Zemřel operní režisér Harry Kupfer
„První opera, kterou režíroval, byla Dvořákova Rusalka.“
„V Bayreuthu vzbudil pozornost v roce 1988 tetralogií Prsten Nibelungův.“
„Jeho poslední režií byl Händelův Poros v Komické opeře.“
Předposlední den roku zemřel světoznámý německý operní režisér Harry Kupfer, představitel režijního realismu, invenčního, někdy provokativního. Jeho život se uzavřel v 84 letech. Proslavil se jako dlouholetý šéf berlínské Komické opery, ale také inscenacemi v dalších významných divadlech v Evropě a USA a na nejdůležitějších evropských festivalech. Operní režii rovněž vyučoval.
První opera, kterou režíroval, byla v Halle v roce 1958 Dvořákova Rusalka. Jeho působišti postupně byly Stralsund, Karl-Marx-Stadt (dnes opět Chemnitz), Výmar a Drážďany, v letech 1981 až 2002 potom Komische Oper Berlin. Byl umělcem žijícím a pracujícím v době rozdělení v Německé demokratické republice. Na Západ tehdy pronikl díky své režii Wagnerova Bludného Holanďana na Bayreuthském festivalu v roce 1978. O deset let později tam vzbudil mimořádnou pozornost přípravou celé tetralogie Prsten Nibelungův. Jeho repertoár sahal od Mozarta k Aribertu Reimannovi, Siegfriedu Matthusovi, Udo Zimmermannovi a dalším současným skladatelům. V roce 1986 stál za světovou premiérou Pendereckého Černé masky na Salcburském festivalu.
V roce 2014 tam skvěle inscenoval Straussova Růžového kavalíra. V posledních letech také zaujal Šostakovičovou Lady Macbeth z Mcenského újezdu s dirigentem Kirillem Petrenkem v Bavorské státní opeře v Mnichově a Beethovenovým Fideliem a Verdiho Macbethem s dirigentem Danielem Barenboimem v berlínské Státní opeře Unter den Linden. Jeho poslední režií byl Händelův Poros v Komické opeře loni na jaře.
Harry Kupfer (12. 8. 1935 – 30. 12. 2019) se narodil a zemřel v Berlíně. Tvořil v duchu svého učitele Waltera Felsensteina, v roce 1947 zakladatele Komické opery, ale s uplatněním vlastního rukopisu. Byl analytik s mimořádným divadelním instinktem a cítěním, vždy s hlubokou znalostí partitury. Vycházel z hudby, režíroval s pěvci, ne proti nim. Za šest desetiletí byl režisérem dvou stovek inscenací.
Foto: Komische Oper Berlin, Gunnar Geller, Jan Windszus Photography
Petr Veber
Novinář, hudební kritik
Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů a rozhlasových pořadů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, do Hudebních rozhledů a Harmonie a publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz a aktivním dennodenním spoluautorem jeho obsahu.
Příspěvky od Petr Veber
- AudioPlus | Václav Hudeček: Mám šedesát let od prvního koncertu v Rudolfinu
- Smetana v souvislostech (13)
Na břehu mořském. Pět sezón v Göteborgu - Václav Havel 90 ve filharmonii
- Kučerova nezodpovězená i zodpovězená otázka
- Hudební obřad v Sudetech
Více z této rubriky
- Sympozium se zaměří na správné držení těla při hře na hudební nástroj
- Václav Smetáček není pouze FOK
- AI nenapsala tento text
- O potřebnosti estetiky aneb Hudební kritika a rozvrat pražské univerzitní estetiky
- Rozhovory před festivalem Lípa Musica. S Martinem a Pavlou Prokešovými o hudbě, posluchačích i interpretech, o lidech kolem i o rodině
- Wigmore Hall nově i do sluchátek a telefonů
- Jaká bude akustika Vltavské filharmonie? Pokračují měření na modelu
- Rozhovory před festivalem Lípa Musica. S Barborou Kabátkovou o staré hudbě a o Collegiu Vocale Gent
- Rozhovory před festivalem Lípa Musica. S Tomášem Cidlinou o českolipském regionu a jeho tradicích i o literárně-hudebním projektu Přímluvy, který z nich vychází
- Rozhovory před festivalem Lípa Musica. S Denisou Kozákovou a Zuzanou Leimer o skladatelkách a interpretkách a jejich běžném životě
