PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Novákova Bouře byla a je v České republice i ve světě uváděna velmi zřídka, ačkoliv se jedná o dílo, které bylo už na premiéře veřejností i kritikou vřele přijato.“

„Na některých místech se mi zdálo, že v důsledku delších dynamických ploch zanikaly drobné nuance, které by Novákovu hudbu předvedly v ještě větší pestrosti, barevnosti a vrstevnatosti.“

„Monumentální durové sborové vstupy byly klidným, ale důrazným vyvrcholením kompozice jak po hudební, tak obsahové stránce.“

V sobotu 11. listopadu bylo v Národním divadle v Praze provedeno dílo Vítězslava Nováka z jeho vrcholného tvůrčího období – Bouře, mořská fantazie pro sóla, sbor a orchestr na text básně Svatopluka Čecha, op. 42. Od posledního uvedení této monumentální kompozice v Národním divadle uběhlo více než půl století, jednalo se tedy o výjimečnou událost.

„V současnosti má Voseček v seznamu svých opusů opery čtyři, hudbu ke dvěma filmům a přes dvacítku dalších skladeb.“

„Tři hlavní editoři sbírky byli odsouzeni za rouhání a za veřejné pohoršení.“

„Bruckner ji stále přepracovával, poněvadž se snažil lépe a lépe zvukomalebně vyjádřit romantiku přírody.“

Stalo se dobrým zvykem, že naše přední symfonické orchestry podporují soudobé skladatele, ať už rezidenčními pobyty nebo přímými objednávkami děl. Tradicí se to stalo i u Symfonického orchestru Českého rozhlasu, který si na úvodní koncert letošní sezóny pod vedením hostujícího dirigenta Roberta Jindry objednal skladbu u česko-rakouského skladatele Šimona Vosečka. Světová premiéra zazněla za účasti skladatele v pondělí 6. listopadu v Rudolfinu.

„Velmi důkladně vypracované slovo programu předestřelo hlavní dramaturgický záměr: Představit průřezově české operní autory, a to včetně těch, jejichž dílo snad upadlo v částečné zapomnění navzdory počáteční popularitě. Chvályhodný záměr.“

„Vystoupení Kněžíkové bylo svrchovaně vkusné a bezproblémové. V první půli večera jistě zaujala více než její choť.“

„Dechberoucí je Plachetkova schopnost rozrezonovat každý kousíček tělesné schrány.“

Mecenášským koncertem pokračoval v pondělí 18. září festival Dvořákova Praha. Rodinný podnik manželů a předních českých pěvců Kateřiny Kněžíkové a Adama Plachetky umožnil svou většinově doprovodnou rolí Orchestr Národního divadla v Praze pod vedením hudebního ředitele Opery Národního divadla Roberta Jindry.

„Byl to právě Jindra, kdo během večera pevně a zřetelně vedl svůj košický orchestr k lyrice i dramatu – ke dvěma výrazným polohám či snad protipólům, bez kterých by Rusalka nebyla Rusalkou.“

„Kateřina Kněžíková coby představitelka titulní role nadchla košické publikum. Výborně oscilovala mezi dramatikou a lyrikou díky celé řadě hlasových dynamických proměn, akustice a rozvržení sálu navzdory.“

„Slovenská mezzosopranistka Jana Kurucová pojala obě role opravdu expresivně a především jako Cizí kněžna předvedla svůj hravý a průrazný hlas v protikladu k lyrické poloze Kněžíkové.“

Státní filharmonie Košice pod vedením šéfdirigenta Roberta Jindry nabídla svým posluchačům lahůdku v podobě koncertního nastudování Rusalky Antonína Dvořáka. Ve vyprodaném sále košického Domu umění zazněla většina nejznámějších melodií z Dvořákovy nejslavnější opery, a to v podání sólistů více než reprezentativních: Kateřiny Kněžíkové coby Rusalky, Jany Kurucové ve dvojroli Ježibaby a Cizí kněžny, Pavola Bršlíka jako Prince a Petera Kellnera v partu Vodníka.

„Sólový part měl zpívat Pavel Breslik, ale došlo ke změně a na podiu místo něj exceloval Petr Nekoranec. Bezvadné pódiové vystupování, pozoruhodný témbr hlasu, skvělá výslovnost a empatie s dílem britského komponisty přinesly vzrušující účinek.“

„Filigránské vedení Jindrovo v průběhu skladby a energická gesta ve finále, to vše svědčilo o bezpečné známosti a propojení ansámblu s dirigentem.“

„Poměrně dlouhá symfonie s opakovaným jednotvárným tématem smrti byla obohacena výrazem, dynamikou, tempem a rozhodně vkusně realizovanou účastí bicích nástrojů.“

Rozhlasoví symfonikové připravili pro sezónu 2023/24 řadu koncertů v pěti kategoriích. Tři z nich jsou označeny písmeny, které stojí na začátku názvu koncertní síně. Jsou to řada B – Betlémská kaple, řada R – tedy Rudolfinum a řada S – to je Studio 1 v budově Českého rozhlasu na Vinohradské třídě. Tam se budou konat komorní koncerty. Další řada nese označení P – a to znamená sled tří koncertů v kategorii Premium. Koncerty se uskuteční na různých místech – v Betlémské kapli, Smetanově síni Obecního domu a v Riegrových sadech. Tam proběhne koncert rockových hitů na open-air scéně. Pátá řada koncertů, která je situována do galerie DOX, s výjimkou prvního, na který mohou posluchači přijít do Rudolfina, je označena písmenem N. Znamená to Nové horizonty, zde nabízí program koncerty s netradičními zážitky.

„Saint-Saënsovu hudbu, rovnoměrně rozprostřenou mezi póly lyriky a efektní virtuozity, zahrál Melnikov tak, že pomohl publiku rozměrnou skladbu, v tuzemsku slýchanou zřídkakdy, prožít jako podnětnou, poutavou a zajímavou.“

„Spojení hudby a baletu se tento večer ukázalo jako velmi dobrý nápad.“

„Ravelovo hypnotické Bolero, ve variacích stupňované nad opakovaným a zesilovaným rytmickým motivem, doplnil Bubeníček náznakem příběhu jedné ženy a postupně se přidávajících čtyř mužů.“

Festival Krumlov začal v pátek ve velkém stylu: open-air koncertem v Letní jízdárně a půl hodiny před půlnocí efektním ohňostrojem. Úvodní program nesl název Francouzská noc a byl v den, kdy země slaví významný svátek, sestaven výhradně z francouzské hudby. Do Českého Krumlova přijeli rozhlasoví symfonikové s dirigentem Robertem Jindrou a pianistou Alexanderem Melnikovem. Hudba se navíc na pódiu ve třech skladbách ze čtyř propojila s baletem – s choreografiemi Jiřího Bubeníčka.

„Že jsme se shodli se Smetanovou Litomyšlí na Smetanovi a jeho operách jako na našem společném zájmu, potřebě a lásce, je pochopitelné!“

„Prodaná nevěsta je jednou z nejlepších komických oper světové operní literatury všech dob.“

„Smetana se obecně, s výjimkou Prodané nevěsty, hraje poslední tři dekády velmi málo. I to chce náš cyklus v roce 2024 změnit.“

Ve Festivalové hale, která letos nahrazuje letní auditorium v zámeckém nádvoří, se ve středu odehraje na Smetanově Litomyšli pohostinské představení operního souboru Národního divadla moravskoslezského. Prodaná nevěsta, kterou Ostravané přivážejí, měla premiéru loni v prosinci. Ředitel divadla a režisér inscenace Jiří Nekvasil v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz bilancuje každoroční spolupráci s festivalem,…

„Dalibor není nic jiného, než plakátová hra. Velký marketingový baner, který prezentuje chrabrost české povahy, smysl pro hrdinskou čest a nezdolnou sílu přátelství až za hrob.“

„Z provaziště spouštěné silné stříbrné trubky jsou elegantní a evokují mříže vězení, které se ´Kým to kouzlem´ rozsvítí spolu s tyčkou, kterou má Dalibor v rukou jako pilku. Asi laser…“

„Orchestr hrál pod vedením dirigenta Roberta Jindry po celou dobu velmi silně a bez velkých dynamických změn. Ve výrazu se bohužel v návalu hrdinské euforie vytratila smetanovská vroucnost a melodičnost, kterou zcela přemohl silový a heroický charakter.“

Dalibor je snad nejdiskutovanější operou Bedřicha Smetany. V Ostravě měla premiéru již čtrnáctá podoba díla. Těšila se velkému zájmu i ohlasu publika. Je to poslední střípek do mozaiky cyklu Smetanových oper, které jsou připraveny v repertoáru divadla k Roku české hudby 2024. Režisérem byl Martin Otava, který přenesl již realizovanou podobu inscenace z Plzně, dirigentem představení byl Robert Jindra. V titulní roli vystoupil Luciano Mastro a Miladou mu byla Jolana Fogašová.

„Sedmadevadesátá sezóna, to je kulturní tradice České republiky a odkaz, který musí být zachován do budoucnosti – a to bez finančního zázemí a bez finanční vize není možné.“

„Písně z Gurre jsou oslavou orchestrů rozhlasových institucí.“

„Rozhodli jsme se do celého roku 2024, Roku české hudby, vstoupit s jubilantem Bedřichem Smetanou.“

Petr Popelka nastudoval pro dnešní koncert na Smetanově Litomyšli Písně z Gurre Arnolda Schönberga. K uvedení této grandiózní vokálně-instrumentální skladby s obrovským interpretačním aparátem je potřeba výdrž, ale také velký organizační um a finanční zázemí. I proto Symfonický orchestr Českého rozhlasu nabídl se souhlasem festivalu dílo k druhému provedení ještě pražskému Národnímu divadlu. V úterý zazní ve Státní opeře v rámci projektu Musica non grata,…

„Inscenace neakcentuje lyrický náboj, především hudebně je bližší Wagnerovi než Debussymu. Pohybuje se mezi podobenstvím o fanatismu zabíjejícím lásku a barvitou podívanou.“

„Nejvýraznější pěveckou a hereckou kreací je postava Ismena, jak ji vytvořil vášnivě hrající a mimořádně kantabilně i výrazově zpívající, vzorně deklamující barytonista Svatopluk Sem.“

„Výtvarně výrazným nápadem jsou tančící derviši, roztáčející piruetami v nekonečném reji široké bílé suknice do kružnic.“

Pražské Národní divadlo po třech desetiletích hraje Dvořákovu operu Armida. Za inscenací stojí o kvalitách díla neochvějně přesvědčený, energicky dirigující Robert Jindra a v dokonale promyšlené a sladěné vizuálně dramatické rovině tandem režiséra Jiřího Heřmana a scénografa Dragana Stojčevského. Páteční premiéra se silným pěveckým obsazením byla komplexním zážitkem ze skutečného hudebního divadla.

„Viděli jsme šest necelých půlhodinových portrétů našich dirigentů.“

„Jednotlivé díly se od sebe nelišily příliš svým zpracováním, ale především tím, že každý z portrétovaných dirigentů je nezaměnitelnou osobností.“

„Nezbývá než doufat, že Česká televize na svůj šestidílný záslužný cyklus v budoucnu naváže a připraví další dirigentské profily.“

Od 25. ledna do 1. března odvysílala Česká televize šestidílný dokumentární cyklus o našich dirigentských osobnostech, a sice pod jednoduchým názvem Dirigenti. Viděli jsme portréty umělců různých zaměření: od specialisty na historicky poučenou interpretaci staré hudby přes dirigenty zabývající se operou až po dirigenty působící především v zahraničí. Režie byla svěřena šesti režisérům (Markéta Ekrt Vílková, Miroslav Janek, Jakub Sommer, Petra Všelichová, Šimon Šafránek, Slobodanka Radun), kteří vytvořili velice zdařilé portréty daných osobností, v nichž jsme mohli nahlédnout i do soukromí a podívat se na jejich dirigentskou práci u nás i v zahraničí.