První český orchestr se na Nový rok přihlásí k Roku české hudby. Hlavní hostující dirigent Jakub Hrůša provede skladby českých autorů – Bedřicha Smetany, od jehož narození v roce 2024 uplyne dvě stě let, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Oskara Nedbala. Průvodcem večera je Marek Eben. Večerní novoroční koncert živě přenáší Česká televize na programu ČT art, na kterém také premiérově promítne dokument o Semjonu Byčkovovi, šéfdirigentovi České Filharmonie. (Článek byl aktualizován v reakci na změnu programu ze strany ČF.)

Ve dvou skladbách Antonína Dvořáka se jako sólista novoročního koncertu představí houslový virtuos a také koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička. Klavíristka Olga Kern zahraje Gershwinovu Rapsodii v modrém, která byla poprvé uvedena v roce 1924. Novoroční koncerty se konají ve Dvořákově síni Rudolfina v pondělí 1. ledna 2024 v patnáct a ve dvacet hodin, veřejná generální zkouška se uskuteční na Silvestra v jedenáct hodin.

„Letošní dramaturgie vznikla rozhovorem s Českou filharmonií. Některé skladby jsem dodal já poté, co jsem se seznámil se základním záměrem celkového formátu a sólisty Jiřím Vodičkou a Olgou Kern,“ říká dirigent Jakub Hrůša. „Nejbližší je mi Prodaná nevěsta. V divadle jsem se k ní v celku dosud nedostal. Koncertně ale výběr z ní diriguji nesmírně rád. Naposledy to bylo s Orchestrem Akademie sv. Cecílie v Římě zrovna před pár týdny. Vystřihli náročnou virtuózní předehru a tři tance znamenitě – pozastavili se sice, moji milí Italové, nad jejím prudkým tempem, které jsem na zkoušce udal, ale pak jej bez mrknutí oka mistrně realizovali.“ Renomovaný český dirigent svým následným výrokem těší českého vlastence: „Rád říkám muzikantům v zahraničí o Mahlerově výroku, o kterém jsem se dověděl z memoárů jeho přítele, významného skladatele Josefa Bohuslava Foerstera. Mahler vyslovil své mínění o tom, které tři komické opery jsou podle něj těmi nejlepšími z nejlepších. Řekl: ‚Na prvním místě Mozartova Figarova svatba, na druhém Rossiniho Lazebník a na třetím Smetanova Prodaná!‘ Miloval ji nepokrytě, toto kultovní dílo sousedního národa v jeho vlastní zemi, a zahájil jím pak dokonce svou činnost jako šéf Metropolitní opery v New Yorku!“

„V reakci na tragické události na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, které se i nás hluboce dotkly, jsme se rozhodli pro drobnou změnu programu novoročních koncertů,“ sděluje Luděk Březina, vedoucí strategické komunikace ČF. Jako úvodní skladba zazní Nokturno H dur, op. 40 Antonína Dvořáka. Předehra k opeře Prodaná nevěsta je nově zařazena na začátek druhé poloviny a zrušen je pochod V nový život Josefa Suka. Vedle předehry k Prodané nevěstě a Nokturna na novoročních koncertech zazní také Rapsodie v modrém George Gershwina, výběr z Lašských tanců Leoše Janáčka, Valse triste Oskara Nedbala a tři skladby Antonína Dvořáka – výběr ze Suity A dur, Romance a Mazurek. V posledních dvou bude sólistou Jiří Vodička.

„Obě skladby znám už od dob svých studií, poté jsem měl možnost je nesčetněkrát hrát s orchestry doma i ve světě. Mazurek dnes vnímám jako celek. Dříve jsem k němu přistupoval technicky, abych zvládnul všechny obtížné pasáže. Dospěl jsem však k tomu, že na Mazurek je třeba se dívat jako na přirozeně provázanou věc, která spojuje techniku s lyričností. Proto ho hraju en bloc, jedním dechem,“ vysvětluje houslista Jiří Vodička.

Na diváky u televizních obrazovek po skončení koncertu čeká „nášup“. ČT art kromě samotného koncertu po jeho skončení premiérově uvede od 22:05 dokument o současném šéfdirigentovi České filharmonie Semjonu Byčkovovi. Dokument je nejen komplexním portrétem jedinečného a často také rozporuplného světového dirigenta, ale je i obrazem lidské cesty za svobodou ve složitém terénu konce minulého a začátku našeho století. Semjon Byčkov zažil éru železné opony mezi východem a západem doslova na vlastní kůži, když ji jako mladý prolomil při emigraci z Leningradu do Vídně v polovině 70. let.

Režisérka Alice Nellis v dokumentu mapuje jeho životní cestu od dětství na sovětských konzervatořích, emigraci nejprve do Evropy a pak do USA, a následnou rapidně stoupající mezinárodní kariéru na prestižních hudebních scénách ve Vídni, Berlíně, Londýně či New Yorku. Osobní vzpomínky Byčkova i jeho přátel, rodiny a hudebních souputníků pak dobarvují komplexní portrét dirigentovy osobnosti. Byčkova sleduje nejen při práci s jeho domovským orchestrem Českou filharmonií, ale také na cestách a mimo koncertní pódia.

Foto: ilustrační – Petr Chodura, Petra Hajská, archiv České televize, Facebook / BS / Marian Lenhard, Marco Borggreve