PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Opera Norma Vincenza Belliniho je ukázkové dílo italského bel canta, je to jedna z nejobtížnějších oper své doby a dodnes prubířským kamenem.“

„Z kontextu není jasné, kdo je Norma a její lid, z jakého etnika, může to být kdokoli a v jakémkoli čase.“

„Nebylo hluchých míst…“

Theater an der Wien uvádí po svém nedávném otevření po rekonstrukci další novou inscenaci, operu Norma Vincenza Belliniho pod taktovkou Francesca Lanzillotty a v režii Vasily Barkhatova. Part Normy zpívá Asmik Grigorian a Polliona Freddie De Tommaso, Adalgisu Aigul Akhmetsina a Orovesa Tareq Nazmi. Premiéra se konala 16. února, jen pár dnů před premiérou téhož titulu ve Vídeňské státní opeře. Srovnání obou inscenací se proto nelze vyhnout.

Technikou vedení smyčce tvořil Vlček dynamicky pestrý a kvalitní tón.“

„Vervní nástup s podporou pevného a znělého tónu krátkého křídla Steinway, na které hrál Marek Kozák, to byl počátek pěkného večera komorní hudby.“

„Právě v Pendereckého Divertimentu Vlček výrazně demonstroval své sólové ambice a kvality.“

Letošní osmý ročník hudebního festivalu nejen terezínských autorů s názvem Věčná naděje uspořádal svůj čtvrtý koncert v Galerii Beseder na Praze 9. Program ve čtvrtek 6. března naplnili violoncellista Vilém Vlček a pianista Marek Kozák hudbou Beethovena, Nadii Boulangerové, Pendereckého a Martinů. V sále zároveň doznívala první interaktivní výstava AlefBet izraelských autorů a pro ty, kteří si pospíšili, bylo bezprostředně před koncertem představeno dílo španělského architekta a umělce Pedra Salase Rodrígueze Schindlerův seznam inspirované stejnojmenným filmem Stevena Spielberga. Návštěvníkům se tak dostalo násobného kulturního zážitku.

„V nových inscenacích bude uvedeno několik Straussových operet.“

„Nejodvázanější řada nabídne Johanna Strausse ‚v nových dimenzích‘ – na neobvyklých pódiích a v hracích prostorech.“

„Navštívit je možné i loni na podzim otevřené soukromé Muzeum Johanna Strausse v centru města přímo naproti pavilónu Secese.“

Datum narození Johanna Strausse mladšího připadá sice až na 25. říjen, ale JohannStrauss2025Wien je celoroční akcí. Má podtitul Vídeň v straussovském opojení a nabízí desítky akcí. Jednou ze stěžejních je velká výstava, která je až do 23. června k vidění v Divadelním muzeu nedaleko Státní opery. A bez zajímavosti není, že skladatelovým ambasadorem v zahraničí se stane vedle dalších Petr Popelka, český šéfdirigent Vídeňských symfoniků.

„Violoncellista Daniel Müller-Schott dle mého názoru plně souzněl s autorovou představou“.

„Jakoby teskná hudba dobře seděla přizvanému dirigentu Janu Schultszovi, který je spíše racionálním než emotivním typem hudebníka“.

„Dirigent byl nadšen spoluprací s výborně hrajícím orchestrem“.

Violoncellista Daniel Müller-Schott a orchestr Plzeňská filharmonie pod vedením svého hlavního hostujícího dirigenta Jana Schultsze slavnostně zahájili půlkulatý 45. ročník festivalu Smetanovské dny. Koncert v Měšťanské besedě u této příležitosti navštívila celá řada významných hostů.

„Jako začátek programu měla Hroznatovská předehra velký dramaturgický účinek.“

„Sólo měl mladoboleslavský odchovanec Jan Novák, dosud student Pražské konzervatoře ve třídě Jiřího Fišera.“

„Náročný úkol pojal Baborák odhodlaně a velmi zaujatě.“

Výstavní plocha se sérií originálních automobilů značky Škoda je v mladoboleslavském muzeu volně propojena s multifunkčním sálem Laurin & Klement Fórum. Ve středu 5. března tam koncertovala Česká sinfonietta s dirigentem Radkem Baborákem a houslistou Janem Novákem. Na programu koncertu, který se konal v cyklu Rok na čtyři doby, byly skladby Miloše Boka, Gioacchina Rossiniho, Maxe Brucha a Petra Iljiče Čajkovského.

„Když se hudba stává hybnou silou a tanec její přirozenou odezvou, vzniká prostor, kde se zvuk mění v pohyb a pohyb na oplátku inspiruje hudbu.“

„Celý koncept projektu je založen na oslavě diverzity – rozdílnosti jdoucí ruku v ruce se vzájemným obohacením, inspirací a povznesením.“

„V kontextu současných diskuzí o duševním zdraví a významu umění pro společnost představuje tento projekt cenný příklad toho, jak hudební tvorba dokáže reagovat na potřeby doby.“

„Zdravíme Vás, račte vstoupit, vítejte na Sounds of Diversity – světě plném překvapení a netradičních vjemů!“ I takto si šlo vyložit uvítací zvuky a gesta tanečníků, jež se projevila v jejich spontánní performanci, konané v prostorách Fakulty umění Ostravské univerzity ve večerních hodinách středy 5. března. Už z úvodní atmosféry bylo patrné, že Tvůrčí centrum Ostrava se svými partnery opět připravilo něco mimořádného.

„Eine Lustspiel-Ouvertüre je jedna z mála Regerových orchestrálních skladeb, která se od tohoto převážně varhanního skladatele hraje.“

„Koncert pro klavír a orchestr Petra Ebena skladatel věnoval svému profesorovi klavíru Františku Rauchovi, který koncert premiéroval.“

„Ludwig van Beethoven vyjádřil obdiv revolučním duchům doby, přestože původní věnování Napoleonovi Bonapartovi zrušil.“

Abonenti Filharmonie Bohuslava Martinů mají štěstí na zajímavou dramaturgii. Alespoň to potvrdil koncert, který se odehrál 6. března v Kongresovém centru Zlín. Na programu pod taktovkou Tomáše byla koncertní předehra, op. 120 Maxe Regera, Koncert pro klavír a orchestr Petra Ebena se sólistkou Terezií Fialovou a na závěr zazněla Symfonie č. 3 „Eroica“ Ludwiga van Beethovena.

„Mladá italská sopranistka Federica Lombardi má dramatický soprán tmavšího zabarvení.“

„Postava Adalgisy, mladičké naivní dívky, je part pro mezzosoprán a v této inscenaci ji zpívá ruská zpěvačka Vasilisa Berzhanskaya.“

„Bylo ohlášeno onemocnění představitele a jako rychlý záskok se představil anglicko-italský tenorista Freddie De Tommaso.“

Státní opera ve Vídni uvádí novou inscenaci opery Norma Vincenta Belliniho. Hudebního nastudování se zhostil Michele Mariotti, režisérem byl Cyril Teste, scénu vytvořila Valérie Grall a kostýmy jsou dílem Marie La Rocca. Světelné efekty, které dokreslovaly atmosféru, jsou dílem Juliena Boizarda a video design, který se prolínal s děním na jevišti, vytvořil Mehdi Toutain-Lopez; live kameru na scéně vedl Nicolas Doremus. Premiéra představení, které vzbudí potěšení, ale možná také rozpaky, se odehrála 22. února.

„Snad jsem konzervativní, ale mám za to, že ne každý shluk tónů je hudba, stejně jako ne každý shluk písmem vytvoří slova, věty.“

„Znám kompozice z 12. století, které jsou živější a soudobější nežli něco, co vzniklo včera.“

„Skladba Kámen a bolest obsahuje i tryznu za hloupost lidí…“

Výtvarník, vysokoškolský pedagog, básník a dramatik prof. JUDr. Vladimír Franz je zároveň jedním z našich nejznámějších skladatelů. Od počátku osmdesátých let skládá scénickou hudbu, za níž získal řadu ocenění, věnuje se rovněž volné hudební tvorbě a kompozici hudby filmové, televizní a rozhlasové; druhou základní oblast jeho umělecké činnosti představuje tvorba výtvarná. Na Divadelní fakultě AMU mnoho let vede Kabinet scénické hudby, zároveň působí na katedře výtvarné kultury Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a přednáší na FAMU. U příležitosti jeho životního jubilea uvede orchestr Prague Philharmonia 17. března ve světové premiéře jeho novou skladbu Kámen a bolest.

„O Ravelovi napsal Martinů, že se jeho hudba dostává k hranici rafinovanosti, ale že má vybroušenou formu a že jde vždy o čistý, jasný a přesný projev.“

„Pětkrát se za studií pokusil získat Římskou cenu, stipendium, které by pro něj bylo zajímavé po hmotné stránce, ale také by posílilo jeho skladatelské renomé.“

„Instrumentoval pro orchestr Musorgského Obrázky z výstavy – a řadu dalších upravovatelů stejného klavírního cyklu v celosvětové symfonické koncertní praxi v pomyslné soutěži zcela převálcoval.“

Před sto padesáti lety se narodil Maurice Ravel, Francouz s baskickými předky, virtuózní skladatel komponující hudbu blízkou impresionismu a jedinečným způsobem současně i neoklasicismu. Když v roce 1918 zemřel Claude Debussy, začal být považován za nejlepšího žijícího francouzského skladatele. Právem.

„Dílo Jiřího Melcelia se řadí mezi to nejlepší, co v jeho době v Čechách vzniklo“

„Večer svým formátem zůstal někde na půl cesty mezi koncertem a bohoslužbou“

„Tvůrci cyklu by si měli ujasnit, jakou dramaturgickou trajektorii chtějí za poměrně vysoké vstupné zvolit.“ 

První ze čtyř koncertů nového Strahovského cyklu byl věnován hudbě barokního skladatele, jenž poměrně značnou část života strávil právě na Strahově, Jiřího Melcelia. Vedle souboru La Bilancetta pod vedením Ladislava Horkého se provedení Mariánských nešpor zúčastnila také strahovská chorální schola. Liturgicky bylo vše správně, značné rozpaky ale vzbuzuje kvalitativní úroveň, kterou zahajovací koncert přinesl. Zdá se, že si tvůrci cyklu budou muset ujasnit, jakou dramaturgickou trajektorii chtějí zvolit. Zda za poměrně drahé lístky nabízet amatérskou duchovní hudbu, nebo cílit na špičkové profesionály v oboru.

„Už roku 1989 mě fascinovalo, že symbolickou figurou se stal umělec, který se po letech izolace v komunistických vězeních stal prezidentem Československa.“

„Havlův život, jeho odvaha, síla a dílo jsou také důležitým vzorem pro mladou generaci.“

„Divadlo je mnohdy ta nejlepší psychiatrická klinika na světě.“

Reinhard Seehafer (*1958) se stal patrně prvním skladatelem, který zhudebnil něco z literárního díla Václava Havla. Rodák z Magdeburku je též dirigentem a pianistou, působil v různých operních domech a v Německu založil a dodnes vede festival Altmark. V Česku se v minulosti už párkrát objevil, tentokrát přijede spolu s barytonistou Michaelem Vollem, s nímž 10. března v pražském Rudolfinu provede v rámci sezony Českého spolku pro komorní hudbu mimo jiné světovou premiéru svého díla nazvaného Čtyři písně na básně Václava Havla.