PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Třiatřicátý ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby připravil tým Filharmonie Brno ve znamení stálosti a radosti. Na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů v Minoritské ulici festival zahájil koncertem s názvem Do tmy. Na programu byly skladby Fanfares Liturgiques pro soprán, sbor a žestě Henriho Tomasiho, Larghetto pro orchestr Jamese Macmillana a Stabat Mater Francise Poulanca. Zpívali Simona Šaturová a Pražský filharmonický sbor (sbormistr Lukáš Kozubík) a hrál orchestr Filharmonie Brno pod vedením Jaroslava Kyzlinka.

Posledním králem, který skutečně působil na Pražském hradě, byl Karel I. Habsburský. Jeho vládu ukončila první světová válka a vznik Československé republiky. Nyní se však na Hrad král vrátil – alespoň symbolicky. Pokus o jeho dosazení na český trůn se odehrál 18. března, kdy Pražský filharmonický sbor uvedl ve Španělském sále v rámci svého Francouzského večera Honeggerovo oratorium Král David. Jeho vláda sice trvala pouhou hodinu a čtvrt, její přínos byl přesto nesmírně bohatý a hodnotný.

Každé uvedení Německého rekviem je velkou událostí. Na nastudování vrcholného duchovního díla Johannesa Brahmse zhudebňujícího autorův vlastní výběr biblických textů, jehož byli ve čtvrtek 19. února svědky posluchači Filharmonie Hradec Králové pod taktovkou Kaspara Zehndera za účasti sólistů Simony Šaturové a Wolfganga Resche a Pražského filharmonického sboru, lze vyzdvihnout důsledné oproštění se od jakéhokoliv patosu a trpělivou snahu jít k jádru sdělení.

Pražský filharmonický sbor sa tento rok už raz pred publikum postavil, keď spolu s Českou filharmonii uviedol Mozartovo Requiem. Prvý „samostatný“ koncert roku 2026 s názvom Goin‘ Homevšak odspievali až 22. januára v Betlémské kapli. V edukačne ladenom programu hľadali zboristi a zboristky pod taktovkou Lukáša Vasilka súvislosti medzi spirituálmi Afroameričanov a Dvořákovou hudobnou rečou.

Koncerty České filharmonie s italským dirigentem Giovannim Antoninim si většinou užívám. Vzpomínám třeba na provedení Mozartovy „Jupiterské“ symfonie či Beethovenovy „Pastorální“. Můj dojem z koncertu 8. ledna ale nebyl tak jednoznačný. Může za to především způsob, jakým pan dirigent podal Mozartovo Requiem. Na provedení participoval Pražský filharmonický sbor a čtveřice sólistů, nicméně Requiem nebylo jedinou prováděnou skladbou večera.

„Přišlo mi s podivem, že Pražský filharmonický sbor sáhl po takto simplexním díle.“

„Od prvních tónů Dřízalovy kompozice bylo patrné, že máme tu čest s daleko modernějším a propracovanějším hudebním pojetím.“

„Sbor se rozhodl každoročně oslovit jednoho českého skladatele a objednat u něj novou skladbu. Na příštím Adventním koncertu se posluchači mohou těšit na premiéru zcela nového díla.“

Jedno z našich předních hudebních těles, Pražský filharmonický sbor uvedl v sobotu 13. prosince ve Dvořákově síni Rudolfina tradiční Adventní koncert. Během něho se sbormistrem a dirigentem Lukášem Vasilkem přednesl vánoční díla dvou českých hudebních skladatelů. Koncert, jehož slavnostní charakter stvrzovali hvězdní sólisté i přítomnost prezidentského páru, měl tradičně vysokou interpretační úroveň, tato reflexe nicméně přináší i kritické zamyšlení nad jeho dramaturgií.

„U sopranistek není největším problémem konkurence, ale jedovatá rivalita.“

„Během příprav na soutěže udělám ten největší kus práce.“

„Mezi studované předměty na univerzitě bych zařadila finanční a daňové základy pro umělce.“

Sopranistka Karolína Levková je absolventkou Janáčkovy konzervatoře v Ostravě a Fakulty umění Ostravské univerzity. Je nositelkou řady ocenění, mimo jiné vítězství v kategorii Junior na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech za rok 2022; profesně je spjata především s Národním divadlem moravskoslezským. Koncertně spolupracuje s řadou význačných těles včetně Pražského filharmonického sboru, na jehož Adventním koncertu se představí 13. prosince. V rozhovoru vzpomíná na své pěvecké začátky, přináší postřehy ze studií a sdílí své zaujetí pro krásu a výzvy soudobé hudby.

„Toto dílo dnes patří k nejpůsobivějším hudebním výpovědím 20. století.“

„Vězňova poslední slova znějí jako otázka do prázdna: ‚La libertà?‘ Silný závěr opery…“

„Sopranistka Ángeles Blancas Gulín okouzlila publikum svým nádherně znějícím hrudním rejstříkem vyrovnaným ve všech dramatických polohách.“

Během tří večerů 26., 27. a 28. listopadu uvedla Česká filharmonie v rámci svých abonentních koncertů jednoaktovou operu Vězeň italského skladatele Luigiho Dallapiccoly (1904–1975) v české premiéře. K provedení přizvala španělskou sopranistku Ángeles Blancas Gulín, ukrajinského tenoristu Valentyna Dytjuka a amerického barytonistu Briana Mulligana, který ztvárnil hlavní roli. Pražský filharmonický sbor připravil Simon Halsey a vše řídil hvězdný dirigent Antonio Pappano.

„Přimlouvám se, abychom s dalším uvedením Vzkříšení počkali na dokončení Vltavské filharmonie.“

„Doufejme, že k nám Lucy Crowe zavítá s hudbou Georga Friedricha Händela, jehož je vyhlášenou specialistkou.“

„Pražský filharmonický sbor byl secvičen naprosto špičkově, zvukomalebné ozvěny z empory Rudolfina byly ozdobami večera.“

Pro úspěších z předchozích let, kdy náš první orchestr u příležitost Dne boje za svobodu a demokracii uvedl na pódiu Rudolfina sira Simona Rattla a Magdalenu Koženou (2022), Petra Popelku, Josefa Špačka a Antoina Tamestita (2023) a Antonia Pappana s houslistkou Janine Jansen (2024), připravil pro letošek koncert nejambicióznější: Mahlerovu Symfonii č. 2 „Vzkříšení“ s finským dirigentem Sakarim Oramem a Pražským filharmonickým sborem.

„V Pärtově hudbě se spojuje středověká spiritualita s moderní citlivostí – jako by se mezi tóny odrážel tep lidského srdce i odvěká touha po míru.“

„Vstup sboru byl opatrný, pokorný, téměř jako by se zpěváci omlouvali, že si dovolují narušit křehkou intimitu hudby.“

„Kompaktní, pestrý a energický výkon sboru místy připomínal zvukový ohňostroj.“

Zahajovací koncert 91. sezóny Pražského filharmonického sboru se konal 7. října ve Dvořákově síni Rudolfina. Za řízení Lukáše Vasilka zazněla hudba tří výrazných autorů 20. století – meditativní Summa a Salve Regina Arva Pärta, energické Chichesterské žalmy Leonarda Bernsteina a rytmicky avantgardní Svatba Igora Stravinského. Koncert zkombinoval sborový zpěv se zvukem orchestru, čtyř klavírů a bicího ansámblu. Dramaturgie přinesla okamžiky ticha, soustředění a meditace, ale i živelného uvolnění.

„Krásná Romance z Klavírního koncertu a moll Clary Schumann se v rukou Onutė Gražinytė doslova vznášela.“

„Steven Isserlis svůj nástroj Stradivari rozezněl precizně v duchu posledního tvůrčího vrcholu Roberta Schumanna.“

„Lucy Crowe pojala svou roli jako andělský hlas a skutečně zněla jako hlas z nebes.“

Dvořákova Praha zaujala v letošním 18. ročníku ambiciózními koncerty se širokým repertoárem a četnými umělci nejvyšší úrovně. Sobotní večer 20. září v Rudolfinu se stal přímo jedním z pilířů letošního festivalu a Dvořákova síň zaplněná hojně také posluchači ze zahraničí očekávala koncert, na který se nezapomíná. Zněla díla manželů Schumannových a po přestávce také Martinů. Sólisty doprovázel orchestr Prague Philharmonia, zpíval i Pražský filharmonický sbor a celé provedení řídil Robert Kružík.

„Po posledním tónu nezůstalo ticho prázdné, ale naplněné vědomím, že koncert může být prožitkem lidské solidarity, který nás učí vzájemnému naslouchání si.“

„Lukáš Vasilek se projevil nejen jako technicky brilantní koordinátor, ale především jako umělec, který chápe Brittenův odkaz ve všech jeho paradoxech.“

„Zvuk se nešířil pouze lineárně z pódia, ale vlnil se prostorem, odrážel se od kleneb, neviditelně obtáčel lavice, jako by objímal všechny přítomné.“

Zahajovací koncert 22. ročníku Svatováclavského hudebního festivalu se stal jedním z těch večerů, kdy se hudba mění v zážitek, který přesahuje estetickou sféru a vstupuje do existenciálního prostoru. Motto festivalu „Koncert v kostele je zážitek“ 2. září dostalo svou plnou, konkrétní a nezaměnitelnou podobu. Nebylo to pouze díky neobyčejnému zvuku chrámového prostoru, ani duchovnímu přesahu Brittenova Válečného rekviem. Bylo to především díky synergii všech účinkujících – Symfonického orchestru Českého rozhlasu, Pražského filharmonického sboru, dětského sboru Radost Praha a sólistů – a také výstižné a citlivé, vizionářské koncepci dirigenta Lukáše Vasilka.