„Koronavirová situace ovlivnila dokumentární tvorbu, reportáže a typ záznamů koncertů či divadelních představení.“

„Platforma ‚ARTE Concert‘ se v mezinárodním měřítku rozvinula a zejména streaming se stal kreativním prostorem pro mnohé umělce.“

„Naším úkolem je lidi nejen spojovat, ale také zdůrazňovat kulturní rozmanitost.“

Předsedou poroty devětapadesátého ročníku Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha byl letos v září Wolfgang Bergmann, výkonný ředitel ARTE Deutschland a koordinátor ARTE/ZDF, který zastává manažerský post pro německou sekci už od roku 2011. Více než tři desetiletí působí v televizní branži a zaměřuje se na umělecké pořady. Inicioval, koprodukoval a připravil řadu oceněných filmů a dokumentů a zaštítil mnoho kulturních televizních projektů mezinárodního formátu. V Praze jsme se setkali k našemu rozhovoru o festivalu a o veřejnoprávní německo-francouzské stanici ARTE.

Jak vnímáte ve svém profesním kalendáři Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha?

Na Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha jezdím dlouhou dobu a téměř pravidelně. Líbí se mi, že soutěžní přehlídka nových filmů má ve vaší metropoli svou historii, a jsem rád, že festival kontinuálně pokračuje nejen s ohledem na už devětapadesátý ročník, ale i v našem odborném kruhu hudebních producentů, kteří se zabývají múzickým uměním. Jsme relativně malé seskupení profesionálů a během roku se scházíme i v jiných zemích světa.

Na festival do Prahy se rád vracím. Je zde velmi příjemně. Hlavní město je krásné a stále pozoruhodné. Česká hudba je mi blízká. Vyrostl jsem v prostředí, ve kterém jsem si oblíbil tvorbu Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. V České republice sehrává hudba velkou a důležitou roli na rozdíl od některých dalších států. Klasická hudba patří velmi výrazně ke kulturnímu dědictví a národní identitě. V Praze mají své sídlo skvělé orchestry, výjimečné divadelní scény a v centru se nacházejí nádherné operní domy.

Co se vám na letošním festivalu líbilo?

Líbilo se mi, že jsem na festivalu cítil vysokou úroveň prezentace múzických umění a společenský význam klasické hudby. Nabídka soutěžních snímků byla letos obsáhlá, zahrnovala osmaosmdesát filmů z šestnácti zemí světa, rozdělených do tří kategorií: Dokumenty o hudbě, tanci a divadle. Záznamy hudebních koncertů. Záznamy inscenačního umění (opera, balet, divadlo, tanec…).

Především po koronavirové pandemii byly naše schůzky s kolegy v Praze dvojnásob cenné, protože jsme se dlouhou dobu nesetkali. Většinou jsme se viděli jen přes videa, která nám však osobní jednání nenahradí. Naše profese utrpěla koronavirovou situací, ale také otevřela prostor pro nové kreativní žánry, což je i příklad filmu Bohéma oceněného Grand Prix Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha.

Proč jste se v mezinárodní porotě rozhodli pro vítězný film Bohéma a udělení speciální ceny Barbaře Hannigan za celoživotní dílo?

Zpracování slavné opery Giacoma Pucciniho, kterou inscenoval režisér Mario Martone v dílnách Teatro dell’Opera di Roma, jedinečným způsobem propojilo filmové a jevištní umění. Snímek byl zařazen do třetí kategorie Záznamů inscenačního umění (opera, balet, divadlo, tanec…). Režisér pojal své dílo bez diváků a způsobem své tvorby otevřel prostor pro hledání nových žánrů. Pro současnou dobu byl film velmi signifikantní, a proto jsme se rozhodli snímek ocenit hlavní cenou Grand Prix. Snímek z produkce Rai – Radiotelevisione Italiana se zcela určitě stal odvážným inovativním projektem, zprostředkovávajícím nové zážitky z opery na filmovém plátně.

Evropská vysílací unie (EBU) a Hudební a mediální centrum (IMZ) udělily rovněž s radostí speciální cenu, kterou obdržela kanadská sopranistka a dirigentka Barbara Hannigan, za celoživotní dílo, mimořádný přínos hudbě a audiovizuálnímu průmyslu. Interpretka se právem řadí mezi nejvlivnější umělkyně naší doby.

Vaše profese utrpěla koronavirovou situací i s ohledem na uzavřené kulturní instituce a později omezené možnosti návštěv koncertů či divadel…

Jsem přesvědčen, že umění a kultura citlivě odrážejí kulturní, společenské a politické změny. V období koronavirové pandemie mnoha lidem chyběl prožitek z živého koncertu nebo představení, který by mohli zažít v koncertní síni, divadle nebo i v open-air prostředí, kde by byli obklopeni velkým počtem diváků. Koronavirová situace ovlivnila dokumentární tvorbu, reportáže a typ záznamů koncertů či divadelních představení.

Složitá společenská situace v mnoha zemích přinesla navzdory nepřízni jistá pozitiva i hudebním manažerům…

Ano, máte pravdu. Zcela vědomě jsme posílili naši multimediální platformu, zpestřili a obohatili nabídku naší mediatéky, která je dostupná zájemcům v podobě digitálního archívu programů. Platforma „ARTE Concert“ se v mezinárodním měřítku rozvinula a zejména streaming se stal kreativním prostorem pro mnohé umělce.

Když se ohlédneme zpět za vaší kariérou výkonného ředitele ARTE Deutschland TV GmbH, v německé sekci máte na starosti i koordinaci se ZDF. Váš kolega na stejném postu výkonného ředitele Markus Nievelstein nese také zodpovědnost za koordinaci s ARD. Co jste si předsevzali a co jste dosud změnili?

Lineární vysílání programů v televizi má stále hlavní význam a určitě to tak ještě nějakou dobu zůstane. Tempo růstu progresivity vývoje v nelineární sféře internetové programové nabídky je však rychlé a náš tým musel na digitální a společenské proměny reagovat. Zaměřili jsme se na velký rozvoj stále se zdokonalující kvality multimediální vysílací platformy.

Transformovali jsme „ARTE Concert“, protože jsme přesvědčeni, že má velkou budoucnost. O mezinárodní hudební streamovací nabídku i v rámci naší mediatéky mají obrovský zájem diváci z různých zemí Evropy. Mimochodem německo-francouzská televize ARTE je mimořádně progresivní v rozvoji nejnovějších technologií.

Německé veřejnoprávní televize ARD a ZDF jsou přínosem pro ARTE Deutschland, neboť jsou důležitými částmi naší podnikové strategie. Jsem zodpovědný i za programy ZDF, které ARTE Deutschland přijímá do vysílání.

Ve své kariéře jste také režíroval dokumenty. Proč se režii už nevěnujete? Z nedostatku času?

Člověk se musí na režijní práci koncentrovat. Jsem manažerský typ a ve své profesi mám hodně administrativních úkolů, musím být přítomen na různých jednáních, řešit právní a organizační problémy a budoucí programovou strukturu vysílacích programů. Volba hledání správných programů je pro můj tým velmi náročná.

Německo-francouzská televize ARTE oslavila letos své třicáté jubileum. Jste rovněž předsedou skupiny Musica při televizní stanici. Jak koordinujete programovou nabídku s ARTE France?

Už před třiceti lety sehrála hudba po založení stanice ARTE svou důležitou roli, a proto hudebním programům věnujeme velkou péči a diskutujeme o nich v našem společném německo-francouzském Grémiu. Zástupci ARTE Deutschland, ARD, ZDF a ARTE France se schází pravidelně šestkrát až osmkrát za rok ve Štrasburku, kde je sídlo naší veřejnoprávní německo-francouzské stanice ARTE.

Debatujeme o všech programech ARTE, rozhodujeme se na našich konferencích, které programy přijmeme a zařadíme do vysílání. Plánujeme v budoucím horizontu pestrou nabídku pro diváky a samozřejmě i společné události, jakou byl vloni například velký Beethovenův svátek provedení všech skladatelových devíti symfonií.

ARTE France pracuje zcela autonomně, stejně jak můj tým ARTE Deutschland nebo mí kolegové z ARD či ZDF. Je mnoho styčných koprodukcí, které máme s našimi evropskými partnery, mezi které patří také Česká televize.

Ze spolupráce ARTE s ostatními evropskými televizemi se zrodil krásný inovativní projekt, který se uskutečnil 6. června 2021, kdy zaznělo všech devět symfonií Ludwiga van Beethovena napříč evropskými metropolemi. K události se připojila i ČT, která přenášela ze Staroměstského náměstí koncert Českého národního symfonického orchestru pod vedením Stevena Mercuria. Stalo se tak u příležitosti oslav 251. výročí narození skladatele, koncertní událost byla přeložena z roku 2020 kvůli koronavirové pandemii. Co znamenala událost pro váš tým?

Jednalo se o velký zážitek. Velmi mne bavilo podílet se na inovativním projektu, který byl iniciován a živě vysílán televizní stanicí ARTE. Milovníkům klasické hudby jsme nabídli na sebe časově navazující koncerty z Beethovenova rodiště Bonnu přes Dublin, Helsinky, Lucemburk, Prahu, Lugano, Atény a Štrasburk až do Vídně.

Devět Beethovenových symfonií z devíti evropských měst bylo skutečně vrcholné a dalo nám všem naději s výhledem do budoucna. Jistě se jednalo o velké oživení kulturního života v Evropě pro milióny diváků. Kvantitativní a kvalitativní výsledek v podobě nespočtu nadšených, někdy velmi emotivních komentářů a dopisů nastavily pro nás nová měřítka pro recepci klasické hudby v programu ARTE. Naším úkolem je lidi nejen spojovat, ale také zdůrazňovat kulturní rozmanitost.

Foto: archiv Zlaté Prahy, Fb ČNSO