PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Co do objemu práce je každá skladba taková jedna diplomka; skladby pro menší obsazení jsou bakalářkou, opera na vlastní libreto disertací.“

„Až příště budete tleskat skvělým výkonům hráčů ve filharmonii, v rockovém nebo jazzovém klubu, prosím, vzpomeňte si na jejich existenční podmínky.“

„Otázky typu ‚odkud berete inspiraci‘ jsou absurdní – lidi myslí, že upadnete do nějakého transu a že někdo nebo něco tu skladbu napíše za vás, že za tím není skoro žádná práce.“

František Chaloupka je úspěšný český skladatel hraný v naší zemi i v zahraničí. Věnuje se komponování skladeb sólových, orchestrálních i operních. Opakovaně se objevil na mezinárodním operním festivalu NODO, kde mu loni byla provedena opera Zaprodanec. 13. listopadu bude mít na festivalu MusicOlomouc světovou premiéru jeho Dvojkoncert pro klavír, violoncello a orchestr. V rozhovoru se dočtete něco o této novince, o názvech jeho kompozic a také o tom, jaké je to doopravdy být skladatelem.

„Jedná se o temně symbolické dílo, které má v současné době velký význam.“

„K hudbě přistupuji vždy stejným způsobem, se střízlivým smyslem pro detail a respektem.“

„V hudbě jde především o rovnováhu.“

Po loňském debutu se americká pianistka Claire Huangci vrací k Janáčkově filharmonii Ostrava. Ve čtvrtek 13. listopadu se vítězka soutěže Gézy Andy v Curychu, která už pevně zakotvila na mezinárodní klavírní scéně, ujme sólového partu v Bernsteinově Druhé symfonii zvané Věk úzkosti. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz mluví o své spřízněnosti s americkou hudbou i o tom, co ji fascinuje na Bernsteinově opusu balancujícím mezi symfonií a klavírním koncertem. Přiznává také, že s českou hudbou zatím zkušenost nemá, ale jejím snem je nastudovat Dvořákův Klavírní koncert. Současně připravuje nový projekt věnovaný ženám-komponistkám.

„Chopinovo Preludium As dur mě oslovilo pro kontrolu nad tempem, pedalizací i akustikou sálu.“

„G moll preludium Sergeje Rachmaninova budilo dojem větší, závažnější skladby, než jak ji člověk obvykle vnímá.“

„Jeho interpretační svět mi je s každým dalším setkáním o něco bližší.“

Klavírní festival Rudolfa Firkušného zahájil 8. listopadu Jan Lisiecki, někdejší zázračné dítě a dnes vyzrálý pianista, který hraje promyšleně, naplno a bez přetvářky. Jediným slabším článkem byla volba programu: konceptuální „fór“, který na papíře působí lépe než v reálném provedení.

„Na koncertě v kostele sv. Vavřince hrála Dža more Markéta Janoušková s takovým nasazením, vervou a vcítěním, že vzbudila úžas v auditoriu.“

„Nad útěšnou hudbou smyčců úvodní částí „Slyš, Izraeli, chvalme společně našeho Boha…“ mimořádně silně rezonoval Kšicův baryton.“

„Bytnarová má hlas silný nejen svou podstatou, ale jeho kvalitu výrazně ovlivňuje barva tónu a technika jeho tvoření.“

Společnost českých skladatelů uspořádala koncert k narozeninám hudební skladatelky Sylvie Bodorové. Stalo se tak v kostele sv. Vavřince v Hellichově ulici na pražské Malé straně v úterý 4. listopadu 2025. Na programu byla žeň z tvorby skladatelky v provedení houslistky Markéty Janouškové, mezzosopranistky Karly Bytnarové, klavíristky Renaty Lichnovské, kytaristky Miriam Rodriguez Brüllové a Kvarteta Martinů.

„Ve středu od 20:00 máte jedinečnou příležitost slyšet finálový koncert loňského ročníku 58. mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka.“

„Ve čtvrtek v 9:29 je ještě jedna příležitost slyšet závěrečný koncert Pražského jara tuším z roku 1980 s Lovro von Matačičem a Českou filharmonií.“

„Operní podvečer dá prostor k přemýšlení o tom, jak moc se liší Mozart a Salieri. Zazní totiž opera Antonia Salieriho Kublaj, velký chán tatarský.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 10. do 16. listopadu?

„Program byl vyvážený a nabídl různé výrazové polohy, technicky náročné hraní a současně i časem prověřená a oblíbená hudební díla.“

„Po skončení druhé části Janáčkova kvarteta byla atmosféra v sále taková, že by na zem bylo slyšet spadnout špendlík.“

„Zaujala mě rytmická práce kvarteta – jejich drobné motivy nepůsobily mechanicky, ale přirozeně spoluutvářely hudební výraz.“

Ve čtvrtek 6. listopadu v pražských Vršovicích vystoupilo Kubitovo kvarteto, které bylo oceněno v rámci Letní hudební akademie Kroměříž 2025. Kvarteto vzniklo v červnu roku 2024 ze členů Orchestrální akademie České filharmonie v obsazení Filip Kubita (první housle), Kateřina Vítečková (druhé housle), Michaela Sedláčková (viola) a Petr Hamerský (violoncello). Mladí umělci už mají za sebou různé koncertní zkušenosti a soustavně na sobě pracují v rámci kurzů a masterclassů.

„Jednou z dôležitých snáh Klang Systematiek je to, že premýšľajú nad uchopením koncertnej situácie.“

„Z AchaB nevzniká mozaika, ale organizmus s komplexnými väzbami, kde sa jednotlivým zložkám stierajú ich hranice.“

„Sopránový part sa v Io stáva extrémnou etudou na prácu s dychom.“

Klang Systematiek a jeho protagonista Gareth Davis predstavili v utorok 4. novembra druhý zo svojich pražských projektov. Do Divadla X10 situovali dve pomerne rozsiahle diela Nicola Saniho a Luigiho Nona a okrem iného tak ponúkli porovnanie hudobnej reči dvoch talianskych autorov.

„Pohotovost, rychlost, brilance, téměř neomylná intonace, to jsou asi nejpříznačnější vlastnosti velmi talentované mladé umělkyně.“

„Souhra orchestru byla se sólovým partem vynikající.“

„Dirigent pojal symfonii českého autora romantismu a zároveň průkopníka moderní hudby s velkým porozuměním.“

Plzeňská filharmonie v rámci pokračování své abonentní řady Platina přizvala jako sólistku ve Violoncellovém koncertu č. 1 Camilla Saint-Saënse teprve devatenáctiletou studentku Kronbergovy Akademie Luku Coetzee. Orchestr řídil jeho stálý hostující dirigent Jan Schultsz. Na programu 6.listopadu byla ve velkém sále Měšťanské besedy v Plzni ještě předehra k opeře Jenovéfa Roberta Schumanna a Fibichova První symfonie.

„Hrála jsem celý cyklus jako celek v různých sálech i na různých kontinentech.”

„Ze Šostakovičových nahrávek je neustále cítit energie a vědomí, že hudba někam míří.”

„Jsem si jistá, že ten účastník, který ve Varšavě nedostal cenu, bude mít skvělou budoucnost.”

Dmitrij Šostakovič se před bezmála sto lety dostal do finále prvního ročníku Chopinovy soutěže ve Varšavě. Letos, v roce 50. výročí skladatelova úmrtí, na téže soutěži v porotě zasedla Julianna Avdějeva – pianistka, která v posledních měsících intenzivně uvádí na koncertech jeho Preludia a fugy, op. 87. Rozhovor vznikl k příležitosti jejího pondělního recitálu na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného a logicky propojil témata Šostakoviče a varšavské soutěže.

„Prostředí celkově je příjemné a především je zde velmi dobrá akustika.“

„Concerto da Chiesa je skladbou brněnského skladatele Pavla Zemka Nováka a zaznělo zde ve světové premiéře.“

„Skladba Post scriptum byla inspirována nápisem na zdi varšavského ghetta.“

Opera Diversa je soubor profesionálních hudebníků, kteří realizují objevnou dramaturgii současných skladatelů. Přináší zajímavou a pečlivě odvedenou hudbu v pokorném a niterném provedení. Takový byl i večer v úterý 4. listopadu v kostele bl. Marie Restituty v brněnské Lesné. Zazněla tu i světová premiéra brněnského skladatele Pavla Zemka Nováka vedle děl již nežijících skladatelů Night Prayers Giji Kančeliho a Post scriptum Romana Bergera.

„Ravelova suita vyzněla velmi kompaktně.“

„Sólista dostál své pověsti naprosto beze zbytku.“

„Jestliže v první polovině byla nepatrně znát občasná nejistota v souhře, druhá polovina byla již naprosto sebejistou explozí velkolepého zvuku.“

Vskutku velkolepé první koncerty po návratu z japonského turné připravila Česká filharmonie ve dnech 5. až 7. listopadu. Jako sólistu si přizvala legendárního světového klavíristu Jevgenije Kissina, který sice žije od roku 2017 v Praze, s Českou filharmonií však nevystupuje často. Nyní stanul jako sólista před tímto tělesem poprvé po sedmi letech, a to v Klavírním koncertu č.1 Sergeje Prokofjeva. Kvůli zdravotní indispozici koncert nemohl dirigovat šéfdirigent Semyon Byčkov, namísto něj se představila čínská dirigentka Elim Chan, která se před Českou filharmonii postavila úplně poprvé. Program musel být pozměněn a místo Frenzy Johna Adamse zazněla na úvod Ravelova Má matka husa.