„Haydn důkladně studoval Händelova oratoria – a pochopil, že chce-li se od něj odlišit, musí najít svůj vlastní styl.“

„Jestliže Haydnova oratoria uzavírají skladatelovo celoživotní dílo, Wolfgang Amadeus Mozart psal své oratorium Betulia liberata jako patnáctiletý.“

„Orff vytvořil opulentní hostinu hudebních obrazů poskládaných v kantátovou koláž, která od doby svého vzniku v roce 1937 až do současnosti strhává svou spontánností a živelností.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 6. 2. do 12. 2. 2023?

„Lidé velmi pozitivně reagují na pestrost a určitou plasticitu koncertů. Nechceme je šokovat za každou cenu, ale přinést kontrast. Něhu, energii i vášeň.“

„U Viléma je vždycky na prvním místě hudba, zápal a obrovské nasazení. On je někdy na zabití, ale je to člověk, který vás posouvá.“

„Hoboj má s lidským hlasem hodně společného. Ať už je to tvorba tónu, práce s dechem. Propojování a prolínání nás dvou bude něco, na co se moc těším.“

O novém projektu hobojisty Viléma Veverky Ekstase, hovoří harfistka Kateřina Englichová a sopranistka Alžběta Poláčková. Kateřina Englichová je dlouholetou Veverkovou uměleckou partnerkou, pro Alžbětu Poláčkovou to bude vůbec první profesionální setkání s nekompromisním interpretem. Co posluchače v jejich Ekstasi čeká a jaké jsou nejbližší plány obou umělkyň, to se dočtete v následujícím rozhovoru.

„Její síla a odhodlání, s jakými čelila v posledních letech svého života následným životním strastem, musí zaujmout každého citlivého člověka.“

„Navštívila jsem i místa, která jsou s Almou a její rodinou spjata, i to dává člověku další duchovní rozměr.“

„Od chvíle, kdy jsem si přečetla knihu Heleny Dunicz Niwińské, jsem se začala vším, co mělo něco společného s tímto příběhem, intenzivně zabývat a stalo se to v podstatě tak trochu i součástí mého života.“

První inspirací k rozhovoru s houslistkou Silvií Hessovou bylo CD Nocturne natočené s harfistkou Kateřinou Englichovou. Když jsem pak navrch viděla výborné představení …because of Alma, které Silvie obrazně řečeno přivedla na svět, objevila se dvě témata, o kterých bylo nutno mluvit. Začněme hudebně-divadelní inscenací, jejíž přípravě se umělkyně intenzivně věnovala a která se před vyprodaným hledištěm hraje od loňského listopadu v pražském inscenačním prostoru Venuše ve Švehlovce.

„V rozezpívaném orchestru zaznívaly poetické tóny a Magdalena Kožená dala písním punc slovní i hudební poezie, milou výslovnost a lahodné hloubky i výšky.“

„Simon Rattle neomylně a jasně podněcuje drobné detaily vystupující na pozadí zásadnějších proporcí, nachází neobvyklá nasvícení známých, nenápadných či zdánlivě nedůležitých míst nebo dokonce přináší celé nové pohledy.“

„Málokdy je možné slyšet partituru Tarase Bulby rozehranou do takových nuancí, do takové jemnosti i ráznosti, básnivosti i reálnosti, do tak podrobně dynamicky tvořené polyfonie, jak se ten večer podařilo.“

Druhý týden rezidence, kterou v této sezóně realizují u České filharmonie Magdalena Kožená a Sir Simon Rattle, přinesl méně známé písňové cykly a nesmírně zajímavě provedené symfonické skladby českých klasiků – Dvořákovu báseň Holoubek a Janáčkovu rapsodii Taras Bulba.

Festival Klášterní hudební slavnosti pokračuje. V neděli 3. července v Králíkách v klášteře na Hedeči vystoupí violistka Jitka Hosprová se svým manželem, houslistou Mauriziem Sciarrettou. Přednesou skladby věnované jejich nástrojům z pera Wolfganga Amadea Mozarta, Bohuslava Martinů, Alessandra Rolly, Johana Halvorsena a současného českého skladatele Jiřího Gemrota.

„Nebyl to Martinů sám, ale duch jeho tvorby byl v zachován.“

„Nádherný opus, který nebyl poplatný Otvírání studánek jako neoddiskutovatelnému vzoru, ale přesto v tom nejlepším slova smyslu hovořil jejich jazykem.“

„Kantáta Mikeš z hor přítomné vrátila na začátek, k touze, aby špatné odešlo a zůstalo to dobré, stálé...“

Komorní sbor Martinů Voices na Smetanově Litomyšli uvedl v premiéře komorní kantátu Pochovávání světla skladatele Jiřího Gemrota. Vznikla na libreto Vojtěcha Stříteského, který vyšel z odkazu básníka Miloslava Bureše, spoluautora Otvírání studánek Bohuslava Martinů. Ke koncertu se vrací pravidelný návštěvník festivalových programů Jaromír Kašpar.

„Básnické obrazy a osobní úvahy nesené klidnou hudbou, jednoduše znějící, intenzivně jadrné a snadno přístupné vyprávění.“

„Lukáš Vasilek nesmlouvavými gesty vedl interprety k elementárně zřetelným a působivým pasážím, lyricky poetickým i zaujatě vyprávějícím.“

„Výsledek byl zajímavý, krásný a bez váhání lze říci, že i skvělý.“

Sbor Martinů Voices má v repertoáru novou skladbu. Bohuslav Martinů páté vokální dílo na text Miloslava Bureše už nestihl napsat a námět čekal šest desetiletí. Zhudebnil ho až Jiří Gemrot, kterému libreto komorní kantáty sestavil a dotvořil Vojtěch Stříteský. Krásnou kultivovanou skladbu Pochovávání světla je tak možné vnímat jako volné pokračování Otvírání studánek a tří dalších poetických opusů tematicky spjatých s Vysočinou. V premiéře zaznělo v sobotu na festivalu Smetanova Litomyšl.

Pořadatelé festivalu Klášterní hudební slavnosti připravili na neděli 26. června zajímavý program k poctě skladatele Jiřího Antonína Bendy, od jehož narození uplyne letos tři sta let. Šumperský kostel Zvěstování Panny Marie bude od 20 hodin hostit Komorní filharmonii Pardubice s dirigentem Jiřím Petrdlíkem. V úvodu koncertu přednesou novou skladbu Tomáše Illeho – Ouverturu na téma BEnDA, která od svého vzniku zazní teprve potřetí. Sólového partu v Bendově Koncertu pro cembalo a orchestr F dur se ujme uznávaná hráčka Edita Keglerová a závěr hudebního setkání bude patřit Bendově melodramu Ariadna na Naxu, v němž vystoupí herci Ivana Jirešová, Apolena Veldová a Petr Stach v režii Věry Šustíkové.

Svou pětačtyřicátou koncertní sezónu zahájí Filharmonie Hradec Králové v září. Šéfdirigent Kaspar Zehnder slibuje představit publiku v sále orchestru pestrý program od klasicismu po současnost s vyváženým zastoupením českého i zahraničního repertoáru. Ke spolupráci přizval jak naše, tak i zahraniční umělecké osobnosti. Ve dvou hlavních abonentních řadách, Bílé a Žluté, je pro posluchače připraveno dvanáct koncertů klasické hudby. Zazní díla jak méně známých, tak především i těch nejznámějších skladatelů, například symfonie Beethovena, Schuberta, Berlioze, Čajkovského, Dvořáka, Mahlera, Šostakoviče, sólové koncerty Mozarta, Mendelssohna, Saint-Saënse, Rachmaninova, Jana Kubelíka nebo Martinů.

„Snažili jsme se program koncipovat z děl, která jsou povzbudivá a radostná a která přinášejí, kromě poznání, také naději.“

„První část koncertu barytonisty Erwina Schrotta bude operní, pak zazní řada latinskoamerických písní a tang. Prostě galakoncert!“

„Od blokády Leningradu a premiéry Šostakovičovy Leningradské symfonie uplynulo osmdesát let a najednou – v jedenadvacátém století – je tu utrpení Mariupolu…!“

Příští týden začíná Národní festival Smetanova Litomyšl. Od 9. června do 5. července nabízí čtyři desítky hlavních hudebních pořadů a k nim dění v Klášterních zahradách, Smetanovu výtvarnou Litomyšl a další doprovodné akce. Po dvou ročnících improvizování vynuceného vládními opatřeními proti pandemii se letos pořadatelé vracejí k tradičnímu rozsahu. O těch položkách programu, na které se obzvláště těší, o operních večerech, o lidském spolučlověčenství a společném sdílení krásných zážitků, ale i o letošním prodeji vstupenek, o tom všem uvažuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz umělecký ředitel a dlouholetý dramaturg festivalu Vojtěch Stříteský.

„Ukázat publiku nejaktuálnější dění na světové scéně soudobé hudby, ale také umožnit českým a zahraničním hudebníkům nenahraditelný osobní kontakt.“

„Stylové zaměření prezentované hudby bude do určité míry vycházet z profilu souboru Klangforum Wien, ale nevylučuje to ani prezentaci hudby znějící tradičněji.“

„Vedle koncertů zařazených pod hlavičku Prague Offspring patří k výrazným počinům v uvádění současné hudby zařazení klavírního koncertu Movis od Michala Rataje do večera České filharmonie.“

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro bude od 12. května do 3. června tradičně přehlídkou současného špičkového interpretačního umění i hudby mnoha staletí. V programu figurují také soudobé kompozice, včetně premiér. Při závěrečném koncertě Vídeňských filharmoniků zazní vedle Dvořáka a Šostakoviče rovněž skladba Sofie Gubajduliny, která je jedním z nestorů světové hudby. Poprvé však bude součástí festivalu velkorysý a v mezinárodním kontextu ambiciózní projekt Prague Offspring, poslední květnový víkend soustředěně věnovaný současné hudbě.

„V rozhlase byla norma nahrát patnáct minut za jednu čtyřhodinovou frekvenci a v případě nahrávek na gramofonové desky byla ta hranice takřka poloviční.“

„Projevoval jsem opravdový zájem, jak se vše zachycuje a vyrábí, tehdy se ještě natáčelo na magnetový pás na takových velkých špulkách a veškeré střihy, veškeré úpravy se dělaly fyzicky skutečně nůžkami, přímo na stroji.“

„Jako hudebního režiséra dnes používám nejraději skladatele Jiřího Gemrota a mám vůbec celý výborný tým, který přesně ví, jakým způsobem chci mít ten zvuk modulovaný.“

V roce pátého výročí úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka, po připomínání jeho nedožitých pětasedmdesátých narozenin v roce 2021, pokračuje portál KlasikaPlus.cz i letos v seriálu využívajícím texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Zachytil vzpomínky, podrobná a intimní svědectví, sestavil obsáhlou databázi a faktograficky bohatou fotoknihu s mnoha obsažnými popisky v angličtině a s tisíci statistických údajů. Do sesbíraného materiálu dává postupně nahlížet. V dnešním dílu nechává Jiřího Bělohlávka vzpomínat na jeho nahrávací aktivity, a to od samých počátků v sedmdesátých letech.

„Hofbauerovu hru charakterizuje lahodný plný zvuk s citem pro dynamiku, technicky bravurní. Jeho tón zněl v Martinů až pohlcujícím způsobem vyrovnaně, hedvábně, vznosně.“

„Klára Jasenčáková technicky náročnou skladbu zvládla suverénně, ostré tóny zahrála tak, že nebyly nepříjemné pro ucho, na poměrně malé ploše dokázala vyjádřit bezpočet emocí.“

„Jiří Havrlant rozehrál nástroj takovým způsobem, že posluchač jen žasnul, jaké barvy, rytmy, tempa lze na cembalo zahrát.“

Po ročním odkladu, způsobeném zavřením koncertních sálů kvůli pandemii, se v pondělí 6. prosince v Sále Martinů na pražské HAMU představili loňští vítězové soutěže Nadace Bohuslava Martinů Ondřej Bernovský, Klára Jasenčáková, Jiří Havrlant, Eliška Hejhalová, Walter Hofbauer a Barbora Zonová. Zahráli díla Bohuslava Martinů, Johanna Sebastiana Bacha, Viktora Kalabise a Jiřího Gemrota.

Česká filharmonie zahájí prosinec pod taktovkou hlavního hostujícího dirigenta Jakuba Hrůši. Na třech koncertech zahraje Pohádku léta Josefa Suka a První houslový koncert Bohuslava Martinů, v němž se sólového partu ujme umělecký partner orchestru Josef Špaček. V první polovině koncertu Česká filharmonie ve světové premiéře představí chaconu pro orchestr Slavomíra Hořínky nazvanou Raduj se III, jejíž vznik podpořil Bohemian Heritage Fund. Koncerty se budou konat od středy 1. do pátku 3. prosince ve Dvořákově síni Rudolfina, vždy od 19:30 hodin. Přenos posledního z nich bude možné sledovat na YouTube kanálu České filharmonie.

„Už při vstupu cítíte úplně jinou atmosféru, na kterou si posluchači zvykli, rádi se v ní rok co rok noří a přicházejí se zvláštním respektem a kontemplativní náladou.“

„Pianistka Andrea Mottlová hrála s hlubokým klidem a rozdala jej na všechny strany.“

„Archaion Kallos disponuje příběhy a neváhá použít i nové prostředky k jejich vyprávění, to vše na poli duchovní i lidové hudby.“

Koncert Mezinárodního festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos s podtitulem Hudba (z) ticha, Sacred memories out of silence zakončil další úspěšný ročník. Dalo by se říct, že se stal jistým zadostiučiněním vzhledem k loňské situaci, kdy byl festival v den zahájení nucen zastavit „rozjetý vlak“. Tradiční závěrečné koncerty vycházejí z hesychasmu, pravoslavné mystiky, a nabízejí spojení instrumentální a elektroakustické hudby. V Galerii HAMU za klavír usedla vynikající Andrea Mottlová a interpretovala díla Mariose Christou, Alexandera Knaifela a Valentina Silvestrova. Vyslechli jsme soundscape kompozici Slavomíra Hořínky a zvukové intervence Jana Trojana.

Vyhlašujeme VÝHERCE vstupenek na koncert Festivalu pravoslavné hudby.

Už tradičně je jeden festivalový koncert věnován lidové hudbě z pravoslavných zemí. V Kampusu Hybernská 15. října vystoupí Gerasimos Papadopoulos a Alexandra Papastergiopoulou. Zahrají a zazpívají duchovní lidové písně z různých oblastí Východořímské říše známé dnes jako Byzanc. Po koncertě bude následovat jam session s muzikanty, kteří navštěvují pravidelné jamy středozemní, blízkovýchodní a středoasijské hudby. V Praze je každý měsíc pořádá spolek Modalmusic. Jako host vystoupí zpěvačka Elli Aloneftou z Kypru.

Vyhlašujeme soutěž o vstupenky na koncert Festivalu pravoslavné hudby.

Už tradičně je jeden festivalový koncert věnován lidové hudbě z pravoslavných zemí. V Kampusu Hybernská 15. října vystoupí Gerasimos Papadopoulos a Alexandra Papastergiopoulou. Zahrají a zazpívají duchovní lidové písně z různých oblastí Východořímské říše známé dnes jako Byzanc. Po koncertě bude následovat jam session s muzikanty, kteří navštěvují pravidelné jamy středozemní, blízkovýchodní a středoasijské hudby. V Praze je každý měsíc pořádá spolek Modalmusic. Jako host vystoupí zpěvačka Elli Aloneftou z Kypru.

„V kontextu duchovní hudby jsme vyslechli meditativní i výrazově proměnlivé a zvukově velmi dynamické kusy.“

„Sedláčkovo kvarteto s Radkou Hanákovou vydalo ze sebe při Gemrotově kvintetu to nejlepší a významně přispělo k úspěšnému a umělecky krásnému vyznění večera.“

„Nesmírně bohatý svět byzantské hudby zjevně nabízí velikou studnici inspirace k hudební tvorbě spolu s dotekem duchovního působení.“

Festival pravoslavné hudby Archaion Kallos ani letos nevynechal koncert soudobé hudby inspirované pravoslavnou spiritualitou, tentokrát v podání Sedláčkova kvarteta a pianistky Radky Hanákové. Na programu byly dvě světové premiéry dvou českých skladatelů, Jiřího Gemrota a Jana Ryanta Dřízala, a jedna česká premiéra díla Philipa Glasse. V případě koncertů, které nesou v podtitulu název Filokalie dneška, jde o unikátní spojení tradičního s novým. V galerii HAMU se mohli posluchači pohroužit do dramaturgicky velmi šikovně postaveného programu, který navíc naplnil očekávání duchovního zážitku.

Pořadatelé dvanáctého ročníku mezinárodního festivalu Archaion Kallos opět nabídnou ojedinělé koncerty z celého spektra hudby východního křesťanství, a to od byzantského chorálu po tvorbu renomovaných autorů postmoderny. V řadě koncertů, které se budou konat od čtvrtka 30. září do 17. října na území Prahy, zazní byzantská duchovní a lidová hudba, stará hudba bulharských klášterů i díla předních současných autorů, jako jsou například Philip Glass, Valentin Silvestrov a Alexander Knaifel. Jako každý rok jsou součástí festivalu také světové premiéry skladeb českých autorů. Letos svá díla uvedou Jan Trojan, Jan Ryant Dřízal, Jiří Gemrot a Slavomír Hořínka. Doprovodný program poběží až do konce října. Podrobné informace jsou k dispozici zde.