríza je naplánována na pátek 12. května. Zpívali sólisté Romana Kružíková, Monika Jägerová, Ondřej Koplík a Martin Gurbaľ a Český filharmonický sbor Brno, vedený sbormistrem Petrem Fialou. Před tím ještě zazněla Symfonie D dur Pavla Vranického.

„Plné obsazení filharmonie doplnili zpěváci Českého filharmonického sboru Brno, pod vedením sbormistra Petra Fialy. Vedle orchestru se ještě postavili čtyři hudebníci Horňácké muziky Petra Mičky.“

„Spolupráce filharmonie a Horňácké muziky byla postavena na kontrastech. Byly vytipovány části skladby, proti kterým Horňáci zahráli vždy svoji skladbu, která se tematicky (slovy či hudebně) nějak k té Janáčkově vázala.“

„Už se nám stalo, že jsme hráli jiné žánry, dělali jsme v projektu, který se jmenoval „Hrubá hudba” a bylo to spojení s jazzem a s elektronickou hudbou. S brněnskou filharmonií vystupujeme poprvé a je to pro nás obrovská čest i závazek,” svěřil se první houslista Petr Mička.“

Oslavy 150 let vzniku Besedního domu v Brně se nemohly obejít bez připomenutí folkloristické činnosti Leoše Janáčka. Ve čtvrtek 4. května se uskutečnil v Besedním domě večer, který připomenul Janáčkův vztah k lidové písni. Filharmonie Brno spolu s Českým filharmonickým sborem Brno provedli koncertně balet Rákos Rákoczy pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Ke spolupráci si přizvali Horňáckou muziku Petra Mičky, stejně jako to provedl Leoš Janáček 20. listopadu 1892 na Koncertu moravské lidové hudby. Akce se opakovala ještě v pátek 5. května, kdy byla přenášena Českou televizí, a o přestávce koncertu byl na ČT Artu promítán dokument Já Besední dům, který u příležitosti výročí natočil režisér Tomáš Kratochvíl.

„Zejména sborové pasáže hýří dynamickými kontrasty i vstupy a cappella, stejně jako polyfonními postupy.“

„Orchestr Filharmonie Brno podal poctivý profesionální výkon pod vedením dirigenta Jaroslava Kyzlinka, který ho vedl jasnými, přesnými gesty.“

„Sladké sopránové Sanctus se neslo prostorem v podání Alžběty Poláčkové, jejíž kulatý a sladký soprán hladil v procítěném výrazu, podpořeném flétnou a anglickým rohem.“

Čtrnáctidenní maraton duchovní hudby provázel letošní Velikonoce. Pod názvem Přetváření zněly od 2. dubna koncerty, které přinesly duchovní hudbu jak historickou, tak i autentické premiéry. Šest koncertů, troje Temné hodinky, dvě světové premiéry, druhá dokonce na objednávku festivalu, to je letošní souhrn toho nejlepšího, co bylo možné na festivalu slyšet. V pěti brněnských chrámech vítali posluchače, kteří se rádi ponořili do krásné duchovní hudby. Poslední koncert se odehrál v minoritském kostele sv. Janů v neděli 16. dubna a zcela zaplněný prostor pomohl k dobré akustice. Orchestr Filharmonie Brno řídil Jaroslav Kyzlink, Český filharmonický sbor Brno připravil sbormistr Petr Fiala a obsazení sólových partů bylo rovněž velmi atraktivní. Dvě sopranistky, Američanka Becca Conviser, která zpívala první skladbu a Alžběta Poláčková pro skladbu druhou, mezzosoprán zastala islandská pěvkyně Arnheiður Eiríksdóttir, tenoristou byl Jaroslav Březina a basový part zpíval Peter Mikuláš.

„Chuhei Iwasaki přistoupil k nastudování se svou, již tradiční precizností, ale tentokrát i s velkou pokorou.“

„Český filharmonický sbor Brno je schopen vytvořit obrovské napětí v místech, kdy je předepsáno pianissimo a zároveň se s jistotou pouští do velkých forte.“

„Orchestr zněl velmi plasticky, vyzněla zejména místa gradací do velkých dynamik.“

Velmi zdařilým provedením Dvořákova díla Stabat Mater ukončil 6. dubna orchestr Plzeňské filharmonie festival Smetanovské dny, který se konal v Plzni již počtyřiatřicáté. Ke spolupráci byl přizván Český filharmonický sbor Brno. Provedení řídil šéfdirigent orchestru Chuhei Iwasaki.

„Provedení bylo naprosto přesvědčivé, jistě i díky bohaté dirigentské zkušenosti Leoše Svárovského.“  

„Někteří posluchači klasických koncertů mají duchovní kantátu Stabat Mater spojenu pouze s Antonínem Dvořákem.“

„Přestože poslech díla mohl být pro některé posluchače doslova emočně vyčerpávající, nezbývá než smeknout jak před dílem samým, tak před náročností jeho nastudování a provedení.“

Bohatá a žánrově pestrá 45. koncertní sezóna Filharmonie Hradec Králové nabídla kromě šesti abonentních řad i tři mimořádné koncerty. Ten, který se uskutečnil 3. dubna 2023, byl mimořádný. Hradecká filharmonie pod vedením zkušeného Leoše Svárovského uvedla Stabat Mater Petra Fialy (*25. 3. 1943), světově uznávaného brněnského sbormistra, skladatele a pedagoga, zakladatele proslulého Českého filharmonického sboru Brno. Stalo se tak krátce po světové premiéře tohoto díla ve Zlíně (Filharmonie Zlín, Robert Kružík, 22. 3. 23) a následném slavnostním provedení k autorovu jubileu v brněnském Besedním domě, dne 26. března za přítomnosti předsedy vlády Petra Fialy, skladatelova jmenovce. Aktuálnímu vyznění přispělo i vhodné načasování. Dílo je věnováno památce Jiřího Bělohlávka, přičemž na podzim se na jeho provedení chystá i Jakub Hrůša s Bamberskými symfoniky. Kromě obligátního spojení orchestru se smíšeným sborem, svěřil Petr Fiala významnou úlohu i sólové viole, tedy trpící Matce Boží, jejíhož náročného partu se ujala autorova dcera Kristina Fialová, v současné době i ve světovém měřítku špičková interpretka tohoto nástroje.

„Akce měla větší lesk i proto, že koncert byl realizován ke skladatelovým 80. narozeninám a snímaly ji mikrofony Českého rozhlasu. Sál Kongresového centra ve Zlíně je navíc reprezentativním místem, kde se mohou odehrávat slavnostní akce a jeho prostředí je velmi inspirující.“  

„Prvního uvedení se ujala sólistka Kristina Fialová, dcera skladatele, pro kterou byl part napsán. Viola v kantátě ztělesňuje Matku Boží, je obrazem její trpící duše a v každé části díla má jiný charakter bolestného výkřiku.“

„Dirigent Robert Kružík motivoval orchestr pevnými a přesnými gesty a dokázal vytvářet kompaktní a gradující plochy hudby, které obecenstvo přijímalo s nadšením.“

Filharmonie Bohuslava Martinů, jejímž domovským působištěm je Zlín, je dynamickým tělesem, které o sobě dává vědět progresivními činy. Světové premiéry českých skladatelů uvádí programově, stejně jako dává prostor mladým a energickým dirigentům a sólistům. Ve středu 22. března 2023 uvedla dílo brněnského skladatele Petra Fialy, který je současně i zakladatelem, ředitelem a sbormistrem Českého filharmonického sboru Brno, jenž na akci spolupracoval. Dirigoval šéfdirigent zlínské filharmonie Robert Kružík a sólového partu violy se ujala Kristina Fialová. Spolu s premiérovaným Stabat Mater zazněla ještě Schicksalslied Johannesa Brahmse a Te Deum Antonína Dvořáka, kde se sopránového partu ujala Jana Sibera. Barytonové sólo zpíval Lukáš Bařák.

„Snažím se detailně promyslet dramaturgii – a přípravu neuspěchat.“

„Pēteris Vasks miluje ticho a napětí v tichu. Pro mne – věčně zrychlenou osobu – největší úkol…“

„My klavíristi, kdybychom hráli jen na klavír, hrajeme v podstatě na bicí nástroj, jak říkával Bartók.“

V pražském koncertním cyklu Hybatelé rezonance vystoupí 3. dubna v Anežském klášteře pianistka Terezie Fialová. Recitál postavila na rozsáhlém cyklu Roční doby současného lotyšského skladatele Pēterise Vaskse, jehož čtyři části kontrastně proloží sonátami Domenica Scarlattiho. Klavíristka, jedna z dcer brněnského skladatele a sbormistra Petra Fialy, je – spolu s houslistou Romanem Patočkou a s violoncellistou Jiřím Bártou, svým životním partnerem – členkou komorního souboru Eben Trio…

„Sbor nesezpíváte do určité podoby za rok či za dva, je tu důležitá kontinuita a dlouhodobá, trpělivá, stabilní práce. Člověk musí myslet pozitivně, s vizí do budoucna. Dokud se zpívá, je dobře!“

„Napsal jsem vokálně-instrumentální kompozici pro violu sólo, smíšený sbor a orchestr, Stabat mater, na liturgický text. V rámci mého jubilea ji budou uvádět české symfonické orchestry, samozřejmě s Českým filharmonickým sborem Brno.“

„Běžně jsou skladby na toto téma zpracovány pro pěvecký kvartet, sbor a orchestr. Já jsem eliminoval sólovou pěveckou složku a nahradil ji sólovou violou. Viola je tedy Mater Dolorosa, která dojímá svým nářkem a zpěvem, ale je meditativní, ne koncertantní.“

Český filharmonický sbor Brno založil Petr Fiala před 33 lety a dokázal ho vypracovat na přední české a evropské těleso. Přitom byl schopen si najít čas i na komponování a mnohé skladby vznikly právě pro jeho sbor. Letos 25. března slaví skladatel a sbormistr 80. narozeniny a k jubileu bude 22. a 26. března ve Zlíně a v Brně uvedeno v premiéře jeho nové dílo – Stabat mater. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Petr Fiala hledí dopředu i bilancuje a především podrobněji přibližuje svou novou skladbu s velikonočním textem.

„V provizorních podmínkách ghetta byl hybatelem a hlavním protagonistou koncertních uvedení Verdiho díla, ale mimo jiné také nastudování Smetanových oper, dirigent Rafael Schächter.“

„V profesionálním prostředí v Praze Verdiho Requiem zaznělo s pouhým klavírním doprovodem nyní poprvé.“

„Sbor ani sólisté se nemohli opřít o masu či barvy orchestrálního zvuku, vztahovat se k nim a trochu se tam i bezpečně skrýt.“

Těžko si představit spojnici mezi katolickou mší za zemřelé a židovskou komunitou. Terezínské ghetto, kam byly za druhé světové války deportovány desetitisíce Židů, však takovým průsečíkem je. Věznění lidé, umělci i nesčetní amatéři, tam nastudovali a uvedli na podzim roku 1943 a pak ještě od ledna 1944 nejméně tucetkrát Verdiho Requiem. Připomínkou a svého druhu i rekonstrukcí těchto neuvěřitelných počinů byl čtvrteční koncert v rámci pražského festivalu Věčná naděje. Messa da Requiem Giuseppe Verdiho zazněla, tak jako v Terezíně, za pouhého klavírního doprovodu.

„Dramaturgie vsadila na jistotu a na českou klasiku s tím, že je nutno na začátku nového roku posluchače pohladit po duši a zazněly árie z oper Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka.“

„Na závěr zazněly části z opery Petra Fialy Kráska a zvíře, která se na jevišti ještě nikdy neobjevila. “Je to první a zřejmě i poslední provedení”, skepticky pronesl autor.“

„Na Novoročním koncertě slyšelo publikum premiéru, která překvapila instrumentální barevností a impresionistickým výrazem, kterému nechyběly silné výrazové prvky. Osvěžující bylo použití kytary v orchestru, která přinášela do proudu hudby francouzský šarm.“

Novoroční koncert, uskutečněný v neděli 8. ledna v Besedním domě v Brně, měl na programu části ze známých klasických českých oper Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Na jeho závěr pak zazněla premiéra částí z jediné opery sbormistra Českého filharmonického sboru Brno Petra Fialy. Spolu se sborem vystoupil soubor Czech Virtuosi s dirigentem Tomášem Hanákem, sólisty byli sopranistka Pavla Vykopalová, altistka Jana Sýkorová, tenorista Tomáš Černý a barytonista Jiří Brückler. Zcela vyprodaný sál přijal vděčně dramaturgii a sólisty zahrnul nadšenými ovacemi.

„Hráči se od samotného začátku soustředili na nekončící tah, který hudbě propůjčily zejména smyčce vychutnávající si své podmaňující melodie.“

„Drobné fráze se nerozpadaly, naopak postupně kulminovaly a nabíraly na síle, celé to vyústilo do tří silných úderů. Bylo to jako bolestivé rány, které člověka často v životě zasáhnou.“

„Tento koncert skýtal zkrátka vše, co od kvalitního hudebního požitku očekávat. Napětí, drama, ale i něžnou krásu jemného zvuku.“

V sobotu 22. října se uskutečnil závěrečný koncert v rámci Podzimního festivalu duchovní hudby. Majestátní prostory Katedrály svatého Václava v Olomouci rozezněla Janáčkova filharmonie Ostrava pod vedením renomovaného francouzského dirigenta Pierra Bleuse, který předvedl ohromující výkon. Na programu se objevila nejen hvězda raného romantismu – Felix Mendelssohn-Bartholdy, ale rovněž unikátní osobnosti jako Paul Hindemith nebo Leoš Janáček. Vystoupil Český filharmonický sbor Brno a sólisté Alžběta Poláčková a Jaroslav Březina. Umělci společně vytvořili atmosféru nabitou dramatickými, ale i dojemnými momenty a posluchači se tak mohli těšit nezapomenutelnému hudebnímu zážitku. A také se účinkujícím odměnili standing ovation s dlouho trvajícím potleskem.

„Český filharmonický sbor Brno potvrdil své kvality v sezpívanosti, přesném frázování, artikulaci, dynamických možnostech a kultivovanosti profesionálních hlasů.“

„Nelehkého flétnového partu se skvěle zhostila Hana Hána, její krásný tón byl podle potřeby jednou sólem, jindy orchestrem ve spojení s varhanami Martina Jakubíčka.“

„Festival, založený od začátku na duchovních hudebních základech, tak skončil v nejlepším možném stylu.“

Dvacátý první ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica je minulostí. V sobotu 15. října 2022 zazněl jeho závěrečný koncert, který poprvé představil publiku v České Lípě v klášterní bazilice Všech svatých Český filharmonický sbor Brno. Právě toto těleso se organizátoři snažili angažovat několik let a je pro ně satisfakcí, že se to konečně podařilo. Velká návštěvnost koncertu, ostatně i celého uplynulého festivalového ročníku, potvrdila, že tato volba byla správná.

„První polovina koncertu přinesla niterný vhled do tvorby motet, skladeb, které byly původně přísně liturgické, postupně se však osamostatnily.“

„Zajímavostí bylo, že se i tak skromné obsazení rozdělilo a dva muži a dvě dívky odešli ‚za scénu‘ a zpívali v echu odpovědi k větám, které zněly na jevišti.“

„Provedli Korunovační mši C dur KV 317 Wolfganga Amadea Mozarta. Pohodová a půvabná mše těší publikum na celém světě už téměř 250 let a nikdy se neomrzí.“

Český filharmonický sbor Brno se po zahraničních koncertech v létě předvedl doma v Besedním domě v Brně. V čisté formě a cappella zpívali v neděli 9. října s mladým sbormistrem Michaelem Dvořákem. Na programu byly skladby Johannesa Brahmse, Charlese Villierse Stanforda, Benjamina Brittena, Petra Ebena a Petra Fialy. Po přestávce společně s Czech Virtuosi překvapili Korunovační mší C dur Wolfganga Amadea Mozarta, ve které se představili v sólových partech sopranistka Pavlína Švestková, altistka Marie Vrbová, tenorista Michal Kuča a basista Václav Jeřábek. I když návštěvnost byla menší než obvykle, koncert byl přijat s nadšením z krásné hudby a poctivých muzikantských výkonů.

„S nástupem brněnského filharmonického sboru se orchestr stáhl do ústraní, aby mu nabídl prostor se vyjádřit.“

„Z projevu Pavly Vykopalové vyzařovala pokora a její decentní procítěnost pěveckého partu adekvátně přilnula k roli dívky.“

„Ohromující výkon při zahajovacím koncertu festivalu předvedl barytonista Svatopluk Sem. Dechberoucí byl však i jeho hudební výraz vypravěče.“

V nedělní podvečer 25. září odstartoval devětadvacátý ročník Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci. Svatováclavskou katedrálou se při této příležitosti rozezněly hlasy předních českých pěvců – Pavly Vykopalové, Tomáše Černého a Svatopluka Sema. Pod taktovkou renomovaného dirigenta Tomáše Braunera sólisty obezřetně doprovodila Filharmonie Hradec Králové a společně předvedli jedno z nejvýznamnějších Dvořákových vokálně-instrumentálních děl, světskou kantátu podle balady Karla Jaromíra Erbena – Svatební košile. Jako i v loňském roce vsadila dramaturgie na Český filharmonický sbor Brno, který, opět jako v loňském roce, nezklamal.

„FOK a jeho šéfdirigent Tomáš Brauner interpretovali Dřízalovo dílo Praga Arcana koncentrovaně a svěže.“

„Smyčcové nástroje vnesly do interpretace pěkné barvy a výraznou artikulací frázování povznesly úroveň provedení.“

„Interpretaci Beethovenovy Deváté symfonie povýšil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy.“

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK v čele s ředitelem Danielem Sobotkou a šéfdirigentem Tomášem Braunerem otevřel svou osmaosmdesátou sezónu. Ve Smetanově síni Obecního domu 21. a 22. září 2022 zahrál světovou premiéru skladby Praga Arcana Jana Ryanta Dřízala věnované hlavnímu městu a proslulou Devátou symfonii s „Ódou na radost“ Ludwiga van Beethovena, která zazněla u příležitosti předsednictví České republiky v Radě Evropské unie.

„Český filharmonický sbor Brno přijel tentokrát s čistě sborovým programem, a dokonce se soudobou hudbou, naplněnou duchovním rozměrem i obsahem.“

„Poslední skladbou, která na tomto koncertě zazněla, byla skladba sbormistra Petra Fialy Křest svaté Ludmily. Jedná se o oratorium na text Zuzany Novákové-Renčové.“

V neděli 4. září se konal už čtvrtý koncert Svatováclavského hudebního festivalu, tentokrát v obci Ludgeřovice. Nádherný kostel s dobrou akustikou i varhanami přivítal Český filharmonický sbor Brno vedený sbormistrem Petrem Fialou a sólisty Richarda Samka a Pavlínu Švestkovou. Dramaturgie duchovního koncertu připravila průřez časem a program vyvrcholil skladbami Leoše Janáčka a Petra Fialy. Publikum v plně obsazeném kostele přijalo koncert s vděčností a nadšením.