„Tehdy šlo spíš o lokální pokus pro pražské hudební školy, postupně se její dosah rozšířil na Středočeský kraj a poslední tři roky funguje jako celostátní.“

„Výsledkem je, že dnes už je soutěž vnímána jako plně etablovaná.“

„Vyvažovat vše nezbytné je velmi náročné a každý takový zdravý a připravený výkon studenta tudíž lze přijímat jenom s vděkem.“

V sobotu 12. listopadu se konalo matiné vítězů soutěže Mladí pianisté hrají na klavír Steinway & Sons. V koncertním sále Gymnázia a Hudební školy hlavního města Prahy vystoupilo šestnáct mladých klavíristů. Úroveň soutěže zjevně stoupá jak na straně zúčastněných, tak i pořadatelů.

Od roku 2012, kdy jsme ještě jako studenti gymnázia vypomáhali na prvním ročníku soutěže Mladí pianisté, se mnohé změnilo. Tehdy šlo spíš o lokální pokus pro pražské hudební školy, postupně se její dosah rozšířil na Středočeský kraj a poslední tři roky funguje jako celostátní. Za tu dobu například stihla v koncertním sále školy proběhnout rekonstrukce, přibylo další koncertní křídlo Steinway & Sons, webové stránky soutěže byly zmodernizovány, byly zajištěny prostředky pro živé přenosy online i množství sponzorů se rozrostlo. Výsledkem je, že dnes už je soutěž vnímána jako plně etablovaná.

Letošní, jedenáctý ročník se konal v polovině května a zúčastnilo se ho šedesát mladých klavíristů v šesti věkových kategoriích do dvanácti let. Ačkoliv s celostátním statusem zároveň zákonitě stoupla úroveň soutěžních výkonů, pořadatelé nezapomínají na to, že jde přece jen o uvolněnější soutěž pro nejmladší: každý zúčastněný si odnesl cenu a dary od sponzorů, prvních cen bylo uděleno osmnáct. Všichni ti s první cenou, až na dva nemocné, tento týden v sobotu vystoupili na dopoledním koncertě vítězů a odpoledne pak ještě na mistrovském kurzu Ivana Klánského z Hudební a taneční fakulty AMU.

Koncert zahájily úvodním slovem pořadatelky soutěže, Hana Dvořáková a Alžběta Kerberová. Ředitel Gymnázia a Hudební školy hlavního města Prahy Filip Magram udělil cenu pro nejlepšího žáka školy Veronice Hýkové a následně ještě předseda poroty František Malý představil absolutní vítězku, Valentýnu Ibriqi.

Ze všech dobře připravených výkonů bych jen namátkou vybral několik, které se mi víc usadily v paměti. Valentina Vozňuk nejspíš hlavně kvůli těm spontánně působícím momentům (například překvapivé piano na konci Mozartovy Vídeňské sonatiny probudilo hned několik úsměvů). U těch trochu starších bylo zajímavé pozorovat některé kvality už i na opravdu vysoké úrovni: tak třeba u Matěje Korytáře to pro mě bylo uzavírání frází v Schumannově Bubákovi, v případě Veroniky Hýkové vyrovnaná prstová technika a objemný zvuk na sál. Střední díl Etudy-obrazu g moll, op. 33 Sergeje Rachmaninova v podání Jaroslava Skalky byl po zvukové i manuální stránce vlastně hotový. Absolutní vítězka Valentýna Ibriqi už hraje zásadní díla světové klavírní literatury a navazuje na zvučná jména z předchozích ročníků jako Adam Znamirovský a Klára Gibišová. Patrně o ní ještě uslyšíme.

Dobrý hudební pedagog obvykle zastává několik funkcí najednou, často protikladných. Vyvažovat vše nezbytné je velmi náročné a každý takový zdravý a připravený výkon studenta tudíž lze přijímat jenom s vděkem. Záznam z live streamu je dostupný na YouTube a mohl by být inspirativní pro učitele základních uměleckých škol.

Foto: archiv soutěže

Facebook X E-mail WhatsApp