Tomáš Kolafa: ZUŠ Open patří mezi momenty, které se vám vryjí nejen do paměti, ale i do srdce
„Dnes je ZUŠ Open tak daleko v povědomí obyvatel České republiky asi jako Noc muzeí nebo Noc kostelů.“
„Druh ´zuškového´ vzdělávání je specifický, a ve své podstatě vysoce odborný.“
„Náš projekt není jenom o tom, že se dělá hudba, ale i o sociálních vazbách. A důležitý přesah ZUŠ Open tvoří pomoc potřebným.“

Tomáš Kolafa, prezident Asociace základních uměleckých škol, je čtyřiadvacátým rokem ředitelem Základní umělecké školy v Liberci, na které vrcholí přípravy na Benefiční koncert Magdaleny Kožené a základních uměleckých škol v Praze na Malé straně. Program 28. května přímým přenosem odvysílá Česká televize na ČT art. Koncert je jedním z vrcholů celostátního festivalu ZUŠ Open. Tomáš Kolafa se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz dotýká koncertu i festivalu, ale obecněji také fenoménu „zušek“.
ZUŠ Open je svým rozsahem a záběrem nepochybně jednou z největších kulturní událostí v České republice. V rámci letošního roku se zapojuje 444 škol. Jakým způsobem a za jakých podmínek lze tak rozsáhlou akci vytvořit? Co všechno organizace tak velkého projektu obnáší?
Tak velká organizace už vyžaduje tým, který nemohou zajistit samotné základní umělecké školy. To znamená, že by festival nemohl fungovat nebýt zmíněného týmu a někoho, kdo je schopen připravit projekt nejen organizačně, ale i obsahově a dramaturgicky. Je zde snaha, aby festival neměl dosah jen na základní umělecké školy jako takové, ale také na širokou veřejnost. Proto je potřeba vytvořit – na první pohled složitý – systém, který dokáže dosáhnout ,,i do té poslední vesnice a nejposlednějších novin”, což nemyslím v pejorativním slova smyslu. To znamená, že nejen na Praze 1, ale i „za sedmero horami a řekami” se o ZUŠ Open ví. Hlavní organizace je v rukou Nadačního fondu paní Magdaleny Kožené, která vytvořila podmínky jak organizační, tak finanční pro to, aby tým dokázala dát dohromady.
Již v prvním ročníku se nadační fond musel vyrovnat s organizačními překážkami, což se podařilo – a o ZUŠ Open se obecně začalo hovořit, protože se i ty nejmenší školy mohly v případě zájmu zapojit a vstoupit tak do veřejného prostoru. Festival ZUŠ Open vznikal postupně. Obrovská šíře a záběr, který pojímá téměř čtyři sta padesát škol, nevznikl sám od sebe. Předcházel mu mnohaletý vývoj a usilovná práce. Dnes je ZUŠ Open tak daleko v povědomí obyvatel České republiky asi jako Noc muzeí nebo Noc kostelů. Nejde zde jen o základní umělecké školy jako takové, ale také o ,,produkt”, který ,,zuška” nějakým způsobem zapouští do života společnosti. To znamená, že žáci, kteří jsou absolventy ZUŠ, mají mnoho dovedností a kompetencí, které by v literních školách nemohli získat, přestože takové školy poskytují velmi kvalitní vzdělávání.
Projekt ZUŠ Open se koná již sedmým rokem. Čím je specifický tento ročník?
Letošní ročník je specifický tím, že se jeho doba ustálila z prvotních jednoho až dvou dnů na dobu zhruba dvou týdnů. Jedním z konceptů, který je skutečně mimořádný, a v dramaturgii ZUŠ Open zcela nový, je slavnostní koncert, který se bude konat 28. května od osmi hodin večer v malostranském kostele sv. Mikuláše v Praze a bude ho dokonce přenášet Česká televize na ČT art ve svém hlavním vysílacím čase. Další výjimečnou akcí bude 8. června zakončení festivalu ve Valdštejnské zahradě v malostranském areálu Senátu Parlamentu České republiky. Konalo se již minulý rok. Potká se tam na tisíc dětí nejen z hudebních oborů, ale také výtvarníci, tanečníci… Představí se všechny čtyři umělecké obory ZUŠ, což je unikum, které nikde jinde ve světě nenajdete.

Mimochodem, jaký je zásadní rozdíl mezi hudebními školami v zahraničí a u nás?
Ve světě jsou hudební školy často privátní, tedy se musí velmi draze platit. My máme to velké štěstí, že díky našemu systému dokážeme zachovat rovný přístup ke vzdělání bez ohledu na to, jak si daná rodina sociálně stojí.
Vraťme se prosím ještě k ZUŠ Open. Redukuje se náplň festivalu na takzvanou vážnou hudbu, anebo máme možnost volit z více žánrů?
V hudební složce se jedná o všechny žánry, protože se „zušky“ představují v celé své šíři. To znamená, že mají jak koncepty klasické, od symfonické a komorní hudby po sólovou, tak žánry zábavní hudby, jako je třeba big band nebo dechová hudba. A západní Čechy a celá Morava se navíc může prezentovat folklórem s obrovskou tradicí.

Jakou roli hraje v celém projektu Asociace základních uměleckých škol, jejímž jste prezidentem?
Asociace na samém začátku vzniku ZUŠ Open vzala její myšlenku za svou, a to z několika důvodů. Zaprvé: asociace je zřízena proto, aby hájila kvalitu i ekonomické a právní prostředí, ve kterém se základní umělecké školy pohybují. Zadruhé, asociace tehdy dobře zachytila, že taková akce přenese „zušky“ do zmíněného veřejného prostoru, protože v široké nabídce volnočasových aktivit pro náctileté děti a pro rodiče je potřeba připomínat, jakou „zušky“ dávají kvalitu, tedy že druh „zuškového“ vzdělávání je specifický, ve své podstatě vysoce odborný.
Žáci ZUŠ budou vedle koncertních a divadelních sálů účinkovat také ve veřejném prostoru. Jaká konkrétní místa rozehrají a co vás motivovalo k jejich výběru v Liberci?
Tím, že je letos naše základní umělecká škola jedním z hlavních organizátorů konceptu 28. května a ještě v této době pořádáme ústřední kolo soutěže ve hře na smyčcové nástroje, nemáme letos kapacitu na akce čistě tohoto charakteru. Budeme pod hlavičkou ZUŠ Open prezentovat své klasické absolventské koncerty, shledání, vernisáže. Nicméně v jiných krajských „zuškách“ je řada vystoupení spjata s veřejnými místy napříč regionem, kde se budou odehrávat.

Jste ředitelem Základní umělecké školy v Liberci, která připravuje hlavní událost, zmíněný Benefiční koncert Magdaleny Kožené a základních uměleckých škol. Jak probíhají přípravy?
Prvotní myšlenka koncertu vznikla před rokem touto dobou. Od září jsme vážně začali uvažovat nad tím, kdo by se měl organizačně podílet, od února se v budově naší školy schází celý orchestr, který tvoří žáci dvaadvaceti základních uměleckých škol. Koncert jsme také museli připravit koncepčně – kdo, kdy a kde bude hrát. Další snahou bylo, aby nebyl kopií dalšího skvělého projektu, který má naše asociace s Českou filharmonií, totiž společného orchestru žáků základních uměleckých škol a hudebníků filharmonie. V rámci koncertu budou 28. května zapojeni i pedagogové, kteří také mohou sami hrát. Díky tomuto koncertu vystoupí společně s účinkujícími žáky paní Magdalena Kožená a houslista Josef Špaček pod taktovkou Jana Kučery, což jsou přední umělci, kteří žijí slávou české hudby a českého umění daleko za hranicemi České republiky a jsou rádi, že se mohou podílet na společném projektu právě se žáky našich ZUŠ. Je to obrovský počin právě tím, že celý tento program směřuje do vysílání České televize, čímž jsme zase postoupili výš, o další úroveň naší prezentace.
Jaký má tento projekt konkrétní význam pro jednotlivé základní umělecké školy?
Jednak má význam pro základní školy, jejichž žáci se projektu přímo účastní. Zúčastněné školy jsou nejen z velkých krajských metropolí, jako je Praha a Brno, ale i z menších škol. I ten z nejmenší „zušky“ co do počtu žáků (pokud se v jeho „zušce“ skutečně kvalitně pracuje) se tak má možnost dostat do takového projektu. Šanci má kdokoliv. Druhý význam ZUŠ Open je, že žák má možnost oslovit své vrstevníky. I ty, co nechodí do základní umělecké školy. Náš projekt není jenom o tom, že se dělá hudba, ale i o sociálních vazbách. O tom, proč a jaká hudba se hraje, co vyjadřuje. Obohacovat děti i rodiče je určitý vzdělávací cyklus.

Na programu letošního ročníku jsou i rozličné akce se sociálním přesahem směrem k pomoci potřebným. Za kým podpora zamíří?
Peníze, vybrané během Benefičního koncertu, poputují na nákup hudebních nástrojů, na financování školného a na podporu v soutěžích pro děti a mládež. V rámci programu se také zapojí děti s handicapem a jiným znevýhodněním. Chceme rozvíjet jejich nadání a podat jim pomocnou ruku. Pomoc potřebným tvoří důležitý přesah ZUŠ Open. Některá vystoupení festivalu také tradičně zavítají do nemocnic či domovů seniorů, aby festival šířil dobrou náladu a pohodu i do míst, kde zdaleka není samozřejmostí.
V rámci tohoto ročníku jste navázali spolupráci mimo jiné se zlínskou Filharmonií Bohuslava Martinů, Janáčkovou filharmonií Ostrava či s Jiřím Pavlicou a Hradišťanem. Týká se záměrně tento výběr hudebníků, kteří vyšli z konkrétních základních uměleckých škol?
Ano, totiž oni sami mají zájem. Za dobu svého působení v profesionálním uměleckém světě zjistili, co všechno jim základní umělecká škola dala. Nebýt jí, nevydali by se v životě tím směrem, ve kterém pokračovali ve svém profesním životě. Tato cesta je naplňuje a oni si uvědomují, jak je pro ně důležité, aby se vrátili zpátky. Když má takový „kumštýř“ padesát a více let, tak si uvědomí, že svojí cestu vlastně začal v základní umělecké škole, a vrací se.

V rámci slavnostního ukončení ZUŠ Open účinkují spolu s třísetčlenným sborem žáků ZUŠ a osmdesátičlenným orchestrem také mnozí naši významní interpreti, mezi jinými například pianista Karel Košárek a vámi již uvedený Josef Špaček či choreografka Hana Achilles. Je těžké tak široké spektrum lidí „ukočírovat“?
To je spíše otázka na paní Irenu Pohl Houkalovou, ředitelku ZUŠ Open. Nicméně myslím si, že to těžké není, spíše náročné co do času, protože všichni, kteří žijí v profesionálním světě umění, jsou často nasmlouváni někdy i dva, tři roky dopředu. Největší umění je všechno časově skloubit, protože jinak jsou mentálně nastavení, že chtějí pro „zušky“ něco udělat, vlastně jim něco vrátit a poděkovat. A také podpořit ty, kteří jsou ve věku, kdy oni sami před třiceti lety začínali.
Na závěr si dovolím jednu otázku osobního charakteru. Co je pro vás největší motivací, na co se nejvíce těšíte – pomineme-li množství administrativy, která se za takovým projektem dá tušit…?
Ta chvíle, kdy všichni odjíždějí, jsou spokojeni a chtěli by ještě zůstat. Je to jako pocit, když někde pobýváte delší dobu a říkáte si „kéž by to ještě trvalo“, a pak najednou přijdete domů – a je prázdno. To, aby účastníci zažili tenhle pocit, je jedním z důvodů, proč do projektu vkládám svoji energii a radost. Nesmírným způsobem mě to zpětně nabíjí a obohacuje. Vnímám to jako oboustrannou, dvousměrnou cestu. Těší mě, když ZUŠ Open přináší někomu hlubokou radost a naplnění. Jsou to ty momenty, které se vám vryjí nejen do paměti, ale i do srdce. Tohle je důvod, proč to dělám.

Foto: ilustrační - Facebook ZUŠ Open a archiv ZUŠ Liberec
Příspěvky od Jozef Jiskra
- Liberecký rodák v čele koncertu k poctě české hudby
- Hubička v Liberci se vším všudy
- Liberecký galakoncert Kateřiny Kněžíkové a Adama Plachetky. Nelze než pogratulovat
- Nabucco v Liberci má potenciál. Částečně nenaplněný
Více z této rubriky
- Dobšíková, Plocková a Praženica. Trio studentů HAMU v Havířově
- Chaplin v Lucerně. S živým doprovodem Symfoniků Pražské konzervatoře
- Burak Marlali. Špičkový kontrabasista se věnuje posluchačům HAMU
- Katarína Turnerová: Sólová kariéra je v našich podmínkách téměř nereálná
- Rozhovory s absolventy HAMU. Mezi světy – Leoš Čepický a Matyáš Novák
- Petr Dvořák: Moravská filharmonie si musí udržet svou míru autonomie
- Devátý festival ZUŠ Open chystá řadu novinek. Operu, divadelní přehlídky i výstavu fotografií
- Ingeborg Radok Žádná: Snažím se o transparenci a férovost
- Broumovská klávesa popatnácté pro mladé klavíristy
- Kytarová soutěž PRAGuitarra Clásica pošestnácté