„Doposud působil především ve Skandinávii a v Polsku.“

„Jeho otec a čtyři sourozenci jsou spojeni s chrámovou hudbou na Velehradě a v Kroměříži.“

„Vítězství v mezinárodní dirigentské soutěži mu vyneslo místo asistenta u Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu v Katovicích.“

Debut Pražského jara patří dnes večer mladému dirigentu Františku Mackovi. Ve Smetanově síni Obecního domu bude řídit Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Na programu je mimo jiné Píseň bohatýrská od Antonína Dvořáka a Violoncellový koncert Roberta Schumanna. Vystoupení se uskuteční s obecenstvem v sále. Bude také v přímém přenosu vysíláno na festivalovém webu a na sociálních sítích, včetně facebooku portálu KlasikaPlus.cz.

František Macek doposud působil především ve Skandinávii a v Polsku. Zúročí to v programu, ve kterém figurují i u nás méně známá díla Jeana Sibelia a Witolda Lutosławského. Dramaturg festivalu Josef Třeštík věří, že se Macek díky debutovému koncertu etabluje u českých orchestrů a že si svou energií a intenzitou, s jakou se každému dílu věnuje, získá i pražské publikum.

Je tomu několik let, kdy festival Pražské jaro spustil projekt takzvaných Debutů, ve kterých představuje výrazné mladé dirigentské osobnosti z tuzemska i ze zahraničí. Podobný koncert je pro každého interpreta výzvou, zvlášť pokud se ocitá před domácím publikem. František Macek patří k nejtalentovanějším mladým českým dirigentům, konstatují pořadatelé.

Sólistou v Schumannově Violoncellovém koncertu je Johannes Moser, držitel prestižní Brahmsovy ceny a nositel druhé ceny z Čajkovského soutěže. Dvaačtyřicetiletý německo-kanadský umělec s bohatými mezinárodními zkušenostmi je na Pražském jaru rovněž debutantem.

František Macek dojíždí ze svého současného domova ve Vídni do Katovic, kde mu absolutní vítězství v mezinárodní dirigentské soutěži vyneslo místo asistenta dirigenta u Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu.

Pochází z rodiny varhaníků a sbormistrů, jeho otec a čtyři sourozenci jsou spojeni s chrámovou hudbou na moravském katolickém poutním místě Velehradě a v Kroměříži. Vystudoval hru na varhany na konzervatoři v Kroměříži a starou hudbu na pražské Týnské škole. Studium dirigování absolvoval na Akademii múzických umění v Praze a poté na Královské hudební akademii ve Stockholmu. Zúčastnil se mistrovských kurzů Davida Zinmana, Bernarda Haitinka a Daniela Gattiho, jeho významnými mentory byli také Tomáš Netopil, Alexander Liebreich a Manfred Honeck. Po nějakou dobu působil jako varhaník a sbormistr kostela sv. Filipa a Jakuba ve Zlíně a vedl zlínský Filharmonický sbor Dvořák.

Intenzivně se věnuje soudobé hudbě, řadu nových skladeb uvedl zejména se švédskými komorními soubory Norrbotten NEO a KammarensembleN-KeN. Dirigoval už Orchestr curyšské Tonhalle, Moskevskou filharmonii, festivalové orchestry ve Gstaadu, Aspenu a Lucernu, Nizozemský symfonický orchestr, Norrköpingský symfonický orchestr a další, ve vlasti tělesa v Praze a v Plzni.

Jako operní dirigent debutoval František Macek v roce 2016 v NorrlandsOperan ve švédském městě Umeå s Janáčkovou operou Příhody lišky Bystroušky. Ve Stockholmu dirigoval Mozartovu operu Così fan tutte, v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě Gluckovu operu Ifigenie na Aulidě, v Severočeském divadle v Ústí nad Labem Leoncavallovy Komedianty, Purcellovu operu Dido a Aeneas s komorním orchestrem Far Musica a Mozartův Únos ze serailu ve Wheeler Opera v Aspenu. Působil také jaké asistent dirigenta v Královské opeře ve Stockholmu a v Nizozemské národní opeře v Amsterdamu.  

Foto: Pražské jaro, Manfred Esser Haenssler Classic, NOSPR