KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Nejmladší virtuosové vyprodali Smetanovu síň english

„Podali skvělé výkony, z jejich hry vyzařovalo nadšení.“

„Je třeba s potěšením konstatovat, že ve všech případech bez rozdílu jsme se ten večer setkali perfektní intonací a dokonalou souhrou.“

„Nelze opomenout jméno dirigenta, byl jím Jan Sedláček.“

Ano, stalo se tak ve čtvrtek 12. března. Ve Smetanově síni Obecního domu v Praze se uskutečnil koncert studentů Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy. Večer se konal pod strohým názvem FOKus, z čehož se dá odvodit, že se na této akci podílelo rovněž přední pražské hudební těleso, tedy Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Dirigentského vedení se ujal loňský debutant Pražského jara Jan Sedláček.

Těch studentů-virtuosů bylo celkem osm. Všichni se sice narodili až ve 21. století, vzdor tomu se však již nyní mohou pochlubit významnými oceněními z náročných uměleckých soutěžních klání. Všichni stanuli před publikem a hlavně před orchestrem s velmi náročnými, dobře zvládnutými koncertantními party. Podali skvělé výkony, všichni hráli zpaměti, z jejich hry vyzařovalo nadšení a radost. Příznivý ohlas vyvolali u publika, které bylo ten večer ve Smetanově síni složeno převážně z mladých posluchačů, tedy jejich vrstevníků a příznivců, spolužáků a známých a samozřejmě že i ze členů profesorského sboru školy, z příbuzných, tedy sourozenců, rodičů a prarodičů. Květinových darů a různých drobných dárků bylo nespočet, děvčata na pódium vystoupila v efektních dlouhých róbách a všem jim to náramně slušelo.

Na úvod mých stručných poznámek k jednotlivým uměleckým výkonům je třeba s potěšením konstatovat, že ve všech případech bez rozdílu jsme se ten večer setkali s perfektní intonací, souhrou a dokonalou součinností s orchestrem.

Šestnáctiletá klavíristka Luna Hovorková studuje na žižkovském hudebním učilišti u profesora Marka Kozáka. Na úvod večera přednesla první větu AllegroKoncertu pro klavír a orchestr č. 17 G dur, K. 453 od Wolfganga Amadea Mozarta. Zřetelně artikuluje. Je sice méně razantní, zato však v jejím projevu nalézáme jemnost a laskavost.

Luna Hovorková

Nejmladší ze sólistů večera, teprve dvanáctiletý klarinetista Micha Weiss studuje u profesorů Zdeňka Běliny a Milana Poláka. Ze svého repertoáru vybral první větu Allegro moderatoKoncertu pro klarinet a orchestr č. 3 B dur od Karla Stamice. Má rovný tón, vytříbený smysl pro logickou tvorbu frází, zřetelně odlišuje výrazové charakteristiky různých hudebních ploch. 

Micha Weiss

Osmnáctiletá houslistka Viola Lukášová studuje u profesorky Radky Beranové. Přednesla druhou větu Romanci. Andante non troppo a třetí, závěrečnou větu Allegro con fuoco Koncertu pro housle a orchestr č. 2 d moll, op. 22 od Henryka Wieniawského. Má sytý, barevný témbr tónu, hebké vibrato, lyrický zápal, ve svém nastudování díla důkladně propracovanou agogiku. Je schopná energického, až patetického projevu.

Viola Lukášová

Devatenáctiletá violoncellistka Lim Seoyeon studuje u profesorky Jitky Vlašánkové. Přednesla slavné Variace na rokokové téma pro violoncello a orchestr, op. 33 od Petra Iljiče Čajkovského. Okouzlila teplým vibratem, dovede podmanivě vyprávět. Tuto variační skladbu, jejíž forma je velmi fragmentární, není snadné vyklenout. Jí se to však povedlo. Dobře přitom vystihla odlišnosti povahy charakteristických variací. 

Lim Seoyeon

Po přestávce vystoupili další mladí umělci. Patnáctiletá klavíristka Veronika Hýková je žačkou profesorky Anny Repiské, přednesla druhou větu LarghettoKoncertu pro klavír a orchestr č. 2 f moll, op. 21 od Fryderyka Chopina. Ač subtilní povahou i vzezřením, překvapila silnějším tónem, než jakým hráli její předchůdci. Rozhodně to nebylo na škodu. Úspěšně čelila choulostivým momentům v souhře s orchestrem, vyplývají přímo z povahy Chopinova díla. Zdárně je překonala díky úzké spolupráci s dirigentem. 

Veronika Hýková

Devatenáctiletý houslista Kristian Strkula studuje u profesora Jakuba Fišera, přednesl první větu Allegro moderatoKoncertu pro housle a orchestr č. 2 d moll, op. 47 od Jeana Sibelia. Dovede navodit jemnou, současně však i strhující atmosféru, má širokou dynamickou škálu. Dobře technicky propracoval i ty nejjemnější pasážové běhy, které se nacházejí v celé šíři tónového rozsahu sólového partu. Přednes pojal skvělým způsobem, jako by šlo o symfonickou báseň.

Kristian Strkula

Rovněž devatenáctiletý klarinetista Matthew Stephen Hockaday je žákem profesora Milana Poláka, přednesl první větu AllegroKoncertu pro klarinet a orchestr č. 2 f moll, op. 5 od Bernharda Henrika Crusella. Bravurně a citlivě zvládá přechody mezi různými zvukovými rejstříky nástroje. Jeho kantiléna je neobyčejně hebká. Koncertantnost a sólistická exhibice u něho slouží výhradně obsahu díla, ke kterému přistupuje se vší úctou a pokorou. 

Matthew Stephen Hockaday

Nejstarší ze sólistů a současně poslední z řady sólistů, dvacetiletý klavírista Semjon Yakimov studuje ve třídě Libuše Tiché. Přednesl náročný Koncert pro klavír a orchestr č. 3 d moll, op. 30 od Sergeje Rachmaninova, první větu. Hrál jemně, s doslova lyrickým výrazem. K přemíře razance se nenechal vyprovokovat ani v těch nejvypjatějších pasážích náročného partu. Škoda, že drobnokresba jeho perfektně vymodelovaných figurací místy zanikala v tutti orchestru.

Semjon Yakimov

Ve výčtu mladých osobností tohoto excelentního večera nelze opomenout jméno dirigenta, byl jím Jan Sedláček. Je z protagonistů nejstarší, narodil se v předposledním roce 20. století a i on se může i v tak mladém věku osmadvaceti let pochlubit nemalými úspěchy své dosavadní domácí i zahraniční kariéry. Dirigentskou taktovkou vládne velmi kvalifikovaně, s nezbytnou suverenitou. Nastudovat pro jeden večer osm doprovodů, když každý je jiného charakteru, navázat dobrý kontakt s ne úplně zkušenými sólisty a být vůči nim přitom vstřícný, to rozhodně není snadný úkol. 

Gymnázium a hudební škola hl. m. Prahy je špičkovým uměleckým ústavem, jehož pedagogické výsledky jsou rozhodně srovnatelné s prací tradičních konzervatoří či hudebních akademií.

***

Rozhovor se zástupcem ředitele Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy Tomášem Krejčou čtěte ZDE.

Foto: Gymnázium a Hudební škola hl. m. Prahy

Vojtěch Mojžíš

Hudební skladatel, muzikolog, publicista a pedagog 

PhDr. Mgr. Vojtěch Mojžíš je absolventem katedry skladby brněnské Janáčkovy akademie múzických umění ve třídě Ctirada Kohoutka (1968 – 1974) a hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1980 – 1985). V sedmdesátých letech vyučoval na moravských školách (Pedagogická fakulta UJEP v Brně, Gymnasium v Bystřici nad Pernštejnem, LŠU Pozořice). V osmdesátých letech přešel do Prahy, kde začal působit nejprve jako hudební režisér a redaktor v Supraphonu a Pantonu, poté pracoval na ústředí České školní inspekce a vyučoval hudebně teoretické disciplíny na pražských konzervatořích.

Na přelomu tisíciletí nastoupil na místo kurátora sbírek fonotéky Národního muzea, Českého muzea hudby, kde působil až do odchodu do důchodu. Pracoval ve výboru Přítomnosti, je členem Asociace hudebních umělců a vědců a výboru Společnosti pro duchovní hudbu. Kromě kompoziční činnosti publikuje v odborných hudebních mediích.

Je autorem díla orchestrálního, komorního a vokálního, jeho umělecké tvůrčí krédo spočívá v principu osobní lidské výpovědi, uskutečněné prostřednictvím abstraktních hudebních prostředků. Námětově je mu blízká zejména oblast hudby duchovní. Ve volném čase se věnuje vinařství, práci na zahradě a rád cestuje.



Příspěvky od Vojtěch Mojžíš



Více z této rubriky