„V arabském světě klasiku chápou.“

„O Wagnera je tady obrovský zájem, mohutná propagace, neuvěřitelné PR.“

„Wagner je pro mě obrovská výzva a lákadlo. Ale u této hudby trvá aspoň rok, než člověk roli připraví.“

Poprvé ve středu a podruhé a naposledy dnes zažije Abu Dhabi (Abú Zabí) kouzlo Valkýry Richarda Wagnera ve špičkové kvalitě. Do Spojených arabských emirátů ho přivezl proslulý Bayreuther Festspiele v rámci pohostinského vystoupení. Vedle špičkových pěvců účinkuje jako Rossweisse naše mezzosopranistka Eliška Weissová, která se pro KlasikuPlus vyznává ze své stále větší lásky k Richardu Wagnerovi.

Jak jste se dostala k Wagnerovi, potažmo k Valkýře?

Zdejší koncerty pro mě nejsou první setkání ani s Wagnerem, ani s Valkýrou. K té jsem se dostala přes audici, kterou jsem dělala v létě 2017 v Bayreuthu. Byl to konkurz na role valkýr do nového Prstenu Nibelungova, který bude mít premiéru příští rok. Zazpívat si přímo na jevišti Festspielhausu Wagnera, tehdy to byl velký závěr Ortrudy „Fahr heim“, byl obrovský zážitek. A zmíněné premiéře předchází teď koncertní provedení Valkýry tady v Abu Dhabi, v rámci pohostinského vystoupení bayreuthského festivalu. Na tento projekt mě oslovila přímo Katharina Wagner. A byl to příjemný návrat, jednu z Valkýr jsem totiž dělala už před časem v roce 2013 v Opéra de Rennes, tenkrát to bylo také koncertní provedení, dirigoval Claude Schnitzler a já jsem tehdy zpívala Rossweisse, stejnou roli jako tady v Abu Dhabi. Další setkání s Wagnerem pak byla záhy Ortruda v Lohengrinovi. V roce 2016 jsem dostala nabídku dělat ji ve Slovenském národním divadle, kde Lohengrina dirigoval pan Friedrich Haider. A po bratislavské Ortrudě přišla nabídka i z Prahy.

Jak se cítíte pod hlavičkou Bayreuthského festivalu?

Je to prestižní záležitost a musím říct, že se cítím výborně. Kolegyně jsou úžasné, vlastně všechno je tady úžasné (směje se). Jsou to neuvěřitelné zkušenosti a setkání, máme fantastického tenora, je to zážitek k nezaplacení. Po takové zkušenosti člověk na spoustu věcí začne nahlížet jiným, novým způsobem. Navíc provedení řídí pan dirigent Marcus Poschner, jinak ředitel Brucknerova orchestru, a musím říct, že zkušenost s ním je vynikající. Skvělý dirigent, vynikající člověk, pohodový… A jsou tu vynikající sólisté, jako Siglinde Daniela Kohler, jako Hunding Albert Dohmen, Siegmundem je Stephen Gould, Wotana zpívá Egils Silin, Fricku Christa Mayer a Brunhildu Catherine Foster. Katharina Wagner celý tento projekt vede. Na oba koncerty přiletěl kompletní bayreuthský orchestr a Katharina během koncertu promítá film o valkýrách, který má současně premiéru.

Obě představení, 30.1. i 1.2. se uskuteční v Emirates Palace, trochu zvláštní prostředí, ne? Jak na Vás působí?

Koncertní sál, ve kterém zpíváme, je těžké nějak specifikovat. Problém pro nás je, že tam leží spousta koberců. Díky nim je to velmi obtížné. Myslím si, že to akusticky není ideální, musíme více přidávat, aby se zvuk dobře nesl.

Je o Wagnera zájem?

O Wagnera je tady obrovský zájem, mohutná propagace, neuvěřitelné PR. Před prvním koncertem jsme měli orchestrální zkoušku, která byla veřejná, a musím říct, že hlediště bylo skoro plné. Lidé potom za námi chodili a děkovali… bylo to moc příjemné.

Jak se v arabském světě hledí na evropskou hudbu, na klasiku, chápou ji?

Myslím si, že určitě chápou klasiku! Valkýra tady není zdaleka první projekt tohoto druhu. Ale mám dojem, že Wagnera tu uvádějí po delší době. Opera je pro zdejší lidi určitě zajímavá a je to pro ně zajímavá zkušenost.

Je opera v Abu Dhabi spíš něco řekněme, exotického, nebo naopak běžného?

Řekla bych to asi takhle: Wagner se tu nehraje každý rok a toto je pro ně velmi zajímavé.

Bude s Vámi bayreuthská produkce počítat i v budoucnu, máte nabídky, dohody…?

Věřím, že se mnou bude produkce počítat i v budoucnu. Další projekt, který vychází na příští sezónu, by měl být Lohengrin v Barceloně právě s Katharinou Wagner. Takže věřím, že všechno bude dál pokračovat… a bude to skvělé (směje se).

Získal si Vás po této zkušenost Wagner nějak významněji?

Nemohu říct, že právě po této zkušenosti. Wagner si mě získal významněji už při premiéře Lohengrina před dvěma lety, kdy jsem dělala Ortrudu s Katharinou Wagner. Byla to jedna z prvních větších wagnerovských rolí a musím říct, že k této hudbě mám opravdu vztah. Jeho hudba je úžasná, plná emocí, exprese, je mi velmi blízká právě tou svojí dramatičností. Imponuje mi i to, že to jsou dlouhé opery a člověk si musí rozvrhnout síly. Ráda bych se tomuto repertoáru věnovala. V budoucnu bych asi chtěla nastudovat i jiné party, o kterých si myslím, že by mohly pro můj typ hlasu být. A myslím, že bych k tomu dispozice snad i měla (směje se). Je to pro mě obrovská výzva a lákadlo. Na jednom novém partu už jsem dokonce začala i pracovat. Ale u této hudby trvá aspoň rok, než člověk roli připraví.

Eliška Weissová si ale Wagnera, konkrétně oblíbenou Ortrudu, zazpívá už brzy v Praze – 22. a 24. února. Opera Národního divadla totiž chystá dvojici exkluzivních představení Lohengrina, na kterých výjimečně vystoupí jeden z nejuznávanějších wagnerovských tenoristů současnosti Andreas Schager, který s rolí debutoval koncem loňského roku ve Vídni, a skvělý německý barytonista Thomas Johannes Mayer jako Friedrich von Telramund. Tuto roli ztvárnil v Covent Garden nebo ve Vídni a české publikum mohlo jeho výkon obdivovat už při listopadových reprízách (připomeňte si v naší ReflexiPlus). Obnovené nastudování inscenace Wolfganga Wagnera uvedené na Bayreuthských slavnostech v roce 1967 v Národním divadle režírovala Katharina Wagner pod taktovkou dirigenta Constantina Trinkse. Podzim, který byl pro Elišku Weissovou zároveň ve znamení Janáčka, jsme zachytili při společné snídani v Brně před Její pastorkyňou.

Foto: Eliška Weissová, Dhabi Classics, Národní divadlo