PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Člověk u Martinů kolikrát zjistí, že to není tak těžké, jak se na první pohled může zdát.“

„Snažím se být všestranná.“

„Alexandr Skrjabin mě naprosto uchvátil.“

Mladá klavíristka Ayla Bártová se představí 20. září na Prologu Lednicko-valtického hudebního festivalu v Divadle Reduta v Brně. Společně s houslistou Matteem Hagerem zahrají Concerto da Camera od Bohuslava Martinů ve spolupráci s Ensemble Opera Diversa pod vedením Gabriely Tardonové. V druhé části zazní Koncert pro klavír a smyčcový orchestr od Jana Nováka. Ayla nyní nastupuje do druhého ročníku Akademie múzických umění v Praze, kde studuje ve třídě profesora Ivana Klánského. O svých koncertech, snech, plánech i studiu se rozpovídala v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz

„Adamova nás od začátku očarovala svými pověstnými medovými hloubkami…“

„Závěrečná píseň Feldeinsamkeit byla v podání Kněžíkové strhující a dovoluji si tvrdit, že byla i uměleckým vrcholem večera.“

„David Švec by si ke své pěkné hře bezesporu zasloužil lepší nástroj, než měl toho večera k dispozici.“

V sobotu 12. září v režii festivalu Dvořákova Praha ožila Sukova síň Rudolfina tóny písní. V programu nazvaném Poetismus časů Dvořákových zazněly skladby samotného Dvořáka i jeho současníků, v podání sopranistky Kateřiny Kněžíkové a mezzosopranistky Belly Adamové. Jejich zpěv v písních i dvojzpěvech doprovázel na klavír David Švec.

„Když ve Vídni vystoupil Niccolo Paganini, Ernst nemohl mezi diváky chybět a odešel naprosto uhranutý.“

„Ernstovu virtuozitu obdivoval Joseph Joachim a přizval ho do komorního souboru, jaký bychom dnes nazvali supergroup.“

„Prudký životní zlom Heinricha Wilhelma nezkrušil; uvědomil si, že má náhle víc času na komponování.“

Podle takových veličin, za jaké jsou dodnes po právu považováni Hector Berlioz či Joseph Joachim, byl brněnský rodák Heinrich Wilhelm Ernst spolu s Paganinim nejúžasnějším houslistou 19. století. Kromě své sólové dráhy ovšem účinkoval též v legendárním smyčcovém kvartetu, které kromě něj a Joachima tvořili Henryk Wieniawski a Alfredo Piatti. Navíc Ernst zajímavě a inspirativně komponoval. Jak to, že o něm země, v níž se narodil, dnes neví skoro nic?

„Hudba je nejmocnější věc na světě hned po lásce.“

„Z interpretačních schopností a muzikality Ewy Podleś vycházím dodnes.“

„Moje láska k divadlu a opeře byla příliš silná, abych alespoň nezkusil se jí trochu více věnovat a rozvíjet ji.“

Mladičký basbarytonista Theodor Šimáček, posluchač Janáčkovy konzervatoře v Ostravě, nastupuje od října na pražskou HAMU. Ve školních operních inscenacích ztvárnil například role Kantora v Brixiho zpěvohře Erat unum cantor bonus a velitele Montlandryho v Malém vévodovi od Charlese Lecocqua. V loňském roce vyhrál Mezinárodní pěveckou soutěž Antonína Dvořáka v Karlových Varech v kategorii Operní naděje a vystoupil s Janáčkovou filharmonií v Ostravě. 15. září se představí na koncertu Spolku přátel hudebních talentů na Novoměstské radnici, kde zazpívá mj. po boku svého vzoru Lukáše Bařáka či letošního laureáta Mezinárodní pěvecké soutěže Stanisława Moniuszka Samuela Stopforda.

„Anna Netrebko zářila jako hvězda, kterou také skutečně je. Její charismatická jevištní přítomnost a hlasová síla představily Toscu, jež je zároveň žárlivá a podezíravá i milující a svůdná.“

„Dříve či později se chtěl Hrůša k Tosce dostat, protože ji vždycky mimořádně prožíval jako divák i posluchač.“

„Nová inscenace slavného díla, které dosud nebylo prováděno v aktualizované formě, představuje pokaždé risk; zároveň je však neudržitelné muzejně recyklovat stará vidění nadčasových děl donekonečna.“

Na veřejnou generální zkoušku Toscy v Královské opeře v Londýně jsem se velice těšila. Nejen proto, že je to zbrusu nová produkce s hvězdným obsazením, ale hlavně proto, že je to první opera, kterou diriguje Jakub Hrůša ve své nové funkci hudebního ředitele proslaveného domu. Domu, ve kterém od roku 1904 vystupovala po dobu dvanácti sezón naše největší pěvkyně Ema Destinnová a ve kterém dirigent Rafael Kubelík během svého působení jako hudební ředitel v letech 1955 až 1958 představil londýnskému publiku mimo jiné Prodanou nevěstu a Její pastorkyňu.

„Skvěle se představily smyčce s nepřehlédnutelným koncertním mistrem Jiřím Pospíchalem.“

„Po předehře k Figarově svatbě vstoupil před orchestr Ján Krigovský s králem smyčcových nástrojů kontrabasem.“

„Hornorakouský dirigent Heinz Prammer propojil autentickou duši koncertu s příjemným a jistým vedením orchestru.“

Jeden z koncertů své letošní koncertní řady uskutečnili Czech Virtuosi 9. září v brněnském Besedním domě za podpory fondu Johanna Karla Regbera. Jeho Koncert pro kontrabas a orchestr C dur v podání kontrabasisty Jána Krigovského tvořil dramaturgicky promyšlené jádro večera. V úvodu zazněla předehra k opeře Figarova svatba Wolfganga Amadea Mozarta, závěr patřil Beethovenově První symfonii. Dirigent Heinz Prammer, též skladatel, ale i výkonný předseda správní rady Johann Karl Regber-Fonds, jistotou a bezpečným vedením zkušených Czech Virtuosi podpořil pohodovou atmosféru večera.

„Obě skladby jsou mimořádně poutavé – Pärtova svým ztišeným klidem, Šostakovičova tušenou tragikou i kontrastující virtuozitou.“

„Dílům chyběl v suché akustice patřičný dozvuk. Přesto šlo o vydařený, publikem navíc vstřícně oceněný koncert.“

„Daniel Raiskin, umělec s životní zkušeností ze sovětského Ruska, je zcela jistě pro takovou hudbu povolaným interpretem. Myšleno především v té rovině, která se nedá exaktně měřit, ani slovy vyjádřit.“

Janáčkova filharmonie Ostrava vstoupila do 72. koncertní sezóny odvážně. Její designovaný šéfdirigent Daniel Raiskin, původem ze Sovětského svazu, řídil dvě díla přímo i nepřímo související se stejnou zemí. Šostakovičovu Šestou a Pärtovu Stabat mater. Ne zcela běžná sázka na hudbu zrcadlící peripetie komunistického režimu, na hudbu dvacátého století, pořadatelům vyšla. Čtvrteční, o den později opakovaný program byl zajímavě vybraný a velmi dobře zahraný.

„Koncerty se realizují v nádherném prostředí zámecké prelatury, která ovšem není primárně určena pro hudbu.“

„První větu Allegro moderato zahájili s razancí a hned o sobě dala vědět především violoncella.“

„Každý z účinkujících za sebou má úspěšnou studijní dráhu, jsou to vítězové mezinárodních soutěží a členové renomovaných souborů.“

Zámek Žďár nad Sázavou připravil i pro tuto sezónu pestrou hudební nadílku, v rámci koncertní řady se zde až do července každý měsíc uskuteční komorní setkání a v současné době se zde koná i Mezinárodní písňová akademie, zaměřená na spolupráci pěvců a klavíristů. Zahajovacím koncertem 7. září v zámecké prelatuře bylo vystoupení smyčcového sextetu, jehož členové pod názvem Světla a stíny slovanské kultury přednesli Smyčcový sextet A dur Antonína Dvořáka a poté Smyčcový sextet „Souvenir de Florence“ Petra Iljiče Čajkovského.

„Pro Hostinského znamená nástup wagnerovského kánonu jednoznačný pokrok, s nímž musí hudebníci již nadobro počítat, nemají-li zastydnout v osvědčených technických šablonách a schématech.“

„Smetana nekriticky nerouboval Wagnerovy myšlenky na českou hudbu, nýbrž využíval pouze ty prvky, které mu vyhovovaly v rozvoji vlastních originálních uměleckých představ.“

„Hudební dějiny, praví Hanslick, nesmějí kráčet wagnerovskou cestou, nechtějí-li ztratit svou hudební opravdovost a slohovou čistotu.“

Včera, 11. září 2025, tomu bylo na den přesně, co se před dvěma sty let v Praze narodil velikán hudební kritiky Eduard Hanslick, rakouský estetik a kritik však spojil svou kariéru s Vídní. Jeho vliv na tehdejší hudební obec se ale neomezil pouze na vídeňské kuloáry a výrazně zasáhl i do ryze českého prostředí. Z pražských autorů, kteří se s Hanslickovým odkazem soustavně vypořádávali, to byl zejména Otakar Hostinský, významný hudební vědec, jenž spojil svůj život s dílem Bedřicha Smetany. Připomeňme si tak u hanslickovského výročí alespoň to nejpodstatnější z myšlenkového odkazu tohoto korifeje české hudební kritiky a estetiky.

„Autori sledujú istý transformačný moment, kedy v šelme zostáva kus ženy a v žene kus šelmy.“

„Niektoré kombinácie a juxtapozície sú vlastne absurdné; dianie, hlavne v druhej časti, nemožno vnímať príliš lineárne.“

„Všeobecne stavia Hora hudobný tok, takmer nepretržite prezentovaný inštrumentalistami, pomerne často na princípoch repetovania.“

Niekam na pomedzie reality a snu vzal Orchestr Berg svoje publikum vďaka aktuálnej sérii predstavení titulu Předřeč šelmy. Toto dielo skladateľa Petra Horu a režiséra Jiřího Adámka Austerlitza zaznelo v premiérach 8. a 9. septembra v komornom priestore divadla Alfred ve dvoře. Sugestívne, hodinu trvajúce predstavenie necháva dosť priestoru predstavivosti. Zároveň má však dosť pevné základy na to, aby dokázalo diváka zasiahnuť.

„Na to, jak je váš národ poměrně malý, obohatil světovou klasickou hudbu zcela zásadně, a nejde jen o Smetanu, Dvořáka, Janáčka.“

„Prokofjevova symfonie je dvakrát tak dlouhá než Mozartův houslový koncert a s tím souvisí její kompoziční výstavba.“

„U Mozarta je dirigovat od houslí ta nejpřirozenější věc, zatímco u houslových koncertů Dvořáka, Beethovena či Mendelssohna zažívám určitý stres.“

Otec houslista, matka klavíristka… Čím jiným se mohl aténský rodák Leonidas Kavakos stát než hudebníkem? Hrát začal v pěti letech, hudbu studoval v Řecku a poté díky Onassisově nadaci ve Spojených státech. Roku 1985 zvítězil v Sibeliově mezinárodní houslové soutěži pro účastníky do třiceti let, přestože mu bylo teprve osmnáct. Od té doby vystoupil jako sólista s nejvýznamnějšími orchestry světa, věnuje se ale i komorní hudbě a od počátku 21. století též diriguje. Na Dvořákově Praze se 16. září představí – spolu s Českou filharmonií – v obou rolích. Během první poloviny koncertu dokonce současně.

„Na jeho koncerty chodila paní Hoffmannová, vdova po majiteli obřího farmaceutického komplexu La Roche. Sacher se s ní oženil a stal se boháčem.“

„Začal objednávat nové skladby – celkem přes dvě stě. Všechny dobře zaplatil a se svými tělesy provedl.“

„Za všechny dobré skutky připomeňme jeden: zaplatil Martinů a paní Charlottě lodní lístky, díky nimž se za války dostali do bezpečí, do USA.“

Paul Sacher byl po celá devadesátá léta dvacátého století uváděn na třetím místě v žebříčku nejbohatších lidí na světě. A taky se o něm ví, že dirigoval a sponzoroval vážnou hudbu. No, aby ne, když měl ty miliardy, říká si našinec. Jenomže celá věc je zajímavější.

„Raná Beethovenova sonáta pod jeho rukama nezněla titěrně, vtiskl do ní důstojně hmotný a tělesný rozměr.“

„Hudební řeč Larcherovy sonáty je pianisticky atraktivní, často závažná, neskrývaně mnohými ovlivněná.“

„Bez velikého množství prolité krve mohou Brahmsova Intermezza snadno působit rozvláčně.“

Jediný klavírní recitál letošního ročníku festivalu Dvořákova Praha se odehrál 10. září ve Dvořákově síni Rudolfina. Paul Lewis, protagonista večera, spojil ve svém programu raného i pozdního Beethovena s Brahmsem a nově vzniklou skladbou Thomase Larchera.