PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Pro každou z našich divadelních budov máme jasně vyprofilovaný profil.“

„To by nebylo divadlo. Mohlo by to spíše připomínat navštěvování hrobů na hřbitově.“

„Budeme se ohlížet zpět na to, co tady bylo, ale budeme také uvažovat, co bychom si z toho mohli vzít jako inspiraci.“

Pražský operní soubor, hrající ve třech divadlech, vstoupil do nové sezony, která začíná bez restrikcí. Per Boye Hansen, umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz shrnuje pocity, s nimiž se divadelníci vracejí před publikum, popisuje, jak jsou vyprofilovány programy pro tři scény, a přibližuje výhledy. Včetně toho, kdy se podaří uskutečnit plánované nastudování Wagnerových Mistrů pěvců norimberských.

„Po inscenaci Pikové dámy se Martin Glaser obrací podruhé k Čajkovského odkazu.“

„Dona Giovanniho v ND dosud neinscenoval režisér jiného než domácího původu. S dirigentem Karstenem Januschkem pracuje režisér Alexander Mørk-Eidem.“

„Národní divadlo na web umístilo na celý březen videa se záznamy obou obsazení Rigoletta.“

Národní divadlo Brno ohlásilo na 29. března v přímém přenosu na ČT art premiéru Čajkovského Evžena Oněgina. Pražské Národní divadlo kvůli pandemii naopak prozatím odkládá premiéru Mozartova Dona Giovanniho, která se – také bez publika a rovněž na ČT art – měla uskutečnit 18. března. Umístilo však na webové stránky videa se záznamy nového nastudování Verdiho opery Rigoletto, a to obou obsazení z přelomu ledna a února.

„S publikem jde samozřejmě o mnohem silnější zážitek. Ale co se dá dělat…!?“

„Rigoletto je opera z doby, kdy Verdi začal experimentovat, opera, která stojí na rozhraní.“

„Pro mě osobně nejde ani tak o to, jestli inscenace je klasická, nebo naopak moderní. Mnohem důležitější je, jestli je inteligentní.“

Až do 1. března je dostupný na webu České televize záznam představení Verdiho Rigoletta, které se – bez publika – uskutečnilo v sobotu přesně před týdnem v pražské Státní opeře. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, kterým se k premiéře nové inscenace vracíme, se dirigent Vincenzo Milletarì vyjadřuje nejen k Verdiho hudbě a k inscenaci, kterou hudebně nastudoval, ale také k pocitům z dnešní doby. A prozrazuje, co dalšího by vedle italského klasika rád dirigoval.

„Je jasné, že nový Rigoletto pražského Národního divadla rozpoltí odbornou i laickou veřejnost, ale také že jde o hudebně velmi kvalitní inscenaci.“

„Inscenace je i přes veškeré počáteční výhrady logická. Jen je možná třeba ji vidět víckrát a sžít se s ní.“

„Tato premiéra dává tušit, že minimálně soubor Státní opery se po změně vedení a po znovuotevření své budovy vydává světovou cestou. Reakce českého publika se ale asi dá očekávat jiná než například u německy mluvícího.“

Historicky první operní premiéru Národního divadla v Praze, kterou bylo možné sledovat pouze v televizi a ne v divadle, nabídla včera večer Česká televize na programu ČT art. Místo diváků obsadily Státní operu kamery a zprostředkovaly Verdiho Rigoletta v moderní režii Barbory Horákové Joly…

„Stejně jako sportovec musí mít i zpěvák ohromnou disciplínu. Já ji sice mám, ale asi ne úplně přesně tu pěveckou.“

„Nemělo by se zaměňovat, že jde především o handwerk, tedy o řemeslo.“

„Vycházím především z hudby. Ale samozřejmě i příběhy jsou důležité.“

Pražské Národní divadlo bude v sobotu večer na ČT art přítomno ve vysílání České televize. V přímém přenosu ze Státní opery se příznivci opery mohou těšit na premiéru nové inscenace Verdiho Rigoletta. Pro režisérku Barboru Horákovou Joly jde o tuzemský debut, ale současně o návrat domů. Studovala v Německu a ve Švýcarsku, kde žije, pracuje v mezinárodních operních produkcích po celé Evropě, ale pochází z Prahy. A tak je pro ni příprava Rigoletta také příležitostí k setkání se spolužáky z let studií na Pražské konzervatoři.

„Přiznám otevřeně, že teď, ač už jsem dávno minula věk postavy, si Gildu teprve užívám.“

„Můžu mluvit za sebe – já se koronaviru prostě nebojím. I když ho nepodceňuji. Kdo se bojí, přitahuje nemoc k sobě.“

„Slyšet zase ‚živé‘ tóny, vidět to nadšení a úsměvy na tvářích muzikantů, to bylo jako dávka drogy radosti.“

Sopranistku Olgu Jelínkovou není třeba českému publiku nějak dlouze představovat. Už několik let umělecky působí zejména v zahraničí, pravidelně však účinkuje i na českých scénách. V těchto dnech vrcholí přípravy na první operní premiéru ve Státní opeře po její rekonstrukci, a sice na Rigoletta Giuseppe Verdiho…

„Rigoletto je inscenace, která má ty úplně nejlepší zkouškové podmínky ze všech, jaké kdy existovaly.“

„Myslím, že i příští sezóna bude ještě trochu odlišná od normálu.“

„Až se to zase uvolní, nastane možná kečupový efekt… Ale přesto čekáme, že nebude úplně dost diváků.“

Na konci ledna se uskuteční ze Stavovského divadla a ze Státní opery dva televizní přenosy. Kvůli trvajícím opatřením proti pandemii ještě stále bez publika. Jde o koncert k Mozartovým narozeninám a o premiéru nového nastudování Rigoletta. Právě o inscenaci Verdiho opery, ale pak i o výhledech, nadějích a přípravách na návrat k normálnímu opernímu provozu a o úskalích, která lze současně čekat, hovořil s portálem KlasikaPlus.cz umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery v Praze Per Boye Hansen.

„Zásadní byla pro mě první zkušenost s profesionálním orchestrem.“

„Motivovat a nadchnout hráče je důležité zejména během zkoušek.“

„Hlavně si příliš nepřipouštím, že akce, na které se chystám, se mohou zrušit. A v neposlední řadě se snažím inspirovat hráče, aby se nebáli.“

Když se potkáte s dirigentkou Janou Cecilií Mimrovou, jistě vás na ní upoutá její energie, nadšení a chuť věnovat se svému oboru naplno. Přesně ví, jak chce pracovat na tom, aby dostala své umění na tu nejvyšší úroveň. Její přístup je přitom v mnohém velmi svěží a neváhá udělat i víc, než je v běžné praxi zvykem. Mladá umělkyně momentálně působí jako asistentka šéfdirigenta Státní opery Karl-Heinze Steffense a vše nasvědčuje tomu, že jméno patronky hudby, svaté Cecílie, rozhodně nenosí náhodou.

„Přivedlo ho to ke stvoření virtuální reality na jevišti v době, kdy se o této dnes samozřejmé součásti naší elektronické existence nikomu ani nesnilo.“

„Nejefektnějších kouzel dosahoval světly a zrcadly, včetně polopropustných.“

„Čím více rozumíte technologiím, tím více si můžete fantazii poslat na špacír.“

V rozhovoru pro portál KlasikaPlus se Daniel Dvořák, někdejší žák profesora Josefa Svobody, scénograf a během let také postupně ředitel Státní opery Praha, Národního divadla v Praze a Národního divadla v Brně, zamýšlí doma v Jevanech v den stého výročí narození slavného scénografa nad jeho významem, názory a tvůrčím rukopisem…

„Je jiná doba, jiný čas, jiné regule.“

„Je to s publikem těžší? – Vždycky!“

„Připravovala jsem Fibichovu Hedy do Opavy. Premiéra měla být v červnu.“

Přední tuzemští operní umělci prostřednictvím televizních kamer potěší dnes večer publikum koncertem, který v přímém přenosu vysílá ČT art pod názvem Ve zpěvu hledejme úlevu… Koncert je navíc benefiční, podpoří krizovou Linku seniorů provozovanou společností Elpida. Sólisté vystoupí za klavírního doprovodu na jevišti Státní opery, z důvodů pandemie za přísných hygienických opatření a před prázdným hledištěm…

„Zlatým hřebem sezony mají být Mistři pěvci norimberští.“

„Mým záměrem je, aby se ve Stavovském divadle v příštích letech z oper hrály opravdu jen Mozartovy.“

„Pro rok 2024, Rok české hudby a rok dvoustého jubilea Bedřicha Smetany, plánuje Hansen společně s představiteli divadel v Brně a Ostravě.“

Pražské Národní divadlo připravuje na příští sezonu 18 premiér, na repertoáru mu zůstává 63 titulů. Operní soubor Národního divadla a Státní opery se ve třech historických budovách bude na premiérách podílet téměř polovinou. Obsáhne spektrum od Mozarta, Smetany a Janáčka přes Bizeta, Verdiho a Wagnera až po Schreckera a Ligetiho.

„Tosca? Nic veselého. Ani Aida nenabízí happy-end.“

„Porgy a Bess nejsou jen známé songy, ale opravdové drama.“

„K wagnerovským rolím opravdu velmi pomalu. Ale určitě směřuji i k dalším a dalším současným operním dílům.“  

Tosca, Lady Macbeth, Luisa Miller, Amélie, Leonora v Síle osudu a v Trubadúrovi, ale také Gershwinova Bess… A především Aida. To jsou nejčastější operní úkoly americké sopranistky Adiny Aaron. Titulní roli ve Verdiho Aidě zpívá také v Praze. Po dnešním představení se na jeviště Státní opery vrátí v této úloze ještě třikrát a pak znovu na konci léta. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus zmiňuje rozdíly mezi Puccinim a Verdim a mezi Amerikou a Evropou.

„Turandot je pro mne esencí toho nejlepšího ze všech Pucciniho oper.“

„Nechtěl bych se podílet na tom, aby ze Zlaté kapličky byl jenom skanzen.“

„Brno je spojováno s Janáčkem. Podobně je k pražskému Stavovskému divadlu přišpendlen Mozart.“

Národní divadlo má na repertoáru nově Pucciniho Turandot. Režie a scéna je dílem Zuzany Gilhuus. Na jeviště historické budovy postavené v Praze Čechy se tato opera vrátila po více než čtyřiceti letech, během nichž se ovšem hrála ve Státní opeře, v někdejším divadle pražských Němců. Hudební ředitel Opery Národního divadla Jaroslav Kyzlink, který inscenaci připravil hudebně, se těsně před premiérou v rozhovoru pro portál KlasikaPlus zamýšlí nejen nad Pucciniho posledním dílem, ale také nad tradicemi a nad budoucností pražských operních divadel…

„Galakoncert ke znovuotevření divadla hýří jmény skladatelů a zajímavých interpretů, program připomíná momenty z historie operních souborů, které tu působily.“

„Zahájení patří, stejně jako v roce 1888, Wagnerovým Mistrům pěvcům norimberským.“

„Defilé stylů, řada příslibů, vždyť například právě Fidelio má obnovenou premiéru už tento týden.“

A chraňte ji a inspirujte ji, patří ještě do citátu ze slavnostního znovuotevření pražského operního divadla, aby oslovení múz užité v titulku bylo úplné. Jsou to slova spisovatele Pavla Kohouta, která v posledním z několika vstupů završila jeho veskrze lakonické vystižení uplynulých 132 let historie budovy, kultury v Praze a politického vývoje v zemi…

„Současný trh je obrovský a objevuje se stále mnoho zajímavých lidí.“

„Myslím, že mé útočiště bude opravdu a jen tam nahoře. U nádraží, jak říkáme. Ne dole u řeky…“

„Operety rozhodně nebudou ve Státní opeře zakázány.“

Na první lednovou neděli připadlo po tříleté rekonstrukci znovuotevření pražské Státní opery, jejíž soubor je opět součástí Národního divadla. Budova Neues deutsches Theater s krásným neorokokovým interiérem začala sloužit 5. ledna 1888 a divadlem pražských Němců byla až do konce druhé světové války. Krátce se stala Divadlem 5. května, od roku 1949 jako Smetanovo divadlo patřila k ND a v letech 1992 až 2012 byla samostatnou institucí, Státní operou Praha…

„Centrální postavou Veithovy opony není básník typu Karla Hynka Máchy, ale básník, který má na sobě brnění.“

„Kolem se to hemží násilím, vraždami, láskou… tedy tématy, která divadlo nejčastěji zpracovává.“

„Ne, nemám pocit, že odteď už budu malovat jen jako na konci devatenáctého století.“

Státní opera, kterou v neděli čeká po téměř tříleté rekonstrukci znovuotevření, má novou oponu. Vznikla podle původní opony namalované Eduardem Veithem. Ta zdobila interiér v letech 1888 až 1945, tedy po celou dobu existence Nového německého divadla, avšak na konci války, kdy i pražští Němci museli opustit Československo, se záhadně ztratila…