PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Pro slavnostní zahájení sezóny tak šlo těžko najít dílo jiného plzeňského autora než Zdeňka Lukáše.“

„Kultura dokonale připraveného sboru nechala vyznít madrigalům Bohuslava Martinů v jejich kráse a čistotě.“

„Orchestr Plzeňské filharmonie se zhostil provedení svrchovaným způsobem s obrovskou dynamickou škálou.“

Prvním abonentním koncertem řady Platina zahájil orchestr Plzeňská filharmonie svoji koncertní sezónu. Koncert 9. října připomenul zároveň výročí 730 let založení města Plzně. Orchestr řídil jeho šéfdirigent Chuhei Iwasaki a na programu byla díla Zdeňka Lukáše, Leonarda Bernsteina, Bohuslava Martinů a Antonína Dvořáka. Spoluúčinkoval Český filharmonický sbor Brno a dvojice sólistů.

„Jubilujúci dirigent patrí medzi hviezdnu trojicu českých žiakov Jiřího Bělohlávka.“

„Košatý hlasový fond a cielený prienik do nuansov Musorgského piesňového cyklu predurčujú Jozefa Benciho na adekvátne podanie diela.“

„Tomáš Netopil si za spoluprácu s naším prvým orchestrom zaslúži slová najvyššieho uznania.“

Májová séria abonentných koncertov Slovenskej filharmónie vyvrcholila v Redute v posledný týždeň mesiaca (29. a 30. mája) dvojicou koncertných vystúpení nášho prvého orchestra pod taktovkou budúceho šéfa Pražských symfonikov Tomáša Netopila, ktorému sólistického partnera tvoril domáci vokálny umelec Jozef Benci. Na programe koncertov boli diela Leoša Janáčka, M. P. Musorgského, Charlesa Ivesa a Ludwiga van Beethovena.

„Režisérce se podařilo starému příběhu vdechnout nadčasovost.“

„Eva Katráková-Bodorová dojímala krásou tmavého sopránu a schopností zpěvem vyjádřit nejintimnější emoce.“

„Basista Jozef Benci vládne neuvěřitelně mohutným a plným hlasem. Dokáže ovládnout nejen jeviště, ale i srdce publika.“

V opeře Národního divadla v Košicích uvedli operu Krútňava Eugena Suchoně. Premiéra se uskutečnila 29. listopadu a jedna z dalších repríz se hrála 10. prosince, právě na 75. narozeniny této slovenské národní opery. Dílo v nastudování dirigenta Petera Valentoviče a režisérky Very Nemirové nyní ohromilo stejně jako tenkrát.

 „Zářijový termín koncertu předjímal datum říjnového založení várky plzeňského ležáku a jeho první listopadové konzumace v roce 1842.“

„Chuhei Iwasaki zvolil tempo kvapíku bajadérek citlivě s ohledem na pohybové možnosti.“

„Úspěch Duetu Jeníka a Kecala byl pro mnohé jistě umocněn přítomností nefalšovaného moku, jímž si oba protagonisté mohli na svůj úspěšný výkon připít.“

Smetanova noc – smetanová moc. Tak zněl podtitul pátečního koncertu Plzeňské filharmonie připravovaného 13. září in open air na nádvoří Plzeňského Prazdroje. Víkendovou předpověď počasí varující před prudkými dešti a povodněmi s doporučením zrušit plánované venkovní akce vyslechlo mnoho pořadatelů, bylo tedy dosti pravděpodobné, že se neuskuteční ani tento pečlivě připravovaný pořad spojující hudbu, mluvené slovo a tanec. A zde byli Plzeňané, hrdí na svoji pivovarnickou i hudební tradici, příjemně překvapeni.

„Těleso reagovalo citlivě a pružně, zvuk byl kompaktní.“

„Peter Berger je ideálním představitelem Dalibora.“

„Eliška Weissová dala Miladě nejen vznosnost a démoničnost, ale především objemný a barevný dramatický soprán.“

Soubor opery Národního divadla Košice uvedl v sobotu 22. června na scéně historické budovy operu Dalibor Bedřicha Smetany. Uvedla ho jako exkluzivní projekt v koncertním provedení, a to nejen ke dvoustému výročí narození skladatele, ale i ke stému výročí založení košického divadla. Na provedení se podíleli jak hostující umělci, tak domácí pěvci, sbor i orchestr. Výjimečná událost získala pozornost nejen domácího publika, ale i návštěvníků ze zahraničí. Ti všichni účinkující odměnili nadšenými ovacemi.

„Národní divadlo moravskoslezské v čele s Jiřím Nekvasilem přijalo hozenou rukavici bez nejmenšího zaváhání.“

„Smetanovskému opernímu cyklu v Ostravě se podařilo demytizovat Smetanu jako především národního skladatele a představit jej jako výsostného hudebního dramatika.“

„Největší krajíc si pochopitelně ukrojili členové divadelního orchestru, sboristé a sólisté v angažmá ostravské opery.“

Málokterému českému skladateli se v letošním Roce české hudby dostává takové pozornosti jako Bedřichu Smetanovi. Dvousté výročí narození geniálního umělce se promítá do života společnosti, ať už to je prostřednictvím koncertů, inscenací, besed, dokumentů nebo vydáním nových publikací. Nejvelkolepější oslavu Smetanova jubilea připravilo Národní divadlo moravskoslezské, které dvakrát uvedlo všechny dokončené opery skladatele.

„Skladba Raduj se III vznikla na objednávku České filharmonie a v roce 2021 ji premiéroval Jakub Hrůša.“

„Stěžejní skladbou večera byla Glagolská mše Leoše Janáčka.“

„Dirigent Tomáš Netopil se chopil interpretace s energií a jistotou a dal dílu švih.“

Velikonoční festival v Brně se v neděli 7. dubna uzavřel posledním koncertem. Filharmonie Brno s dirigentem Tomášem Netopilem uzavřeli cyklus devíti koncertů, které zněly brněnskými chrámy.

„Bylo jasné, že kombinace Mozarta a Martinů má důvod a smysl a svou krásu.“

„Mozartovi se ve výrazně menším obsazení České filharmonie dostalo v průsečíku robustnosti a lehkosti většiny ze všech potřebných a typických parametrů.“

„Opera Ariadna získává v napětí mezi realitou a snem a mezi starou a moderní hudbou na nenápadné rafinovanosti a pikantnosti. Mistrovský kus.“

Koncertní provedení Ariadny, pozdního operního klenotu z pera Bohuslava Martinů, bylo v prosincové nabídce České filharmonie mimořádným okamžikem. Nejenže se k dílu jako pořadatel a interpret vrátila po téměř čtyřech desetiletích, ale byl to návrat k jednoaktovce, která i bez scénického rozměru působí magicky a současně hravě. Návrat k partituře, rozkročené mezi surrealismus a neoklasicismus, mezi fantazijnost a konkrétnost, báji a abstrakci, mezi minulost a současnost. Dirigent Tomáš Netopil tohle vše ví a nádherně to podpořil, stejně jako se v první polovině koncertu potěšeně pomazlil s Mozartovou hudbou.

„Dnes je budova pro koncertní provoz velmi žádaná a přitahuje návštěvníky do města i jako architektonická rarita.“

„Jednotlivé nástroje srozumitelně artikulovaly a přitom se ve skupinách prolínaly do kompaktní materie, která se s ostatními nástroji propojovala do jednotného, barevně se lesknoucího proudu.“

„Postludium varhaník Petr Kolář zahrál s neuvěřitelným nábojem na místních nových varhanách, mohutná vlna zalila prostor a valila se na posluchače, kteří zůstávali ohromeni.“

V polské Wroclavi hostovala 3. listopadu 2023 Filharmonie Brno. V novém koncertním sále brněnští hudebníci uvedli Glagolskou mši Leoše Janáčka. Zpívali Pavla Vykopalová, Jana Hrochová, Aleš Briscein a Jozef Benci a Chór Národoweho Fóra Muzyki se sbormistrem Lionelem Sowem. Pod vedením dirigenta Dennise Russella Daviese zazněla ještě Symfonie č. 7 Antonína Dvořáka.

„Paul Lewis je typem klavíristy spíše introvertním, v gestech i mimice rezervovanějším, nicméně ve zvukovém i technickém provedení naprosto brilantním.“

„Od první chvíle dokázal dirigent Petr Popelka držet neskutečné napětí v dramaticky tísnivé atmosféře.“

„Úlevně pozitivní a radostná hudba po nádherném, avšak depresivním Novákovi účinkovala jak pravý balzám na duši. Český filharmonický sbor Brno renomovaného sbormistra Petra Fialy jednoznačně potvrdil svou pověst jednoho z nejlepších světových sborových těles.“

Závěrečný koncert Dvořákovy Prahy se letos nesl v duchu dvojího kulatého jubilea. Johannes Brahms „slaví“ v tomto roce 190 let od svého narození, Český (Československý) rozhlas zase sto let své existence. Samozřejmě tedy poslední festivalový večer nemohl patřit nikomu jinému než právě Symfonickému orchestru Českého rozhlasu v čele s jeho šéfdirigentem Petrem Popelkou. Koncert, který se konal 25. září od dvaceti hodin ve zcela zaplněné Dvořákově síni Rudolfina, přenášel živě Český rozhlas Vltava, vysílán bude následně i v zahraničních rozhlasových stanicích partnerské sítě Eurorádia. Večerem provázela moderátorka Jana Trojanová a publikum si mohlo vychutnat mimořádný hudební zážitek.

„Dokonale vymodelované, věcnější, přesto působivé a sváteční provedení v tuzemsku milovaného díla, které je v rámci desítek či stovek zhudebnění stejného textu jedinečné a nádherné.“

„Pěvci byli v sólech každý výrazně ´svůj´, přesto působili a zněli dohromady vyrovnaně a krásně.“

„´Festival s geniem loci´, aby byl sám sebou, potřebuje auditorium na zámku jako nenahraditelnou podmínku.“

K festivalu Smetanova Litomyšl tradičně patří hudba českých klasiků a velká vokálně-instrumentální koncertní díla. Tedy i Dvořákova kantáta Stabat Mater, vzácný příklad duchovní tvorby. Váže se textem k velikonočním svátkům, ale zaznít může i kdykoli jindy, zvláště pokud je provedena tak, jak ji připravil dirigent Tomáš Netopil – nikoli jako primárně smuteční skladbu, ale jako kultivovanou, důstojnou, k rozjasněnému konci směřující sváteční a krásnou hudbu.