čtvrtek, 13 červen 2019 08:52

Robert ďábel poprvé v Ostravě

Autor:

Opera Robert ďábel Giacoma Meyerbeera z roku 1831 zazní dnes vůbec poprvé v Divadle Antonína Dvořáka v Ostravě. V titulní roli Roberta se budou alternovat maďarský tenorista György Hanczár a Španěl José Manuel.

 

1

 

„Ve své době byl Robert ďábel opravdu opulentní hit. Pro mne je dnes ale důležité najít podstatu příběhu i na úkor utlumení těch grandiózních efektů. Opera jako taková je na druhé straně výsostně obrazový žánr, takže i v naší inscenaci půjde o velké obrazy a diváci nebudou ochuzeni o vizuální efekty s vysokým počtem účinkujících. Ve vší spektakulárnosti středověké legendy o získání duše rytíře pro peklo ale musíme myslet především na intimní a velmi dojemný příběh milenců – vévody Roberta a princezny Isabelly.“ Tak o dílu  Giacoma Meyerbeera, představitele „velké francouzské opery“, autora  židovského původu, který se narodil v Německu, ale většinu života strávil ve Francii, hovoří režisér Dominik Beneš, absolvent operní režie na Akademii múzických umění v Praze.

 

11

 

Dílo je velkolepou podívanou s nádhernými áriemi, s efekty a s velkými baletními čísly. „Ve scéně se protíná několik rovin myšlenek, tou zásadní je kontrast světla a tmy: chrám, zašlá krása historických chrámových fresek s archandělem Michaelem zabíjejícím ďábla jakožto obraz nejvyššího dobra přemáhajícího zlo. Monumentální výjevy z obrazu Pád andělů Pietera Brueghela staršího či gotický chrlič, ze kterého se sype písek. Další metaforickou rovinou scény je pro mě vstup z posvátného prostoru do pekla – ze světla do tmy, prostupnost z jednoho světa do druhého, pomyslná brána pekel. Nebo reakce na gotické výtvarné umění, které přímo souvisí s původním záměrem opery,“ popsal svůj přístup k inscenaci scénograf David Janošek.

Roberta ďábla Meyerbeerův současník Fryderyk Chopin nazval „mistrovským kusem, kde ďáblové zpívají na hlásné trouby a mrtví vstávají z hrobů.“ Autor hudebního nastudování Adam Sedlický k ostravské verzi opery poznamenává: „V originální verzi má opera čtyři hodiny čistého času. Redukce pro současného diváka byly nezbytné – opera tak získala dramatický spád od zvednutí opony do posledních taktů. Finální součet našich škrtů se zastavil na čísle 83. V průzračné hudbě Roberta ďábla najdeme opravdu nádherné árie, například efektní úvod druhého dějství v podobě Robertovy árie nebo kavatinu princezny Isabelly ve čtvrtém dějství.“

Příběh točící se kolem lásky princezny Isabelly a vévody Roberta Normandského, kterého se snaží ovládnout jeho intrikánský přítel Bertram, do libreta podle středověké francouzské legendy zapracovali Eugène Scribe a Casimir Delavigne. V titulní roli Roberta se budou alternovat maďarský tenorista György Hanczár a Španěl José Manuel, Bertrama nastudovali basbarytonisté Martin Gurbaľ a Miloš Horák, Isabellu ztvární Mariana Hochelová nebo Jana Sibera, role Alice byla svěřena Soně Godarské a Michaele Zajmi a Rimbauta se zhostí Václav Čížek nebo Martin Šrejma. Premiéru bude řídit dirigent Adam Sedlický a některá z dalších představení se odehrají pod taktovkou Marka Šedivého.

 

2

 

6

 

5

 

Foto: Archiv Národní divadlo moravskoslezské

 

 

Josef Zedník

Rodák z Prahy, který vyrůstal v Mladé Boleslavi. Zájem o hudbu ho však přilákal zpět do rodného města. Studoval zpěv na Pražské konzervatoři a Akademii múzických umění (u Prof. Magdalény Hajóssyové). Hrál taky na housle a na kontrabas. V mládí o Vánocích při hledání stanic v rádiu namátkou zaslechl krásnou hudbu, která ho doslova fascinovala. Byl to přímý přenos Pucciniho Bohémy z Metropolitní opery s Richardem Leechem a Angelou Gheorghiu. Od té doby je klasická zpívaná hudba jeho největším zájmem. Sólově zpíval v několika českých divadlech, ale jeho vkus se příblížil zejména k velkým vokálně-symfonickým dílům. Má za sebou tenorové party např. v Mahlerově Písni o zemi, Dvořákově Stabat mater, ale s největším úspěchem se setkal v Brazílii, kde se v Riu představil v Janáčkově Věci Makropulos jako Albert Gregor (dir. Isaac Karabtchevsky) a následně v Sao Paulu v tenorovém partu z Glagolské mše (dir. Osmo Vänskä). Pracoval jako produkční na stanici Vltava (na té mimochodem od té vánoční Bohémy vyrůstal) a nyní je s Českým rozhlasem spjat jako produktový specialista u Symfonického orchestru, kde se stará o náklady za notové materiály (koncerty, vysílání a natáčení) a vícezdrojové financování (dotace, granty). Má rád své nejbližší, pejska Endyho a přátele. A jeho koníčkem je dobré víno a s ním spojené cestování.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Více z této rubriky: « Do kin přichází Pavarotti