„Ani ne dvacet minut trvající skladbě, v níž skladatel zvolil důsledně homofonní přístup a razantně zesílil roli rytmické složky, dominovalo vzletné hýření trhaných rytmických protipohybů podpořené hravou a pestře koncipovanou instrumentací.“
„Autor ve své skladbě výrazně zjednodušuje tematickou stránku a na místo toho klade trpělivou snahu o opracovávání a vybrušování hudební struktury.“
„O celkově úchvatný dojem z této čtyřvěté kompozice se zasloužila zejména svéhlavá hra tří sólistů, která odkrývala transparentnost a věcnou návaznost mezi jednotlivými kontrapunkticky strukturovanými hlasy a rytmickými relacemi.“
V rámci festivalu Dvořákova Praha se 17. září na půdě pražského Rudolfina představil orchestr Akademie komorní hudby, jenž s elegancí a řemeslnou pečlivostí uvedl díla Bohuslava Martinů, Ernesta Chaussona a zatím nejnovější skladbu Jiřího Gemrota Ďábelský rozmar pro violoncello, dechové nástroje a bicí. Světová premiéra tohoto relativně krátkého, avšak hudebně velmi zábavného díla vnesla do výjimečné atmosféry koncertu příjemnou lehkost a čistou radost z klasické hudby. Personální dominantu večera tvořila tři zvučná jména reprezentující mladou generaci virtuózních hráčů. Houslista Josef Špaček, klavírista Roman Rabinovich a violoncellista Tomáš Jamník zde stvrdili svou technickou obratnost a zejména esteticky citlivý přístup k látce.
„Od 22:00 ve středu začíná další záznam, a sice Orchestru BBC z Londýna pod taktovkou Sakariho Orama s Borisem Giltburgem v partu Klavírního koncertu c moll Sergeje Rachmaninova.“
„Sobotní den uzavře od 22:43 Beethovenova Missa solemnis s Johnem Eliotem Gardinerem.“
„Opera v 16:00 je bonbónkem pro milovníky italské opery, zazní Děvče ze Západu Giacoma Pucciniho, kterou skladatel komponoval pro Metropolitní operu a pro Carusa s Destinnovou.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 11. do 17. září?
Od skladatele Jiřího Gemrota zazní na festivalu Dvořákova Praha v premiéře nová kompozice. Nese název Ďábelský rozmar a 17. září ji v Rudolfinu zahraje violoncellista Tomáš Jamník se studenty Akademie komorní hudby. Autor obecně považuje za nejtěžší fázi kompoziční práce „uhnětení“ díla ve skice tak, aby jeho tvar dával smysl. I proto obdivuje Beethovena jako „hudebního architekta“. Právě přes něj se dostal k vážné hudbě – v roce 1970, kdy měl kulaté výročí, byl pro třináctiletého školáka hrajícího na klavír doslova zjevením. Klasická a neoklasická hudba je ostatně stylem, který se pak Gemrotovi stal východiskem pro vlastní tvorbu, ve které nijak netíhne k experimentům. Za své další „miláčky“ označuje Prokofjeva a Martinů, oba pro uchopení tonální hudby „jinak“. Podle svých slov často dostává hudební nápady při probuzení, ale když jde pak ke klavíru, mnohdy zjišťuje, že je to „blbé“. Píše zásadně bez počítače, tužkou… a hodně gumuje. Desetkrát vyhodím, jednou nechám, říká lakonicky… V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje Jiří Gemrot i o profesi hudebního režiséra, které se celoživotně věnuje. Mezi řečí poznamenává, že z těch, kdo ze studia řídí pořizování nahrávek, „dobře slyší“ mnozí; ale ještě o něco důležitější je podle něj pro úspěch hudebního režiséra dobrý psychologický odhad. A to nejen pro vhodný způsob sdělení, který interpretační názor se ještě „vejde do partitury“ a který už ne, ale i pro uměleckou pohodu hudebníků před mikrofonem.
„Zazní nová bravurní nahrávka Smetanova kvartetu Z mého života v podání Pavel Haas Quartetu.“
„Z nabídky Eurorádia nejprve koncert, jehož hlavní protagonistkou je houslistka Julia Fischer a pozoruhodný dirigent mladší generace Cristian Măcelaru.“
„Tentokrát si poslechněte titul, od kterého zná každý předehru, ale málokdo pokračování. Na programu je Rossiniho velká vážná opera Vilém Tell.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 28. srpna do 3. září 2023?
„Po poledni je připravena série koncertních árií Wolfganga Amadea Mozarta s legendární koloraturní sopranistkou Editou Gruberovou. A pak nová nahrávka Brahmsova klavírního koncertu č. 1 d moll s Andrásem Schiffem a Orchestrem osvícenského věku, tedy orchestrem dobových nástrojů.“
„Středa večer bude patřit Liboru Peškovi, který by 22. června slavil devadesátiny.“
„Víkendová návštěva je ve znamení 50. výročí úmrtí Karla Ančerla. Bude to přehlídka jeho oblíbených autorů a vrcholných nahrávek.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 26. 6. do 2. 7. 2023?
„Jedním z nejoddanějších příznivců sboru byl Václav Trojan, kterého veřejnost zná hlavně z loutkových filmů Jiřího Trnky. Spolupráce s Jiřím Trnkou ve Starých pověstech českých, Princovi Bajajovi, Špalíčku a dalších byla další doménou našeho sboru.“
„Někdy jsem si vyčítal, že mám až moc velké, možná přehnané, nároky, a že jsem neúprosný; ve výsledku vidím, že to nebylo zbytečné.“
„Ale pozor, to za Kühna nebylo! Jeho založení jednak dětského sboru a potom založení sboru dospělých, to bylo světové unikum. On byl sám zpěvák a žádný sbormistr nedovedl to, co dovedl Kühn: Naučit amatérské pěvce profesionálnímu pěveckému projevu.“
Právě dnes, 9. května, slaví narozeniny jedna z našich nejvýznačnějších osobností v oboru sborového zpěvu, zejména dětského, Jiří Chvála. Tři dny po jubilantových devadesátých narozeninách se v Dvořákově síni pražského Rudolfina uskuteční výroční koncert k založení Kühnova dětského sboru. Sbormistra i sbor spojuje číslovka devadesát. „Koncert je k výročí sboru, svoje narozeniny se snažím tutlat,“ říká neobyčejně vitální a noblesní pán, notně bilancující i vděčně vzpomínající na zakladatele sboru, Jana Kühna.
„Soubor hraje Sukův první smyčcový kvartet dobrých několik desetiletí a v provedení to bylo zcela evidentně znát. Lyrické momenty skladby byly elegantní i citově vyzrálé a s gustem přednášené.“
„Trojnásobná nositelka ceny Thalie se Dvořákova písňového cyklu zmocnila s porozuměním k textu a náladám jednotlivých milostných příběhů se vší mocností svého hlasu.“
„Kontrabasový hlas, hrál Michal Novák, měl tendenci k nesdílnosti s prostorem, nicméně v dalším průběhu skladby zdobil harmonii pěknými pizzicaty a bravurně hranou hbitou melodií ve škále.“
Zemlinsky Quartet hraje na koncertních pódiích doma a v zahraničí skoro tři desetiletí, příští rok to bude 30 let. Na repertoáru mají více než 200 děl skladeb renomovaných světových a českých komponistů, včetně nových skladeb soudobých autorů. Natočili samozřejmě kompletní kvartetní odkaz rakouského skladatele Alexandera Zemlinského, činného v Praze v letech 1911 až 1927. Velkou událostí je komplet smyčcových kvartet Antonína Dvořáka, který realizovali jako čtvrtý soubor v historii. Nahráli také kvartety Josefa Suka, a to hned na svůj první i druhý kompaktní disk. Ten druhý byl recenzován v časopise The Strad. Skladby obou jmenovaných autorů byly na programu koncertu v cyklu Komorní koncerty Koncertního jednatelství FOK v úterý 21. března. A je na místě připomenout hudebního režiséra a skladatele Jiřího Gemrota. Je podepsán mezi tvůrci prvního CD Zemlinského kvarteta a pro úterní koncert pořídil úpravu Dvořákova cyklu Cypřiše pro hlas a smyčcové kvarteto, v němž měla sólo sopranistka Jana Šrejma Kačírková.
„Haydn důkladně studoval Händelova oratoria – a pochopil, že chce-li se od něj odlišit, musí najít svůj vlastní styl.“
„Jestliže Haydnova oratoria uzavírají skladatelovo celoživotní dílo, Wolfgang Amadeus Mozart psal své oratorium Betulia liberata jako patnáctiletý.“
„Orff vytvořil opulentní hostinu hudebních obrazů poskládaných v kantátovou koláž, která od doby svého vzniku v roce 1937 až do současnosti strhává svou spontánností a živelností.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 6. 2. do 12. 2. 2023?
„Lidé velmi pozitivně reagují na pestrost a určitou plasticitu koncertů. Nechceme je šokovat za každou cenu, ale přinést kontrast. Něhu, energii i vášeň.“
„U Viléma je vždycky na prvním místě hudba, zápal a obrovské nasazení. On je někdy na zabití, ale je to člověk, který vás posouvá.“
„Hoboj má s lidským hlasem hodně společného. Ať už je to tvorba tónu, práce s dechem. Propojování a prolínání nás dvou bude něco, na co se moc těším.“
O novém projektu hobojisty Viléma Veverky Ekstase, hovoří harfistka Kateřina Englichová a sopranistka Alžběta Poláčková. Kateřina Englichová je dlouholetou Veverkovou uměleckou partnerkou, pro Alžbětu Poláčkovou to bude vůbec první profesionální setkání s nekompromisním interpretem. Co posluchače v jejich Ekstasi čeká a jaké jsou nejbližší plány obou umělkyň, to se dočtete v následujícím rozhovoru.
„Její síla a odhodlání, s jakými čelila v posledních letech svého života následným životním strastem, musí zaujmout každého citlivého člověka.“
„Navštívila jsem i místa, která jsou s Almou a její rodinou spjata, i to dává člověku další duchovní rozměr.“
„Od chvíle, kdy jsem si přečetla knihu Heleny Dunicz Niwińské, jsem se začala vším, co mělo něco společného s tímto příběhem, intenzivně zabývat a stalo se to v podstatě tak trochu i součástí mého života.“
První inspirací k rozhovoru s houslistkou Silvií Hessovou bylo CD Nocturne natočené s harfistkou Kateřinou Englichovou. Když jsem pak navrch viděla výborné představení …because of Alma, které Silvie obrazně řečeno přivedla na svět, objevila se dvě témata, o kterých bylo nutno mluvit. Začněme hudebně-divadelní inscenací, jejíž přípravě se umělkyně intenzivně věnovala a která se před vyprodaným hledištěm hraje od loňského listopadu v pražském inscenačním prostoru Venuše ve Švehlovce.
„V rozezpívaném orchestru zaznívaly poetické tóny a Magdalena Kožená dala písním punc slovní i hudební poezie, milou výslovnost a lahodné hloubky i výšky.“
„Simon Rattle neomylně a jasně podněcuje drobné detaily vystupující na pozadí zásadnějších proporcí, nachází neobvyklá nasvícení známých, nenápadných či zdánlivě nedůležitých míst nebo dokonce přináší celé nové pohledy.“
„Málokdy je možné slyšet partituru Tarase Bulby rozehranou do takových nuancí, do takové jemnosti i ráznosti, básnivosti i reálnosti, do tak podrobně dynamicky tvořené polyfonie, jak se ten večer podařilo.“
Druhý týden rezidence, kterou v této sezóně realizují u České filharmonie Magdalena Kožená a Sir Simon Rattle, přinesl méně známé písňové cykly a nesmírně zajímavě provedené symfonické skladby českých klasiků – Dvořákovu báseň Holoubek a Janáčkovu rapsodii Taras Bulba.
Festival Klášterní hudební slavnosti pokračuje. V neděli 3. července v Králíkách v klášteře na Hedeči vystoupí violistka Jitka Hosprová se svým manželem, houslistou Mauriziem Sciarrettou. Přednesou skladby věnované jejich nástrojům z pera Wolfganga Amadea Mozarta, Bohuslava Martinů, Alessandra Rolly, Johana Halvorsena a současného českého skladatele Jiřího Gemrota.
„Nebyl to Martinů sám, ale duch jeho tvorby byl v zachován.“
„Nádherný opus, který nebyl poplatný Otvírání studánek jako neoddiskutovatelnému vzoru, ale přesto v tom nejlepším slova smyslu hovořil jejich jazykem.“
„Kantáta Mikeš z hor přítomné vrátila na začátek, k touze, aby špatné odešlo a zůstalo to dobré, stálé...“
Komorní sbor Martinů Voices na Smetanově Litomyšli uvedl v premiéře komorní kantátu Pochovávání světla skladatele Jiřího Gemrota. Vznikla na libreto Vojtěcha Stříteského, který vyšel z odkazu básníka Miloslava Bureše, spoluautora Otvírání studánek Bohuslava Martinů. Ke koncertu se vrací pravidelný návštěvník festivalových programů Jaromír Kašpar.
„Básnické obrazy a osobní úvahy nesené klidnou hudbou, jednoduše znějící, intenzivně jadrné a snadno přístupné vyprávění.“
„Lukáš Vasilek nesmlouvavými gesty vedl interprety k elementárně zřetelným a působivým pasážím, lyricky poetickým i zaujatě vyprávějícím.“
„Výsledek byl zajímavý, krásný a bez váhání lze říci, že i skvělý.“
Sbor Martinů Voices má v repertoáru novou skladbu. Bohuslav Martinů páté vokální dílo na text Miloslava Bureše už nestihl napsat a námět čekal šest desetiletí. Zhudebnil ho až Jiří Gemrot, kterému libreto komorní kantáty sestavil a dotvořil Vojtěch Stříteský. Krásnou kultivovanou skladbu Pochovávání světla je tak možné vnímat jako volné pokračování Otvírání studánek a tří dalších poetických opusů tematicky spjatých s Vysočinou. V premiéře zaznělo v sobotu na festivalu Smetanova Litomyšl.
Pořadatelé festivalu Klášterní hudební slavnosti připravili na neděli 26. června zajímavý program k poctě skladatele Jiřího Antonína Bendy, od jehož narození uplyne letos tři sta let. Šumperský kostel Zvěstování Panny Marie bude od 20 hodin hostit Komorní filharmonii Pardubice s dirigentem Jiřím Petrdlíkem. V úvodu koncertu přednesou novou skladbu Tomáše Illeho – Ouverturu na téma BEnDA, která od svého vzniku zazní teprve potřetí. Sólového partu v Bendově Koncertu pro cembalo a orchestr F dur se ujme uznávaná hráčka Edita Keglerová a závěr hudebního setkání bude patřit Bendově melodramu Ariadna na Naxu, v němž vystoupí herci Ivana Jirešová, Apolena Veldová a Petr Stach v režii Věry Šustíkové.
Svou pětačtyřicátou koncertní sezónu zahájí Filharmonie Hradec Králové v září. Šéfdirigent Kaspar Zehnder slibuje představit publiku v sále orchestru pestrý program od klasicismu po současnost s vyváženým zastoupením českého i zahraničního repertoáru. Ke spolupráci přizval jak naše, tak i zahraniční umělecké osobnosti. Ve dvou hlavních abonentních řadách, Bílé a Žluté, je pro posluchače připraveno dvanáct koncertů klasické hudby. Zazní díla jak méně známých, tak především i těch nejznámějších skladatelů, například symfonie Beethovena, Schuberta, Berlioze, Čajkovského, Dvořáka, Mahlera, Šostakoviče, sólové koncerty Mozarta, Mendelssohna, Saint-Saënse, Rachmaninova, Jana Kubelíka nebo Martinů.
„Snažili jsme se program koncipovat z děl, která jsou povzbudivá a radostná a která přinášejí, kromě poznání, také naději.“
„První část koncertu barytonisty Erwina Schrotta bude operní, pak zazní řada latinskoamerických písní a tang. Prostě galakoncert!“
„Od blokády Leningradu a premiéry Šostakovičovy Leningradské symfonie uplynulo osmdesát let a najednou – v jedenadvacátém století – je tu utrpení Mariupolu…!“
Příští týden začíná Národní festival Smetanova Litomyšl. Od 9. června do 5. července nabízí čtyři desítky hlavních hudebních pořadů a k nim dění v Klášterních zahradách, Smetanovu výtvarnou Litomyšl a další doprovodné akce. Po dvou ročnících improvizování vynuceného vládními opatřeními proti pandemii se letos pořadatelé vracejí k tradičnímu rozsahu. O těch položkách programu, na které se obzvláště těší, o operních večerech, o lidském spolučlověčenství a společném sdílení krásných zážitků, ale i o letošním prodeji vstupenek, o tom všem uvažuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz umělecký ředitel a dlouholetý dramaturg festivalu Vojtěch Stříteský.
Kühnův dětský sbor zve na svůj Velký jarní koncert, který se bude konat v pátek 20. května ve Dvořákově síni Rudolfina od 19:30 hodin. V první polovině koncertu se představí nejstarší přípravné oddělení DSD se skladbou Jaro z cyklu Český rok Jana Hanuše a koncertní oddělení s Otvíráním studánek Bohuslava Martinů s barytonistou Ivanem Kusnjerem a hercem Jaromírem Medunou v roli vypravěče. Ve druhé části koncertu zazní Díkůvzdání Jiřího Gemrota a Hymnus Cedant arma togae Otmara Máchy pro varhany a tympány. Vrcholem koncertu bude provedení Moravských dvojzpěvů Antonína Dvořáka a Směsi národních písní Otakara Jeremiáše v podání současných i bývalých členů sboru za doprovodu Českého noneta. Koncert povedou sbormistři Jiří Chvála, Světlana Tvrzická a Petr Louženský.
„Ukázat publiku nejaktuálnější dění na světové scéně soudobé hudby, ale také umožnit českým a zahraničním hudebníkům nenahraditelný osobní kontakt.“
„Stylové zaměření prezentované hudby bude do určité míry vycházet z profilu souboru Klangforum Wien, ale nevylučuje to ani prezentaci hudby znějící tradičněji.“
„Vedle koncertů zařazených pod hlavičku Prague Offspring patří k výrazným počinům v uvádění současné hudby zařazení klavírního koncertu Movis od Michala Rataje do večera České filharmonie.“
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro bude od 12. května do 3. června tradičně přehlídkou současného špičkového interpretačního umění i hudby mnoha staletí. V programu figurují také soudobé kompozice, včetně premiér. Při závěrečném koncertě Vídeňských filharmoniků zazní vedle Dvořáka a Šostakoviče rovněž skladba Sofie Gubajduliny, která je jedním z nestorů světové hudby. Poprvé však bude součástí festivalu velkorysý a v mezinárodním kontextu ambiciózní projekt Prague Offspring, poslední květnový víkend soustředěně věnovaný současné hudbě.
