KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Ksenija Sidorova: Pokud nevěříte tomu, co děláte, nebude tomu věřit nikdo english

„Za jedno ze svých hlavních poslání považuji rozšiřovat repertoár klasického akordeonu.“

„Mám ráda Pohádky pro akordeon od Václava Trojana, je to jiskřivá charakterní skladba!“

„Akordeon před sebou má zářnou budoucnost.“

Opěvovaná lotyšská ambasadorka akordeonu Ksenija Sidorova začínala s hrou na nástroj pod vlivem své babičky. Lidovou hudbu brzy vystřídal klasický repertoár a studia na londýnské Královské hudební akademii. Po nich Sidorova směle vstoupila na světová koncertní pódia za doprovodu respektovaných těles i komorních partnerů. V Čechách debutovala s Filharmonií Brno na hradě Špilberk, nyní míří na Festival Krumlov. Tam ji čeká první spolupráce s hornistou a dirigentem Radkem Baborákem a jeho Českou sinfoniettou. 

Vášnivá propagátorka akordeonu a obhájkyně soudobé hudby v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvádí, že si skladby pro akordeon transkribuje většinou sama, současně však podněcuje i soudobé komponisty, aby pro její nástroj vytvořili skladby nové. V tom spatřuje své poslání. Aktuálně je v očekávání novinky od Fazıla Saye, k jejím zamilovaným však patří i kompozice českého skladatele Václava Trojana Pohádky pro akordeon a orchestr. Ostatně i umělecká dráha této šestatřicetileté charismatické hráčky je v podstatě ‚pohádkou pro akordeon‘… 

Ke hře na akordeon vás přivedla vaše babička. Má tento nástroj silné zastoupení v lotyšské lidové hudbě?

S akordeonem mě seznámila moje babička v šesti letech, kdy jsem trávila léto u prarodičů v Rusku. Zpočátku to bylo s lidovými písněmi a ano, tento nástroj je považován za lidový nástroj jak v Lotyšsku, tak v Rusku.

Po studiích v Rize u Mariji Gasele jste se vydala do Londýna a pokračovala na Královské hudební akademii. Byl to v Londýně již zavedený obor?

Akordeonové oddělení Královské hudební akademie existuje od osmdesátých let dvacátého století a zaměřuje se především na výuku hry na tento nástroj a rozvoj původního repertoáru pro akordeon.

Co vás osobně na akordeonu tolik fascinuje, že jste se rozhodla zasvětit mu svůj umělecký život?

Od začátku se mi líbilo, že si jej můžete vzít kamkoli a všude hrát…

Jak těžké bylo prorazit s akordeonem, který není až tak rozšířeným koncertním nástrojem? Co vás katapultovalo na výsluní světové klasické scény?

Vždy jsem věřila v tento nástroj a jeho potenciál ve světě klasické hudby, takže jsem pracovala krok za krokem a dělala projekty, které se mi líbily a kterým jsem věřila. Pokud nevěříte tomu, co děláte, nebude tomu věřit ani nikdo jiný. 

Vystupujete s předními evropskými i světovými orchestry. Jaké je jejich vnímání akordeonu? Je pro ně stále spíše určitou kuriozitou, nebo je již obecně chápán jako rovnoprávný sólový koncertní nástroj?

Občas se stane, že se na vás orchestry dívají s jistou dávkou zvědavosti, ale většinou po první zkoušce roztají a přijmou nový repertoár i nástroj.

Váš repertoár zahrnuje díla od Bacha po současnou tvorbu, předpokládám, že zvláště u starších skladeb jde o transkripce. Připravujete si je sama, nebo spolupracujete se skladateli?

Záleží na složitosti partitury, na času a také na tom, zda již existuje nějaké dobré aranžmá. Obvykle si je připravuji sama.

Iniciujete sama vznik nových kompozic pro akordeon? Uvedla byste příklady oblíbených skladeb?

Za jedno ze svých hlavních poslání považuji rozšiřovat repertoár klasického akordeonu, takže spolupracuji s mnoha novými skladateli. Právě jsem premiérovala nový koncert estonského skladatele Tõnu Kõrvitse s Paavem Järvim a Estonským festivalovým orchestrem. Příští rok uvedu v premiéře nový akordeonový koncert bulharské komponistky Dobrinky Tabakové, na kterém právě pracuje, a také se těším na připravované dílo od Fazıla Saye, které vznikne za několik let.

V Čechách je významným propagátorem hry na akordeon a současně i činovníkem Mezinárodní akordeonové federace Ladislav Horák. Znáte se? Měla jste možnost s ním někdy spolupracovat?

Akordeonový svět je velmi malý, takže ano, samozřejmě ho znám, ale zatím jsem neměla možnost se s ním osobně setkat, ani s ním pracovat.

I česká hudba nabízí skladby pro akordeon, třeba kusy od Václava Trojana, které uvádíte i vy. Máte nějaký specifický vztah k české hudbě?

Mám ráda Pohádky pro akordeon a orchestr od Václava Trojana. Určitě patří k mým nejoblíbenějším, mnohokrát jsem je hrála v různých částech světa a vždycky mají úspěch. Je to taková jiskřivá charakterní skladba!

V České republice se představíte v závěru Festivalu Krumlov, v pátek 2. srpna v českokrumlovské Zámecké jízdárně. Bude to váš český debut, nebo už máte s českým prostředím koncertní zkušenost?

V České republice jsem již jednou vystupovala, před několika lety s Filharmonií Brno na Mezinárodním hudebním festivalu Špilberk. Tehdy jsme hráli koncert, na kterém jsme představili hudbu z mého alba Carmen. Moc se těším, až se do této krásné země vrátím…

A s jakým programem to bude tentokrát?

Zahrajeme Aconcagua Concerto Ástora Piazzolly. Nahrála jsem jej na své poslední CD a je to pro mě velmi zvláštní skladba, velmi melancholická a dojemná.

Vaším partnerem bude hornista Radek Baborák a jeho Česká sinfonietta. Jak jste se s Radkem poznali a je festivalový koncert v Čechách výjimkou nebo spolupracujete pravidelně?

Toto bude naše první setkání a spolupráce. Vždy se těším na spolupráci s novými lidmi!

Jak je to vůbec s nástrojem? Hrajete na klasický akustický akordeon, nebo s ohledem na repertoár využíváte i jiné typy, třeba bandoneon? 

Hraji pouze na klasický akordeon. Bandoneon je vlastně úplně jiný nástroj než akordeon.

Obecně předpokládám, že akordeon nezraje jako housle, ale je lepší používat mladší a modernější nástroje. Je to tak?

Ano, akordeon se stále vyvíjí a získává kvalitnější zvuk, jazýčky, rozsah váhy. Já mám Pigini Novu a hraji na ni už asi deset let.

Pokud náš rozhovor bude číst nějaký mladý hudebník, který o akordeonu uvažuje, proč by si jej podle vás měl vybrat?

Myslím, že akordeon je jedním z nejuznávanějších nástrojů na světě. Je to tradiční nástroj v mnoha zemích světa. Jeho krása spočívá v tom, že na něj můžete hrát kdekoli, v interiéru, venku a vždy budete mít svůj vlastní nástroj u sebe, na rozdíl například od klavíristů. Myslím, že je stále žádanější mezi skladateli i pořadateli. Cítím, že před sebou má zářnou budoucnost!

Prozradíte závěrem, co zajímavého vás čeká v nadcházející koncertní sezóně?

Těším se na koncerty se svými stálými pódiovými partnery, jako jsou Avi Avital, Miloš nebo Paavo Järvi, ale i na nové spolupráce třeba s Philharmonia Orchestra a Marin Alsop. A vrátím se ke spolupráci s některými orchestry; patří mezi ně Lotyšský národní symfonický orchestr, Liepājaský symfonický orchestr, Bělehradská filharmonie, Symfonický orchestr Tenerife. Vyhlížím také turné s mými nejnovějšími komorními programy s Thomasem Hampsonem a dalším programem nazvaným Anima se saxofonovým kvartetem Signum.

………………….

Ksenija Sidorova začala hrát na akordeon v šesti letech pod vedením Mariji Gasele v rodném Rize. Její neomezený zájem o klasický i současný repertoár ji přivedl na Královskou hudební akademii v Londýně, kde se stala laureátkou ceny za bakalářské a magisterské studium u Owena Murraye. V květnu roku 2012 se stala první držitelkou mezinárodní ceny Bryn Terfel Foundation a v říjnu 2015 vystoupila v Royal Albert Hall v rámci oslav jeho padesátých narozenin po boku Stinga. Je držitelkou Martin Musical Scholarship od Philharmonia Orchestra, ceny Friends of the Philharmonia Award a stříbrné medaile Worshipful Company of Musicians. Od roku 2016 je Sidorova přidruženou členkou Královské hudební akademie, v roce 2021 byla jmenována čestnou členkou akademie a od září 2023 hostující profesorkou klasického akordeonu. Její repertoár zahrnuje více než tři století od Johanna Sebastiana Bacha po Václava Trojana. Po celém světě uvádí koncerty Ástora Piazolly a Erkki-Svena Tüüra, ty zejména ve spolupráci s Paavem Järvim, naposledy na zmíněném festivalu v Pärnu s Estonským festivalovým orchestrem.

V uplynulé sezóně se vrátila k Mnichovským filharmonikům, debutovala s Orchestra della Svizzera Italiana, Istanbulskými státními symfoniky nebo Collegium Musicum Basel. Mezi její úspěchy patří vystoupení v rámci Le Concert de Paris s Orchestre National de France nebo na Last Night of the Proms 2021 se Symfonickým orchestrem BBC. Pravidelně vystupuje s předními evropskými tělesy, v oblasti komorní hudby jsou jejími partnery saxofonové kvartetoSignum, barytonista Benjamin Appl, mandolinista Avi Avital nebo houslista Nemanja Radulović, klarinetista Andreas Ottensamer, tenorista Juan Diego Flórez či houslistka Nicola Benedetti. Ksenija Sidorova je stálým hostem hudebních festivalů Ravinia, Cheltenham, Mostly Mozart, Šlesvicko-holštýnského festivalu, Gstaad Menuhin, Verbier nebo Rheingau.

Foto: Zuzana Bönisch, Janis Spigovskis, Dario Acosta, John Kentish, Pauls Zvirbulis

Lucie Johanovská

Šéfredaktorka

Hudební organizátorka a příležitostná publicistka, od ledna 2024 šéfredaktorka portálu KlasikaPlus.cz. V minulosti spolupracovala na různých hudebních projektech, například MHF Pražský podzim, MHF Český Krumlov, Letní slavnosti staré hudby, Svátky hudby v Praze, Václav Hudeček a jeho hosté či MHF Lípa Musica a Českolipský komorní cyklus. Věnuje se hudebnímu marketingu, managementu, dramaturgii i hudební publicistice, příležitostně pořádá komorní koncertní akce.



Příspěvky od Lucie Johanovská



Více z této rubriky