PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Nikdy by mě nenapadlo, že se budu věnovat klasické hudbě.“

„Nesmírně si vážím Petra Nouzovského jako skvělého muzikanta, kantora, ale hlavně člověka.“ 

„Musí nastat posun, jinak nemáme šanci mezi mnohými jinými festivaly přežít.“

V úterý 9. července začíná letní sezóna jednadvacátých Třeboňských nocturn. Již třetím rokem v jejich čele stojí Irma Mrázková, která navázala na práci svého otce, hoteliéra a současně zakladatele tohoto jihočeského festivalu. Navíc vede i pražský festival Věčná naděje, ačkoli původně její kariéra směřovala do jiných oborů. Dnes úspěšná festivalová manažerka v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje, jak těžké je skloubit dva festivaly dohromady, jaké výzvy přináší organizování hudební akce v regionu nebo co letošní Třeboňská nocturna svým příznivcům, kteří se na ně vypravují i z Prahy, nabídnou.

„Pokud bude mít festival šťastnou ruku a půjde pro operní koncerty světového repertoáru vždy cestou, kterou ten letošní zřetelně naznačil jako reálnou, bude to skvělé.“

„Záslužně zazněly méně známé árie z Verdiho Lombarďanů nebo Mascagniho Přítele Fritze.“

„Koncert vyzněl zdrženlivěji, než by u italského repertoáru bylo ideální.“

Operní pěvecký recitál na Smetanově Litomyšli měl letos dva zajímavé protagonisty – mladé sólisty v plné síle, na prahu výrazné mezinárodní kariéry. Britský tenorista Freddie De Tommaso a rumunská sopranistka Iulia Maria Dan nabídli z větší části neoposlouchaný repertoár a neokázale poctivé umění. Prague Philharmonia k tomu přidala nenápadně skvělý orchestrální doprovod. Přesto měl být u obou pěvců výsledek pódiové prezentace vokálního umění víc strhující.

„Pěvkyně Marie Calma, druhá žena doktora Veselého, ředitele luhačovických lázní, se výrazně zasloužila o posun v Janáčkově uměleckém věhlasu.“

„Letní ozdravné pobyty od roku 1918 do roku 1928 trávil v Augustiánském domě. V něm roku 1926 zkomponoval Glagolskou mši.“

„Elegantně oblečený svérázný pán, procházející se po lázních i po okolní přírodě, hledal zdraví i inspiraci a rovněž přátelství a lásku.“

Leoš Janáček, od jehož narození uplynulo 3. července v Roce české hudby 2024 sto sedmdesát let, přišel na svět v Hukvaldech na Lašsku. Od jedenácti let žil v Brně, do rodného kraje se však vracel a nakonec si tam ve čtyřiasedmdesáti uhnal zápal plic, který ho stál život. Zemřel v Kleinově sanatoriu v nedaleké Moravské Ostravě. Nedlouho předtím, počátkem července 1928, byl ještě naposledy v Luhačovicích, jejichž lázeňské a společenské letní sezóny se jako pacient a host zúčastňoval každoročně celé čtvrtstoletí.

„Prvního koncertu se zúčastnil i prezident republiky s chotí a pražský arcibiskup Jan Graubner.“

„Znamenitě navštívený koncert byl věnován pouze dvěma skladatelům – Johannu Sebastianu Bachovi a Césaru Franckovi.“

„Peninovo pojetí Francka není příliš romanticky rozevláté. Je spíš střízlivé, přitom zpěvné.“

Velký zájem a neobvykle vysoký počet pozorného obecenstva přivedl do pražské katedrály sv. Víta první koncert letního cyklu Svatováclavských varhanních večerů. Význam těchto pěti koncertů podtrhla ještě účast prezidenta republiky Petra Pavla s chotí a pražského arcibiskupa Jana Graubnera na prvním z nich. Poprvé při těchto koncertech byl kamerou snímán varhaník na kůru a obraz promítán na obrazovku dole. Je to pro publikum vítané vylepšení sledování koncertu, protože varhaník bývá většinou zcela neviditelný…

„Pondělní večer zaměřený na Smetanovy skladby pro dva a čtyři klavíry na čtyři, osm nebo šestnáct rukou byl výjimečný hned v několika ohledech.“ 

„Ivo Kahánek, Martin Kasík, Igor Ardašev a Renata Lichnovská mají svá učednická léta již dlouhou řádku let za sebou, možná si na ně ale rádi zavzpomínali.“ 

„Nora Lubbadová, Klára Gibišová, Denis Stefanov a Jan Schulmeister. Pravidelní návštěvníci koncertů ta jména, nebo alespoň některá z nich, určitě znají.“ 

Unikátní koncert se uskutečnil v pondělí 1. července v rámci 66. ročníku Národního festivalu Smetanova Litomyšl. Na pódium Smetanova domu byly přivezeny čtyři klavíry královéhradecké firmy Petrof a k jejich klávesám postupně usedlo osm hráčů. Vedle špičkových českých interpretů se ve skladbách Bedřicha Smetany pro dva a čtyři klavíry posluchačům představili i zástupci mladé generace.

„Po kompoziční stránce je opera Malé životy naplněna ostře diferencovanou hudbou, která splňuje atributy skutečného dramatu.“ 

„Je s podivem, že takto rafinovaně nuancovaný hudební doprovod mělo na svědomí pouze osm instrumentalistů.“

„Analogie s díly Leoše Janáčka zde není úplně od věci.“

Finále světově etablovaného ostravského festivalu Dny nové opery se konalo 30. června v Divadle Antonína Dvořáka, kde zaznělo dílo irské skladatelky Ann Cleare s názvem Malé životy. Opera pro pět zpěváků a komorní ansámbl vznikla na libreto spisovatelky Alison Louise Kennedy. Komorní orchestr Ostravská banda řídil dirigent Bruno Ferrandis a šlo o českou premiéru.

„Děvče ze Západu má mnoho krásné hudby a velice napínavý děj.“

„Byť je v opeře asi dvacet postav, pozornost diváků se vždy soustředí na představitele stěžejních rolí.“

„Absolutně nic se nedalo vytknout polskému barytonistovi Tomaszi Koniecznému v roli Jacka Rance.“

Puccini a jeho operní tvorba je v berlínské Státní opeře Pod lipami nesmírně oblíbená. V letošní sezóně z tvorby tohoto italského mistra byly na repertoáru ještě jeho opery Bohéma, Madama Butterfly, Tosca (ta dosahuje neustále vysokého počtu repríz) a Turandot. (Taková pozornost není v tomto operním domě věnována ani operám Richarda Strausse, z jehož tvorby v této sezóně byly uvedeny pouze tři opery Elektra, Růžový kavalír a Daphne.) Inscenace Děvčete ze Západu měla premiéru 13. června 2021 v nastudování Antonia Pappana a v režii Lydie Steier…

„Chce-li někdo dnes tuto operu inscenovat, musí mít především kvalitní sbor.“

„Je to opera pro náročné publikum.“

„Režisér Claus Guth vytvořil barvité představení, pravou historickou fresku.“

Předposlední premiérou letošní bohaté operní sezóny v berlínské Státní opeře Pod lipami bylo lidové drama Modesta Petroviče Musorgského Chovanština z roku 1886. Vůbec první inscenace této opery v daném operním domě měla premiéru 2. června. Pod jejím nastudováním jsou podepsáni dirigentka Simone Young a režisér Claus Guth, který si za své spolupracovníky zvolil scénografa Christiana Schmidta, výtvarnici kostýmů Ursulu Kudrnu, mistra světel Olafa Freese a choreografku Sommer Ulrickson. Opera měla být inscenována již před čtyřmi roky, ale z důvodu tehdejší covidové pandemie byla odsunuta až na konec této sezóny.

„Režisér vzpomínal na své zážitky z moravského Horňácka, na vesnické způsoby či muzicírování a děj tedy přenesl tam, časově do období masopustu.“

„Panovalo značné horko, je tedy třeba obdivovat všechny maskované účinkující, že zvládli v těchto podmínkách podávat výborné výkony.“

„Hudební složka představení byla vynikající.“

Dne 29. června bylo v rámci festivalu Smetanova Litomyšl provedeno jedno z nejznámějších Smetanových děl, opera Prodaná nevěsta. O produkci se postaral sbor, orchestr a balet Národního divadla Brno a komparz. Inscenaci v režii Ondřeje Havelky řídil dirigent Jakub Klecker.

„Nejprve se postarala o poslech návštěvníků Horňácká muzika Petra Mičky. Hudebníci hráli na autentické lidové nástroje.“

„Večerní program byl situován do Obory, ve které sice amfiteátr sužovalo nelítostné vedro, ale vynahradil to osvěžující stín mohutných, více než stoletých stromů.“

„Anglický pěvec Nicky Spence má pro tuto roli ideální hlasové dispozice. Vypjaté pasáže zpívá se samozřejmostí a zachovává si znělý témbr i v závěrečných výškách.“

Leoš Janáček žil sice v Brně, ale narodil se v Hukvaldech 3. července 1854. V sobotu 29. června 2024 se tam konaly velké oslavy, realizované v koprodukci Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka, Nadace Leoše Janáčka a České filharmonie. Památník, rodný dům a večer amfiteátr v oboře byly svědky setkání významných hostů, umělců a zvědavých hudbymilovných návštěvníků. A samozřejmě zněla Janáčkova díla.