KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Jan Páleníček: Rok české hudby zavedl Smetanovo trio i do Göteborgu english

„Je škoda, že Česká republika není iniciativnější a že s Göteborgem neexistuje žádná spolupráce na pravidelné bázi.“

„Dvořákovy Dumky považuji za jedno z nejgeniálnějších trií romantické doby.“ 

„V Egyptě jsme se setkali s početným pozorným publikem, které přijímalo českou hudbu s velkou empatií.“

Smetanovo trio se vrátilo z další koncertní cesty, během které propagovalo v rámci Roku české hudby kulturu své země prostřednictvím děl Josefa Suka, Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany. Koncerty se konaly ve švédském Göteborgu, kde Smetana prožil během několikaletého působení šťastné chvíle života, dále v Římě v rámci festivalu Musicale delle Nazioni a v Miláně v Belvederu paláce Lombardské vlády. Další nejbližší cesty souboru povedou vedle řady českých měst do londýnské Wigmore Hall, do Washingtonu a pak i do metropole Řecka. Violoncellista Jan Páleníček přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz repertoár i místa koncertů. 

Které jsou to skladby, vybrané jako ikonické pro prezentaci Roku české hudby v cizině?

Samozřejmě v případě Smetanova tria jde především o geniální Trio g moll Bedřicha Smetany, které v letošním roce jeho dvoustého výročí narození zařazujeme téměř do všech našich českých i zahraničních koncertů. Mezi naše další oblíbené repertoárové stálice patří neméně geniální dílo pro klavírní trio od Antonína Dvořáka. Tyto dva autory pak pravidelně doplňujeme některým z trií Bohuslava Martinů, triem Josefa Suka či triem Vítězslava Nováka. 

Jak silné, pokud vůbec, je povědomí o Smetanovi v Göteborgu?

Setkání s Göteborgem bylo pro nás příjemným překvapením. Místní jsou si dobře vědomi, co Bedřich Smetana pro jejich město vykonal. Není tedy náhodou, že letošní ročník tamního Piano festivalu byl tak trochu Smetanovi zasvěcen. Vedle vystoupení Smetanova tria v kombinaci se sólovým klavírem Jitky Čechové na festivalu vystoupili další zahraniční i místní hudebníci, kteří zahráli vedle řady sólových klavírních skladeb například i Vltavu v provedení pro čtyři ruce. Pamětní deska na domě, kde Smetana žil, je ale z dlouhodobého hlediska jedinou připomínkou tohoto našeho velikána a je trochu škoda, že Česká republika není v tomto ohledu iniciativnější a s městem neexistuje žádná spolupráce na pravidelné bázi.

Pozice základních symfonických děl české hudby v cizině je známá. Jak je to v případě komorní hudby? Mají Dumky nebo Trio g moll stejnou proslulost?

Zcela bezpochyby. Tato dvě tria, ale i Trio f moll Antonína Dvořáka patří mezi skalní repertoár všech světových klavírních trií a byla i mnohokrát nahrána těmi nejlepšími. Já osobně považuji Dvořákovy Dumky po všech stránkách za jedno z nejgeniálnějších trií romantické doby. 

Jak bylo v Itálii?

Tentokrát to byl Řím a Milán. Úžasná atmosféra, báječné publikum… Co dodat? Radost při pomyšlení, že se do Itálie ještě v tomto roce a hned napřesrok znovu vrátíme.

Předtím jste byli v Egyptě. To není pro evropskou komorní hudbu úplně typické odbytiště, že? Poprvé? A v jakém prostředí a komu jste hráli?

Egypt není pro nás půda neznámá. Hráli jsme několikrát s Káhirskou filharmonií, jak Smetanovo trio, tak Jitka Čechová, ale v komorním provedení jsme byli v Egyptě poprvé. Jak v Káhiře, kde je nádherný komorní sál Opery, tak v Alexandrii v Jesuit Cultural Center jsme se setkali s početným pozorným publikem, které přijímalo českou hudbu s velkou empatií. Byl to zcela výjimečný zážitek – a nebýt v jednom sále osmnáct a v druhém sále pětatřicet stupňů, moc jsme si to užili.   

Další cesty povedou do Atén, Washingtonu a do londýnské Wigmore Hall. Té se říkává „Mekka“ komorní hudby? 

Na přelomu října a listopadu se cestou do Washingtonu, kam jsme různými pořadateli pravidelně zváni, zastavíme ve slavné londýnské Wigmore Hall, jejímž jsme rezidenčním souborem. Máte pravdu, ano, tento sál patří mezi nejkrásnější po všech stánkách, ale především pak jde o sál s ojedinělou akustikou, která je pro všechny muzikanty doslova požehnáním. Je málo sálů, kde bych si na pódiu užil hudbu tak, jako právě ve Wigmore Hall. Naše reprezentační turné s českou hudbou zakončíme – nepočítaje české koncerty – v Aténách, kde budeme hrát poprvé, tedy zatím nevíme, co nás čeká, ale na Akropolis se již nyní velice těšíme. Bude to jistě hezká tečka za naším celoročním putováním s českou hudbou.

…………….
K Roku české hudby a k 200. výročí Bedřicha Smetany vystoupí Smetanovo trio i v Praze, a to 17. listopadu ve Valdštejnském paláci v rámci 22. ročníku hudebního festivalu Malostranské komorní slavnosti. Koncert se koná pod záštitou prvního místopředsedy Senátu Parlamentu České republiky Jiřího Drahoše a na programu je výhradně Smetanova hudba.

Soubor, založený klavíristou Josefem Páleníčkem a slavící v roce 2024 devadesát let existence, hraje nyní ve složení Jitka Čechová (klavír), Markéta Janoušková (housle) a Jan Páleníček (violoncello).

Foto: Facebook / České centrum v Stockholmu - Christoffer Duff, Facebook / České centrum v Miláně, archiv Jana Paleníčka

Petr Veber

Novinář, hudební kritik

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe například do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...



Příspěvky od Petr Veber



Více z této rubriky