KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Co víc si můžeme přát? Karlovarský orchestr vkročil do nové sezony english

„Martin Kasík nezůstal sólovému partu nic dlužen. Do náročných pasáží a motorických částí první věty se pouštěl s chutí a dravou radostí, aby pak mistrovsky využil každou příležitost ukázat i kontrastní lyrické momenty.“

„Byl jsem potěšen také perfektním naladěním nástroje Petrof.“

„Dílko zaznělo v neotřelém pojetí, kdy se dirigentovi podařilo setřást usazeniny tradičních patetických nánosů.“

Předehrou k opeře Ruslan a Ludmila od Michaila Ivanoviče Glinky byla zahájena 189. koncertní sezóna Karlovarského symfonického orchestru v nedávno otevřeném sále v Císařských lázních. Sólista Martin Kasík se představil v klavírním koncertu Dmitrije Šostakoviče a poté následovaly ještě orchestrální práce Josefa Suka.

Orchestr se pod zkušeným gestem dirigenta Ondřeje Vrabce ponořil do Glinkovy hudby se zaujetím a všechny nástrojové skupiny tělesa se představily v plné kráse. Zvuk orchestru je plný, vyvážený, a celé těleso jde svému šéfovi skvěle ,,na ruku“. Je znát, že si orchestr v novém sále již nachází zalíbení. Rozhodně se daří velmi dobře využívat akustické možnosti sálu a nacházet inspiraci na jeho možná další zvuková vylepšení.

Koncert pro klavír a orchestr č. 2 F dur Dmitrije Šostakoviče je kompozicí, která vyžaduje velkou koncentraci a ukázněnost všech hudebníků na pódiu. Takové hráče bezesporu měl Ondřej Vrabec k dispozici a jejich pozornost a profesionalitu dokázal využít a vytvaroval doprovod v krásném, plastickém zvuku a široké paletě barev a dynamik.

Martin Kasík nezůstal sólovému partu nic dlužen. Do náročných pasáží a motorických částí první věty se pouštěl s chutí a dravou radostí, aby pak mistrovsky využil každou příležitost ukázat i kontrastní lyrické momenty. V romantičtěji pojaté druhé větě dokázal ze svého nástroje dostat překrásný zvuk, upomínající na hvězdy světových pódií, jako byli Claudio Arrau nebo Maurizio Pollini. Nádherným témbrem jej citlivě doprovodily smyčce con sordino. Hravá a vtipná třetí věta opět poskytla sólistovi příležitost předvést brilantní technické kvality. Byl jsem potěšen také perfektním naladěním nástroje Petrof.

Sál byl zcela zaplněn a o přestávce jsem tak mohl vyslechnout mnoho pochvalných poznámek z publika nejen směrem k hudební produkci, ale i k sálu samotnému. Zdá se, že genius loci tohoto prostoru oslovuje širokou veřejnost. Návštěvníci koncertu jsou vesměs nadšeni smělým a vynalézavým architektonickým řešením, nicméně několik úprav bude jistě ještě v sále třeba učinit, například zábradlí na schodech citelně chybí nejen starším posluchačům, příchod a odchod orchestru společným schodištěm s publikem není nejšťastnějším řešením, pódium by si zasloužilo výtah na klavír a i akusticky sál asi ještě čeká malá korekce. Je vynikající, že vedení karlovarského kraje i orchestru na dotažení sálu k dokonalosti nadále pracuje.

Meditace na staročeský chorál Svatý Václave, op.35a Josefa Suka pro smyčcový orchestr zpočátku překvapila poněkud rychlejším tempem. Violová skupina vynesla téma krásným, pevným tónem, zazářila jistou intonací a potěšila perfektní souhrou, aby slovo předala houslím a violoncellům. Opět jsme mohli obdivovat krásné barvy a souhru všech smyčcových skupin, komunikace hráčů nejen s dirigentem, ale také mezi sebou byla příkladná a dílko zaznělo v neotřelém pojetí, kdy se dirigentovi podařilo setřást usazeniny tradičních patetických nánosů.

Odkazu skladatele Josef Suka zůstal orchestr věrný i v závěru koncertu, Pohádka. Suita z hudby k Zeyerově hře „Radúz a Mahulena“, op. 16 zazněla opět v krásném, citlivém provedení. Proslulá houslová sóla zazpívala v podání koncertního mistra Jakuba Sedláčka jemně, křehce a něžně, s krásným tónem a bezchybnou intonací se zvuk houslí zaskvěl nad orchestrem, aby se zase pokorně ponořil zpět. Čistota intonace, skvělá souhra a krásný zvuk celého orchestru opět byly dány do služeb skvělé umělecké kreace.

189. koncertní sezóna Karlovarského symfonického orchestru je tedy zahájena. Orchestr je ve skvělé kondici, má vynikajícího šéfdirigenta a odevzdává nádhernou hudbu v prostorách důstojných tomuto poslání. Co víc si můžeme přát?

Foto: ze zkoušky – Facebook KSO

Tomáš Strašil

Tomáš Strašil

Hudebník a pedagog

Narodil se 15.1.1971 v Praze. Od dětství se věnuje hře na violoncello. Vystupuje jako sólista i jako komorní hráč. Je členem komorních souborů Trio Bergerettes, Mladota Ensemble, Pražské komorní trio, Kubelíkovo kvarteto a vede též komorní orchestr Camerata  Bohemica a malé sdružení Orchestrina Pangea. Vyučuje na Pražské konzervatoři a na hudební fakultě AMU.



Příspěvky od Tomáš Strašil



Více z této rubriky