KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

„Narozeninová“ Missa solemnis v Plzeňské filharmonii english

„Slovenský filharmonický sbor byl Jozefem Chabroněm výborně připraven. Nadchla zejména dynamika jeho projevu.“

„Převažovaly nesmírně povedené momenty, které umocnily celkově nadstandardní kvalitu nastudování Ronaldem Zollmanem.“

„Bylo jen dobře, že dílo zaznělo v Plzni bez přestávky.“

Přestože Plzeňská filharmonie již v září natočila kompletní symfonie Jana Václava Tomáška a účinkovala i na open–air koncertě na Náměstí Republiky v Plzni při příležitosti slavnostního průvodu Vendelín, oficiálně zahájila novou koncertní sezónu až nyní svým prvním abonentním koncertem řady Diamant. Uvedla ve čtvrtek Missu solemnis Ludwiga van Beethovena. Dílo, které zaznívá spíše na festivalech, řídil při příležitosti stého výročí vzniku orchestru v Plzni nynější šéfdirigent Ronald Zollman. Přizván byl Slovenský filharmonický sbor a sólisté Marie Fajtová, Markéta Cukrová, Jaroslav Březina a Jozef Benci.

V úvodním slově ředitelka orchestru Lenka Kavalová připomněla milníky vzniku plzeňského profesionálního tělesa. První zmínky pocházejí z r. 1882, kdy vznikl Plzeňský filharmonický spolek. Důležitým zlomem byl ale rok 1919, kdy vznikl Symfonický orchestr Osvětového svazu v Plzni, který v roce 1934 přijal název Plzeňská filharmonie. Další etapou byla éra Plzeňského rozhlasového orchestru, který vznikl roku 1946 spolu s novou budovou Československého rozhlasu v Plzni. Po reorganizaci v roce 1993 působil orchestr jako s. r. o., aby byl konečně roku 1998 přeměněn na obecně prospěšnou společnost, jejímž zakladatelem je město Plzeň. Orchestr od té doby nese opět název Plzeňská filharmonie.

Ředitelka orchestru připomněla také, kdy se toto Beethovenovo dílo v Plzni naposledy hrálo – bylo to před 22 lety pod taktovkou Jana Chalupeckého a předtím v roce 1973 za vedení Bohumíra Lišky. Po poděkování městu, kraji a státu za finanční podporu dostal ještě slovo plzeňský římskokatolický biskup Tomáš Holub. Vyzdvihl moto mše „jste posláni“ zvěstovat naději a radost a popřál posluchačům hudební i duchovní zážitek.

Beethovenova mše D dur op. 123 vznikla v době, kdy se autor zabýval i Devátou symfonií. Složité a velkolepé dílo přesahuje rámec liturgického určení; můžeme je tak slyšet jak v chrámu, tak v koncertní síni. Zcela zaplněný velký sál plzeňské Besedy se stal důstojným místem provedení. Rovněž volba přizvaného pěveckého tělesa se projevila, jako vynikající. Slovenský filharmonický sbor byl svým sbormistrem Jozefem Chabroněm výborně připraven. Nadchla zejména dynamika jeho projevu, samozřejmá kompaktnost a naprostý nadhled nad složitým úkolem nastudování. Zcela zaslouženě sklidil sbormistr při děkovačce velké ovace…

Ze čtyř přizvaných sólistů vynikly svojí jistotou zejména oba ženské hlasy. Sopranistka Marie Fajtová podala svrchovaný výkon, její hlas byl vždy slyšet nad celým hudebním děním. Výborně jí sekundovala altistka Markéta Cukrová, která měla part rovněž naprosto ovládnutý a zaujala barvou hlasu. S nadhledem zpíval tenorista Jaroslav Březina, zpočátku lehce nejistě působil svými nástupy basista Jozef Benci. Tento dojem ale v průběhu díla vymizel.

Pevná dirigentova ruka nezabránila občasným nesouhrám orchestru, ať již v závěrečném akordu Kyrie, nebo v prvním akordu dechové sekce v části Agnus Dei. Převažovaly však nesmírně povedené momenty, které umocnily celkově nadstandardní kvalitu nastudování celého díla. Osobně mne velmi zaujala Ronaldem Zollmanem nádherně vystavěná gradace uprostřed Creda, všudypřítomná typicky beethovenovská crescenda ústící do piana, nebo naprosto excelentní výkon jednoho z koncertních mistrů orchestru – houslisty Michala Sedláčka v houslovém sólu v Benedictus. V Gloria skvěle vyšla velká fuga včetně dlouhých úseků osminových pohyblivých pasáží nejprve jednotlivých hlasů sboru a následně v sólových partech. Sólisté spolu doslova dýchali i ve svém náročném třítaktovém sólu ke konci části Benedictus.

Bylo jen dobře, že dílo zaznělo v Plzni bez přestávky. Také pečlivě připravený program s poznámkami Lenky Bočanové, který se mimochodem v Plzni dává posluchačům zdarma, v ceně vstupenky, přispěl k vysoké úrovni večera. Velmi dlouhé ovace dirigentovi, orchestru, sboru i sólistům nebraly konce a staly se nejlepší pozvánkou na některý z dalších abonentních i mimořádných koncertů Plzeňské filharmonie. Hned příští týden zazní mimo jiné světová premiéra symfonie letošního plzeňského jubilanta, skladatele Karla Pexidra. Kdo se chce dozvědět o činnosti orchestru víc, měl by v Plzni navštívit výstavu, kterou připravila Kateřina Zvěřinová v prostorách mázhausu plzeňské radnice. Nejlepší ale bude navštívit některý z dalších koncertů kterékoli řady včetně crossoverové, multižánrové, nebo té pro děti – a přesvědčit se o kvalitách Plzeňské filharmonie „na vlastní kůži“.

Foto: Plzeňská filharmonie 

Petr Novák

Petr Novák

Pedagog klavírní hry, sólista, komorní hráč a korepetitor

Studoval na Konzervatoři Plzeň, na Hudební fakultě AMU v Praze a na Hochschule für Musik und Theater Felix Mendelssohn-Bartholdy v Lipsku. Jako sólista spolupracoval s tuzemskými orchestry a se Symfonickým orchestrem v běloruském Brestu, recitály měl nejen doma v Plzni, v Praze a na festivalu Janáčkův máj, ale i v Německu. Těžištěm jeho činnosti je ale spolupráce s mladými studenty – instrumentalisty, a to jak na půdě Konzervatoře Plzeň, tak při korepetici například na Letních hudebních kurzech v Domažlicích, Letních hudebních kurzech Plzeňského kraje, Třeboňském letním setkávání a jinde. Per Novák spolupracuje nebo spolupracoval s renomovanými sólisty, nahrává pro Český rozhlas, jeho spolupráci s houslistkou Viktorií Kaunzner zachytil Bavorský rozhlas. Účinkoval ve významných sálech, zvláště v Británii - ve Wigmore Hall v Londýně, Bridgewater Hall v Manchesteru nebo v St. David´s Hall v Cardiffu. Po studiích působí už osmnáctým rokem v Plzni. Zapojuje se i do hudebně – publikační činnosti, mimo jiné pro Plzeňský deník.

www.novakpetr.com



Příspěvky od Petr Novák



Více z této rubriky