Adventní koncert souboru Collegium 1704 nabídne v úterý 6. prosince program nazvaný Laudate Pueri, podle žalmu, který zhudebnil Antonio Vivaldi. Sólového partu se ujme německá sopranistka Mirella Hagen. Pod vedením Václava Lukse zazní ještě jeho koncertní díla psaná pro tehdejší drážďanský orchestr, dále skladby někdejšího koncertního mistra na dvoře saských kurfiřtů Johanna Georga Pisendela a dvorního skladatele drážďanského orchestru Johanna Friedricha Fasche. Koncert se koná v pražském Rudolfinu od půl osmé.

Německá sopranistka Mirella Hagen společně s Collegiem 1704 účinkovala na jaře 2022 v roli Morgany v  inscenaci Händelovy Alciny v Národním divadle Brno. V této roli ji diváci opět uvidí v únoru a v březnu 2023. V létě s Collegiem 1704 vystoupila na varšavském festivalu Chopin i jego Europa. Na pódiu v Rudolfinu se představí poprvé. Svou pěveckou dráhu zahájila ve Státní opeře Stuttgart. V posledních sezónách vystupovala v Theater an der Wien, Semperoper Dresden, Bayerische Staatsoper a na dalších prestižních operních scénách. V hamburské Elbphilharmonii debutovala krátce po jejím otevření rolí Woglinde ve Wagnerově opeře Zlato Rýna pod taktovkou Marka Janowského. Stejnou roli nastudovala i pod vedením sira Simona Rattlea se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu.

S druhou dekádou 18. století Antonio Vivaldi plně dosáhl pozoruhodného tvůrčího rozpětí sahajícího od sonát a koncertů až po operu a chrámovou hudbu. Stal se skladatelem mezinárodního významu. Roli přitom hrály i četné osobní vazby. Dostatek příležitostí k jejich navazování měl již v rodných Benátkách, které byly téměř povinnou zastávkou urozených cestovatelů směřujících za vzděláním či za zábavou do Itálie. Jako skladatel jim prodával opisy svých děl, jako impresário jim dedikoval nová uvedení oper, ale hlavně měl dostatek příležitostí navázat bližší kontakty ať už přímo s nimi nebo s hudebníky v jejich doprovodu.

V roce 1716 se do Itálie vydal saský princ a budoucí kurfiřt Fridrich August II. doprovázený několika hudebníky. Nejvýraznějším z nich byl houslista Johann Georg Pisendel (1697–1755), který se v Benátkách stal Vivaldiho žákem a přítelem. Vivaldi přímo pro Pisendela zkomponoval několik skladeb, ještě víc děl si Pisendel a jeho kolegové vlastnoručně opsali a odvezli do Drážďan.

Specifickým druhem koncertu určeným pro velký ansámbl bylo v té době concerto con molti stromenti, které zazní během večera v Rudolfinu hned dvakrát, v úvodu i po přestávce. Skladba má strukturu sólového koncertu, ale v sólech se samostatně nebo ve skupinách uplatňují nejrůznější nástroje. Ve Vivaldiho Koncertu F dur tak napřed vyniknou housle, dva hoboje a dva lesní rohy, po přestávce pak zazní Koncert g moll, ve kterém autor místo lesních rohů nasadil dvě flétny.

Pisendelova orchestrální sonáta c moll reprezentuje jiný hudební druh, jakému se věhlasná drážďanská kapela pod jeho vedením pravidelně věnovala. Dvouvěté sonáty o pomalé a rychlé větě vážného charakteru byly ve velkém obsazení provozovány ve dvorním kostele při mši. Spektrum nejfrekventovanějších hudebních druhů provozovaných drážďanským orchestrem doplní ouvertura a suita, tedy orchestrální předehra ve formě francouzské ouvertury následovaná řadou tanců. Johann Friedrich Fasch (1688–1758) byl jedním z drážďanských nejpilnějších dodavatelů tohoto druhu orchestrální hudby.

V Drážďanech byla známá a uváděná nejen orchestrální, ale i chrámová hudba Antonia Vivaldiho. Laudate pueri RV 601 je typickým příkladem Vivaldiho pozdní tvorby z počátku 30. let 18. století. Rozsáhlé zhudebnění žalmu pro sólový hlas s doprovodem orchestru zahrnuje i příčnou flétnu a dva hoboje zesilující housle, jak tomu bylo v Drážďanech přímo pravidlem. To naznačuje, že skladatel komponoval přímo pro drážďanský ansámbl, a náročný sólový part dosahující na řadě míst tříčárkovaného d dává tušit, že měl na mysli i konkrétního, dnes neznámého zpěváka či zpěvačku.

Příští koncert Collegia 1704 nese podtitul Apoteóza tance a uskuteční se 14. února v příštím roce.

Foto: Petra Hajská, Fb festivalu Chopin a jeho Evropa