„Interpretovat hudební grotesku vyžaduje zkušenost několika hudebních žánrů a tu zatím Rožeň nemá.“

„To, co vytvořila režijní koncepce Barbory Horákové Joly na jevišti, nebyla ani groteska. Její režijní koncepce se dá nazvat jedním slovem – binec.“

„Jde o velmi těžkou roli, kde během celé půlhodiny prakticky není jediné místo, kdy by si sólistka oddechla, a Petra Alvarez Šimková ji zvládla výborně.“

Je skvělé, když se dramaturgie divadla rozhodne, že poruší ten koloběh uvádění stále stejných oper a dá se cestou hledání děl, která jsou uváděna zřídka, a navíc jsou mimořádná buďto svým vznikem, nebo uměleckými výboji. Nejlépe obojím. Pak už stačí, aby se našel skvělý realizační tým, a na úspěch je zaděláno. Problém nastane, když se realizační tým s dílem míjí.

„Byl bych s chutí absolvoval i dvě, a to celkem tříapůlhodinová přestavení za sebou.“

„Rusalka mě provází v různých formách od dětství, její první představení jsem viděl před více než šedesáti lety ke svým desátým narozeninám.“

„Se Zdeňkem Troškou jsem se doslova srazil v zákulisí. Na otázku, jakých pár zásadních vět by pro mne měl, shrnul vše v jedinou: Na partituře je napsáno lyrická pohádka o třech dějstvích a přesně o to, a o nic jiného, jsem se snažil.“

Po dvou letech na návštěvě rodné Prahy. Alexander Goldscheider, publicista, muzikolog, producent, hudebník a spisovatel, už čtyři desetiletí Londýňan, se rozepisuje o čerstvém, jen pár dní starém dojmu z inscenace Dvořákovy Rusalky, kterou hraje Národní divadlo v budově Státní opery. Režíroval ji Zdeněk Troška, na repertoáru je už od roku 2005 a do titulní role čerstvě vstoupila Kateřina Kněžíková. Nebyl by to autor memoárové knihy s charakteristickým titulem Cílené náhody, aby do své glosy nepromítl osobní vzpomínky. A protože také rád fotografuje, připojuje řadu snímků.

Diváci Státní opery mohou zhlédnout operní jednoaktovky Očekávání Arnolda Schönberga a Sedm smrtelných hříchů Kurta Weilla. Představí je ve svém zpracování režisérka Barbora Horáková Joly. Hudebního nastudování se ujal Jiří Rožeň. Premiéra obou děl v jednom večeru je plánovaná na 26. listopadu. V Sedmi smrtelných hříších se objeví také mezzosopranistka Dagmar Pecková, která se v posledních letech interpretaci Weillových děl pravidelně věnuje.

Ve čtvrtek 21. a v pátek 22. října zahájí Slovenská filharmonie svou třiasedmdesátou sezónu koncerty pod vedením šéfdirigenta Daniela Raiskina. Sólistou bude izraelský houslista s ukrajinskými kořeny Vadim Gluzman. Na programu bude Petite ouverture solennelle (Malá slavnostní předehra) skladatele, dirigenta, pedagoga, spoluzakladatele a bývalého šéfdirigenta prvního slovenského orchestru Ľudovíta Rajtera. Vadim Gluzman se ujme sólového partu v Beethovenově Houslovém koncertu D dur, op. 61, a to s použitím kadencí Alfreda Schnittkeho. Hraje na nástroj „ex-Leopold Auer“ z roku 1690, který mu zapůjčila Stradivari Society v Chicagu. Závěr koncertu bude patřit Čajkovského symfonii Manfred.

„Pro každou z našich divadelních budov máme jasně vyprofilovaný profil.“

„To by nebylo divadlo. Mohlo by to spíše připomínat navštěvování hrobů na hřbitově.“

„Budeme se ohlížet zpět na to, co tady bylo, ale budeme také uvažovat, co bychom si z toho mohli vzít jako inspiraci.“

Pražský operní soubor, hrající ve třech divadlech, vstoupil do nové sezony, která začíná bez restrikcí. Per Boye Hansen, umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz shrnuje pocity, s nimiž se divadelníci vracejí před publikum, popisuje, jak jsou vyprofilovány programy pro tři scény, a přibližuje výhledy. Včetně toho, kdy se podaří uskutečnit plánované nastudování Wagnerových Mistrů pěvců norimberských.

„Počuť päť súčasných orchestrálnych skladieb v jeden večer sa inde než na Ostravských dňoch darí naozaj len sporadicky.“

„Ak hovoríme o hraniciach, respektíve zvyklostiach symfonických telies, asi najviditeľnejšie ich pokúšala práve Vítková.“

„Údernosť Chaloupkovej hudby mi niekedy pripomínala až hudbu filmovú, mnohé úseky sú skutočne sugestívne.“

„Vyvrcholenie zahájenia“ – tak tituloval koncert Orchestra Opening umelecký riaditeľ festivalu Ostravské dny Petr Kotík. Festival začal totiž už vo štvrtok 19. augusta; orchestrálny koncert, ktorý sa konal 22. augusta, však spĺňal všetky atribúty veľkolepého otváracieho koncertu. Počuli sme päť kompozícií, tri z nich v premiére, ktoré okrem iného načrtli, akými cestami sa súčasné kompozície pre orchester môžu uberať, kde sú hranice možností symfonického telesa a akými spôsobmi ich je prípadne možné posunúť.

„Čtyřletý cyklus Musica non grata pokračuje na podzim třídenním festivalem věnovaným Alexanderu Zemlinskému.“

„Režie Káti Kabanové a Plamenů se ujme Calixto Bieito, jedna z nejsledovanějších osobností světové operní scény.“

„Novým sólistou Národního divadla se stává tenorista Petr Nekoranec.“

Opera pražského Národního divadla, hrající v historické budově, ve Stavovském divadle a ve Státní opeře, má pro nadcházející sezónu připraveno jedenáct premiér. Jsou mezi nimi jak nové projekty, tak inscenace připravené v minulé sezóně, kvůli pandemii a zavřeným divadlům však dosud naživo nehrané.

„Orchestr se pod vedením už pevně etablovaného mladého dirigenta Jiřího Rožně zhostil provedení s nadhledem.“

„Kromě jiných pasáží bych chtěl vyzdvihnout překrásně provedený sólový hornový part v podání zřejmě hostující Zuzany Rzounkové.“

„Upřímný závěrečný potlesk patřil jistě především hudebníkům a dirigentovi, ale byl jakoby zároveň i jistým úlevným projevem radosti nad překonáním složitého období.“

Stalo se už pravidlem, že na zahajovací koncert mezinárodního hudebního festivalu „Hudební léto Kuks“ je zváno symfonické těleso, což ještě podtrhuje stále rostoucí prestiž tohoto projektu. V minulosti se tak posluchači mohli setkat s Filharmonií Hradec Králové, v minulém ročníku s Komorní filharmonií Pardubice a letos dokonce s hráči vzdálené Plzeňské filharmonie, v jejímž provedení si vyslechli za řízení Jiřího Rožně dvě výrazná díla hudebního klasicismu – Mozartovu Symfonii g moll, KV 550 a Symfonii D dur Jana Václava Huga Voříška, rodáka z Vamberka.

V sobotu začíná tradiční Hudební léto Kuks. 12. ročník nabídne od soboty 26. června až do 21. srpna 2021 celkem pět koncertů. Zahajovací se bude konat v kostele Církve československé husitské ve Dvoře Králové nad Labem a zahraje na něm Plzeňská filharmonie. Následující koncerty pak už budou tradičně v kostele Nejsvětější Trojice v Kuksu, vždy od 18 hodin. Vystoupí na nich tenorista Petr Nekoranec, německý basista Wolf Matthias Friedrich, polský varhaník Tomasz Soczek, sólista Slovenského národního divadla Gustáv Beláček, violoncellista Tomáš Jamník, soubor Ensemble Inégal a další. Vedle novodobé premiéry skladby z kukského archivu zazní i světová premiéra skladby pedagoga pražské AMU Martina Hyblera.

„Mluví se o tom relativně málo, Praha však byla opravdu ‚hotspotem‘ celé evropské kultury.“

„Pojem entartete Kunst, tedy zvrhlé umění, není ničím jiným než politickou perzekucí těch, kteří se ‚nehodili‘.“

„Zařadit takové množství méně hraných oper bychom si bez finanční podpory, která je s tímto projektem spojená, nemohli dovolit.“

Projekt Národního divadla a Státní opery Musica non grata odstartoval ještě loni v létě, kdy na zahajovacím koncertě zněla například díla Bohuslava Martinů či Vítězslavy Kaprálové. Pak byl ambiciózní projekt přerušen pandemií – některé z koncertů se přitom podařilo zachovat alespoň online. Ve dnech 12. a 20. června se však Musica non grata vrací na jeviště: s programem věnovaným jednak Janáčkovi a Martinů, jednak s koncertem Brno–Praha–Hollywood, kde uslyšíme díla Franze Schrekera, Ericha Wolfganga Korngolda nebo Viktora Ullmanna. Při této příležitosti představuje projekt jeho manažerka, Tereza Dubsky.

Pražské Národní divadlo odkrylo program divadelní sezóny 2021/2022. Dramaturgický plán je částečně sestaven z premiér, které soubory neuvedly z důvodu pandemie v uplynulém období. „Vstříc nadcházející sezóně hledí i operní soubory s velkým očekáváním. Očekáváním, které během dlouhých, temných měsíců pandemie stále více rostlo. Je nám proto nesmírným potěšením vás, snad s trochou pýchy, pozvat na nadcházející sezonu s rekordními 11 premiérami!“ zve náš první divadelní stánek.

Mezinárodní hudební festival Ostravské dny představí ve dnech 19. až 28. srpna v plné šíři hudbu dneška a připomene si dvacet let od svého prvního bienále v roce 2001. Projekt pořadatelé postavili na osobní účasti skladatelů a interpretů z České republiky a zahraničí. Dále pak na neformální atmosféře mezi interprety, hostujícími skladateli a publikem, a to při účasti zhruba dvou set hudebníků z Evropy a USA, kteří společně dva týdny v Ostravě pracují na desetidenní přehlídce aktuální hudby s důrazem na světové a české premiéry. Koncertů, maratonů, happeningů, opery a site specific projektů se ujmou orchestry, ansámbly, sólisté i sbor. Festivalu předchází a je s ním úzce spojen Institut pro mladé skladatele. Více informací na webu www.newmusicostrava.cz a Facebooku.

„Medově sladká, téměř violová barva se linula v nádherné Bartókově snové melodii.“

„Švýcarské hodinky asi nejsou jedinou devízou malého bohatého státu, přestože je v orchestru mnoho cizinců…“

„Dvořák měl místy skoro prázdnou partituru. Málo not, ale tak silná hudba!“

V sobotu večer nabídl švýcarský Sinfonieorchester St. Gallen živý stream koncertu, který dirigoval náš mladý a už zcestovalý dirigent Jiří Rožeň. V Bartókově Prvním houslovém koncertu se představila nizozemská houslistka Rosanne Philippens a druhá polovina večera patřila Osmé symfonii Antonína Dvořáka.

Mladý úspěšný český dirigent Jiří Rožeň dnes večer vystoupí s Orchestre National du Capitole de Toulouse. Diriguje Dvořákovu Osmou symfonii a před ní Chačaturjanovu Rapsodii pro violoncello, ve které se jako sólista představí violoncellista Xavier Phillips, a Sibeliův Houslový koncert se sólistou Jean-Marc Phillips-Varjabédianem. Ve středu 4. listopadu pak dirigent Jiří Rožeň zavítá do Ženevy, a to k L'Orchestre de Chambre de Genève. Na koncertě zazní Mendelssohnovy Hebridy, Brahmsův Houslový koncert se sólistkou Alexandrou Conunovou z Moldávie a opět dojde na Dvořákovu Osmou.

„Čím rychleji se blížila sedmnáctá hodina, tím více atmosféra v sále houstla.“

„Bylo úžasné sledovat Jana Schulmeistera, s jakou chutí a radostí se s námi snažil podělit o své pocity, kterými Griegovo dílo naplnil.“

„Posledním soutěžícím byl Vsevolod Zavidov, který celý večer korunoval technicky mimořádně obtížným čtyřvětým Klavírním koncertem č. 1 Es dur, S. 124 Franze Liszta.“

Ve Dvořákově síni Rudolfina vyvrcholil čtyřiapadesátý ročník Concertina Praga, které mělo letos poprvé napínavou atmosféru bezprostředního koncertního klání. Čtyři mladí finalisté – klavírista Jan Schulmeister (Česká republika), houslista Daniel Matejča, (Česká republika), trumpetista Aleksandr Rublev (Rusko) a klavírista Vsevolod Zavidov (Rusko) se utkali nejen o přízeň mezinárodní hudební poroty, ale také o srdce publika. Partnerem jim byl Symfonický orchestr Českého rozhlasu v čele s mladým a talentovaným dirigentem Jiřím Rožněm.

Letošní Concertino Praga zná svého vítěze. Stal se jím čtrnáctiletý klavírista Vsevolod Zavidov z Ruska. Na druhém místě skončil náš patnáctiletý houslista Daniel Matejča a na třetím čtrnáctiletý ruský trumpetista Aleksandr Rublev. Finále se zúčastnil ještě český třináctiletý klavírista Jan Schulmeister. Koncert se konal v Rudolfinu před publikem v rámci festivalu Dvořákova Praha.

„Hudbu jsem vnímal už jako batole, protože jsem slýchal maminku cvičit na klavír a tatínka na housle.“

„Myslím si, že soutěže jsou naprosto nejdůležitější. Zvykáte si odmalička být na pódiu – a to se v pozdějším koncertním životě hodně hodí.“

„V tomto školním roce budu mít individuální studijní plán – jeden týden škola, druhý týden individuální studium, takže budu moci cvičit i šest hodin denně.“

Představujeme české finalisty soutěže Concertino Praga...Třináctiletý Jan Schulmeister si z mnoha klavírních soutěží odnesl ta nejvyšší ocenění, mimo jiné se dvakrát stal vítězem Národní soutěže ZUŠ, dvakrát získal absolutní vítězství v soutěži Piano Talents v Miláně a stal se absolutním vítězem soutěží Amadeus a Beethovenovy Teplice. Jeho posledním výrazným úspěchem je vítězství v Mezinárodní klavírní soutěži Césara Francka v Bruselu. Patří k nejpozoruhodnějším mladým českým klavíristům. Je také nejmladším členem hudební rodiny Petrof. Dnes ho v pražském Rudolfinu čeká za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu a dirigenta Jiřího Rožně účast ve finále soutěže Concertino Praga, které společně pořádají Český rozhlas a Akademie klasické hudby. Přednese Klavírní koncert a moll Edvarda Griega. Koncert vysílá v přímém přenosu Český rozhlas na stanici Vltava od 17 hodin.

„Pana profesora beru svým způsobem jako člena rodiny.“

„Řekl bych, že finále Concertina Praga je asi největší úspěch, jakého jsem kdy dosáhl.“

„Jako houslista hraju klasickou hudbu, ale díky klavíru a marimbě či vibrafonu se dostanu i k jiným žánrům, jako jsou jazz nebo moderní hudba.“

Představujeme české finalisty soutěže Concertino Praga. Zatím poslední úspěch patnáctiletého houslisty Daniela Matejči je první cena v soutěži Georga Philippa Telemanna pro houslisty do osmnácti let v červnu v polské Poznani. Mimo jiné je absolutním vítězem Národní soutěže ZUŠ, vítězem ústředního kola německé Národní soutěže Jugend musiziert a vítězem a laureátem mezinárodních klání Soutěž Josefa Muziky a Soutěž Josefa Micky. V letech 2016 a 2018 byl nejúspěšnějším zástupcem ČR na prestižní Kocianově houslové soutěži a v roce 2019 se stal jejím absolutním vítězem. Dnes ho v pražském Rudolfinu za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu a dirigenta Jiřího Rožně čeká účast ve finále soutěže Concertino Praga, které společně pořádají Český rozhlas a Akademie klasické hudby. Přednese Houslový koncert č. 1 D dur Sergeje Prokofjeva. Koncert vysílá v přímém přenosu Český rozhlas na stanici Vltava od 17 hodin.

Řada dalších hudebních setkání MHF Dvořákova Praha pokračuje zítra od 20 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina. Hrát bude domovská Česká filharmonie pod taktovkou Jakuba Hrůši. V úvodu zazní Čtvrtý klavírní koncert G dur, op. 58 Ludwiga van Beethovena a sólového partu se ujme Martin Kasík. Vrcholem večera pak bude Symfonie č. 1 E dur, op. 14 Josefa Suka.

Dvořákova Praha patří k festivalům, které se uskuteční v původně plánovaném termínu. Od 4. do 20. září zůstává zachována i hlavní dramaturgická linka přehlídky kladoucí důraz na hudbu Antonína Dvořáka, letos výrazně na klavírní skladby. Interprety však budou v důsledku dlouhodobé koronakrize a všech s ní souvisejících opatření téměř výhradně jen tuzemští umělci.