0

Komorní soubor Camerata 2018 zahájí v pondělí druhou sezónu. Její úvod věnuje letošnímu jubilantovi Bohuslavu Martinů, od jehož úmrtí v srpnu uplynulo šedesát let. 14. října zazní v Sukově síni kantáta Otvírání studánek komorní skladby napsané pro méně obvyklá nástrojová obsazení, kterých je v seznamu Martinů skladeb víc než dost a bývají nezaslouženě méně často uváděny. Kromě Cameraty vystoupí ještě dívčí sbor Pražská kantiléna, Josef Somr a barytonista Jiří Hájek, klarinetistka Anna Paulová nebo klavírista Daniel Wiesner.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„V pěveckém obsazení premiéry dominoval mladý basista Jan Hnyk v roli sedláka Martina.“

„Operní sbor působil jistě, jevištně velice přirozeně, uvolněně, jakoby si své účinkování doslova užíval.“

„Režie vychází z hudby; nechtěla upřímný a prostý svět českého venkova transformovat do mnohdy udivujících souvislostí, ale ztvárnila vše rovněž upřímně a prostě.“

Operní soubor Divadla J. K. Tyla v Plzni hraje v historické budově Velkého divadla komickou operu Antonína Dvořáka Šelma sedlák. Její děj je situován na Domažlicko, do oblasti blízké krajskému městu. Pod taktovkou a v hudebním nastudování dirigenta Jiřího Štrunce a v režii Zbyňka Brabce se v sobotu uskutečnila první premiéra. Režisér si pro svoji vizi a realizaci díla zvolil tým - scénu navrhl Pavel Kodeda, kostýmy Josef Jelínek, světelný design byl ve zkušených a citlivých rukou Antonína Pflegera. Choreografii vytvářel Martin Šinták, sbory nastudoval Zdeněk Vimr. Všechny role dokázala plzeňská opera vhodně alternovat.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
MG5731

„Pouhý prolog. Větší jevištní sílu Nymanův opus, původně film, neprokázal.“

„Druhá polovina večera - Stuckyho operní groteska Klasika – je naštěstí hodně jiná.“

„A začíná šňůra humorných, absurdních, ironických, skrytě vzdělávacích i nezakrytě satirických situací, dialogů a scének, týkajících se hudby.“

Inscenace pražského Národního divadla s názvem „Mozart… a ti druzí“ má ve Stavovském divadle dvě části. Kratičkou, původně televizní operu Michaela Nymana a po časné pauze mnohem delší, mnohovrstevnatější a zábavnější divadelní hříčku Stevena Stuckyho. Wolfgang Amadeus je přítomen v obou. V první umírá. Po přestávce, v ráji a pak znovu na návštěvě na zemi, jsou s ním i „ti druzí“. Režisérka Alice Nellis zejména druhou část večera rozehrála skvěle.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 10 září 2018 17:24

Vším velká Libuše v Brně

olb1668-edit44490005921o„Režisér Jiří Heřman vyzrává a provizorní prostory mu evidentně svědčí.“

„Tak velkorysou Libuši by si mohla většina divadel jen těžko dovolit.“

„Inscenace měla vzácnou pěveckou vyrovnanost.“

Dvojitou sondou do našich dějin je nová inscenace Smetanovy Libuše, která měla premiéru 7. a 9. září v Brně. Sám autor operu popsal jako „slavné tableau a hudebně dramatické uživotnění“. Brněnský tým ale rozehrál hned dva příběhy národní historie současně a nápaditě propojil mýtus se skutečností i časové úsečky, které od sebe dělí pomyslná staletí. Velkolepé a svěží představení odpovídající výši jubilea československé státnosti, možná kontroverzní, možná rozdělující generace, ale nezapomenutelné. 

Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 2 z 2